9 C 121/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 193 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 1 193 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 993 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám Mgr. hany [příjmení], advokátky sídlem [adresa]. Žalobkyně se domáhala po žalovaném přiznání shora uvedené částky, která představuje dlužné pojistné ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky. Předmětem pojištění bylo pojištění odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky Peugot 308 s identifikačním číslem vozidla [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 3 278 Kč ročně. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Jelikož ovšem žalovaný nehradil pojistné řádně a včas, pojištění zaniklo ke dni [datum] a žalovanému tak vznikl dluh na pojistném ve výši 993 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně zároveň požaduje úrok z prodlení z dlužného pojistného za období ode dne následujícího po zániku pojištění do zaplacení a zaplacení částky 200 Kč jako poplatek za odeslání upomínky. Žalovaný ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění. Z listin předložených žalobkyní vyplývá, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalované za škodu způsobenou provozem vozidla identifikačním číslem vozidla [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 3 278 Kč ročně a v souladu se smluvními podmínkami poplatek za upomínky v případě prodlení ve výši 200 Kč. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Jelikož ovšem žalovaný nehradil pojistné řádně a včas, pojištění zaniklo ke dni [datum], a to přesto, že žalovaný byl písemně vyzván žalobkyní k zaplacení dlužného pojistného a upozorněn na možnost zániku pojištění. Žalovanému tak vznikl dluh na pojistném ve výši 993 za období od [datum] do [datum]. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by řádně a včas hradil pojistné a že nedošlo ke dni [datum] k zániku pojištění z důvodu neplacení. Žalovaný tak doposud dluží na pojistném částku 993 Kč a poplatek za upomínku ve výši 200 Kč. Ze shora uvedeného vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v tehdy účinném znění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil pojistné se splatností [datum], byl vyzván ve smyslu § 12 písm. e) cit. zákona upomínkou k zaplacení dlužného pojistného za uvedené pojistné období. Jelikož ale dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradil, pojištění odpovědnosti sjednané mezi účastníky podle shora cit. ustanovení ke dni [datum] zaniklo. Žalobkyni z tohoto titulu vznikl nárok ve smyslu § 13 odst. 2 cit. zákona, v tehdy účinném znění, na pojistné za shora cit. období. Uvedenou částku žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2014 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníci ujednali výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 1 193 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí 200 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 200 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 600 Kč. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 300 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 1 489 Kč.