9 C 62/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 72 115,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 72 115,31 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 592,42 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 70 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 381,80 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 72 115,31 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 18 567 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno], advokáta sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 72 115,31 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž neoddělitelnou součástí jsou i obchodní podmínky. Smlouva byla vyhotovena v písemné formě a žalovaný stvrdil podpisem, že se obchodními podmínkami seznámil. V souladu se smlouvou byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty až do výše úvěrového rámce 70 000 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky byla sjednána účastníky ve výši nejméně 2,76 % z úvěrového rámce. Splatnost byla sjednána vždy 20. dne v měsíci. Úrok byl sjednán ve výši 31,53 % ročně z dlužné částky. Žalovaný na úvěru doposud ničeho nezaplatil, ač byl dopisem ze dne [datum] vyzván k doplacení úvěru a poučen o případném zesplatnění. Žalovaný tak doposud dluží jistinu ve výši 70 000 Kč, dlužné poplatky za pojištění ve výši 515,31 Kč (pojištění CPI ve výši 171,77 ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum]), náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Mezi smluvními stranami byl sjednán podle čl. 7 bod 1 smluvní pokuta za porušení povinnosti smlouvy spočívající v prodlení s úhradou splátek ve výši 500 Kč. [příjmení] shora uvedeného požaduje žalobkyně zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 10 592,42 Kč představující úrok ve výši 23,88 % ročně sjednaný účastníky ode dne zesplatnění, tj. ode dne [datum] do dne sepsání návrhu, tj. dne [datum], plynoucí z částky dlužné jistiny 70 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 23,88 % ročně z dlužné částky jistiny za dobu od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 381,80 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úrok z prodlení z částky 70 000 Kč (dlužná jistina úvěru) za dobu od [datum]. Doposud žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru vyplývá, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž neoddělitelnou součástí jsou i obchodní podmínky. Smlouva byla vyhotovena v písemné formě a žalovaný stvrdil podpisem, že se obchodními podmínkami seznámil. V souladu se smlouvou byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty až do výše úvěrového rámce 70 000 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky byla sjednána účastníky v rozsahu nejméně ve výši 2,757 % z úvěrového rámce, tedy z částky 70 000 Kč ve výši 1 930 Kč měsíčně. Splatnost byla sjednána vždy 20. dne v měsíci. Úrok byl sjednán ve výši 23,88 % ročně z dlužné částky. Od doby prodlení je sjednána úroková sazba ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky. Měsíční úhrada za pojištění byla sjednána ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru, tj. 171,77 Kč měsíčně. Mezi smluvními stranami byl podle hlavy„ nesplácení úvěru“ bodu 1 sjednán poplatek za vymáhání ve výši 100 Kč, který byl posléze zvýšen na částku 300 Kč za každý měsíce vymáhání. Podle téhož článku bodu 2 byla mezi smluvními stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každý měsíc prodlení.

4. Ze smlouvy samotné (viz informace o příjmu) a karty klienta soud zjistil, že že žalobkyně v dostatečné míře prověřila ve veřejně dostupných registrech úvěruschopnost žalovaného a dále i transakční historie plateb.

5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný na úvěru doposud ničeho nezaplatil.

6. Dopisem ze dne [datum] byl vyzván k doplacení úvěru a poučen o případném zesplatnění.

7. Žalovaný tak doposud dluží, jak plyne i ze shora uvedeného výpisu čerpání, splátek a úhrad jistinu ve výši 70 000 Kč, dlužné poplatky za pojištění ve výši 515,31 Kč (pojištění CPI ve výši 171,77 ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum]), náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč.

8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dluhu do 7 dnů ode dne odeslání výzvy. Ta byla podle podacího lístku odeslána. Z ostatní listin (viz metodika posouzení úvěruschopnosti) soud neučinil relevantní skutková zjištění.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. V projednávané věci má soud za to, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je„ licencovaným“ poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, jak vyplývá z výpisu z rejstříku nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Žalovaný je podle okolností případu spotřebitelem.

13. Tato smlouva byla přitom uzavřena výhradně prostřednictvím komunikace na dálku, přičemž s ohledem na doložené důkazy, časovou souvislost jednání souvisejících s uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru, soud nemá pochyb o tom, že ji jako úvěrovaný uzavřel žalovaný. Proto se ustanovení § 1841 až § 1851 o. z. Obecně platí, že nabídka k uzavření smlouvy může být přijata i elektronicky pouhým kliknutím na tlačítko vyjadřující souhlas (tzv. click wrap contract nebo click on smlouvy), v některých případech dokonce v kombinaci s několika předchozími kliknutími (click through contract). Smlouva vzniká, pokud přijetí nabývá účinnosti, účinnosti však takové přijetí může nabýt i v offline režimu, obecně bez dojití přijetí navrhovateli, např. v souladu s § 1744 o. z. Podobně může být vznik smlouvy spojen s přijetím v podobě pouhého konkludentního jednání v rámci internetové stránky, pokud lze s ohledem na okolnosti konkrétního případu dovodit z takového jednání, že jde o právní jednání, kterým příjemce projevuje souhlas s nabídkou, např. další prohlížení stránky po upozornění na vznik smlouvy takovým prohlížením (browse wrap contract). V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o identifikaci osob a skutečnosti, že žalovaný přijal kliknutím na internetové stránce žalobkyně její nabídku na uzavření úvěru.

14. U posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupovala žalobkyně v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními a při posuzování bonity dlužníka učinila všechny nezbytné kroky, které v těchto případech lze rozumně očekávat. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru podle podepsaného dotazníku o posouzení bonity žalovaného, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně si pro účely úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (zde žalovaného) vyžádala od spotřebitele následující dokumenty: doklad o příjmech (viz výpisy a doklad o zaměstnavateli a výpis z bankovního účtu spotřebitele). Dále posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet podle dalšího šetření, a to výpisem z insolvenčního rejstříku (pro zjištění, zda proti spotřebiteli není nebo v minulosti nebylo vedeno insolvenční řízení), výpisem z centrální evidence exekucí (po zjištění, zda vůči spotřebiteli není vedena exekuce a v případě že ano, kolik exekucí a v jaké výši) a výpisem z databáze neplatných dokladů.

15. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že nárok žalobkyně je důvodný. Mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru, která má všechny podstatné náležitosti stanovené v ustanovení § 2395 o. z. Žalobkyně se jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky až do výše 70 000 Kč s tím, že žalovanému byly takto poskytnuty peněžní prostředky v uvedené výši. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, vznikl žalobkyni i nárok na smluvní pokutu a náklady spojené s vymáháním nároku. Žalovaný tak doposud dluží žalobkyni jistinu úvěru a další nároky uplatněné žalobkyní. Poněvadž tyto žalovaná doposud neuhradila, soud přiznal žalobkyni jí požadované plnění. Nároky z poplatků na vymáhání a smluvní pokutu nepřesahují ve smyslu § 122 cit. zákona nepřesahují maximum dané zákonem.

16. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky jistiny úvěru byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastnice ujednaly výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády.

17. Soud stanovil lhůtu pro zaplacení nároku žalobkyně v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) za situace, kdy žalovaná netvrdila žádné skutečnosti, které by vedly soud ke stanovení delší lhůty splatnosti či splátkového kalendáře a uvedené skutečnosti nevyplývají ani z obsahu spisu.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 885 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 72 115,31 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě 4 020 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 4 020 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 12 060 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 300 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 900 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 2 722 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 18 567 Kč.