9 C 207/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem titul Romanem Říhou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] úrokem z prodlení ve výši 3,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce [částka] k rukám [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru [číslo] se společností [právnická osoba] (dále jen„ banka“ či„ věřitelka“), na základě níž mu byl téhož dne poskytnut žalovanému úvěr ve výši [částka] jako neúčelový úvěr. Nedílnou součástí této smlouvy jsou i Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“), z nichž vyplývá, že dlužník je povinen splatit úvěr s úrokovou sazbou 19 % ročně z dlužné částky. Podle čl. III. bodu 9 ve spojení se sazebníkem byla mezi smluvními stranami sjednána smluvní pokuta za prodlení se splátkami. Žalovaný ovšem řádně nehradil splátky včas, a proto byl bankou vyzván k doplacení dlužné částky. Poněvadž se tak ale ve lhůtě stanovené bankou nestalo, ta úvěr ke dni [datum] předčasně zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila smluvní pokuta částku [částka]. Částečným plněním pak doposud žalovaný dluží na smluvní pokutě částku [částka]. Pohledávka za žalovaným byla dne [datum] postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z banky na žalobkyni, přičemž dluh ke dni postoupení činil [částka]. Žalobkyně písemně oznámila žalovanému postoupení pohledávka a současně jej písemně vyzvala před podáním žaloby k zaplacení dluhu. Žalobkyně dále požaduje roční úrok z prodlení ve výši 3,5 % ročně včetně již kapitalizovaného příslušenství (úroku z prodlení z této částky ke dni [datum]). Dlužnou částku žalovaný doposud žalobkyni neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal a rozhodoval při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil a žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] se společností [právnická osoba] (dále opět jen„ banka“ či„ věřitelka“), na základě níž mu byl téhož dne poskytnut úvěr ve výši [částka]. Nedílnou součástí této smlouvy jsou i Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“), z nichž vyplývá, že dlužník je povinen splatit úvěr s úrokovou sazbou 19 % ročně z dlužné částky. Žalovaný ovšem řádně nehradil splátky včas, a proto byl bankou vyzván k doplacení dlužné částky. Jelikož se tak ale ve lhůtě stanovené bankou nestalo, ta úvěr ke dni [datum] předčasně zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila smluvní pokuta částku [částka]. Na tu doposud žalovaný zaplatil částku [částka]. Pohledávka za žalovaným ze smluvní pokuta ve výši [částka] byla dne [datum] postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z banky na žalobkyni, přičemž dluh ke dni postoupení nadále činil [částka]. Žalobkyně písemně oznámila žalovanému postoupení pohledávka a současně jej písemně vyzvala před podáním žaloby k zaplacení dluhu. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil.

4. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/212 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 cit. ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Poněvadž smlouva uzavřená mezi účastníky byla sjednána dne [datum], tedy přede dnem nabytí zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to dne [datum], řídí se právní poměry vzniklé z tohoto smluvního vztahu s přihlédnutím k ustanovení § 3028 odst. 3 věty první o. z. dosavadní právní úpravou zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do [datum] (viz ustanovení níže). Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by si účastníci jako smluvní strany ujednaly, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. ode dne [datum].

6. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obch. zák.“) smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité části a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 502 odst. 1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Podle § 503 odst. 1 věta první obch. zák. závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky.

8. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

9. Soud předně konstatuje, že přestože vztah mezi účastníky ze smlouvy o (kontokorentním) úvěru má povahu absolutního obchodu ve smyslu § 261 odst. 3 písm.d) obch. zák. a byla dohodnuta roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, podle 262 odst. 4 obchodního zákoníku se i v těchto vztazích, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo zvláštních předpisů něco jiného, použijí ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, směřující k ochraně spotřebitele vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na jejich společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že v daném případě byl žalovaným poskytnut spotřebitelský úvěr jako občanům – nepodnikatelům, je nutno aplikovat na právní vztah mezi účastníky zákon č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a žalovaní má v předmětném obchodním vztahu postavení spotřebitelů.

10. Soud má po provedeném dokazování za prokázáno, že nárok žalobkyně je důvodný. Mezi žalovaným a bankou byla uzavřena písemná smlouva o spotřebitelském úvěru, která splňuje všechny náležitosti. Žalovaný se zavázal splácet úvěr a včas. Poněvadž ale žalovaný neplnil podmínky sjednané ve smlouvě, byla smlouva o úvěru bankou vypovězena a úvěr předčasně zesplatněn. Bance tak vznikl i nárok na smluvní pokutu. Uvedenou pohledávku postoupila ve smyslu § 524 a násl. obč. zák. smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni.. Soud žalobkyni nárok přiznal, neboť je v plném rozsahu důvodný a uložil žalovanému zaplatit soudem přiznanou částku.

11. Rovněž soud přiznal žalobkyní roční úrok z prodlení, přičemž nárok žalobkyně na úrok z prodlení se opírá o ustanovení § 499 obch. zák. a v případě zákonného úroku z prodlení o ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák., přičemž výše zákonného úroku z prodlení se odvíjí od nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění před nabytím účinnosti nařízení vlády č. 33/2010 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 3 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání - žaloby) ve výši mimosmluvní odměny 2x [částka], a jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny [částka], t.j. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka].