9 C 203/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem titul Romanem Říhou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí jméno příjmení bytem adresa o snížení výživného pro zletilé dítě

I. Výživné pro žalovaného [celé jméno žalobce], narozeného [datum], omezeného ve svéprávnosti, naposledy stanovené žalobci rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 14. 11. 2014, č. j. 17 Nc 388/2001 - 277, částkou [částka] měsíčně se snižuje s účinností od [datum] na částku [částka] měsíčně. Takto upravené výživné je žalobce povinen platit vždy ke každému prvnímu dni v měsíci k rukám opatrovníka žalovaného.

II. Žaloba, jíž se žalobce domáhal snížení výživného pro žalovaného pod částku [částka] měsíčně s účinností od [datum], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], se žalobce domáhal snížení výživného pro žalovaného z částky [částka] měsíčně na částku [částka] měsíčně. Návrh odůvodnil tím, že od posledního soudního rozhodnutí o stanovení výživného došlo k podstatné změně poměrů na straně žalovaného, neboť tomu byl přiznán invalidní důchod třetího stupně a u žalobce nastal pokles příjmů.

2. Žalovaný navrhl prostřednictvím svého opatrovníka žalobu zamítnout. Výše výživného byla stanovena s ohledem na zdravotní postižení žalovaného a s tím spjaté výdaje. Zdravotní stav žalovaného je trvalý a neměnný. Jeho náklady se od posledního soudního rozhodnutí naopak zvýšily.

3. Po provedeném dokazování listinnými důkazy a výslechem žalobce a opatrovnice žalovaného soud učinil následující skutková zjištění. Žalobce je otcem žalovaného.

4. Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 14. 11. 2014, č. j. 17 Nc 388/2001-277, který nabyl právní moci dne [datum], bylo žalobci uloženo přispívat na výživu tehdy ještě nezletilého žalovaného s účinností od [datum] částkou [částka] měsíčně, s účinností od [datum] částkou [částka] měsíčně a s účinností od [datum] částkou [částka] měsíčně. Žalovaný byl v době rozhodování soudu žákem 7. třídy Základní školy Drahotuše. S ohledem na své zdravotní postižení (Williams-Beurenův syndrom s mentální retardací a syndrom ADHD) měl individuální vzdělávací program. Bydlel s matkou a jejími rodiči v pronajatém bytě v [obec], Pod [nemocnice] [číslo], jehož nájemci byli rodiče matky. Matka přispívala svým rodičům na bydlení částkou [částka] měsíčně a na nákup pohonných hmot částkou 500 až [částka] měsíčně do auta, kterým zajišťovala odvoz žalovaného do školy a k lékaři. Po dohodě s rodiči přispívala i na nedoplatky energií. Žalovaný pobíral příspěvek na péči [částka] měsíčně a příspěvek na mobilitu [částka] měsíčně. Matka byla příjemkyní příspěvku na živobytí [částka] měsíčně. O žalovaného krom školní výuky, které se žalovaný zúčastňoval, celodenně pečovala. Náklady žalovaného spojené s jeho zdravotním stavem činily [částka] až [částka] měsíčně. Matka měla s žalovaným i náklady související s pobyty v lázních či za speciální hračky a knihy. Žalobce bydlel sám v domě v [obec], [příjmení] 18, s měsíčními náklady [částka] až [částka] za energie. Vlastnil pozemek parc. č. st. 80, jehož součástí je budova [adresa], a pozemky parc. [číslo] zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území Velká u Hranic na [list vlastnictví]. Pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná v oboru tesařství, většinou sezóně od jara do podzimu. V zimním období míval přerušeno provozování živnosti a byl pravidelně veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, od něhož pobíral podporu v nezaměstnanosti. Z daňových přiznání plynulo, že za zdaňovací období 2008 měl základ daně [částka] (příjmy z podnikatelské činnosti [částka], prokázané výdaje [částka]), za zdaňovací období 2009 základ daně ve výši [částka] (příjmy [částka], prokázané výdaje [částka]), za zdaňovací období 2010 základ daně ve výši [částka] (příjmy [částka], prokázané výdaje [částka]), za zdaňovací období 2011 základ daně ve výši [částka] (příjmy [částka], prokázané výdaje [částka]), za zdaňovací období 2012 přiznal příjmy ve výši [částka] a uplatnil výdaje v prokázané výši [částka] a za zdaňovací období 2013 přiznal příjmy ve výši [částka] a uplatnil výdaje v prokázané výši [částka]. Výdaje neuplatňoval v paušální výši 80 %, ale ve výši prokázané, a to nižší než činil výdajový paušál. Platil si povinné odvody a nebyl plátcem DPH. Stanovené výživné soud hodnotil jako nedostačující pro žalovaného, neboť nemohlo pokrýt všechny jeho odůvodněné potřeby. S ohledem na poměry otce a jeho životní úroveň však uzavřel, že vyšší výživné nebylo možné stanovit.

5. Rozsudkem ze dne 29. 7. 2019, č. j. 25 Nc 23001/2019-36, který nabyl právní moci dne [datum], Okresní soud v Přerově omezil žalovaného ve svéprávnosti tak, že není způsobilý činit žádná právní jednání s výjimkou právních jednání v běžných záležitostech každodenního života, není způsobilý udělit informovaný souhlas se svou léčbou, není způsobilý výkonu volebního práva, na dobu pěti let od právní moci rozhodnutí. Jeho opatrovníkem jmenoval [jméno] [příjmení], narozenou [datum]. Žalovaný trpí závažnou duševní poruchou trvalého rázu, a to intelektovými schopnostmi v pásmu středně těžké mentální retardace. Jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti jsou vymizelé, pokud by samostatně právně jednal, hrozila by mu závažná újma. Znalec doporučil, aby posuzovaný byl zastoupen při všech právních jednáních opatrovníkem. Žalovaný pobíral příspěvek na péči ve výši [částka] měsíčně, pečující osobou je jeho matka. V červnu 2019 ukončil povinnou školní docházku. Žije ve společné domácnosti se svou matkou a prarodiči ze strany matky. Se svým otcem je v pravidelném kontaktu.

6. Z rozhodnutí Úřadu práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byl snížen příspěvek na péči od července 2019 na [částka] měsíčně. Z rozhodnutí Úřadu práce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla po ukončení hospitalizace ode dne [datum] obnovena výplata příspěvku na mobilitu ve výši [částka] měsíčně. Z rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byl s účinností od [datum] přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši [částka] měsíčně, který se od ledna 2020 zvyšuje na [částka] měsíčně.

7. Ze zprávy opatrovnice žalovaného doručené soudu dne [datum] soud zjistil, že žalovaný hradí nájemné [částka] měsíčně a dále energie [částka] měsíčně. Má výdaje za stravu [částka], za drogerii [částka] a za léky [částka] měsíčně. Nemá žádný majetek vyšší hodnoty ani žádné účty. Žije ve společné domácnosti se svou matkou. Potřebuje dopomoc s veškerou činností. Z výslechu opatrovnice žalovaného má soud dále za prokázané, že bydlí s žalovaným v bytě svých rodičů o velikosti 3+1, přičemž s rodiči mají sjednané nájemné [částka] měsíčně. Rodiče platí zálohy na energie [částka] měsíčně. O žalovaného nadále celodenně pečuje. Ten studuje stření odborné učiliště, ale vzhledem k epidemické situaci má nyní distanční výuku. Pravidelně užívá léky na zklidnění, na vysoký tlak a další, což představuje výdaje okolo [částka] až [částka] měsíčně. Opatrovnice, která je matkou žalovaného, nemá žádné příjmy ani z dávek státní sociální podpory či pomoci v hmotné nouzi. Ze zdravotní zprávy [titul]. [jméno] [příjmení], klinického psychologa a psychoterapeuta, ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný má středně těžkou mentální retardací, prakticky nevidí na jedno oko, bylo doporučeno zvážit omezení svéprávnosti. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je ve školním roce 2020 [číslo] žákem 2. ročníku Soukromého odborného učiliště [obec], s. r. o.

8. Z výpisu z živnostenského rejstříku pořízeného dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce podniká v oboru tesařství od [datum]. Živnost pravidelně v zimních měsících cca na 4 měsíce v roce přerušuje. Výpisem z katastru nemovitostí ke dni [datum] má soud za zjištěné, že žalobce je veden jako vlastník pozemku parc. č. st. 80, jehož součástí je budova [adresa], zapsaného v katastru nemovitostí pro katastrální území Velká u Hranic. Z daňových přiznání žalobce soud zjistil, že za zdaňovací období 2017 měl základ daně [částka] (příjmy z podnikatelské činnosti [částka], 80 % paušální výdaje [částka]), za zdaňovací období 2018 měl základ daně [částka] (příjmy z podnikatelské činnosti [částka], 80 % paušální výdaje [částka]) a za zdaňovací období 2019 měl základ daně [částka] (příjmy z podnikatelské činnosti [částka], 80 % paušální výdaje [částka]). Z potvrzení úřadu práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum] do [datum] a byla mu poskytována podpora v nezaměstnanosti. Z potvrzení téhož úřadu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum] do [datum] a byla mu poskytována podpora v nezaměstnanosti. Z výslechu žalobce má soud za prokázané, že stále bydlí v rodinném domě s náklady na bydlení okolo [částka] měsíčně. Z oboru tesařství má příjmy 20 000 až [částka] měsíčně. Od prosince či ledna do konce března mívá přerušenu činnost a je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Po tuto dobu je mu vyplácena podpora v nezaměstnanosti okolo [částka] měsíčně. Na zdravotní a sociální pojištění platí minimální zálohy. Jeho zdravotní stav je dobrý. Na výživné žalovanému hradí [částka] měsíčně. S žalovaným se stýká asi jednou za měsíc. Během styku hradí jeho potřeby.

9. Z hlediska právního posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 910 odst. 1 a 2, § 911, § 913 a § 915 odst. 1, § 921 odst. 1, § 922 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

10. Ze skutkových zjištění plyne, že od doby posledního rozhodování o výživném pro tehdy nezletilého žalovaného došlo na jeho straně k podstatné změně poměrů. Žalovaný je omezen ve svéprávnosti a je příjemcem invalidního důchodu třetího stupně. Nadále žije se svou matkou a přispívá na bydlení nyní vyšší částku, než dříve přispívala jeho matka. Jelikož však bydlí společně s matkou, měli by se na nákladech spojených s bydlením podílet oba stejnou měrou. Žalovaný má zvýšené potřeby v souvislosti se svým zdravotním postižením. Nadále studuje, nyní na střední škole, v době protiepidemických opatření však nemá náklady spojené s dojížděním do školy.

11. Na straně žalobce k významné změně poměrů nedošlo. Byť žalobce tvrdil, že jeho příjmy od posledního rozhodnutí poklesly, soud je naopak přesvědčen, že příjmy žalobce postupně narůstaly i v souvislosti s cenou práce, kterou vykonává, a pohybující se přibližně v rozmezí od [částka] do [částka] měsíčně. Životní úroveň žalobce je proto na přibližně stejné úrovni jako při poslední úpravě výživného, při němž stanovené výživné soud hodnotil jako nedostačující pro žalovaného. Žalobce nyní uplatňuje v daňovém přiznání paušální výdaje, čímž došlo ke snížení základu pro výpočet daně z příjmů. Náklady na bydlení zůstaly v obdobné výši. Stanovené výživné řádně platí.

12. Jak soud opakovaně uvádí a v tomto kontextu vyznívá i judikatura vyšších soudů, při určení výživného pro (nezletilé i zletilé) dítě není u rodiče, který je podnikatelem, rozhodující, zda rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji je kladný či záporný, nýbrž s ohledem na (ne) zbytnost výdajových položek je třeba rozlišit, zda jde o výdaje, bez nichž by nebylo možno dosáhnout zajištění výkonu podnikatelské činnosti, anebo zda jde již o výdaje, které co do svého druhu či rozsahu směřují spíše k rozšiřování podnikatelské činnosti za účelem dosažení vyššího zisku. Soud se s ohledem k tvrzením žalobce a skutečnostem vyplývajícím z přiznání k dani jím podaných zabýval zejména otázkou celkové životní úrovně žalobce. Ten sice předložil soudu doklady o svých příjmech ze samostatné výdělečné činnosti (přiznání k dani z příjmů fyzických osob, zprávy úřadu práce ad.), avšak ve světle dokazování soud považuje takto doložené příjmy za ne zcela věrohodné. Předně je třeba podotknout, že soud sice vychází u posuzování majetkových poměrů u osob samostatně výdělečně činných, jak již bylo uvedeno shora, i z údajů daňové evidence, tyto údaje ale slouží primárně právě a jen pro účely daňového řízení, jehož cílem je vyměření daně na základě zákonného rámce.

13. Mezi výdaje žalobce, které jsou mandatorní a je nutné je tedy pravidelně platit, náklady spojené s bydlení ve výši [částka] měsíčně, výživné pro zletilého žalovaného ve výši [částka] měsíčně, zálohy na zdravotní a sociální pojištění placené v minimální výši celkem [částka] měsíčně, náklady související s podnikáním a jeho osobní spotřebou. To představuje celme částku 13 000 Ič měsíčně. Uváděl-li otec ve svých přiznáních k dani příjmy v roce 2018 ve výši [částka], činí to při výkonu živnosti po dobu alespoň 8 měsíců průměrný měsíční příjem [částka], a v roce 2019 při příjmech ve výši [částka] by tak činily za téže období 8 měsíců průměrný měsíční příjem částku [částka]. K prokázaným nákladům na domácnost vedenou žalobcem, jeho (daňově uznatelným) výdajům souvisejícími s podnikáním, je pak nutné přičíst i výdaje běžné potřeby otce (tedy např. na stravu, ošacení, uspokojování dalších běžných potřeb, ale i potřeb neběžných, vznikající nahodile (např. náklady spojené se zdravotním stavem, údržbou a správou domu apod.), a to i včetně nákladů na potřeby zletilého žalobce po dobu, kdy se s ním žalobce stýká a zabezpečuje jeho potřeby. Tyto náklady zcela jistě dosahují výše alespoň [částka] měsíčně. Soudu se vzhledem k dosavadním skutkovým zjištěním proto jeví věrohodné tvrzení žalobce, že dosahuje příjmu v rozmezí od [částka] do [částka] měsíčně, neboť součet shora uvedených výdajů, které je žalobce nucen pravidelně vynakládat na své potřeby dosahuje částky nejméně [částka] měsíčně, a to v době výkonu živnosti. Přitom je nutné zohlednit zimní období, kdy otec neprovozuje živnost a je doplácen podporou v nezaměstnanosti. Životní úroveň zůstala na stejné úrovni jako při poslední úpravě a nebyl tvrzen, natož prokázán opak.

14. Žalovaný sice nabyl zletilosti, je ale osobou závislou na pomoci jiné osoby, neboť plně invalidní, takže nebude zřejmě nikdy schopen se živit sám. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému proto trvá.

15. I po přiznání sociálních dávek a nabytí zletilosti má dítě právo podílet se na životní úrovni svých rodičů (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2306/12). Přiznáním invalidního důchodu sice došlo ke zvýšení příjmů žalovaného, a tímto důchodem je mu tak saturován příjem ze mzdy či platu, kterého není schopen žalovaného dosáhnout svým přičiněním. Vzhledem k jeho zdravotním omezením nelze předpokládat, že by se jeho stav měl do budoucna zlepšit a že by byl schopen zajišťovat si své potřeby sám, naopak jeho zdravotní stav vyžaduje nemalé náklady, které žalovaný z invalidního důchodu nepokryje, a je na rodičích, aby si vůči němu nadále plnili svou zákonnou vyživovací povinnost.

16. Žalobce si je své vyživovací povinnosti vědom, což vyplývá i z toho, že nenavrhuje zrušení vyživovací povinnosti, nýbrž ji žádá pouze snížit. Co se týká příspěvku na péči, jde o dávku náležející osobě závislé na pomoci jiné osoby, ale jejím účelem je jak úhrada nákladů pečující osoby, vynakládaných při péči, tak i úhrada nákladů postiženého dítěte. Slouží tak k obstarání jeho zvýšených životních potřeb, ale část příspěvku lze také zahrnout do příjmů matky, která o žalovaného celodenně pečuje, což jí znemožňuje najít si zaměstnání. Je tak na žalobci, aby se nadále podílel na výživě žalovaného. Soud proto uzavřel, že s ohledem na majetkové poměry, životní úroveň a schopnosti a možnosti žalobce a přiznání invalidního důchodu žalovanému je namístě výživné snížit na částku [částka] měsíčně, a to navíc za situace, kdy žalovaný má zvýšené výdaje se svým studiem a s tím spojené náklady na dojíždění. Vzhledem ke zvýšeným potřebám žalovaného z důvodu jeho postižení a neschopnosti se sám živit soud žalobu v části, v níž se žalobce domáhal snížení výživného pod částku [částka] měsíčně, zamítl. Žaloba je tak důvodná jen zčásti. Jelikož jde o výživné pro zletilou osobu, soud výši výživného stanovil v souladu s § 921 odst. 1 o. z. od podání žaloby.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož měl žalobce, tak žalovaný ve věci úspěch pouze z jedné poloviny, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal ani jednomu z účastníků řízení.