9 C 115/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 214,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 5 214,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 214,67 Kč od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 5 826 Kč k rukám Mgr. et Mgr. jméno příjmení, advokáta sídlem adresa. Žalobkyně se domáhala po žalované přiznání shora uvedené částky, která představuje dlužné pojistné ze smlouvy číslo s počátkem pojištění datum. Předmětem pojištění bylo pojištění odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou provozem vozidla s registrační značka. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 17 880 Kč ročně. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Z důvodu oznámení změny vlastníky předmětného vozidla pojištění zaniklo ke dni datum. Žalované vznikl dluh na pojistném ve výši 5 217,67 Kč za období od datum do datum. Žalobkyně zároveň požaduje úrok z prodlení z dlužného pojistného za období ode dne následujícího po zániku pojištění do zaplacení. Žalovaná ke dni podání žaloby ničeho neuhradila. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, aniž by jakkoli konkretizovala důvody pro zamítnutí žaloby. Soud v dané věci jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy žalovaná, ač řádně předvolána, se z jednání sice omluvila. Ovšem její omluvu soud nepovažuje za důvodnou. Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn.

II. ÚS 102/03, uvedl, že: "Obecně nelze omluvu z jednání spojenou se žádostí o odročení jednání podanou telefonicky 35 minut před zahájením jednání považovat za podanou včas. Na druhou stranu je nutné vždy přistupovat k závěrům o té které skutečnosti s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Případné zásahy do základních práv nebo svobod, a tedy i jejich omezení, musí být interpretovány restriktivně, a nikoliv extenzivně. Zejména je třeba respektovat zásadu, že při omezení základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a že taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena (čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod) ." Taktéž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, uvedl: "Za důležitý důvod, pro který účastník (jeho zástupce) může požádat o odročení jednání (nebo pro který se omlouvá z prvního jednání ve věci), se ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. (a tedy i ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř.) považuje jak okolnost (událost), která účastníku (jeho zástupci) objektivně (nezávisle na jeho vůli) zabrání zúčastnit se jednání (např. zdravotní indispozice, účast u jiného jednání nebo služební cesta), tak i okolnost účastníkem (jeho zástupcem) případně způsobená nebo jinak zaviněná, jestliže ji lze považovat - zejména za přihlédnutí ke všem okolnostem případu a k poměrům účastníka (jeho zástupce) - za důležitou. (...) Důležitým důvodem způsobilým omluvit neúčast účastníka u jednání ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 a § 153b odst. 1 o. s. ř. je podle ustálené judikatury soudů také nemoc účastníka řízení (srov. např. odvolacím soudem zmiňované usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, Soudní judikatura, roč. 2001, číslo nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, číslo). K výkladu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. byl v soudní praxi přijat rovněž právní názor (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, Soudní judikatura, roč. 2009, číslo), že důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených; uvedený právní názor platí i ve vztahu k posouzení důvodnosti omluvy ve smyslu ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. Ze shora uvedeného vyplývá, že pokud žalovaná prostřednictvím svého jednatele e-mailem se omluvila z jednání a současně požádala o odročení jednání, soud s ohledem na obsah e-mailu (důvod omluvy – čerpání dovolené jednatele žalované) a její„ načasování“ považoval tuto žádost za obstrukci v řízení a proto jí nevyhověl. Ostatně s tímto postupem se soud setkává opakovaně i v dalších řízeních, jehož účastnicí je žalovaná. Navíc pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní. Z listin předložených žalobkyní vyplývá, že účastnice v postavení podnikatelů uzavřely pojistnou smlouvu číslo s počátkem pojištění datum. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou provozem vozidla s registrační značka. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 17 880 Kč ročně. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Z důvodu oznámení změny vlastníky předmětného vozidla pojištění zaniklo ke dni datum. Žalované vznikl dluh na pojistném ve výši 5 217,67 Kč za období od datum do datum. Žalovaná v řízení netvrdila a ani neprokázala, že by řádně a včas hradila pojistné za shora uvedené období či že by uvedený dluh zanikl jiným způsobem než splněním. Žalovaná doposud dluží na pojistném částku 5 214,67 Kč. Ze shora uvedeného vyplývá, že mezi účastnicemi byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v tehdy účinném znění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila pojistné se splatností datum, a to ani v dodatečné lhůtě, nadále dlužní na pojistném za období od datum do zániku pojištění dne datum částku 5 214,67 Kč. Žalobkyni z tohoto titulu vznikl nárok na pojistné za shora cit. období. Uvedenou částku žalovaná doposud neuhradila, proto soud žalobě vyhověl. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán s ohledem na počátek prodlení (od datum, tedy po nabytí účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastnice ujednaly výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády. Současně soud přiznal žalobkyni ve smyslu § 3 cit. nařízení vlády náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč za situace, kdy šlo o vzájemný závazkový vztah mezi účastníky jako podnikateli a žalobkyně neprokázala jiný rozsah těchto nákladů než nařízení stanovenou minimální výši. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 5 214,67 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí 200 Kč. V řízení před soudem zástupce žalobkyně z řad advokátů učinil do podání návrhu úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva, vyjádření k odporu a účast u jednání dne datum) ve výši mimosmluvní odměny 5 x 200 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 1 000 Kč. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč k pěti úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 500 Kč. Zástupci dále náleží nárok na náhradu za ztrátu času za 8 započatých půlhodin po 100 Kč cestou ze sídla substitučního advokáta (obec) do sídla soudu (obec) a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši 800 Kč. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné v celkové výši 2 184 Kč osobním vozidlem tovární značky Seat, registrační značka z obec do obec a zpět k jednání dne datum - celkem 218 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši 5,20 Kč ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě vozidla ve výši 11,70 litrů na 100 km a průměrné ceně 1 litru benzinu ve výši 41,20 Kč (§ 4 písm. a) cit. vyhlášky). Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 942 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 5 826 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.