9 C 60/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. číslo zapsaného pro katastrální území a obec Přerov, nově vzniklého z původního pozemku parc. číslo zapsaného pro katastrální území a obec Přerov, a to oddělením podle geometrického plánu číslo vyhotoveným a ověřeným Ing. jméno příjmení dne datum.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 42 02 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky sídlem adresa.

1. Žalobkyně se domáhá určení, že je vlastnicí pozemku parc. číslo zapsaného pro katastrální území a obec Přerov, nově vzniklého z původního pozemku parc. číslo zapsaného pro katastrální území a obec Přerov. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k předmětnému pozemku spatřuje v tom, že má zájem na zápis svého vlastnictví do katastru nemovitostí tak, aby byl dán do souladu stav skutečný se stavem právním. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba spol. s r. o. (vystupující původně pod právnická osoba – holding, s. r. o.) nabyla na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby konané dne datum areál společnosti právnická osoba,„ v likvidaci“. Na základě projektu rozdělení ze dne datum došlo s účinností od datum k rozdělení právnická osoba na dvě nástupnické organizace, z nichž jednou z nich je právě žalobkyně. Na základě tohoto projektu byly převedeny pozemky nacházející se v předmětném areálu do vlastnictví žalobkyně. obec tohoto areálu tvoří plot (dále též„ oplocení“ či„ plot“), který byl původně postaven již okolo roku 1960 bývalými vlastníky areálu. Žalobkyně v průběhu roku 2021 zjistila, že plot o výšce přibližně dvou metrů, který odděluje východní část areálu od dalších navazujících pozemků, není umístěn na pozemku parc. číslo zapsaného pro katastrální území a obec Přerov, který je vlastnictví žalobkyně, ale na sousedním pozemku parc. číslo zapsaného pro katastrální území a obec Přerov, jehož vlastnicí je Česká republika a Státní pozemkový úřad má jako organizační složka státu příslušnost hospodařit s tímto majetkem. Předchůdce žalobkyně neměl vědomost o této skutečnosti a užíval celý areál nerušeně i v hranicích dané tímto oplocením. Takto již začal užívat předmětný areál na základě potvrzení o nabytí vlastnictví na základě dražby z roku 2003. Před podáním žaloby byl Státní pozemkový úřad kontaktován žalobkyní a domáhal se i případné směny pozemku. K dohodě ovšem doposud nedošlo.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť je přesvědčena, že i předmětná část, jejíhož vydržení se žalobkyně domáhá, je nedílnou součástí pozemku parc. číslo jehož vlastníkem je stát. Žalovaná dále poukazuje na historický vývoj této parcely a skutečnost, že předmětný pozemek státu je v současné době zatížen věcným břemenem zřízení, umístění, provozování a údržby bodu vytyčovací sítě. Polemizuje s názorem žalobkyně, že nabyla tento pozemek na základě mimořádného vydržení. Žalobkyní tvrzená nepřerušená držba se započtením držby jejího právního předchůdce právnická osoba trvala od roku 2003 do roku 2021. Neuplynula tedy dvacetiletá vydržení doba nutná pro vznik vlastnického práva v důsledku mimořádného vydržení. Nebyla tak splněna jedna ze základních podmínek mimořádného vydržení. Žalovaná se nadále považuje za vlastníka předmětné části pozemku, který je navíc podle nájemní smlouvy uzavřené dne datum, pronajímán třetímu subjektu k zemědělskému využití.

3. Ze záznamu o ověření elektronického podání vyplývá, že žaloba byla podána u soudu dne datum.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že právnická osoba, spol. s r. o., byla do datum zapsána ve veřejném rejstříku pod právnická osoba – holding, s. r. o.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že od datum byla zapsána firma společnosti právnická osoba„ v likvidaci“, a tato společnost byla vymazána datum.

6. Z notářského zápisu ze dne datum, sp. zn. NZ číslo, včetně projektu rozdělení, má soud za prokázané, že ke dni datum byla rozdělena společnost právnická osoba, a to formou rozdělení odštěpované části jejího jmění s přechodem této části jmění na dvě nástupnické společnosti, a to právnická osoba, s. r. o., a společnost 09 právnická osoba 7. Z potvrzení o nabytí vlastnictví v předmětu dražby ve veřejné dobrovolné dražbě ze dne datum soud zjistil, že byl vydražen areál společnosti právnická osoba„ v likvidaci“. Vydražitelem byla právnická osoba – holding, s. r. o. Součástí takto vydraženého areálu je rovněž nově vymezený pozemek parc. číslo zapsaný pro katastrální území a obec Přerov, podle geometrického číslo ze dne datum vypracovaného Ign. jméno příjmení. Z tohoto potvrzení soud rovněž zjistil, že plocha všech pozemků v dotčeném areálu nabytého vydržením dosahuje (nejméně) velikosti 92 936 m2.

8. Mezi účastníky není sporu, že podle evidence katastru nemovitostí je Česká republika evidována jako vlastnice pozemku parc. číslo zapsaného pro katastrální území a obec Přerov, přičemž k tomuto pozemku má příslušnost hospodařit Státní pozemkový úřad (dále též„ pozemek státu“). příjmení sousedního pozemku evidovaného pod parc. číslo pro totéž katastrální území a obec, je žalobkyně (dále též„ pozemek žalobkyně“). Na tomto pozemku je část provozovny žalobkyně.

9. Z nájemní smlouvy ze dne datum číslo soud zjistil, že Pozemkový fond České republiky jako pronajímatel uzavřel se společností právnická osoba, nájemní smlouvu za účelem přenechání nemovitostí k provozování zemědělské výroby. Tato smlouva byla uzavřena od datum na dobu neurčitou. Předmětem nájmu – krom jiného – je rovněž pozemek parc. číslo.

10. Z ohlášení stavby ze dne datum soud zjistil, že Severomoravské drůbežářské závody ohlásili stavbu posunutí stávajícího oplocení směrem k TC obec (místo obec, ulice ulice), přičemž se jedná o posunutí o 22 metrů. Uvedená část pozemku je vyňata z pozemkového zemědělského fondu. Touto stavbou je dotčen pozemek parc. číslo.

11. Ze stavebního povolení číslo soud zjistil, že Severomoravské drůbežářské závody požádali dne datum o rozšíření svého závodu v obec. Výstavbou staveb, úpravy komunikací, přípojek, osvětlení apod. budou dotčeny pozemky parc. číslo. Součástí je i projekt tohoto rozšíření, z něhož (viz položka 15) plyne, že jelikož se závod rozšiřuje o 22 metrů, je potřeba vybudovat nový plot. Ten bude z betonových sloupků a drátěného pletiva. Součástí této technické zprávy je rovněž grafická část zakreslující nově vybudované oplocení.

12. Z geometrického plánu číslo vyhotoveného a ověřeného Ing. jméno příjmení dne datum soud zjistil, že z pozemku parc. číslo o výměře 60 426 m2 je vyčleněna parcela číslo o výměře 2 396 m2.

13. Z kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi prodávajícím Ing. jméno příjmení, správcem konkurzní podstaty úpadce právnická osoba„ v likvidaci“ a kupujícím Ing. jméno příjmení soud zjistil, že předmětem převodu vlastnického práva je kromě jiného pozemek parc. číslo který byl oddělen z pozemku parc. číslo. Tento pozemek, jak vyplývá i ze shora zmiňovaného geometrického plánu, je součástí areálu žalobkyně.

14. Z kupní smlouvy číslo ze dne datum soud zjistil, že Vojenské lesy a statky ČR, s. p., jako prodávající, převádí vlastnické právo kupující právnická osoba, spol. s r. o. Předmětem vlastnického práva jsou pozemky parc. číslo všechny zapsané pro katastrální území a obec Přerov Tyto pozemky, jak vyplývá i ze shora zmiňovaného geometrického plánu, jsou součástí areálu žalobkyně.

15. Ze srovnávacího sestavení parcel a zápisu Katastrálního úřadu v obec ze dne 22. 11. 1995, sp. zn. Z 2649/95 soud zjistil, že tento zápis je adresován mimo jiné právnická osoba, s. r. o., Katastrální úřad oznamuje adresátům, tedy i shora zmiňované společnosti, že v bývalé evidenci nemovitostí, nyní v Katastru nemovitostí, není zapsáno vlastnické právo k pozemkům parc. číslo dalším, zapsaným pro katastrální území a obec Přerov. V archivu je k částem shora uvedených pozemků zachována listina, z níž vyplývá, že na základě administrativní dohody ze dne datum byla část pozemků převedena na Olomoucké drůbežářské závody, národní podnik obec. Z dalšího obsahu přípisu vyplývá, že uživatelsky byla většina pozemků vedena pro Vojenské lesy a statky, národní podnik v obec a pouze na některých částech byla vybudována účelová zařízení jiných subjektů. Zapsán byl následně však pouze převod podle administrativní smlouvy ze dne datum pro Olomoucké drůbežářské závody, národní podnik obec, jejichž nástupcem je v současné době společnost právnická osoba Přesto i v tomto případě, jak vyplývá ze srovnávacího sestavení parcel, nebyla majetkoprávní vypořádání úplné. Katastrální úřad upozorňuje adresáty, že je nutno majetkoprávně vztah k předmětným pozemkům vypořádat a za tím účelem i zpracovat geometrický plán. V případě, že by některý z adresátů nemohl věrohodným způsobem své oprávnění prokázat předložením zápisu schopných listin, vyzval jej katastrální úřad k podání příslušné žaloby u soudu. Ze srovnávacího sestavení parcel pak plyne, že katastrální úřad označil právnická osoba jako vlastníka pozemku parc. číslo.

16. Z fotografií pořízených v rámci ohledání pozemků na místě samém dne datum má soud za prokázané, že na pozemcích parc. číslo jsou umístěny stavby, které jsou užívány žalobkyní. Několik metrů od těchto staveb směrem na východ se nachází starší plotové ohrazení, které je zcela zjevně již staršího data. Tento plot je zde již několik desetiletí, neboť jsou před ním i vzrostlé jehličnaté stromy a plot je na mnohých místech rezavý. Za plotem směrem k východu, tedy od areálu žalobkyně, je zemědělské pole, které je běžně kultivováno. Pozemek mezi tímto oplocením a stavbami je užíván žalobkyní.

17. Ze zápisu z jednání na katastrálním úřadě dne datum vyplývá, že předmětem jednání je zápis vlastnictví k pozemkům parc. číslo následující, zapsané pro katastrální území a obec Přerov. Ze zápisu vyplývá závěr, že katastrální úřad za současného stavu formou opravného řízení provede zápis k těmto pozemkům vedeným ve zjednodušené evidenci pro Československý stát – Vojenské lesy a statky, národní podnik.

18. Soud zjistil následující skutkový stav věci. Česká republika je evidována jako vlastnice pozemku parc. číslo zapsaného pro katastrální území a obec Přerov, přičemž k tomuto pozemku má příslušnost hospodařit Státní pozemkový úřad (dále též„ pozemek státu“). příjmení sousedního pozemku evidovaného pod parc. číslo pro totéž katastrální území a obec je žalobkyně (dále též„ pozemek žalobkyně“). Na tomto pozemku je část provozovny žalobkyně.

19. Tento pozemek žalobkyně byl součástí areálu Severomoravských drůbežářských závodů, které dne datum ohlásili stavbu posunutí stávajícího oplocení směrem k TC obec (místo obec, ulice ulice), tedy východním směrem, přičemž se jedná o posunutí o 22 metrů. Touto stavbou je dotčen pozemek parc. číslo. Tentýž podnik požádal dne datum o rozšíření svého závodu v obec, jehož součástí byl i projekt tohoto rozšíření, z něhož (viz položka 15) plyne, že měl být zbudován z betonových sloupků a drátěného pletiva. Z geometrického plánu číslo vyhotoveného a ověřeného Ing. jméno příjmení dne datum soud zjistil, že z pozemku parc. číslo o výměře 60 426 m2 je vyčleněna parcela číslo o výměře 2 396 m2 právnická osoba jako nástupce Severomoravských drůbežářských závodů byla označena v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků parc. číslo.

20. Z níže uvedených smluv (viz kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi prodávajícím Ing. jméno příjmení, správcem konkurzní podstaty úpadce právnická osoba„ v likvidaci“ a kupujícím Ing. jméno příjmení a z kupní smlouvy číslo ze dne datum uzavřené Vojenskými lesy a statky ČR, s. p., jako prodávajícím,) plyne, že bylo převedeno vlastnické právo – krom jiného – k pozemku parc. číslo který byl oddělen z pozemku parc. číslo. Tento pozemek, jak vyplývá i ze shora zmiňovaného geometrického plánu, je součástí areálu žalobkyně, a dále k pozemkům parc. číslo všechny zapsané pro katastrální území a obec Přerov. Všechny zmíněné pozemky byly součástí areálu právnická osoba a tedy i součástí areálu žalobkyně, který je ohraničen shora zmiňovaným oplocením. Na pozemcích parc. číslo jsou umístěny stavby, které jsou užívány žalobkyní. Několik metrů od těchto staveb směrem na východ se nachází starší plotové ohrazení, které je zcela zjevně staršího data, čemuž odpovídají vzrostlé jehličnaté stromy před tímto oplocením a stav plotu, který je rezavý. Za plotem směrem k východu, tedy směrem ven od areálu žalobkyně, je zemědělské pole, které je obděláváno. pozemek mezi tímto oplocením a stavbami je běžně užíván žalobkyní.

21. Ze zápisu z jednání na katastrálním úřadě dne datum vyplývá, že předmětem jednání je zápis vlastnictví k pozemkům parc. číslo následující, zapsané pro katastrální území a obec Přerov. Ze zápisu vyplývá závěr, že katastrální úřad za současného stavu formou opravného řízení provede zápis k těmto pozemkům vedeným ve zjednodušené evidenci pro Československý stát – Vojenské lesy a statky, národní podnik. Ze srovnávacího sestavení parcel a zápisu Katastrálního úřadu v obec ze dne 22. 11. 1995, sp. zn. Z 2649/95, je zřejmé, že v bývalé evidenci nemovitostí, nyní v katastru nemovitostí, není zapsáno vlastnické právo k pozemkům parc. číslo dalším, zapsaným pro katastrální území a obec Přerov. V archivu je k částem shora uvedených pozemků zachována listina, z níž vyplývá, že na základě administrativní dohody ze dne datum byla část pozemků převedena na Olomoucké drůbežářské závody, národní podnik obec. Z dalšího obsahu přípisu vyplývá, že uživatelsky byla většina pozemků vedena pro Vojenské lesy a statky, národní podnik v obec a pouze na některých částech byla vybudována účelová zařízení jiných subjektů. Zapsán byl následně však pouze převod podle administrativní smlouvy ze dne datum pro Olomoucké drůbežářské závody, národní podnik obec, jejichž nástupcem je v současné době společnost právnická osoba Přesto i v tomto případě, jak vyplývá ze srovnávacího sestavení parcel, nebyla majetkoprávní vypořádání úplné.

22. Dotčený areál byl vydražen dne datum, přičemž vydražitelem se stala právnická osoba – holding, s. r. o. Součástí takto vydraženého areálu byl rovněž nově vymezený pozemek parc. číslo zapsaný pro katastrální území a obec Přerov, podle geometrického číslo ze dne datum vypracovaného Ing. jméno příjmení. Byl dražen funkční celek areálu, který byl oplocen. příjmení všech pozemků v dotčeném areálu nabytého vydržením dosahuje (nejméně) velikosti 92 936 m2. Společnost PREKONA obec spol. s r. o. byla do datum zapsána ve veřejném rejstříku pod právnická osoba – holding, s. r. o. Ke dni datum byla právnická osoba rozdělena, a to formou rozdělení odštěpované části jejího jmění s přechodem této části jmění na dvě nástupnické společnosti, a to právnická osoba, s. r. o., a společnost 09 právnická osoba Žaloba byla podána u soudu dne datum. Pozemek sousedící s areálem žalobkyně je podle nájemní smlouvy ze dne datum, číslo, pronajímán Pozemkovým fondem České republiky společnosti právnická osoba, za účelem provozování zemědělské výroby. Tato smlouva byla uzavřena od datum na dobu neurčitou. Předmětem nájmu – krom jiného – je rovněž pozemek parc. číslo.

23. Soud ostatní účastníky označené důkazy již neprováděl, neboť s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci, je považoval za nadbytečné. Soudem zjištěný skutkový stav věci je dostatečným pokladem pro právní posouzení v níže uvedeném směru.

24. V posuzované věci se žalobkyně domáhá žalobou podle § 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) určení, že je vlastnicí předmětné nemovité věci. Mezi účastnicemi vznikl spor o vlastnické právo, kdy žalobkyně tvrdí, že nabyla vlastnické právo k předmětnému pozemku na základě tzv. mimořádného vydržení dle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Žalobkyně spatřuje naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k předmětnému pozemku, neboť má zájem na zápis svého vlastnictví do katastru nemovitostí tak, aby byl dán do souladu stav skutečný se stavem právním.

25. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

26. Podle názoru soudu má žalobkyně naléhavý právní zájem na podání této určovací žaloby, neboť pouze touto určovací žalobou může žalobkyně dosáhnout jistého určení vlastnictví předmětného pozemku, přičemž výrok rozsudku, jehož vydání se žalobkyně domáhá, bude závazný také pro žalovanou. Podaná žaloba má charakter preventivní žaloby a do budoucna tak vylučuje vznik dalších sporů, zajistí účastnicím jisté postavení ve vztahu ke sporné nemovité věci, které se odrazí v příslušném zápisu věcného práva do katastru nemovitostí. Soud tedy dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem pro tuto určovací žalobu je zde dán.

27. Pro právní posouzení je rovněž podstatné skutkové zjištění, že hranici mezi dotčenými pozemky (zde v podobě parcel) bylo (a stále je) možné (na základě provedeného dokazování) objektivně zjistit, což ostatně nebylo účastnicemi ani zpochybňováno. Je jím právě oplocení z roku 1984.

28. Podle § 1089 odst. 1 o. z. pokud poctivý držitel drží vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

29. Ustanovení § 1090 o. z. stanoví, že k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

30. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

31. Ustanovení § 1095 o. z. zakotvilo institut tzv. mimořádné vydržení a stanoví, že pokud uplyne doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

32. Základními podmínkami pro vydržení vlastnického práva podle § 1089 a 1090 o. z. je poctivost držby, pravost držby a právní důvod držby. V případě vydržení vlastnického práva je další základní podmínkou stanovenou v § 1091 o. z. uplynutí doby 10 let, po kterou držitel nepřerušeně nemovitost drží. Žalobkyně svůj nárok opírá o § 1095 o. z., tedy tzv. mimořádné vydržení. Jeho hlavním specifikem je to, že nevyžaduje právní důvod, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (např. koupi, směnu, darování, dědický odkaz). K mimořádnému vydržení není tak vyžadována řádná držba ani držba pravá. Avšak i v případě mimořádného vydržení nesmí jít o držbu nepoctivou.

33. K institutu mimořádného vydržení se opakovaně již vyjádřil Nejvyšší soud. Např. v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 uvedl, že podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ani – pro dobu držby před datum – držba oprávněná (§ 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění do datum – dále jen„ obč. zák.“), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální; vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby bylo úmyslně nepoctivé (nemorální) v obecném smyslu. Posouzení této otázky je v zásadě na úvaze soudů v nalézacím řízení, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. V § 1091 až 1094 o. z. je upravena vydržecí doba potřebná k řádnému vydržení; na mimořádné vydržení se tato ustanovení neaplikují. Ustanovení § číslo a násl. se týkají jak vydržení řádného, tak i mimořádného. Držiteli, který se dovolává mimořádného vydržení, se započte vydržecí doba předchůdce, který držel věc„ nikoliv v nepoctivém úmyslu“; není třeba, aby byl předchůdce držitelem poctivým (§ 992 odst. 1 o. z.), anebo oprávněným (§ 130 odst. 1 obč. zák.). Do vydržecí doby jak pro řádné, tak mimořádné vydržení (§ 1092 a 1096 o. z.) se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce, jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení a nestal se tak vlastníkem věci.

34. Dále v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1241/2022, týkající se mimořádného vydržení části sousedního pozemku; uvedl, že„ Splňuje-li držba předpoklady oprávněné držby (§ 130 odst. 1 obč. zák. 1964), resp. poctivé držby (§ 992 odst. 1 o. z.), pak jde i o držbu ‚nikoliv v nepoctivém úmyslu‘; posuzování posledně uvedené držby je totiž mírnější, takže každá oprávněná držba je v zásadě i držbou nikoliv v nepoctivém úmyslu podle § 1095 o. z. Naproti tomu fakt, že držba není oprávněnou či je nepoctivou ve smyslu § 992 odst. 1 věty druhé o. z., ještě neznamená, že nutně musí jít o držbu v nepoctivém úmyslu. Tak např. pokud někdo koupí nemovitost, zaplatí řádnou kupní cenu a chopí se její držby, a jeho právo není vloženo do katastru nemovitostí, není držitelem oprávněným ani poctivým (§ 992 odst. 1 o. z.), neboť mu musí být z okolností zřejmé, že vykonává právo, které mu nenáleží; jeho držba však není držbou v nepoctivém úmyslu ve smyslu § 1095 o. z., a to ani když zjistí, že vlastnické právo nenabyl. To platí i v případě ‚nezaknihované‘ směny částí sousedících pozemků.“ 35. Nadále i po datum je aplikovatelná judikatura, podle níže pro vydržení není nutné, aby se osoba, která se ujala držby, seznámila s obsahem katastrální mapy, přeměřovala výměru nebo požadovala vytyčení hranic (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3079/2014, obdobně též sp. zn. 30 Cdo 2211/2001).

36. Případnou nepoctivost držby a zlý úmysl musí tvrdit a namítat osoba, která proti mimořádnému vydržení brojí. Nečinnost vlastníka po zákonem vyžadovanou dobu tak v sobě jistým způsobem presumuje dobrou víru držitele (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1646/2018). Paralelu lze nalézt i v judikatuře prvorepublikové, podle níž k mimořádnému vydržení postačuje bezelstná držba, která se navíc u dlouhodobého držitele předpokládá (viz např. též Vážný číslo). 37. příjmení„ nikoliv nepoctivý úmysl“ se nemusí změnit v úmysl nepoctivý jen tím, že držitel zjistí okolnosti, ze kterých se podává, že vlastníkem věci je ve skutečnosti někdo jiný (např. že smlouva, na jejímž základě se chopil držby vlastnického práva, je z nějakého důvodu neplatná). Je třeba zvážit, že i vlastnické právo k nemovitosti lze nabýt mimoknihovně (vydržením), takže ani vědomost o tom, že držitel nemovitosti není jako vlastník evidován ve veřejném seznamu, nevylučuje nepoctivý úmysl; tím spíše to platí pro zápisy v takovém seznamu, které mají původ v letech 1948 číslo, event. i o něco později, v dobách, kdy nebyla vedena řádná evidence práv k nemovitostem.

38. Do doby stanovené v § 1095 o. z. se započte i doba, po kterou měl držitel, popř. jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou (§ 3066 o. z.). Občanský zákoník nabyl účinnosti datum.

39. Z gramatického výkladu lze dovodit, že v případě mimořádného vydržení se započítává i doba před účinností tohoto zákona. Limitem je pouze neexistence zjevné lsti a doba, kdy nejdříve může takové vydržení doběhnout. Mimořádné vydržení se spíše podobá oprávněné držbě a sleduje dlouhodobé stavy, kde titul je prakticky nedohledatelný. Proto se také umožňuje zpětné započtení vydržecí doby. Naopak u řádného vydržení jako nové kvalifikace vydržení takový postup není možný.

40. Ze shora uvedeného soud dospěl na základě skutkového děje k následujícím závěrům. V projednávané věci právnická osoba spol. s r. o. (vystupující původně pod právnická osoba – holding, s. r. o.) nabyla na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby konané dne datum areál společnosti právnická osoba,„ v likvidaci“. Předmětem dražby byl tudíž areál společnosti právnická osoba„ v likvidaci“, jehož součástí byl rovněž pozemek parc. číslo zapsaný pro katastrální území a obec Přerov (nově vymezen podle geometrického číslo ze dne datum vypracovaného Ing. jméno příjmení). Jednalo se dražbu funkčního celku, což vyplývá i z provedeného dokazování.

41. Jak vyplynulo z místního ohledání, hranice části tohoto areálu tvoří plot, který byl původně postaven již okolo roku 1984 bývalými vlastníky areálu. Tento plot je zde již několik desetiletí, neboť jsou před ním i vzrostlé jehličnaté stromy a plot je na mnohých místech rezavý. Za plotem směrem k východu, tedy vně oploceného areálu žalobkyně, je zemědělské pole, které je běžně zemědělsky kultivováno. Pozemek mezi tímto oplocením a stavbami je běžně užíván žalobkyní.

42. Žalobkyně nabyla předmětné nemovitosti na základě dražby, předchozím vlastníkem jí nebyla předána dokumentace ve vztahu k předmětným nemovitostem včetně staveb nacházejících se v zaplocené části pozemku, stejně tak ve vztahu k oplocení (ohlášení stavby, stavební povolení, geometrický plán). Z provedených důkazů bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně běžně užíval pozemek před oplocením, kde měl umístěny i stavby sloužící pro výkon jeho podnikatelské činnosti. Žalobkyně tak běžně zabezpečovala péči o předmětnou část pozemku uvnitř oplocení a až do roku 2021 se domnívala, že faktický a právní stav týkající se pozemků je v souladu.

43. Je pravdou, že žalobkyně by při větší pečlivosti mohla zjistit již při následné kontrole zaměření staveb či šetřením na katastrálním úřadu, kudy vede vlastnická hranice mezi pozemky účastníků. Tyto skutečnosti ale nelze klást s ohledem na institut mimořádného vydržení, a dále s ohledem na shora popsaná pravidla vztahující se k mimořádnému vydržení žalobkyni za vinu.

44. K pojmu nepoctivý úmysl odkazuje soud na komentářovou literaturu, konkrétně příjmení, Králík a kol., Občanský zákoník III., Věcná práva, Komentář, 2. vydání, obec, C. H. Beck, 2021, který uvádí:„ Obrat„ nepoctivý úmysl“ je dokonalé novum v našem soukromém právu, přičemž jde o zřejmý záměr zákonodárce odlišit tento druh úmyslu od nepoctivé držby a změkčit tím kritéria mimořádného vydržení. Nepochybně nejde o totéž, co zlý úmysl. Z důvodové zprávy vyplývá, že mimořádné vydržení nesmí dát průchod ochraně„ zjevné lsti a podvodu“, z čehož implicitně vyplývá, že„ nepoctivý úmysl“ má pokrývat pouze případy jednoznačné zištnosti a krajní nepoctivosti při nabývání majetku. Mimořádně tedy může vydržet i ten, kdo není přímo přesvědčen, že vykonává právo, které mu náleží. Nesmí však držet ve zlém úmyslu, což lze kvalifikovat zejména s ohledem na způsob nabytí držby. Příkladem vyloučení mimořádného vydržení bude jistě případ zloděje, který bude mít u sebe dlouhodobě cizí věc, stejně jako případ, kdy držitel se ujme držby pozemku tím, že vlastníka vypudí, ať už násilím nebo psychickým nátlakem či vydíráním. Mimořádně nevydrží ani ten, kdo na základě padělané smlouvy podvodně dosáhl neúspěšného vkladu v katastru nemovitostí. Spáchaný úmyslný trestný čin držitele tedy bude možné považovat za projev nepoctivého úmyslu. Naopak, ve všech ostatních případech, kdy zjevný nepoctivý úmysl chybí, se mimořádné vydržení připustí. Taktomu bude například i v případě koupě pozemku, jenž bude kupujícím zaplacen, ale převod vlastnického práva nebude následně vložen do katastru nemovitostí. Přitom nebude rozhodovat, zda kupující nenechal převod registrovat z důvodu neznalosti zákona, anebo v důsledku vlastní nedbalosti. Každopádně nebude držet pozemek s nepoctivým úmyslem, jejž bychom chápali tak, že tím jinou osobu poškozuje, jelikož prodávající byl srozuměn s tím, že na kupujícího vlastnické právo převede. Kupující tak pozemek vydrží po 20 letech. Tento přístup potvrzuje i důvodová zpráva, podle níž mimořádné vydržení může nastat v případě, že na někoho byl převeden pozemek o chybně stanovené (větší) výměře, než je výměra skutečná, nebo pozemek chybně označený parcelním číslem, takže nabyvatel v dobré víře drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul apod. Pro naplnění podmínek poctivé držby není nezbytně nutné, aby se osoba, která se ujala držby pozemku, seznámila s obsahem katastrální mapy, přeměřovala jeho výměru nebo požadovala vytyčení jeho hranice (NS 22 Cdo 3079/2014).“ 45. Žalobkyně (potažmo její právní předchůdkyně) se ujala tedy držby dne datum a ke dni podání žaloby datum neuplynula lhůta 20 let pro mimořádné vydržení. Ta by uplynula dne datum. Žalobkyně v průběhu roku 2021 zjistila, že plot o výšce přibližně 2 metrů, který odděluje východní část areálu od dalších navazujících pozemků, není umístěn na pozemku parc. číslo zapsaného pro katastrální území a obec Přerov, který je vlastnictví žalobkyně, ale na sousedním pozemku parc. číslo zapsaného pro katastrální území a obec Přerov, jehož vlastníkem je Česká republika a Státní pozemkový úřad má jako organizační složka státu příslušnost hospodařit s tímto majetkem.

46. Žalobkyně podle názoru soudu nemohla od počátku uchopení držby vědět, jak již bylo uvedeno shora, že určitou (plošně nepatrnou) částí zasahuje do pozemku žalované, byť ta byla před nařízenou dražbou oddělena geometrickým plánem (viz ze dne geometrického číslo ze dne datum vypracovaného Ing. jméno příjmení). To vše navíc za situace, kdy oplocení pozemku vzniklo desetiletí před nařízenou dražbou, tedy před rokem 2003, a bylo běžně vnímanou hranicí areálu, který byl dražen.

47. Tomu nasvědčující skutková zjištění učiněná z ohlášení stavby ze dne datum a ze stavebního povolení číslo z nichž je zřejmé, že předchozí uživatel areálu Severomoravské drůbežářské závody požádali dne datum o rozšíření svého závodu v obec a součástí rozšíření byla výstavba oplocení na uvedeném pozemku.

48. Soud má v tomto směru dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně při výstavbě plotu v 80. letech minulého století zaplotila částečně i pozemek ve vlastnictví jiného, (nyní) žalovaného státu. Pokud byly pozemky takto oploceny, oplocení navazovalo na oplocení ostatních pozemků a v terénu nebylo nic, co by svědčilo o tom, že plot nekopíruje skutečné hranice pozemků, pak samotná skutečnost, že oplocení je již staršího data a bylo zde užíváno již od 80. let minulého století, jak je patrné z jeho stavu na fotografiích, nebyla způsobilá založit pochybnost žalobkyně či jeho předchůdce o tom, že není vlastníkem předmětného pozemku, a už vůbec nelze mluvit o tom, že by se držby tohoto pozemku měla žalobkyně či její předchůdce ujmout svémocným zmocněním s vědomím existence vlastnického práva žalované.

49. Nepoctivý úmysl nelze dovodit ani ze skutečnosti, že ze situačního plánu či geometrického plánu (připojeného ke kupní smlouvě viz shora) lze vyčíst, že stávající plot zasahuje rovněž do pozemku žalované, neboť jak již bylo shora uvedeno, samotná pochybnost o vlastnictví (kterou byla tato listina způsobilá vyvolat) nepoctivý úmysl nezakládá.

50. To nic nemění na tom, že ještě před dražbou mohl mít předchozí vlastník (zde společnost právnická osoba, s. r. o.) určité pochybnosti o vlastnictví této části pozemku, neboť i z korespondence Katastrální úřadu v obec z roku 1995 plyne, že nebylo tehdy zapsáno vlastnické právo k pozemkům parc. číslo dalším, zapsaným pro katastrální území a obec Přerov. Přitom v archivu je k částem shora uvedených pozemků zachována listina, z níž vyplývá, že na základě administrativní dohody ze dne datum byla část pozemků převedena na Olomoucké drůbežářské závody, národní podnik obec. Z dalšího obsahu přípisu vyplývá, že uživatelsky byla většina pozemků vedena pro Vojenské lesy a statky, národní podnik v obec a pouze na některých částech byla vybudována účelová zařízení jiných subjektů. Zapsán byl následně však pouze převod podle administrativní smlouvy ze dne datum pro Olomoucké drůbežářské závody, národní podnik obec, jejichž nástupcem byla právě společnost právnická osoba Přesto i v tomto případě, jak vyplývá ze srovnávacího sestavení parcel, nebyla majetkoprávní vypořádání úplné. Katastrální úřad upozorňuje adresáty, že je nutno majetkoprávně vztah k předmětným pozemkům vypořádat a za tím účelem i zpracovat geometrický plán. Ze srovnávacího sestavení parcel pak plyne, že katastrální úřad označil právnická osoba jako vlastníka pozemku parc. číslo. Je tedy zřejmé, že i v intencích shora uvedeného společnost právnická osoba běžně užívala předmětný pozemek uvnitř stávajícího oplocení.

51. Rovněž ze shora uvedeného plyne, že bylo-li vydáno stavební povolení na požadované oplocení, šlo o zřejmý zábor půdy vyňaté z pozemkového fondu v rámci takto rozšířeného areálu uzavřeného zmiňovaným oplocením, kde byly postaveny nové stavby. Tedy jinak řečeno takto oplocený areál byl běžně užíván předchůdci žalobkyně.

52. Žalobkyně ani její předchůdci si tedy od samého počátku své držby nebyli vědomi, že předmětné pozemky nejsou v jejich vlastnictví a jejich užívání je vázáno na souhlas žalovaného. Byť žalobkyně i její předchůdce (společnost právnická osoba) měli k dispozici následně i korespondenci katastrálního úřadu a geometrický plán pro dělení parcel, ze kterého je taktéž zcela zřejmé umístění staveb uvnitř oploceného areálu, a že tedy zasahují nejen oplocení, ale dokonce stavbami do pozemku žalované, nelze z toho bez dalšího dovodit nepoctivý úmysl žalobkyně (potažmo předchůdce).

53. Ze všech shora uvedených důvodů soud proto uzavřel, že nelze učinit závěr o tom, že by žalobkyně a její právní předchůdci drželi předmětný pozemek v nepoctivém úmyslu a lze tak započíst i vydržecí dobu předchozího držitele žalobkyně, tedy společnosti právnická osoba Ta společně s dobou přičítanou žalobkyni již přesahuje délku 20 let, která je jednou z nezbytných podmínek pro vydržení.

54. Dalším hlediskem pro posouzení (případného) omluvitelnosti omylu držitele je třeba i poměr plochy nabytého a skutečně drženého pozemku. (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.. sp. zn. 22 Cdo 1398/2000). S ohledem na poměr nově nabytého pozemku (parc. číslo) o velikosti 2 396 m2 k poměru plochy areálu nabytého vydržením (nejméně) o velikosti 92 936 m2, je zřejmé, že se jedná o plochou rozsáhlý areál a žalobkyni nemuselo být zřejmé, že jimi zakoupené nemovité věci takto nově vymezený pozemek, který byl navíc ohraničen oplocením, které funkčně souvisí s areálem, nezahrnuje.

55. Žalované bylo poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení § 118b odst. 1 věta druhá o. s. ř. o tom, že řízení je koncentrováno, rovněž tak byla žalovaná poučena ve smyslu § 118a odst. 3 a § 119a o. s. ř. o povinnosti tvrdit a označit důkazy o nepoctivém úmyslu žalobkyně. Žádné důkazy způsobilé koncentraci a účinky poučení jí daného ovšem neprokázaly nepoctivý úmysl žalobkyně.

56. Navíc nelze odhlédnout ani od postoje žalované. Jak již uvedl Nejvyšší soud při zvažování dobré víry držitele, který se chopil držby i části pozemku sousedícího s pozemkem v jeho vlastnictví, je též třeba přihlédnout k postoji vlastníka takto držené části sousedního pozemku; pokud léta užívání části svého pozemku držitelem trpěl, je třeba vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby souseda je i část jeho pozemku (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2724/2009 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2006, sp. zn. 22 Cdo 954/2005). Ze skutkových zjištění plyne, že stát neměl věcněprávní vztahy v předmětné oblasti uspořádány dlouhodobě a jak je patrné i z korespondence katastrálního úřadu z roku 1995 nepodařilo se mu vlastnické vztahy uspořádat ani následně v 90. letech. O tom ostatně svědčí i nyní státem uzavírané smlouvy na pozemek parc. číslo sousedící s nově vytvořeným pozemkem parc. číslo které jsou sice formálně uzavírány na plochu evidovanou v katastru nemovitostí, ale už z podstaty věci je zřejmé, že pokud je předmětný pozemek zemědělsky obděláván, nemůže tak činit nájemce na té části pozemku, která je za oplocením a jež je využívána žalobkyní pro jí deklarované podnikání. Nelze souhlasit s argumentací žalované, že s ohledem na běžnou opatrnost se měla žalobkyně přesvědčit ve veřejně přístupné evidenci nemovitostí o polohopisném určení a výměře pozemku, které na základě dražby nabyla. S ohledem k individuálním okolnostem je zřejmé, že tuto povinnost nebylo po žalobkyni požadovat, jestliže zde prokazatelně byly jiné významné skutečnosti přisvědčující závěru, že žalobkyně se chopila držby pozemku originárně příklepem v dražbě.

57. Neobstojí ani námitka žalované, že na předmětný pozemek lze nahlížet jako na veřejný statek ve smyslu ustanovení § 490 o. z., který není způsobilým předmětem držby. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by předmětný pozemek podléhal režimu veřejného statku (jako např. místní komunikace apod.) a že by tedy zde byla výluka ve smyslu ustanovení 58. Soud proto žalobě vyhověl a určil, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. číslo zapsaného pro katastrální území a obec Přerov, nově vzniklého z původního pozemku parc. číslo zapsaného pro katastrální území a obec Přerov, a to oddělením podle geometrického plánu číslo vyhotoveným a ověřeným Ing. jméno příjmení dne datum.

59. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”). Předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k nemovité věci a primárně by se tak při určení tarifní hodnoty mělo vycházet z hodnoty věci, soud však vyšel z toho, že k určení hodnoty nemovité věci by bylo nutné nechat vypracovat znalecký posudek, což však nelze výhradně pro účely rozhodnutí o nákladech řízení považovat za účelné (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1304/2015). Výpočet tak byl založen na § 9 odst. 4 písm. b) a. t. a tarifní hodnotě 50 000 Kč. Soud stanovil odměnu za jeden úkon právní služby částkou 3 100 Kč. Žalobce ve věci učinil následujících 9 úkonů, za něž mu dle § 11 odst. 1 a. t. náleží odměna, a to: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, podání ze dne datum, účast u soudních jednáních ve dnech datum, datum a datum, účast u ohledání dne datum a podání ze dne datum, tedy celkem 27 900 Kč. Soud s ohledem na průběh řízení nepovažuje úkony za nahlížení do spisu za účelně vynaložené výdaje za situace, kdy jednotlivá podání jsou soudem běžně odesílána, pokud nejsou doručena soudu bezprostředně před jednáním. Náklady zastoupení advokátem jsou dále tvořeny paušální náhradou výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč, tedy při počtu 9 úkonů celkem 2 700 Kč (9 x 300 Kč). Zástupci, který je advokátem a plátcem DPH dále náleží daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 600 Kč, tedy ve výši 6 426 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně v tomto řízení činí 42 026 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.