9 C 172/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí žalobkyni k rukám Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje na náhradě nákladů řízení částku částka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Přerově do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši částka.

1. Žalobkyně jednající organizační složkou státu, zde Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje, se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaného dne datum převezla Policie ČR na záchytnou stanici v obec (Vojenská nemocnice obec), a to vozidlem policie. U žalovaného byla diagnostikována silná opilost. V důsledku této skutečnosti pak policii vznikly náklady ve výši částka, který je žalovaný povinen uhradit. Žalovaný byl vyzván žalobkyní, potažmo příslušnou organizační složkou státu, dopisem ze dne datum k zaplacení těchto nákladů ve lhůtě do datum Tyto náklady však žalovaný do dnešního dne nezaplatil.

2. Soud v dané věci jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil, a pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listiny předložené žalobkyní.

3. Žalobkyní tvrzené skutečnosti byly prokázány úřední záznamem Policie ČR ze dne datum a dalšími listinami, z nichž vyplývá, že žalovaný byl dne datum v 11:21 hodin zajištěn v obec, ulice ulice, příslušníkem Policie ČR v silně podnapilém stavu za situace, podle kontroly na alkohol v dechu provedené na výzvu příslušníky Policie ČR byla u žalovaného naměřena hodnota 2,53 promile alkoholu v dechu. Z toho důvodu byl převezen hlídkou do PZS v obec, přičemž bylo použito vozidlo tovární značky Škoda Octavia, registrační značka. příjmení a provozovatelem vozidla je žalobkyně (Česká republika). Při převozu žalovaného bylo ujeto 51 km. Policie ČR tak vynaložila v souvislosti s náklady na provoz tohoto vozidla celkem částku částka představující základní náhradu za použití vozidla ve výši částka za 1 km a náhradu za spotřebované hmoty ve výši částka za 1 litr paliva, to vše podle vyhlášky č. 333/2018 Sb. Dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného k zaplacení této částky, a to do datum. Ta byla žalovanému odeslána téhož dne na jím uvedenou adresu. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil.

4. Podle § 20 odst. 1 písm. b) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že se požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek.

5. Podle 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

6. Podle 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Podle § 89e odst. 1 citovaného zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.

7. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

8. Soud po provedeném dokazování s ohledem na výše citovaná ustanovení dospěl k závěru, že žalovaný byl dne datum převezen Policií ČR do Vojenské nemocnice obec, protialkoholní záchytné stanice, neboť pod vlivem alkoholu svým jednáním bezprostředně ohrožoval život nebo zdraví jiných osob a majetek. U žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu, jak plyne ze záznamu o dechové zkoušce a převzetím k vystřízlivění lékařkou PZS, proto je podle § 89e odst. 1 cit. zákona povinen hradit náklady na dopravu do záchytné stanice. Policii vznikly v souvislosti s dopravou žalovaného z obec do PZS obec náklady ve výši částka. Policie ujela vozidlem 51 km. Podle výzvy ze dne datum měl žalovaný dlužnou částku uhradit do datum, a je v prodlení od datum. Soud proto žalobě vyhověl.

9. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníci ujednali výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Při určení odměny soud postupoval podle § 2 odst. 1 a § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89aa exekučního řádu, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku částka. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí částka. Náklady řízení sestávají ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. z paušální náhrady účastníka nezastoupeného advokátem ve výši 2 x částka určená podle § 2 odst. 1 a § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89aa exekučního řádu, ke dvěma úkonům (písemné podání a výzva k plnění), neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena zástupcem z řad advokátů a nedoložila výši hotových výdajů. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částka.

11. Jelikož je žalobkyně ve smyslu § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozena od soudních poplatků, a návrhu žalobkyně bylo vyhověno, soud uložil žalovanému ve smyslu § 2 odst. 3 věty první cit. zákona zaplatit soudní poplatek ve výši částka, a to na účet Okresního soudu v Přerově. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.