9 C 102/2012

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 9 271 979 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 9 064 340 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 9 064 340 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 207 639 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 207 639 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 992 089,50 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa].

IV. Žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice na účet Okresního soudu v Přerově náklady řízení ve výši 15 614 Kč.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice na účet Okresního soudu v Přerově náklady řízení ve výši 211 Kč.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice na účet Okresního soudu v Přerově soudní poplatek ve výši 370 880 Kč. <b>Žalobní žádání</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku (ve správném znění) 9 271 979 Kč s příslušenstvím. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že je vlastnicí budovy [adresa] umístěné na pozemcích parc. [číslo] dalších souvisejících pozemků, vše zapsáno pro katastrální území a obec Přerov. V uvedené budově je provozován hotel [jméno] se sídlem [adresa žalobkyně]. Rovněž byla vlastníkem movitých věcí tvořících zařízení a vybavení předmětného hotelu. Ve dnech [datum] až [datum] (dále též„ předmětné období“ či„ doba“) se v důsledku zvýšené srážkové činnosti zvedla hladina řeky [příjmení] v městě [obec], přičemž v noci ze dne [datum] na [datum] (kolem půlnoci) byl hotel [jméno] zaplaven až do výše cca 50 či 60 cm nad úroveň podlah v prvním nadzemním podlaží. V důsledku zaplavení vznikly rozsáhlé škody nejen na výše uvedených nemovitostech, zejména na budově [adresa], ale rovněž na movitých věcech umístěných v této budově, jejichž vlastníkem byla právě žalobkyně. Podle žalobkyně byla příčinou zaplavení budovy hotelu [jméno] a okolního území špatná funkce kanalizační sítě, jejímž provozovatelem je žalovaná. Zejména šlo o špatnou funkci odlehčovací kanalizační stoky nacházející se v prostoru za hotelem [jméno] a tenisovou halou, směrem k řece [název řeky]. Tato odlehčovací kanalizační stoka byla při svém vyústění do řeky [příjmení] opatřena netěsnící, a tedy nefunkční zpětnou (tzv.„ žabí“) klapkou. Z toho důvodu přes uvedenou klapku pak kanalizací vnikla říční voda při uvedené povodni z řeky [příjmení] do prostoru okolo hotelu [jméno]. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná odpovídá za škodu vzniklou na jejím majetku ve smyslu § 420a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obč. zák.“), neboť je vlastnicí a provozovatelkou uvedené kanalizační sítě a měla by tedy nést objektivně odpovědnost za její nefunkčnost.

2. Žalobkyně proto požaduje zaplacení škod vzniklých touto povodní v její majetkové sféře. Ohledně nároku na zaplacení částky 3 037 500 Kč uvedla, že tato částka představuje spoluúčast žalobkyně na smluvním pojištění v rozsahu 7,5 % z částky 40 500 000 Kč, kterou uznala společnost [právnická osoba] (dále též jako„ pojistitel“), jako škody kryté pojištěním. Z této částky tudíž plnila pojišťovna k rukám žalobkyně v rozsahu 92,5 % ze shora uvedené sumy, tj. částku 37 462 500 Kč. Zbývajícího nároku ve výši 7,5 % se proto žalobkyně domáhá po žalované, neboť vyplacené pojistné plnění krácené o spoluúčast je v příčinné souvislosti s (protiprávní jednáním) žalované.

3. Dále žalobkyně vynucuje zaplacení částky 3 650 940 Kč, neboť v důsledku shora zmiňované povodně vynaložila náklady na vyklizení hotelu [jméno] a přilehlých pozemků. Pojišťovna uznala náklady na vyklizení hotelu v rozsahu 4 575 940 Kč. S ohledem na sjednané podmínky pojištění bylo žalobkyni z této částky vyplacena částka v rozsahu maximální pojistné smlouvy dohodnuté částky 1 000 000 Kč ponížené o spoluúčast 7,5 % (částka 75 000 Kč). Tudíž nebylo plněno v rozsahu 3 650 940 Kč. Pojišťovna vyplatila žalované toliko dohodnutou částku 1 000 000 Kč.

4. Žalobkyně též nárokuje částku 2 400 000 Kč jako ušlé nájemné za pronájem hotelu [jméno] v rozhodném období, tedy rozdíl mezi původně sjednaným nájemným ve výši 750 000 Kč a následně (v důsledku povodní) sjednaného nájemného ve výši 350 000 Kč (rozdíl 400 000 Kč) za šest měsíců v období od července do prosince 2010.

5. V důsledku povodně žalobkyni nebyl pojišťovnou již poskytnut tzv. bezeškodní bonus na pojistném ve výši 25 %, jehož číselné vyjádření činí při sjednaném pojištění částku 132 239 Kč a za jehož neposkytnutí odpovídá právě žalovaná.

6. Žalobkyně se taktéž domáhá zaplacení částky 9 600 Kč jako nákladů vynaložených na zpracování znaleckého posudku za účelem ocenění budovy hotelu [jméno], který si po povodni vyžádala úvěrující banka [název banky] [příjmení] [příjmení] [jméno] z důvodu přehodnocení hodnoty zajištění úvěru – zástavy.

7. Dále nárokuje po žalované zaplacení částky 32 400 Kč, která se skládá z částky 30 000 Kč za zpracování znaleckého posudku [číslo] soudním znalcem doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., ze dne [datum], a částky 2 400 Kč za zpracování vyjádření ze dne [datum] stejným znalcem.

8. Závěrem požaduje po žalované zaplacení částky 8 900 Kč, kterou vynaložila žalobkyně za zpracování odborného posudku [číslo] 2011 soudním znalcem doc. dr. Ing. [jméno] [příjmení]. <b>Vyjádření žalované k důvodnosti a výši nároků žalobkyně</b> 9. Žalovaná, co se týče výše jednotlivých nároků, tyto neuznává ani z části. Pokud se týká nároku ve výši 3 037 500 Kč, nepředložila žalobkyně důkazy ke škodě na movitém a nemovitém majetku, a důkazy, že společnost [právnická osoba], uznala škodu způsobenou na majetku povodní, a že vyplatila na majetku žalobkyni částku 37 462 500 Kč. Obdobně je žalovaná přesvědčena, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy ohledně nákladů na vyklizení zaplavení hotelu ve výši 4 575 940 Kč. Co se týče nároku ve výši 2 400 000 Kč, žalovaná předestírá argumentaci v tom smyslu, že pro účely důvodnosti tohoto nároku by měl být soudem vypracován znalecký posudek za účelem zjištění běžného tržného nájemného v hotelu [jméno] v období od července do prosince 2010, a to v místě a čase obvyklém. Upozorňuje, že žalobkyně a společnost hotel [jméno] jsou personálně a kapitálově propojenými osobami, a je tedy nutné posoudit otázku, zda nájemní smlouvy a daňové doklady nebyly žalobkyní„ utvořeny“ uměle zpětně. Ohledně ušlého bonusu v celkové výši 132 239 Kč není prokázána jakákoliv souvislost ztráty tohoto bonusu na pojistném z povodní na řece [název řeky] ze dnech 17. až [datum]. Žalovaná rovněž neprokázala další nároky na zaplacení částek 9 600 Kč, 32 400 Kč a 8 900 Kč a to zejména, zda tyto závazky skutečně žalovaná uhradila. <b>Dosavadní průběh řízení</b> 10. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], změnil rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jímž byl nárok žalobkyně zamítnut, tak, že tento nárok je ve svém právním základu opodstatněn a o výši nároku a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku. Nejvyšší soud jako soud dovolací usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], odmítl dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

11. Soud se tedy v další fázi řízení zabýval jen otázkou výše jednotlivých nároků uplatněných žalobkyní za situace, kdy bylo postaveno na jisto, že žalovaná odpovídá (v plném rozsahu) za škodu vzniklou v majetkové sféře žalobkyně. <b>Skutková zjištění soudu</b> 12. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že v rozhodné době (rok 2010) byl Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], členem představenstva [právnická osoba], a s. (dále též„ hotel [právnická osoba]“ či„ hotel [jméno]“, současně byl jediným akcionářem této obchodní společnosti. Shora jmenovaný byl rovněž předsedou představenstva ([datum] – [datum]) [právnická osoba], a. s. (tedy žalobkyně). Shora zmiňovaný byl členem statutárního orgánu společnosti [právnická osoba] V rozhodné době (tedy květen 2010) byl Ing. [příjmení] členem představenstva [právnická osoba] [příjmení], a.s., [IČO].

13. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby vydaného Magistrátem města Přerova dne [datum] soud zjistil, že byl povolen účel užívání stavby„ rekonstrukce a dostavba hotelu [jméno] v [obec]“.

14. Totéž zjištění plyne z kolaudačního souhlasu vydaného totožným správním úřadem dne [datum], z něhož mimo jiné plyne, že stavba byla členěna na následující stavební objekty. Restaurace a navazující prostory byly provedeny na úrovni 1. PP, dále rekonstrukce 17 pokojů, prostory bowlingu a wellness, zahradní restaurace a dalších.

15. Soud zjistil z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], a žalovanou, že byla dne [datum] sjednána pojistná smlouva s počátkem pojištění [datum]. Předmětem pojištění je pojištění pro případ poškození věcí (soubor věcí nemovitých, movitých, zásob, peníze a jiné cennosti), a to pro místo pojištění [adresa žalobkyně] (tedy hotel [jméno]). Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou i všeobecné pojistné podmínky. Byly dále sjednány doložky DLHP 1 – pojištění se slevou za dohodnutá pojistná období a smluvní ujednání SPE 1 – sleva za škodní průběh bonifikace, SU 01 – smluvní ujednání pro věci nemovité a movité a POKL 1 – pojištění peněz na pokladnách. Jako pojištěný vystupuje žalovaná.

16. Z dodatku k této pojistné smlouvě ze dne [datum] má soud za prokázané, že bylo sjednáno pojistné období od [datum] do [datum] s obdobným předmětem pojištění jako shora. Byla dohodnuta spoluúčast v případě povodní ve výši 7,5 % pojistného plnění, minimálně však 500 000 Kč. Byla sjednána pojistná částka pro soubor nemovitých věcí 175 505 000 Kč, pro soubor věcí movitých 15 600 000 Kč. U obou zmiňovaných předmětů pojištění bylo sjednáno pojištění i v případě povodně. Sleva za škodní průběh byla sjednána v rozsahu 25 % a sleva za dlouhodobost v rozsahu 15 %. Roční pojistné bylo dojednáno ve výši 279 327 Kč.

17. Ze smluvního ujednání SU 01 - pro pojištění věcí nemovitých a věcí movitých má soud za prokázané, že pojistitel uhradí nezbytné náklady na vyklizení místa pojištění včetně stržení stojících částí, odvozu sutin a jiných zbytků k nejbližšímu složišti a za jejich uložení nebo zničení do výše 2 % z pojistné částky, maximálně však 1 000 000 Kč.

18. Ze smluvního ujednání SPE 1 – slevy za škodní průběh – bonifikace soud zjistil, že škodním procentem se rozumí vyjádření škodního průběhu v procentech ze základu přijatého pojistného za posuzované období. Poskytnutá sleva, alias bonus, činí po druhém roce pojištění (3. pojistné období) 10 %, po třetím roce 15 %, po čtvrtém roce 15 % a od pátého roku pojištění 25 %.

19. Z dodatku ze dne [datum] soud zjistil, že byla zachována spoluúčast při povodni ve stejném rozsahu, ale nebyla zde sjednána sleva (bonifikace za bezeškodní průběh, ale pouze za dlouhodobost v rozsahu 15 %).

20. Z dohody o narovnání uzavřené mezi žalovanou, společností [právnická osoba], hotelem [právnická osoba], a dalšími subjekty dne [datum] soud zjistil, že předmětem dohody je vypořádání nároků na plnění z pojistné smlouvy [číslo] v důsledku vylití řeky [příjmení] a zaplacení suterénních prostor a přízemí hotelu [jméno], který je situován na adrese [adresa žalobkyně]. Vylití nastalo dne [datum] a jeho důsledkem bylo poškození jak nemovitého, tak movitého majetku žalobkyně. Pojistná událost byla nahlášena a byly uplatněny nároky na plnění. Celkem na záloze byla vyplacena částka 31 000 000 Kč. Společnost [název společnosti] považuje v případě zaplavení suterénních prostor a vzniku škody na movitém a nemovitém majetku jako maximální pojistné plnění částku 37 462 500 Kč po odečtení sjednané spoluúčasti ve výši 3 037 500 Kč. Tato částka zahrnuje i náklady představující vyklizení místa pojištění v maximální dohodnuté výši 1 000 000 Kč. Žalobkyně požadovala maximální pojistné plnění ve výši 45 400 940 Kč s tím, že do této sumy měly být zahrnuty i náklady na vyklizení místa pojištění v celkové výši 4 575 940 Kč Smluvní strany se nakonec dohodly, že celková výše pojistného plnění dosáhne částky 37 462 500 Kč. Uvedenému odpovídá i dohoda o vypořádání pojistného plnění uzavřená mezi společnostmi [právnická osoba], [jméno] [příjmení] jako fyzickou podnikající osobou, hotel [právnická osoba], a žalovanou dne [datum]. Mezi těmito smluvními stranami je nesporné, že skutečná výše škod vzniklých na straně žalované je mnohem vyšší než částka 40 500 000 Kč. Podle této dohody si žalovaná ponechává veškeré přijaté pojistné plnění vyplacené [právnická osoba] ve výši 37 462 500 Kč. Soud má za prokázané jak vyplacení záloh, tak i vyplacení částky 6 462 500 Kč (viz výpis z bankovního účtu ke dni [datum]).

21. Z výdajového pokladního dokladu vystaveného žalovanou dne [datum] vyplývá, že byla doc. Ing. [jméno] [příjmení] vyplacena částka 30 000 Kč za znalecký posudek. Z faktury vystavené [datum] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že vyúčtoval za prostudování posudku a vypracování připomínek a doplnění ke znaleckému posudku žalované částku 2 400 Kč. Z výdajového pokladního dokladu ze dne [datum] plyne, že částka 30 000 Kč byla zaplacena žalobkyní shora uvedenému znalci. Z výpisu z bankovního účtu [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaná (dále jen bankovní účet žalované), soud zjistil, že [datum] byla poukázána Ing. [příjmení] částka 2 400 Kč. Uvedenou skutečnost má žalobkyně za prokázanou znaleckým posudkem vypracovaným dne [datum] pod [číslo] znalcem doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. Rovněž z pracovního jednání, které se konalo dne [datum], a jehož se zúčastnili krom jiných osob i pracovníci žalované, vyplynulo, že příčinou zatopení levobřežního prostoru okolo hotelu [jméno] by měla být právě uvedená odlehčovací kanalizační stoka.

22. Z daňového dokladu vystaveného [jméno] [příjmení] dne [datum] má soud za prokázané, že byla žalobkyni účtována částka 8 900 Kč za vypracování znaleckého posudku. Žalovaná ovšem nárok žalobkyně neuznala a oponovala závěry plynoucími z odborného vyjádření vypracovaného společností [právnická osoba] (dále též„ [právnická osoba]“), ze dne [datum], [číslo] 2011. V tomto odborném vyjádření bylo citovanou společností dovozeno, že k zatopení budovy hotelu [jméno] došlo přetečením levobřežní hráze řeky [příjmení], a nikoli špatnou funkcí odlehčovací stoky. Žalobkyně na to zadala vypracování odborného vyjádření u doc. Ing. [jméno] [příjmení], který v prosinci 2011 zcela podpořil závěry vyplývající ze znaleckého posudku vypracovaného doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc.

23. Z daňového dokladu vystaveného [datum] společností HC Odhady, s. r. o., soud zjistil, že byla žalované účtována částka 9 600 Kč za vypracování odhadu [číslo] 2010 (nemovitost hotel [jméno] – budova [adresa]). Ze sdělení banky [název banky] [příjmení] [příjmení] [jméno] ze dne [datum] soud zjistil, že banka požadovala po žalované dodání aktuálního znaleckého posudku o tržní ceně nemovité věci. Tato podmínka byla splněna předložením znaleckého posudku [číslo] 2010 vypracovaného společností HC Odhady, s. r. o. Z výpisu z bankovního účtu plyne, že uvedená částka byla poukázána zmiňované společnosti dne [datum].

24. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a [právnická osoba], jako nájemcem soud zjistil, že nájemní smlouva byla uzavřena [datum] na dobu neurčitou. Předmětem nájmu je budova občanské vybavenosti [adresa] (a související nemovité věci), zapsané pro katastrální území a obec Přerov. Žalobkyně prohlásila, že je vlastnicí movitých věcí, které jsou umístěny v této budově, a které jsou svým účelem vybavením hotelu. Tyto všechny věci přenechává žalobkyně do nájmu zmiňované společnosti. Nájemné bylo sjednáno ve výši 650 000 Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen„ DPH“) a je splatné vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Z dodatku [číslo] k této nájemní smlouvě uzavřeného mezi týmiž subjekty dne [datum] soud zjistil, že od [datum] činí výše nájemného 650 000 Kč bez DPH. Z dodatku [číslo] uzavřeného [datum] má soud za prokázané, že bylo sjednáno nájemné počínaje dnem [datum] ve výši 350 000 Kč bez DPH. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že bylo sjednáno nájemné s účinností od [datum] na částku 750 000 Kč bez DPH. Účelem tohoto dodatku bylo zejména doplnit některá ujednání z důvodu dokončené rekonstrukce a přístavby [příjmení] [jméno] a zvýšení kapacity a standardu [příjmení] [jméno]. Z dodatku [číslo] uzavřeného [datum] vyplývá, že je mezi smluvními stranami nesporné, že předmět nájmu byl v důsledku jeho zaplavení poškozen. Smluvní strany se proto dohodly na snížení nájemného pro období od [datum] do [datum] z částky 750 000 Kč bez DPH na částku 350 000 Kč bez DPH.

25. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za říjen 2008 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 120 000 Kč, dne [datum] částka 95 000 Kč (viz platba 98 982,37 Kč), dne [datum] částka 105 000 Kč, dne [datum] částka 50 000 Kč, dne [datum] částka 90 000 Kč, dne [datum] částka 70 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč. Z pokladních dokladů vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 33 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 127 575 Kč, dne [datum] platba ve výši 14 925 Kč, dne [datum] platba ve výši 10 000 Kč, a že dne [datum] byla mezi žalobkyní a společností hotel [právnická osoba] uzavřena dohoda o vzájemném vyrovnání závazků a pohledávek na základě níž byla tato pohledávka žalované započtena vůči pohledávce společnosti hotel [právnická osoba] ve výši 42 337,34 Kč.

26. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za listopad 2008 společnosti [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne 12.

11. částka 100 000 Kč, dne [datum] částka 180 000 Kč, dne [datum] částka 190 000 Kč, dne [datum] částka 100 000 Kč, dne [datum] částka 35 000 Kč. Z pokladních dokladů vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 13 500 Kč, dne [datum] platba ve výši 80 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 20 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 55 000 Kč byla mezi žalobkyní a společností hotel [právnická osoba] uzavřena dohoda o vzájemném vyrovnání závazků a pohledávek na základě níž byla tato pohledávka žalobkyně započtena vůči pohledávce společnosti hotel [právnická osoba] ve výši 42 337,34 Kč.

27. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za prosinec 2008 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 773 500 Kč.

28. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za říjen 2007 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 110 000 Kč (platba 150 015,80 Kč), dne [datum] částka 128 500 Kč (platba 219 431,17 Kč), dne [datum] částka 120 000 Kč, dne [datum] částka 285 000 Kč, dne [datum] částka 130 000 Kč.

29. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za listopad 2007 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 73 500 Kč (platba 219 431,17 Kč), dne [datum] částka 80 000 Kč, téhož dne částka 100 000 Kč, dne [datum] částka 140 000 Kč, dne [datum] částka 100 000 Kč, dne [datum] částka 100 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 135 000 Kč. Z pokladních dokladů vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 20 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 5 000 Kč.

30. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za prosinec 2007 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 150 000 Kč, dne [datum] částka 150 000 Kč, dne [datum] částka 100 000 Kč, dne [datum] částka 58 154 Kč (platba 157 149,94 Kč).

31. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za leden 2008 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 73 500 Kč (platba 157 149,94 Kč), dne [datum] částka 30 000 Kč, dne [datum] částka 120 000 Kč, dne [datum] částka 300 000 Kč, dne [datum] částka 120 000 Kč, dne [datum] částka 100 000 Kč a že dne [datum] byla mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] uzavřena dohoda o vzájemném vyrovnání závazků a pohledávek na základě níž byla tato pohledávka žalobkyně započtena vůči pohledávce společnosti hotel [právnická osoba] ve výši 30 000 Kč.

32. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za únor 2008 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 160 000 Kč, dne [datum] částka 608 500 Kč. Z pokladních dokladů vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 5 000 Kč.

33. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za březen 2008 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 73 500 Kč (platba 217 224,99 Kč), dne [datum] částka 55 000 Kč, dne [datum] částka 60 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 95 000 Kč, dne [datum] částka 130 000 Kč, dne [datum] částka 10 000 Kč, dne [datum] částka 100 000 Kč, dne [datum] částka 52 315 Kč (platba 90 000 Kč). Z pokladních dokladů vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 25 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 15 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 35 000 Kč, a že dne [datum] byla mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] uzavřena dohoda o vzájemném vyrovnání závazků a pohledávek na základě níž byla tato pohledávka žalobkyně započtena vůči pohledávce společnosti [právnická osoba] ve výši 102 685 Kč.

34. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za duben 2008 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 113 947,29 Kč (platba 200 000 Kč), dne [datum] částka 300 000 Kč, dne [datum] částka 80 000 Kč, dne [datum] částka 10 000 Kč, dne [datum] částka 100 000 Kč, dne [datum] částka 430 000 Kč (platba 601 665,61 Kč), dne [datum] částka 15 000 Kč. Z pokladních dokladů vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 25 000 Kč.

35. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za květen 2008 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 430 000 Kč (platba 601 665,61 Kč), dne [datum] částka 100 000 Kč, dne [datum] částka 50 000 Kč, dne [datum] částka 27 844 Kč, dne [datum] částka 120 000 Kč, a že dne [datum] byla mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] uzavřena dohoda o vzájemném vyrovnání závazků a pohledávek na základě níž byla tato pohledávka žalobkyně započtena vůči pohledávce společnosti [právnická osoba] ve výši 45 656 Kč.

36. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za červen 2008 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 120 000 Kč, dne [datum] částka 100 000 Kč, dne [datum] částka 70 000 Kč, dne [datum] částka 230 000 Kč (platba 527 508,65 Kč). Z pokladních dokladů vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 10 000 Kč a dne [datum] platba ve výši 5 000 Kč.

37. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za červenec 2008 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 230 000 Kč (platba 527 508,61 Kč), dne [datum] částka 150 000 Kč, dne [datum] částka 110 000 Kč, dne [datum] částka 237 000 Kč (platba 421 438,66 Kč) a dne [datum] částka 33 000. Z pokladního dokladu vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 13 500 Kč.

38. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za srpen 2008 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 113 500 Kč (platba 421 438,66 Kč), dne [datum] částka 100 000 Kč, dne [datum] částka 4 350 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 5 000 Kč, dne [datum] částka 145 000 Kč, dne [datum] částka 50 000 Kč, dne [datum] částka 100 000 Kč a dne [datum] částka 60 000 Kč. Z pokladních dokladů vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 16 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 15 000 Kč a dne [datum] platba ve výši 25 000 Kč, a že dne [datum] byla mezi žalobkyní a společností hotel [právnická osoba] uzavřena dohoda o vzájemném vyrovnání závazků a pohledávek na základě níž byla tato pohledávka žalobkyně započtena vůči pohledávce společnosti [právnická osoba] ve výši 22 555 Kč.

39. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 650 000 Kč (bez DPH, s DPH 773 500 Kč) za nájemné za září 2008 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 23 500 Kč (platba 81 855,78 Kč), dne [datum] částka 50 000 Kč, dne [datum] částka 17 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč a dne [datum] částka 220 000 Kč. Z pokladního dokladu vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 5 000 Kč.

40. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 350 000 Kč (bez DPH, s DPH 416 500 Kč) za nájemné za leden 2009 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 416 500 Kč.

41. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalovanou soud zjistil, že byla vyúčtována částka 350 000 Kč (bez DPH, s DPH 416 500 Kč) za nájemné za únor 2009 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 125 000 Kč, dne [datum] částka 10 000 Kč a dne [datum] částka 20 000 Kč. Z pokladních dokladů vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 60 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 45 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 6 500 Kč, dne [datum] platba ve výši 15 000 Kč a dne [datum] platba ve výši 80 000 Kč.

42. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 350 000 Kč (bez DPH, s DPH 416 500 Kč) za nájemné za březen 2009 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 12 000 Kč a dne [datum] částka 60 000 Kč. Z pokladních dokladů vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 5 470 EUR (v přepočtu 141 809,75 Kč), dne [datum] platba ve výši 19 813,33 Kč a dne [datum] platba ve výši 25 000 Kč.

43. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 350 000 Kč (bez DPH, s DPH 416 500 Kč) za nájemné za duben 2009 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 12 000 Kč a dne [datum] částka 113 783,12 Kč. Z pokladních dokladů vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 25 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 6 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 130 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 40 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 10 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 10 000 Kč a dne [datum] platba ve výši 60 000 Kč.

44. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 350 000 Kč (bez DPH, s DPH 416 500 Kč) za nájemné za květen 2009 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 100 000 Kč, dne [datum] částka 43 500 Kč, dne [datum] částka 70 000 Kč, dne [datum] částka 23 000 Kč, dne [datum] částka 80 000 Kč a dne [datum] částka 25 000 Kč (platba 147 000 Kč). Z pokladních dokladů vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 30 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 30 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 5 000 Kč a dne [datum] platba ve výši 10 000 Kč.

45. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 350 000 Kč (bez DPH, s DPH 416 500 Kč) za nájemné za červen 2009 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 76 130,07 Kč (platba 147 000 Kč) a dne [datum] částka 260 000 Kč. Z pokladních dokladů vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 45 369,93 Kč a dne [datum] platba ve výši 35 000 Kč.

46. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 350 000 Kč (bez DPH, s DPH 416 500 Kč) za nájemné za červenec 2009 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 3 000 Kč, dne [datum] částka 115 000 Kč, dne [datum] částka 42 815,58 Kč (platba 50 000 Kč), dne [datum] částka 100 000 Kč, dne [datum] částka 15 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč a dne [datum] částka 10 500,81 Kč (platba 29 000 Kč). Z pokladních dokladů vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] ve výši 68 183,61 Kč, dne [datum] platba ve výši 5 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 7 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 25 000 Kč, a dne [datum] platba ve výši 5 000 Kč.

47. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 350 000 Kč (bez DPH, s DPH 416 500 Kč) za nájemné za srpen 2009 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 150 000 Kč, dne [datum] částka 18 499,19 Kč (platba 29 000 Kč), dne [datum] 80 000 Kč, dne [datum] částka 33 000,81 Kč (platba 130 922,01 Kč) a dne [datum] částka 110 000 Kč. Z pokladního dokladu vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] částka 25 000 Kč.

48. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] žalobkyní soud zjistil, že byla vyúčtována částka 350 000 Kč (bez DPH, s DPH 416 500 Kč) za nájemné za září 2009 společnosti hotel [právnická osoba], přičemž z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že na tuto pohledávku byla poukázána dne [datum] částka 66 000 Kč (platba 130 922,01 Kč), dne [datum] částka 180 000 Kč. Z pokladního dokladu vyplývá, že na tuto pohledávku byla uhrazena platba v hotovosti dne [datum] částka 40 500 Kč (platba 5 000 EUR), dne [datum] platba ve výši 20 000 Kč, dne [datum] platba ve výši 30 000 Kč a dne [datum] platba ve výši 80 000 Kč.

49. Z faktury vystavené [datum] žalobkyní soud zjistil, že účtovala společnosti hotel [právnická osoba], nájemné za duben 2010 ve výši 350 000 Kč bez DPH. Z faktury vystavené [datum] žalobkyní soud zjistil, že účtovala společnosti [právnická osoba] nájemné za květen 2010 ve výši 350 000 Kč bez DPH. Z faktury vystavené [datum] žalobkyní soud zjistil, že účtovala společnosti hotel [právnická osoba] nájemné za červen 2010 ve výši 350 000 Kč bez DPH. Z faktury vystavené [datum] žalobkyní soud zjistil, že účtovala společnosti hotel [právnická osoba] nájemné za červenec 2010 ve výši 350 000 Kč bez DPH. Z faktury vystavené [datum] žalobkyní soud zjistil, že účtovala společnosti hotel [právnická osoba] nájemné za srpen 2010 ve výši 350 000 Kč bez DPH. Z faktury vystavené [datum] žalobkyní soud zjistil, že účtovala společnosti hotel [právnická osoba] nájemné za září 2010 ve výši 350 000 Kč bez DPH. Z faktury vystavené [datum] žalobkyní soud zjistil, že účtovala společnosti hotel [právnická osoba] nájemné za říjen 2010 ve výši 350 000 Kč bez DPH. Z faktury vystavené [datum] žalobkyní soud zjistil, že účtovala společnosti hotel [právnická osoba] nájemné za listopad 2010 ve výši 350 000 Kč bez DPH. Z faktury vystavené [datum] žalobkyní soud zjistil, že účtovala společnosti [právnická osoba] nájemné za prosinec 2010 ve výši 350 000 Kč bez DPH. Z faktury vystavené [datum] žalobkyní soud zjistil, že účtovala společnosti hotel [právnická osoba] nájemné za leden 2011 ve výši 750 000 Kč bez DPH. Z faktury vystavené [datum] žalobkyní soud zjistil, že účtovala společnosti hotel [právnická osoba] nájemné za únor 2011 ve výši 750 000 Kč bez DPH.

50. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného společností [právnická osoba], dne [datum] soud zjistil, že na základě objednávky žalobkyně a předávacího protokolu je vyúčtována částka za práce provedené na rekonstrukci hotelu [jméno] v [obec] po povodni dne [datum]. [příjmení] byla vyúčtována ve výši 9 290 390,35 Kč. Z výpisu z bankovního účtu žalované soud zjistil, že byla na tuto pohledávku poukázána dne [datum] částka 940 390,35 Kč a dne [datum] částka 8 350 000 Kč.

51. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného společností [právnická osoba], dne [datum] soud zjistil, že na základě objednávky žalobkyně a předávacího protokolu je vyúčtována částka za práce provedené na rekonstrukci hotelu [jméno] v [obec] po povodni dne [datum]. [příjmení] byla vyúčtována ve výši 1 853 137,75 Kč. Z výpisu z bankovního účtu žalované soud zjistil, že byla na tuto pohledávku poukázána dne [datum] částka 1 800 000 Kč a v hotovosti podle výdajového pokladního dokladu dne [datum] částka 53 138 Kč.

52. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného společností [právnická osoba], dne [datum] soud zjistil, že na základě objednávky žalobkyně a předávacího protokolu je vyúčtována částka za práce provedené na rekonstrukci hotelu [jméno] v [obec] po povodni dne [datum]. [příjmení] byla vyúčtována ve výši 2 587 612,90 Kč. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně soud zjistil, že byla na tuto pohledávku poukázána v listopadu 2010 částka 530 000 Kč a v hotovosti podle výdajového pokladního dokladu dne [datum] částka 202 000 Kč. Z bankovního účtu dne [datum] částka 200 000 Kč a v hotovosti podle výdajového podkladního dokladu dne [datum] částka 75 000 Kč. Z bankovního účtu dne [datum] částka 1 200 000 Kč, v hotovosti podle výdajového pokladního dokladu dne [datum] částka 40 000 Kč. Z bankovního účtu dne [datum] částka 150 000 Kč a podle výdajového pokladního dokladu v hotovosti dne [datum] částka 90 613 Kč.

53. Soud na základě takto provedeného dokazování dospěl k následujícímu skutkovému stavu věci. Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], byl v roce 2010 členem představenstva [právnická osoba], jediným akcionářem této obchodní společnosti, zároveň předsedou představenstva ([datum] – [datum]) [právnická osoba], a. s. (tedy žalobkyně), členem statutárního orgánu společnosti [právnická osoba], a členem představenstva [právnická osoba] [příjmení], a.s., [IČO].

54. Žalobkyně je vlastnicí budovy [adresa] umístěné na pozemcích parc. [číslo] dalších souvisejících pozemků, vše zapsáno pro katastrální území a obec Přerov. V uvedené budově je provozován hotel [jméno] adresou [adresa žalobkyně]. Zároveň byla vlastnicí movitých věcí tvořících zařízení a vybavení předmětného hotelu. Ve dnech [datum] až [datum] se v důsledku zvýšené srážkové činnosti zvedla hladina řeky [příjmení] v městě [obec], přičemž v noci ze dne [datum] na [datum] (okolo půlnoci) byl hotel [jméno] zaplaven až do výše cca 50 cm či 60 cm nad úroveň podlah v prvním nadzemním podlaží. V důsledku zaplavení byly poškozeny nejen výše uvedené nemovité věci (zejména budova [adresa]), ale též movité věci umístěné v hotelu [jméno], jejichž vlastníkem byla žalobkyně. Před povodní bylo povoleno užívání rekonstruovaných prostor hotelu [jméno], které bylo úředně aprobováno místně příslušným stavebním úřadem jako„ rekonstrukce a dostavba hotelu [jméno] v [obec]“. Tato rekonstrukce se týkala restaurace a navazujících prostor na úrovni 1. PP, dále 17 pokojů, prostor bowlingu a wellness, zahradní restaurace a dalších prostor. 55. [právnická osoba] (dále též„ pojistitel“), uzavřela se žalobkyní dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění [datum]. Předmětem pojištění bylo pojištění pro případ poškození věci (soubor věcí nemovitých, movitých, zásob, peníze a jiné cennosti), a to pro místo pojištění [adresa žalobkyně] (tedy hotel [jméno]). Dodatkem ze dne [datum] bylo sjednáno další pojistné období od [datum] do [datum] s obdobným předmětem pojištění jako shora. Byla sjednána spoluúčast v případě povodní ve výši 7,5 % pojistného plnění, minimálně však 500 000 Kč, pojistná částka pro soubor nemovitých věcí 175 505 000 Kč, pro soubor věcí movitých 15 600 000 Kč. U obou zmiňovaných předmětů pojištění bylo sjednáno pojištění i v případě povodně. Sleva za škodní průběh byla ujednána v rozsahu 25 % a sleva za dlouhodobost v rozsahu 15 %. Roční pojistné bylo dohodnuto ve výši 279 327 Kč. Pojistitel se zavázal uhradit nezbytné náklady na vyklizení místa pojištění včetně stržení stojících částí, odvozu sutin a jiných zbytků k nejbližšímu složišti a za jejich uložení nebo zničení do výše 2 % z pojistné částky, maximálně však 1 000 000 Kč.

56. Sleva za bezeškodní průběh – bonifikace činila po druhém roce pojištění (3. pojistné období) 10 %, po třetím roce 15 %, po čtvrtém roce 15 % a od pátého roku pojištění 25 %. Podle dodatku k pojistné smlouvě ze dne [datum] byla zachována spoluúčast při povodni ve stejném rozsahu, ale nebyla již ujednána sleva (bonifikace za bezeškodní průběh, ale pouze za dlouhodobost v rozsahu 15 %). 57. [právnická osoba], hotel [právnická osoba], a další subjekty uzavřeli dne [datum] dohodu o narovnání, jejímž předmětem bylo vypořádání nároků na plnění z pojistné smlouvy [číslo] v důsledku vylití řeky [příjmení] a zaplacení suterénních prostor a přízemí hotelu [jméno], který je situován na adrese [adresa žalobkyně]. Vylití nastalo dne [datum] v nočních hodinách a jeho důsledkem bylo poškození jak nemovitého, tak movitého majetku žalobkyně. Pojistitel považoval z důvodu zaplavení suterénních prostor a vzniku škody na movitém a nemovitém majetku žalobkyně jako maximálně možné pojistné plnění ve výši 37 462 500 Kč po odečtení sjednané spoluúčasti ve výši 3 037 500 Kč. Tato částka zahrnovala i náklady představující vyklizení místa pojištění v maximální dohodnuté výši 1 000 000 Kč. Podle dohody smluvních stran celková výše pojistného plnění činila 37 462 500 Kč. Pojistné bylo žalobkyni vyplaceno v uvedené výši.

58. Soudní znalec doc. Ing. [jméno] [příjmení] vypracoval za účelem posouzení příčin zaplacení hotelu [jméno] znalecký posudek, za nějž vyúčtoval dne [datum] částku 30 000 Kč, která mu byla žalobkyní zaplacena. V souvislosti se shora uvedenou škodní událostí prostudoval na popud žalobkyně jí předložený posudek a vypracoval připomínky k němu, za což žalobkyni vyúčtoval dne [datum] částku 2 400 Kč. Ta byla žalobkyně dne [datum] uhrazena. Tedy celkem žalobkyní zaplatila shora uvedenému znalci částku 32 400 Kč.

59. Soudní znalec [jméno] [příjmení] vypracoval taktéž znalecký posudek za účelem posouzení škodního děje v rámci záplav v květnu 2010. Za tuto práci vyúčtoval žalobkyni dne [datum] částku 8 900 Kč, která byla žalobkyní uhrazena v uvedené výši.

60. Společnost HC Odhady, s. r. o., žalobkyni vyúčtovala dne [datum] částku 9 600 Kč za vypracování odhadu [číslo] 2010 (nemovitost hotel [jméno] – budova [adresa]), a to v souvislosti se žádostí banky [název banky] [příjmení] [příjmení] [jméno] o„ přecenění“ zástavy z důvodu zatopení hotelu. Uvedenou částku žalobkyně uhradila.

61. Žalobkyně jako pronajímatelka a [právnická osoba], jako nájemce uzavřely dne [datum] nájemní smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem byla budova [adresa] (a související nemovité věci), zapsané pro katastrální území a obec Přerov. Žalobkyně prohlásila, že je vlastnicí movitých věcí, které jsou umístěny v této budově, a které jsou svým účelem vybavením hotelu. Tyto věci byly přenechány do nájmu zmiňované společnosti. Nájemné bylo sjednáno ve výši 650 000 Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen„ DPH“). Dodatkem ze dne [datum] bylo nájemné s účinností od [datum] ujednáno ve výši 650 000 Kč bez DPH. Dodatkem ze dne [datum] bylo nájemné počínaje dnem [datum] sníženo na částku 350 000 Kč bez DPH. Dodatkem ze dne [datum] bylo zvýšeno nájemné s účinností od [datum] na částku 750 000 Kč bez DPH. Účelem tohoto dodatku bylo zejména doplnit některá ujednání z důvodu dokončené rekonstrukce a přístavby hotelu [jméno] a zvýšení kapacity a standardu hotelu. Dodatkem ze dne [datum] bylo nájemné sníženo pro období od [datum] do [datum] z částky 750 000 Kč bez DPH na částku 350 000 Kč bez DPH, neboť předmět nájmu byl v důsledku jeho zaplavení poškozen. Smluvní strany se proto dohodly na snížení nájemného pro období 62. Za období od října do prosince 2018 žalobkyně účtovala hotelu [právnická osoba], nájemné ve výši 650 000 Kč (bez DPH, s DPH ve výši 773 500 Kč), přičemž tyto platby byly vždy hrazeny. V následujícím období od ledna 2009 do dubna 2010 bylo placeno ve výši 350 000 Kč (bez DPH, s DPH ve výši 416 500 Kč), poté zvýšeno na částku 750 000 Kč, ale po povodních v květnu 2010 byly vystaveny daňové doklady a hrazeny na částku 350 000 Kč. 63. [právnická osoba], v níž je má angažmá i Ing. [příjmení], v červnu až listopadu 2010 zajistila odstranění škod způsobených povodní v hotelu [jméno], přičemž objednatelkou těchto prací byla žalobkyně. Byly vyúčtovány ceny ve výši 9 290 390,35 Kč, ve výši 1 853 137,75 Kč a ve výši 2 587 612,90 Kč. Ty byly žalobkyní v plném rozsahu uhrazeny. Ze strany pojišťovny tyto nároky byly uspokojeny toliko co do částky 1 000 000 Kč.

64. Soud již neprovedl k důkazu fotodokumentaci škod, jak to navrhovala žalobkyně, neboť je přesvědčen, že takto pořízená fotodokumentace není z hlediska skutkových zjištění, která se podřazují pod aplikovanou právní normu (viz níže) relevantní pro posouzení nároku samotného, ale pouze dokreslují skutečný stav po povodni v květnu 2010 na místě samém z důvodu zatopení hotelu [jméno]. Takto pořízená fotodokumentace byla důležitá zejména pro pojistitele v rámci posouzení škod a výše vyplaceného pojistného plnění, nemá už ale přesah do tohoto řízení. Soud zde nepřezkoumává výši a důvodnost vyplaceného pojistného plnění, ale nároky vyplývající z jiného právního titulu.

65. Soud dále zamítl důkazní návrh označený žalovanou na vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění výše obvyklého nájemného v daném místě a čase, které by mělo být pokladem pro náhradu škodu vyplývajícímu z ušlého nájemného, případně i posouzení otázky přiměřeného rozsahu a ohodnocení prací provedených společností [právnická osoba] Soud tento důkazní návrh zamítl s ohledem na níže uvedené.

66. Co se týká námitek žalované k vyčíslené škody a rozsahu prací, má soud zato, že byla prokázána v jednotlivých nárocích zcela dostatečně celou řadou ostatních důkazů (daňovými doklady, nájemní smlouvou, výpisy z bankovních účtů a pokladními doklady). V civilním řízení nelze učinit závěr, že nebylo uneseno důkazní břemeno proto, že skutečnost nebyla provedenými důkazy prokázána nade vší pochybnost. Pro závěr, že soud má určitou skutečnost za prokázanou, dostačuje, aby předmětný skutkový závěr bylo možné s velkou mírou pravděpodobnosti připustit (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). To platí zejména vůči námitkám žalované ohledně určitelnosti nákladů vynaložených žalobkyní na odstranění škod v hotelu [jméno], které nebyly hrazeny v plné míře pojišťovnou nikoliv z důvodu, že by sporovala rozsahu jejich provedení a ocenění, ale z důvodu smluvního ujednání mezi žalobkyní a pojistitelem. Soud se jeví úvaha žalobkyně, že bylo-li těsně před povodní v roce 2010 povoleno kolaudačním rozhodnutím užívání nově zrekonstruovaných prostor hotelu [jméno], a tedy že zmiňovaný zhotovitel odstranil takto vzniklé škody a pokusil se uvést tyto rekonstruované prostory opět do stavu nezasaženého povodní, jako zcela logická. S odstupem času lze těžko rozlišit jednotlivé položky a z hlediska určitého spravedlivého uspořádání věci po tolika letech se soudu jeví tato námitka vůči žalobkyni jako obstrukční, když nebyla vznesena ani na počátku tohoto řízení. Ostatně není ani povinností soudu se vypořádat s úplně každou vznesenou námitkou účastníků řízení, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jeho závěrů je sama o sobě dostatečná (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 989/08). K otázce vypracování znaleckých posudků za účelem posouzení shora zmiňovaných nároků se soud vyjádří i níže. <b>Relevantní právní úprava a právní posouzení věci</b> 67. Podle čl. II zákona č. 293/2013 Sb. pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

68. Jelikož řízení v projednávané věci bylo zahájeno dne [datum], tedy přede dnem [datum], kdy nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 293/2013 Sb., soud postupoval v řízení podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013.

69. Podle § 3079 zákona č. 89/212 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále opět jen„ obč. zák.) právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

70. Poněvadž tvrzené povinnosti žalovaná porušila v noci ze dne [datum] do [datum] a škoda na majetku žalobkyně vznikla v důsledku tohoto jednání, tedy přede dnem nabytí zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to dne [datum], řídí se právní poměry vzniklé z tohoto deliktního jednání s přihlédnutím k ustanovení § 3079 o. z. dosavadní právní úpravou zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (viz ustanovení níže).

71. Podle § 420a odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností.

72. Jak již bylo uvedeno shora, soud dospěl k jednoznačnému závěru, že odpovědným subjektem je v projednávané věci žalovaná společnost, která byla v inkriminovanou dobu provozovatelem odlehčovací stoky. Její nedovření způsobilo zatopení hotelu [jméno]. Jde o objektivní odpovědnost bez ohledu na zavinění a jejím předpokladem není ani protiprávní úkon (porušení nějaké povinnosti), nýbrž určitá škodní událost vyvolaná provozní činností, která byla příčinou vzniku škody. Bylo rovněž postaveno najisto, že zde nepřipadá v úvahu liberace tedy jinak řečeno zproštění odpovědnosti žalované, ať už důvodu neodvratitelné událost či jednáním poškozené (zde žalobkyně). Navíc nároky žalobkyně byly i přes uplatněnou námitku promlčení vůči žalované uplatněn včas. Soud se tedy dále zabýval pouze již výši jednotlivých nároků a jejich důvodností z hlediska časové a věcné souvislosti, tedy jinak řečeno, zda je zde příčinná souvislost mezi provozní činností žalované a vznikem škody na straně žalobkyně.

73. Podle § 442 odst. 1 obč. zák. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle odstavce 2 tohoto ustanovení škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.

74. Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Ušlý zisk je v podstatě ušlým majetkovým prospěchem a spočívá v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno – kdyby nebylo škodné události – důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR Cpj [číslo], publikované pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1971).

75. K právní posouzení jednotlivých nároků uplatněných žalobkyní soud uvádí následující. <b>Nárok na zaplacení částky 3 037 500 Kč</b> 76. Pojištění škodové je podle zákona soukromým pojištěním, jehož účelem je náhrada újmy vzniklé v důsledku pojistné události. Pojištění majetku zahrnuje krytí pojistných nebezpečí, jejichž realizací dochází ke škodám na majetku (poškození, zničení, ztráta věcných hodnot, finanční ztráty). Pojištěný předmět je pak v konkrétní pojistné smlouvě blíže specifikován. Při sjednávání pojistné smlouvy je nutné proto věnovat maximální pozornost této specifikaci, protože vyjadřuje rozsah sjednaného pojištění a má vliv na výši pojistného i pojistného plnění. Součástí pojistných podmínek může být i ujednání o spoluúčasti na škodě.

77. Pojistitel v projednávané věci uzavřel se žalobkyní dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejíž účinky ke dni pojistné události nadále trvaly. Předmětem pojištění bylo pojištění pro případ poškození věci (soubor věcí nemovitých, movitých, zásob, peníze a jiné cennosti), a to pro hotel [jméno]. Mezi smluvními stranami byla sjednána ve smyslu § 28 ost. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění do [datum], spoluúčast v případě povodní ve výši 7,5 % pojistného plnění, minimálně však 500 000 Kč, pojistná částka pro soubor nemovitých věcí 175 505 000 Kč, pro soubor věcí movitých 15 600 000 Kč.

78. Žalobkyně prokázala svá tvrzení, že mezi ní a pojistitelem existoval ke dni prezentované pojistné události závazkový vztah ze shora uvedené pojistné smlouvy s ujednání o spoluúčasti ve zmiňované výši. Pakliže pojistitel uznal škody kryté pojištěním v důsledku povodně v květnu 2010 ve výši 40 500 000 Kč, o čemž není pochyb z dohody o narovnání, činí 7,5 % z této částky sumu 3 037 500 Kč. Soud proto tomto nároku zcela vyhověl, neboť je podle soudu tato„ ztráta“ v majetkové sféře žalobkyně v příčinné souvislosti se škodní událostí, za kterou odpovídá žalovaná. Tato školní událost (povodeň) byla z hlediska škodového pojištění kryta uvedenou pojistnou smlouvu a vyplacením pojistného plnění sníženého o 7,5 % tak nastalo a škoda v majetkové sféře žalobkyně. <b>Nárok na zaplacení částky 132 239 Kč</b> 79. Opačného názoru ohledně důvodnosti nároku je ovšem soud v tomto případě. Ze shora uvedené pojistné smlouvy plyne, že v důsledku povodně v květnu 2010 nebyl žalobkyni již smluvním pojistitelem poskytnut tzv. bezeškodní bonus na pojistném ve výši 25 %, jehož číselné vyjádření činí při sjednaném pojištění částku 132 239 Kč. Pojišťovna poskytla žalobkyni pojistné plnění za škodu způsobenou žalovanou, ale na základě toho jí pro porušení tzv. beze škodního průběhu pojištění zvýšila pojistné v důsledku ztráty tohoto bonusu. Zde je soud přesvědčen, že je nutné aplikovat závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který zaujal následující stanovisko. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, popř. následkem uvedené škodné události, tedy, je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu či škodné události, ke škodě by nedošlo. Skutečností, na niž je obvykle vázána povinnost pojištěnce plnit svému pojistiteli platby pojistného v určité (vyšší než doposud) výši, je smluvená podmínka, jíž je nedodržení tzv. beze škodního průběhu pojištění, tedy ta skutečnost, že v určitém časovém úseku bylo smluvním pojistitelem pojištěnci vyplaceno pojistné plnění, a nikoliv okolnost, zda pojištěná věc byla poškozena jednáním třetí osoby (osoby mimo pojistný vztah). Při využití na projednávanou věc je zřejmé, že ke výšení plateb pojistného nedošlo v důsledku povodně z května 2010, ale v důsledku toho, že pojišťovna vyplatila v souladu se svými pojistnými podmínkami pojistné plnění žalobkyni jako svému pojištěnci a v souladu s těmito podmínkami a pojistnou smlouvou pak upravila práva a povinnosti smluvních stran v jejich právním vztahu. Zvýšení sazby pojistného (tzv. ztráta bonusu) ze smluvního pojištění za následující pojistné období tak nelze považovat za majetkovou újmu, jejíž vznik je v příčinné souvislosti se škodnou událostí, popř. s protiprávním jednáním žalované jako škůdce. Soud proto žalobu ohledně tohoto nároku zamítl. <b>Nárok na zaplacení částky 3 650 940 Kč</b> 80. Žalobkyně tuto částku vynaložila na vyklizení hotelu [jméno] a přilehlých pozemků v důsledku povodně. Pojišťovna uznala žalobkyní vynaložené náklady na vyklizení hotelu v rozsahu 4 575 940 Kč. S ohledem na sjednané podmínky pojištění bylo žalobkyni z této částky vyplacena částka v rozsahu maximální pojistné smlouvy dohodnuté částky 1 000 000 Kč ponížené o spoluúčast 7,5 % (částka 75 000 Kč), tedy 925 000 Kč. Tudíž nebylo plněno v rozsahu 3 650 940 Kč (4 575 940 Kč – 925 000 Kč).

81. Jak bylo uvedeno shora v civilním řízení nelze učinit závěr, že nebylo uneseno důkazní břemeno proto, že skutečnost nebyla provedenými důkazy prokázána nade vší pochybnost. Pro závěr, že soud má určitou skutečnost za prokázanou, dostačuje, aby předmětný skutkový závěr bylo možné s velkou mírou pravděpodobnosti připustit. Soudu se jeví logické a srozumitelné, že bylo-li těsně před povodní v květnu 2010 povoleno kolaudačním rozhodnutím užívání nově zrekonstruovaných prostor v hotelu [jméno], pak je zde prokázána důkazy shora časová a věcná souvislost prací, které zajistila společnost [právnická osoba], které směřovaly svým cílem k odstranění škod v těchto prostorách zasažených povodní. Tato obchodní společnost vyúčtovala žalobkyni částku v celkové výši 9 290 390,35 Kč, která byla žalobkyní uhrazena. Pakliže ze strany pojistitele byly tyto nároky uspokojeny toliko co do částky 925 000 Kč, byl by zbývající (žalobkyní uplatněný) nárok na částku 3 575 940 Kč důvodný. Žalobkyně sice uplatňovala původně částku 3 650 940 Kč, ale od této sumy soud odečetl částku 75 000 Kč, která představuje spoluúčast sjednanou mezi žalobkyní a pojistitelem v pojistné smlouvě ve výši 7,5 % a jenž už byla přiznána v souhrnu v prvním uplatněném výroku (viz shora uvedený nárok na zaplacení částky 3 037 500 Kč.

82. K námitce žalované, že společnost [právnická osoba], je prostřednictvím Ing. [příjmení] personálně propojena s žalobkyní a společnosti hotel [právnická osoba], a že tato propojenost může vzbuzovat pochyby ohledně rozsahu provedených prací a jejich ocenění soud uvádí. Soudu je známa problematika tzv. převodní cen, což je pojem používaný v daňovém prostředí, který vymezuje ceny uplatňované u transakcí mezi dvěma daňovými subjekty, kteří jsou kapitálově personálně spojeni (tzv.„ sdružené podniky“). [jméno] sjednané mezi sdruženými podniky musí (či by měly) odpovídat obvyklým cenám na trhu. Dále je nutné ověřit, zda předmětná transakce skutečně proběhla. Jednou z oblastí, kde se znalecké posudky používají často, jsou právě transakce mezi spojenými osobami (převodní ceny). Shora uvedené pojmy jsou pojmy užívanými primárně v oblasti veřejného (zde daňového) práva), a nemohou tak mít přesah do práva soukromého, jak je tomu v daném případě.

83. Podle soudu je argumentace žalobkyně ohledně průběhu prací provedených k odstranění škody, jejich ocenění a potvrzení pojistitelem logická a přesvědčivá. Při obvyklém sledu událostí s ohledem na datum škodní události ([datum] – [datum]) a provedení prací (druhé a třetí čtvrtletí 2010) se jeví racionální, že žalobkyně, aby předešla dalším škodám, které by byly způsobeny prodlevou s výběrem zhotovitele díla (odstranění škod a uvedení do původního stavu), přistoupila ke shora uvedenému řešení a vstoupila do smluvního vztahu s personálně propojenou společností. Vynaložené výdaje jsou podloženy existujícími daňovými doklady a bylo prokázáno, že žalobkyně ceny díla takto fakturované zaplatila, což mělo dopad do její majetkové sféry. Nebýt škodlivého zásahu žalované, žalobkyně by zcela jistě už generovala zisk pronájmem těchto prostor, a svým„ bryskním“ jednáním se tak snažila odvrátit další škodu. Za této situace, kdy nemůže být sporu o tom, že sám pojistitel, jak vyplývá z dohody o narovnání, nesporoval rozsah vyklízecích prací a jejich ocenění, a majetek žalobkyně se zmenšil v důsledku zaplacení ceny díla za tyto práce, je vypracování znaleckého posudku nadbytečné a nemá relevanci s ohledem na posouzení nároku jako náhrady škody, a nikoliv bezdůvodné obohacení (k tomu blíže viz níže). <b>Nárok na zaplacení částky 2 400 000 Kč</b> 84. Shora uvedený nárok představuje ušlé nájemné za pronájem hotelu [jméno] v rozhodném období, tedy rozdíl mezi původně sjednaným nájemným ve výši 750 000 Kč a následně (v důsledku povodní) sjednaného nájemného ve výši 350 000 Kč (rozdíl 400 000 Kč) za šest měsíců v období od července do prosince 2010.

85. Ušlý zisk z podnikání znamená ztrátu očekávaného přínosu, způsobenou tím, že škodná událost zasáhla do průběhu děje, vedoucího k určitému zisku, tedy v situaci, že poškozený měl zajištěny předpoklady pro tzv. pravidelný běh věcí, byl nejen ochoten ale i schopen začít s provozem konkrétní podnikatelské činnosti včetně zajištění příp. zákonných podmínek. Z toho, že činnost vedoucí k zisku se neuskutečnila ani následně, sice samo o sobě nevyplývá, že by zisku dosaženo nebylo, může však jít o skutečnost významnou právě pro posouzení reálnosti záměru, z nějž poškozený majetkovou újmu dovozuje 86. Nejvyšší soud již např. ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], konstatoval, že je-li prokázáno, že pronajímatel hodlal a skutečně měl reálně sjednanou možnost nebytové prostory v určitém období pronajmout a inkasovat sjednané nájemné a že pouze protiprávní jednání žalovaného mu znemožnilo tak učinit, odvíjí se náhrada za ztrátu příjmu za pronájem nemovitosti od částky, kterou by pronajímatel skutečně obdržel od nájemce, pokud by nájem byl realizován. Je totiž třeba vycházet z toho, že pokud v důsledku protiprávního jednání žalovaného nedošlo k rozmnožení majetkových hodnot žalobce, ač se tak dalo s ohledem na pravidelný běh událostí očekávat, jde o náhradu škody spočívající v ušlém zisku, jehož výše je dána rozdílem mezi dohodnutým nájemným a mezi náklady, které by případně pronajímatel na dosažení tohoto zisku musel vynaložit. Pro výši náhrady za škodu je tedy rozhodující, jakého prospěchu by se žalobci dostalo, nebýt neoprávněného zásahu žalovaných, a o jaký prospěch tedy v důsledku jejich jednání přišel.

87. Tomuto vymezení charakteru ušlého zisku neodpovídá ovšem úvaha, že ušlý zisk bude určen ve výši obvyklého nájemného v daném místě a čase. Tato konstrukce odpovídá vyčíslení výše bezdůvodného obohacení, jež na úkor vlastníka získal ten, kdo bez právního důvodu užíval jeho věc a kdo je povinen získané obohacení mu vydat. Institut bezdůvodného obohacení směřuje totiž k odčerpání prostředků od osoby, a výše plnění za užívání cizí věci se proto odvozuje od prospěchu, jenž získal obohacený, který je povinen vydat to, co neoprávněným užíváním cizí věci získal, tedy ten prospěch, který bezdůvodně získal a o nějž se na úkor vlastníka věci obohatil. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je pak peněžitá částka, která odpovídá nájemnému vynakládanému obvykle v daném místě a čase za srovnatelné prostory.

88. Tedy jak ze shora uvedeného vyplývá zjištění, jaké nájemné by za užívání věci byl nucen za normálních okolností platit ten, kdo věc skutečně užíval a tímto způsobem se obohatil, je rozhodující pro určení výše plnění z titulu vydání bezdůvodného obohacení, nikoliv však pro určení výše zisku, který by pronajímateli za běžných okolností náležel a o nějž přišel v důsledku protiprávního jednání jiného (viz i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

89. V tomto ohledu není relevantní ani námitka žalované, že žalobkyně a společnost hotel [právnická osoba], jsou prostřednictvím Ing. [příjmení] osobně propojenými osobami a že by soud bez dalšího i v tomto případě měl vypracovat znalecký posudek. Měla by tak prokázána možná„ spekulativnost“ žalobkyně jako pronajímatelky a hotelu [právnická osoba], jako nájemce ve věci určení výše sjednaného nájemného.

90. Soudu je známa judikatury vyšších soudů, podle níž účastníci obchodních transakcí mohou být propojeni hospodářsky i personálně (a to i formou účasti na vedení společnosti), které mohou vést k optimalizace nákladů a výnosů. K této otázce se ostatně soud vyjádřil již shora u posouzení nároku na zaplacení částky 3 650 940 Kč Tyto závěry se tudíž plně uplatní toliko v oblasti veřejného práva (např. v oblasti daňové), nikoliv ovšem v oblasti soukromého práva, jímž se i nárok uplatněný žalobkyní.

91. Soud je přesvědčen, že žalobkyně v celém souhrnu důkazů bez vší pochybností prokázala, že v průběhu let předcházejících povodni v květnu 2010 i v rozhodném období sjednala nájemní smlouvu, která je ohledně výše nájemného určitá. Společnost hotel [právnická osoba], plnila žalobkyni sjednané nájemné s ohledem na běžný chod věcí je podle soudu logické, že v důsledku povodně v květnu 2010 přistoupila žalobkyně ke snížení nájemného z částky 750 000 Kč na 350 000 Kč. Uvedené ujednání o výši nájemného bylo tudíž zapříčiněno škodní události způsobenou provozní činností žalované, a tudíž žalované by měla rozdíl v obou úrovních nájemného uhradit. Soud proto i této části žaloby vyhověl. <b>Nárok na zaplacení částky 9 600 Kč</b> 92. Uvedenou částku vynaložila žalobkyně v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku za účelem ocenění budovy hotelu [jméno], který si po povodni vyžádala úvěrující banka [název banky] [příjmení] [příjmení] [jméno] z důvodu přehodnocení hodnoty zajištění úvěru – zástavy. Žalobkyně prokázala jak příčinnou souvislost tohoto výdaje, tak jeho výši. Poněvadž hotel jako předmět zajištění úvěru (zástava) byl po povodni poškozen, je evidentní, že banka jako zástavní věřitel požádala o přecenění této zástavy. Žalobkyně rovněž prokázala jak časovou, tak věcnou souvislost se stavem hotelu po povodni a rovněž skutečnost, že uvedenou částku zaplatila. <b>Nárok na zaplacení částky 32 400 Kč</b> 93. Rovněž ohledně tohoto nároku soud uzavírá, že je opodstatněn. Skládá z částky 30 000 Kč za zpracování znaleckého posudku [číslo] soudním znalcem doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., ze dne [datum], a částky 2 400 Kč za zpracování vyjádření ze dne [datum] stejným znalcem, přičemž obojí jsou náklady vynaložené žalobkyní v souvislosti s vyjasněním otázka příčin zaplacené hotelu [jméno].

94. Soud prvního stupně s ohledem na současné znění občanského soudního řádu a judikaturní vývoj přípustnosti předkládání znaleckých posudků účastníky a absence právní úpravy výše odměny za tak předložené znalecké posudky, vychází z toho, že je namístě respektovat dosavadní pojímání a výkladovou praxi, která se u některých otázek (např. určení vzniku a rozsahu škody) neobejde bez vyjasnění odborných otázek, které odpoví pouze znalec. Pojem účelnosti zde pak není namístě vykládat úspěchem účastníka v řízení, nýbrž tím, že znalecký posudek byl vůbec v řízení procesně použit jako důkazní prostředek a že jeho závěry se staly součástí zjištěného skutkového stavu a že odměna za něj účastníkem (stranou) vynaložená je přiměřená odměně, která by byla soudy (orgány činnými v trestním řízení) znalci či znaleckému ústavu přiznána.

95. Žalobkyně jako zadavatelka znaleckého posudku a odborného vyjádření uhradila náklady na jejich zpracování a jelikož se jednalo o účelně vynaložené výdaje souvisejí s projednávanou věcí, soud jí je přiznal v plném rozsahu. <b>Nárok na zaplacení částky 8 900 Kč</b> 96. Shora uvedenou částku žalobkyně zaplatila za zpracování odborného posudku [číslo] 2011 soudním znalcem doc. dr. Ing. [jméno] [příjmení]. V tomto ohledu soud zcela odkazuje na předcházející odůvodnění a žalobkyni tuto částku rovněž přiznal. <b>Příslušenství nároku</b> 97. Jelikož splatnost náhrady škody nebyla mezi účastnicemi řízení ujednána a není ani stanovena žádným právním předpisem, je nutno v takovém případě aplikovat ustanovení občanského zákoníku (zde nadále s ohledem ke vzniku škody zákona č. 40/1964 Sb., ve znění do [datum]), podle něhož je dlužník povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady škody již před podáním žaloby u zdejšího soudu, stal se nárok žalobkyně splatným již před [datum]. Kromě škody, kterou soud přiznal žalobkyni ve výroku I. tohoto rozhodnutí, vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení příslušenství této pohledávky podle § 517 odst. 2 obč. zák. Nezaplacením peněžité náhrady ve lhůtě splatnosti se žalovaná dostala následujícím dnem do prodlení. Žalobkyně proto požaduje nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění před nabytím účinnosti nařízení vlády č. 180/2013. <b>Lhůta k plnění</b> 98. Soud stanovil žalované ve smyslu § 160 o. s. ř. lhůtu k plnění v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. Jak z obsahu spisu, tak okolností případu vyplývá, že zde nejsou žádné důvody zvláštního zřetele vhodné, pro něž by soud zvažoval u žalované, která je obchodní společností, jejímž zřizovatelem je veřejnoprávní korporace, o delší lhůtě k plnění či zaplacení soudem přisouzeného nároku ve splátkách. Navíc je nutné přihlédnout i k délce řízení, přičemž sama žalovaná musela podle názoru soudu jako řádný hospodář s ohledem na závěry znaleckého posudku a náhled odvolacího soudu již zcela jistě ve svém rozpočtu nejpozději od roku 2021 tvořit takové finanční rezervy, aby mohla uhradit jak přisouzený nárok s příslušenstvím, tak případně i náhradu nákladů řízení. <b>Náhrada nákladů řízení a soudní poplatek</b> 99. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně byla v rozsahu svého uplatněného nároku ve výši 9 271 979 Kč úspěšná v částce 9 064 340 Kč a neúspěšná v částce 207 639 Kč. Vyjádřeno procentuálně byla tedy úspěšná v rozsahu 97,80 % svého uplatněného nároku a neúspěšná v rozsahu 2,2 %, tudíž jí náleží náhrada nákladů řízení zčásti, a to ve výši 95,60 % z jí účelně vynaložených nákladů. Soud neshledal žádné okolnosti zvláštního zřetele hodné, pro něž by soud nepřiznal žalobkyni ve smyslu § 150 o. s. ř. náhradu nákladů řízení.

100. Při určení odměny zástupci žalobkyně z řad advokátů soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do [datum], za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 9 271 979 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 6 činí v daném případě částku 45 420 Kč.

101. V řízení před soudem prvního stupně před změnou rozsudku zástupce žalobkyně učinil 22,5 úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání žaloba, podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], (podání ze dne [datum] – nepovažuje soud za účelně vynaložený výdaj, neboť se týká pouze o další repliku k argumentaci žalované, v tomtéž duchu se jedná o podání ze dne [datum] a ze dne 4. 7. [číslo]), podání – závěrečný návrh ze dne [datum], účast u přípravného jednání dne [datum] – 0,5 úkonu, účast u jednání dne [datum] v délce 7 hodin 15 minut – 4 úkony, účast u jednání dne [datum] v délce delší jak čtyři hodiny – 3 úkony, účast u jednání dne [datum] v délce delší jak šest hodin – 3 úkony, účast u jednání dne [datum] v délce delší jak čtyři hodiny – 3 úkony, účast u místního ohledání dne [datum] – jeden úkon, účast u jednání dne [datum] – 2,5 hodiny – 2 úkony, účast u jednání dne [datum] – jeden úkon, účast u jednání dne [datum] – jeden úkon, tedy celkem ve výši mimosmluvní odměny 22,5 x 45 420 Kč, t.j. náleží mu odměna za tuto fázi soudního řízení celkem ve výši 1 021 950 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do [datum], po 300 Kč k 23 úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 6 900 Kč.

102. Před soudem odvolacím zástupce žalobkyně učinil 16,5 úkonů právní služby, a to odvolání ze dne [datum] (k doplněním soud již nepřihlížel), podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], (podání ze dne [datum] soud nepovažuje za účelně vynaložený výdaj, neboť jde o vyjádření k předcházející polemice žalované, taktéž podání ze dne [datum]), podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], podání ze dne [datum] a ze dne [datum]), účast u jednání dne [datum] – 1 úkon, účast u jednání dne [datum] přesahující 4 hodiny – 3 úkony, účast u jednání dne [datum] – 1 úkon, účast u jednání dne [datum] přesahující 3 hodiny a 30 minut – 2 úkony, účast u jednání dne [datum] – přesahující 4 hodiny a 20 minut – 3 úkony, účast u jednání dne [datum] – jeden úkon, účast u jednání dne [datum] – 1 úkon a vyhlášení rozhodnutí dne [datum] – 0,5 úkonu, tedy celkem ve výši mimosmluvní odměny 16,5 x 45 420 Kč, t.j. náleží mu odměna za tuto fázi řízení celkem ve výši 749 430 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do [datum], po 300 Kč k 17 úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 5 100 Kč.

103. Součástí nákladů řízení je rovněž náhrada cestovného vozidlem tovární značky BMW X6, [registrační značka], z [obec] (sídle advokáta) do [obec] (sídla pobočky Krajského soudu v Ostravě) při jedné cestě tam a zpět celkem 46 km a průměrné spotřebě vozidla ve výši 6,13 litrů na 100 km, a to v celkové výši 1 954 Kč (viz výpočet níže).

104. V roce 2018 při jedné cestě k jednání dne [datum] při paušální náhradě za 1 km ve výši 4 Kč ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 463/2017 Sb. při shora uvedené průměrné spotřebě vozidla a průměrné ceně 1 litru motorové nafty ve výši 29,80 Kč (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky) činí cestovné za jednu cestu částku 268 Kč. V roce 2019 za dvě jízdy k jednáním ve dnech [datum] a [datum] při paušální náhradě za 1 km ve výši 4,10 Kč ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě vozidla shora a průměrné ceně 1 litru motorové nafty ve výši 33,60 Kč (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky) činí náhrada za jednu cestu částku 283 Kč, tedy za dvě cesty částka 566 Kč. V roce 2020 za jednu cestu k jednání soudu dne [datum] při paušální náhradě za 1 km ve výši 4,20 Kč ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě vozidla (viz shora) a průměrné ceně 1 litru benzinu 95 ve výši 32 Kč (§ 4 písm. a) cit. vyhlášky) činí náhrada cestovného částku 283 Kč. V roce 2021 za tři cesty k jednání soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum] při paušální náhradě za 1 km ve výši 4,40 Kč ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění do [datum], při průměrné spotřebě vozidla (shora) a průměrné ceně 1 litru motorové nafty ve výši 27,20 Kč (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky) činí náhrada cestovného za jednu cestu 279 Kč, tedy za tři cesty částku 837 Kč.

105. Zástupci dále náleží nárok na náhradu za ztrátu času při cestě k 7 jednáním za 14 x započatých půlhodin po 100 Kč cestou ze sídla advokáta ([obec]) do sídla pobočky odvolacího soudu ([obec]) a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši 1 400 Kč.

106. V rámci dovolacího řízení učinil zástupce žalobkyně jeden úkon právní služby po 45 420 Kč (podání – vyjádření k dovolání ze dne [datum]) a náleží mu za tento úkon režijní paušál ve výši 300 K.

107. Před soudem prvního stupně v rámci řízení po pravomocném rozhodnuté o základu nároku a po rozhodnutí o odvolání zástupce žalobkyně učinil úkonů právní služby, a to podání ze dne [datum] a podání ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny a 40 minut – 2 úkony, účast u jednání dne [datum] – 1 úkon a účast u jednání dne [datum] – 1 úkon, [datum] – 1 úkon, účast u jednání dne [datum] přesahující 4 hodiny – 3 úkony, účast u jednání dne [datum] – 1 úkon, účast u jednání dne [datum] přesahující 3 hodiny a 30 minut – 2 úkony, účast u jednání dne [datum] – přesahující 4 hodiny a 20 minut – 3 úkony, účast u jednání dne [datum] – jeden úkon, účast u jednání dne [datum] – 1 úkon a vyhlášení rozhodnutí dne [datum] – 0,5 úkonu, tedy ve výši mimosmluvní odměny 5 x 45 420 Kč, t.j. náleží mu odměna v této fází řízení celkem ve výši 227 100 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do [datum], po 300 Kč k 5 úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 1 500 Kč.

108. Zástupci náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce jako advokát povinen odvést z odměny za zastupování, náhrad a zálohy (viz nároky shora uvedené v celkové výši 2 074 554 Kč) podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 435 656 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

109. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu ve výši 278 160 Kč, soudní poplatek za odvolání ve výši 278 160 Kč, zálohu na náklady důkazu ve výši 8 000 Kč podle usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], která byla použita v plném rozsahu, zálohu na náklady důkazu ve výši 60 000 Kč podle usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], která byla použita ve výši 55 478,50 Kč Celkem tedy tyto náklady 619 798,50 Kč.

110. Zbývající část zálohy zaplacené podle usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bude vrácena žalobkyni zpět samostatným usnesením.

111. Celkem tedy žalobkyně vynaložila účelné náklady ve všech řízení v celkové výši 3 134 530 Kč. S ohledem na částečný (nepatrný) neúspěch ve věci soud uzavřel, že žalobkyni náleží náhrada v rozsahu 95,60 %, což odpovídá částce (po zaokrouhlení) 2 992 089,50 Kč. Soud při stanovení lhůty splatnosti vycházel ze stejných úvah jako při stanovení lhůty pro zaplacení přisouzeného nároku. Tato náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně z řad advokátů.

112. Jelikož žalobkyně byla částečně (v rozsahu 40 %) osvobozena od soudních poplatků a soud jejímu návrhu vyhověl za situace, kdy procesní neúspěch byl v rozsahu pouhých 2,2 % z jí uplatněného nároku, soud uložil žalované ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, povinnost zaplatit státu na účet Okresního soudu v Přerově poměrnou část poplatku v rozsahu 40 % z celého poplatku. V projednávané věci by byl ze žalované částky vyměřen soudní poplatek ve výši 463 600 Kč, přičemž žalobkyní bylo z důvodu částečného osvobození od soudních poplatků uhrazeno 278 160 Kč. Soud proto uložil žalované zaplatit zbývající část soudního poplatku z návrhu ve výši 185 440 Kč. Obdobně soud postupuje v situaci, kdy žalobkyně, která podala odvolání a bylo jí zachováno částečné osvobození od soudního poplatku, uhradila na poplatku z odvolání toliko částku 278 160 Kč. Proto i v tomto případě je povinna žalovaná s ohledem na shora uvedené odůvodnění zaplatit zbývající část soudního poplatku z odvolání ve výši 185 440 Kč, tedy celkem je povinna zaplatit v součtu na soudním poplatku ve výši 370 880 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

113. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

114. V posuzované věci soud vynaložil náklady řízení způsobené placením odměny znalečného a svědečného, které nebyly beze zbytku pokryty zálohami na provedení důkazu. V rámci řízení bylo vyplaceno svědečné podle usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ze státních prostředků podle poukazu na čl. 244 spisu svědkovi [příjmení] [příjmení] ve výši 1 156 K, znalečné znalci prof. [příjmení] podle usnesení Okresního soudu v Přerově a poukazu na čl. 245 spisu ve výši 10 985 Kč, svědečné a cestovné podle poukazu na čl. 997 svědkovi [příjmení] [jméno] [jméno] ve výši 2 622 Kč, svědečné svědkovi [jméno] [příjmení] podle platebního poukazu na čl. 998 spisu ve výši 907 Kč a svědečné svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení] podle platebního poukazu na čl. 1172 ve výši 295 Kč. Tedy celkem zálohami nekryté a státem vyplacené náklady, které soud v tomto řízení vynaložil, dosahují výše 15 95 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla úspěšná ve věci v rozsahu 98,50 % a neúspěšná v rozsahu 2,2 %, soud uložil žalované zaplatit náklady řízení v rozsahu 98,50 %, tedy v částce 15 614 Kč. Žalobkyni by tak měla být uložena povinnost zaplatit náklady řízení vynaložené státem v rozsahu 2,2 %, tedy ve výši 351 Kč. Jelikož ale byla usnesením podepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], osvobozena částečně od soudních poplatků v rozsahu 40 %, soud uložil žalobkyni s ohledem na tuto skutečnost zaplatit náklady státu v rozsahu 60 % ze shora zmiňované částky 351, tedy ve výši 211 Kč. Soud stanovil lhůtě k zaplacení nákladů ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.