9 C 165/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 28 178 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále zaplacení částky , částka, a úroku ve výši 55,97 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku ve výši 55,97 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky , částka, , se zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala původně zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaná podepsala dne , datum, (dále také „smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy byl dne , datum, žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 72,82 % ročně splácet v 24 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a dostala se do prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, , v důsledku čehož následně došlo dne , datum, automaticky k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se pak celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši , částka, byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den následující po dni zesplatnění úvěru. Žalovaná ke dni vyhotovení žaloby uhradila na tomto závazku částku , částka, . Na základě smlouvy o úvěru tak žalovaná ke dni sepsání žaloby dluží žalobkyni částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši , částka, (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ) s příslušenstvím, smluvní pokuty v celkové výši , částka, s příslušenstvím podle čl. 6.1 smlouvy, náhrady nákladů vzniklých s prodlením ve výši , částka, , smluvní pokutu podle čl. 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši , částka, za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem , datum, do dne vyhotovení žaloby, tedy , datum, , výši , částka, . Žalovaná dále dluží úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 55,97 % ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě (viz blíže i odůvodnění žaloby).

2. Po doručení žaloby žalovaná částečně (prostřednictvím insolvenčního správce) plnila, a proto soud usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , z důvodu částečného zpětvzetí žaloby řízení zastavil co do částky , částka, s úrokem z prodlení z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení a společně s úrokem ve výši 55,97 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Předmětem nároku tak zůstalo zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , úroku ve výši 55,97 % p. a. z částky , částka, od , datum, do , datum, z částky , částka, od , datum, do zaplacení maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky , částka, .

3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. Pro vydání rozsudku pro zmeškání (k návrhu zástupce žalobkyně) nebyly splněny podmínky řízení, neboť jednak zde žalovaná nebyla v rámci předvolání poučena o následcích nedostavení se k prvnímu jednání ve věci a jednak zde soud měl povinnost z moci úřední přihlédnout (na základě níže zjištěného skutkového stavu věci) k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy sjednané mezi účastnicemi.

4. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění. Ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu má soud za prokázané, že žalobkyně je poskytovatelem – mimo jiné – spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

5. Z listiny nadepsané jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, má soud za prokázané, že uvedená listina je podepsána žalovanou vlastní rukou dne , datum, (dále také „smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši , částka, (viz potvrzení o vyplacení). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 72,82 % ročně splácet v 24 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Z potvrzení , právnická osoba, ., má soud za prokázané, že byla žalované vyplacena dne , datum, částka , částka, . Z listiny nadepsané jako „Hodnocení klienta“ ve spojení s dalšími listinami (potvrzení z bankovního účtu, potvrzení zaměstnavatele žalované společností , právnická osoba, , výpis z registrů NRKI a dalších registrů dlužníků) má soud za prokázané, že žalobkyně posuzovala majetkové poměry žalované z hlediska toho, zda je schopna úvěr splácet, zda má či nemá exekuce či jiné pohledávky z úvěrů či zápůjček. Žalovaná měla příjmem ze mzdy okolo , částka, měsíčně, splátky u společnosti , právnická osoba, , ve výši , částka, , za bydlení vynakládala částku , částka, měsíčně, celkem tedy měla výdaje ve výši , částka, . Jako volné zdroje byla uvedena částka , částka, . Z listiny nadepsané jako „Oznámení“ soud zjistil, že dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru a žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Žalovaná doposud uhradila toliko částku , částka, , a to do podání žaloby ve výši , částka, a po podání žaloby ve výši , částka, . Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 15 dnů ode dne odeslání, přičemž z poštovního podacího archu plyne, že zásilka obsahující předžalobní výzvu byla odeslána , datum, . Ze sdělení bank plyne, že úroková sazba spotřebitelských úvěrů do částky v rozmezí od , částka, do , částka, v listopadu 2018 se splatností do 28 měsíců činila u , právnická osoba, ., cca 14,40 % (viz čl. 50 spisu), u , právnická osoba, ., v rozmezí od 6,9 % do 17,9 % ročně (viz čl. 52 spisu), , právnická osoba, ., okolo 17,30 % ročně (viz čl. 54 spisu), u , právnická osoba, ., cca 14,90 % ročně. V průměru tak u shora uvedeného spotřebitelského úvěru v listopadu 2018 úroková sazba dosahovala výše 11,36 % ročně. Další soudem učiněná skutkové zjištění (ujednání o smluvní pokutě ad.) již nejsou s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci relevantní, a proto je soud neuvádí.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

8. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Soud má v tomto řízení za prokázané, že účastníce mezi sebou uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a naproti tomu závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách a zaplatit úrok ve výši 72,82 % ročně. Soud se zabýval tím, zda ujednání o úroku není zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť k této skutečnosti soud přihlíží i bez návrhu z úřední povinnosti. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru či smlouvy o zápůjčce), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz).

11. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 72,82 % představuje více než šestinásobek výše sazby dle statistiky České národní banky a sdělení bank, podle nichž úroková sazba obvyklá v daném místě a čase u spotřebitelských úvěrů do částky , částka, dosahovala výše 11,36 % ročně (viz skutková zjištění shora). Z těchto důvodů, kdy dle smlouvy o úvěru měla žalovaná při řádném splácení úvěru po dobu 24 měsíců žalobkyni vrátit shora uvedenou částku, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu. U žalobkyně se jedná o běžnou praxi, jak je okresnímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Toto zcela běžné jednání žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů) pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy.

12. V této souvislosti je pak třeba uvést, že ve smlouvě o úvěru byla jako pevná sjednána úroková sazba 72,82 % ročně, která je uvedena i v oznámení o schválení úvěru a předsmluvním formuláři. Tuto sazbu je tedy třeba posoudit jako úrokovou sazbu, která byla mezi účastníky sjednána, byť žalobkyně uvádí, že se jedná o efektivní úrokovou míru, neboť rozdíl mezi efektivní a nominální úrokovou mírou není obecně známý, žalovaná tedy při uzavírání smlouvy nemohla předpokládat, že ve smlouvě uvedenou sazbu hodlá žalobkyně ještě nějak přepočítávat. Za situace, kdy jedinou úrokovou sazbou uvedenou ve smlouvě je sazba 72,82 % ročně, je třeba tuto sazbu považovat mezi účastníky za sjednanou.

13. Co se týče účinku absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak z ustanovení § 576 o. z. vyplývá, že je-li neplatné ujednání (o úroku) od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 2060-2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a jedná se o běžnou praxi žalobkyně, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. To ostatně vyplývá i jejího vyjádření při jednání, kdy na sjednané úrokové sazbě setrvala. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

14. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného závazku, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z., které jsou smluvní strany povinny vydat. Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalované částku ve výši , částka, , žalovaná doposud uhradila toliko částku , částka, . Je tedy povinna vrátit žalobkyni částku , částka, .

15. Žalovaná byla vyzvána k plnění na základě předžalobní upomínky dané k poštovní přepravě dne , datum, a splatnost této částky ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. nastala prvním dnem po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní k plnění, tedy podle obsahu výzvy měla žalovaná plnit do 15 dnů ode dne odeslání písemnosti, tedy do , datum, . Jelikož žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení i po tomto datu, soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení od data , datum, , kdy se dostala žalovaná do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Povinnost žalované zaplatit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jeho výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16. Soud se ovšem z úřední povinnosti zabýval i další otázkou, úvěruschopnosti žalované podle § 86 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je soud povinen zkoumat podle § 588 o. z. z moci úřední, t.j. bez návrhu účastníků (viz rozsudek KS , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nález Pléna Ústavního soudu ČR Pl. ÚS 1/10 bod č. , hodnota, , Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, ). K textu § 87 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru „že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy“ soud nepřihlížel, neboť toto ustanovení je evidentně v rozporu s uvedenou Směrnicí EP a tudíž s právem Evropské unie. I když žalovaný námitku neplatnosti úvěrové smlouvy pro porušení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nevznesl, nemá jeho pasivita na povinnost soudu zabývat se touto otázkou z úřední povinnosti žádný vliv.

17. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od , datum, do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru „přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

18. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že žalobkyně zjišťovala, ověřovala a posuzoval úvěruschopnost žalované řádně, a už vůbec ne s odbornou péčí. Žalobkyně sice zjistila příjmy žalované za určité období předcházející uzavření smlouvy, avšak podle soudu neověřovala reálné výdaje žalované. Přitom bez zjišťování a ověřování reálných výdajů žalované nemohla žalobkyně vůbec zjistit ani posoudit úvěruschopnost žalované. Navíc ničím nepodložené tvrzení žalované, že za bydlení vynakládá částku , částka, měsíčně se zdá soudu i v intencích cen v roce 2018 jako nereálné, pokud nesdílela společnou domácnost žalovaná s další osobou, což nesdílela. Soud tedy uzavírá, že tvrzení žalobkyně o jejím odborném posuzování úvěruschopnosti žalované je neúplné, a povrchní. Zkoumání úvěruschopnosti žalované neodpovídá ani běžné laické péči, natož odborné péči profesionála v oboru úvěrování, k níž se žalobkyně podle § 5 o. z. veřejně přihlásila. Soud tedy uzavírá, že i když žalobkyně prokázala svá tvrzení, že posuzovala úvěruschopnost žalované, ta nebyla posuzována řádně, natož s odbornou péčí. Porušení této povinnosti žalobkyní by i tak, pokud by soud nepřistoupil k závěru uvedeném shora o neplatnosti smlouvy o úvěru, měl rovněž za důsledek absolutní neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

19. Další nároky uplatněné žalobkyní (část jistiny, smluvní úrok, smluvní pokuty a část zákonného úroku z prodlení) soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Soud proto ve zbývající části žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné z účastnic, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by převážně úspěšné žalované v řízení vznikly náklady. Žalobkyně požadovala celkem zaplacení částky , částka, včetně požadovaných úroků, přiznána jí byla částka , částka, , byla tedy zcela zjevně (po připočtení kapitalizovaných úroků) v řízení převážně neúspěšná, a to i za situace, kdy bylo zčásti plněno po podání žaloby insolvenčním správcem žalované jako dlužnice.