10 C 158/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Petrákovou ve věci žalobců: a) jméno FO , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce b) jméno FO narozená Anonymizováno bytem Adresa žalobce oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČ: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 18 347 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 18 347 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 18 347 Kč od 17. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení částku 23 977,90 Kč., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobců.

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhali proti žalované zaplacení částky 18 347 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,50 % ročně z této částky od 17. 9. 2025 do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnili tím, že dne , datum, uzavřeli se žalovanou kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod pozemku parc. č. , Anonymizováno, , trvalý travní porost, k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Součástí smlouvy byl i závazek žalované zajistit napojení převáděného pozemku na inženýrské sítě elektřiny, pozemní komunikace, vodovodu a splaškové kanalizace, a to v souladu s územním rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu a územního plánování, ze dne , datum, . K napojení pozemku na inženýrské sítě došlo dne 17. 8. 2023.

3. Žalobci při výkopových pracích na pozemku zjistili, že kanalizační přípojka nebyla provedena v odpovídající kvalitě, neboť na ni byly použity PP trubky nižší tvrdosti a kvality, než odpovídalo územnímu rozhodnutí a projektovanému řešení, konkrétně nikoliv trubky PP DN 150 SN 12. Tuto vadu žalované oznámili dne 15. 5. 2025 a současně ji reklamovali. K prokázání svých tvrzení si nechali zpracovat znalecký posudek č. , Anonymizováno, , z něhož podle jejich tvrzení vyplynulo, že přípojka nebyla provedena v souladu s projektovým návrhem a že použitý materiál neodpovídal předepsaným parametrům.

4. Žalobci dále uvedli, že žalovaná reklamaci odmítla s poukazem na ujednání kupní smlouvy, podle něhož se žalobci vzdali práv z vadného plnění. Platnost tohoto ujednání zpochybnili s tím, že v době uzavření kupní smlouvy přípojka ještě nebyla zhotovena a oni se tedy nemohli seznámit s jejím skutečným provedením ani s použitým materiálem. Měli za to, že žalovaná se takového ujednání nemůže dovolávat, jestliže zajistila napojení až dodatečně a v rozporu se sjednanými či předepsanými technickými parametry. Takový postup podle žalobců odporuje dobrým mravům i zásadě, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání.

5. K námitce nedostatku pasivní věcné legitimace žalované žalobci uváděli, že pro ně není rozhodné, jaký subjekt žalovaná k realizaci přípojky použila. Podstatné podle nich bylo, že právě žalovaná se ve smlouvě zavázala napojení zajistit, případně umožnit, zatímco žalobci sami nebyli v žádném právním vztahu se zhotovitelem přípojky ani s jiným subjektem.

6. Žalobci rovněž tvrdili, že žalovaná jejich reklamaci fakticky uznala, neboť dne 30. 7. 2025 zajistila opravu přípojky a výměnu neodpovídající části potrubí na jejich pozemku za potrubí odpovídajících parametrů. V tom spatřovali potvrzení oprávněnosti svého nároku. Odmítali tvrzení, že šlo pouze o odstranění poškození, jež měli sami způsobit při výkopových pracích, a namítali, že znalecký posudek neposuzoval následky mechanického zásahu, ale samotné technické provedení přípojky a kvalitu použitého materiálu.

7. Uplatněný peněžitý nárok žalobci odůvodnili ustanovením § 1924 občanského zákoníku s tím, že mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práv z vadného plnění. Za takové náklady označili částku 9 347 Kč zaplacenou za znalecký posudek a částku 9 000 Kč vynaloženou na právní zastoupení v souvislosti s reklamací. Tvrdili, že obě částky skutečně uhradili, že byly nezbytné k řádnému uplatnění jejich práv a že žalovanou předžalobně vyzvali k jejich náhradě, avšak bezvýsledně.

8. Také při jednání a v závěrečné řeči žalobci setrvali na stanovisku, že žalovaná je za vadné provedení přípojky odpovědná, reklamace byla důvodná, vynaložené náklady byly účelné a žalobě je proto třeba v plném rozsahu vyhovět.

9. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

10. Předně namítla nedostatek své pasivní věcné legitimace. Uvedla, že nebyla stavebníkem, zhotovitelem ani vlastníkem kanalizační přípojky, která byla předmětem reklamace. Podle jejího tvrzení byla stavebníkem vodovodu a kanalizačních přípojek v dané lokalitě společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , která inženýrské sítě vybudovala, zkolaudovala a následně převedla vodovodní a kanalizační řad do vlastnictví města. Sama žalovaná podle svého vyjádření pouze uzavřela smlouvu o finančním příspěvku na vybudování inženýrských sítí a sjednanou částku uhradila; do technického provedení stavby, výběru materiálu ani způsobu realizace nezasahovala. Z toho dovozovala, že případné nároky měli žalobci uplatnit vůči zhotoviteli nebo vlastníkovi přípojky, nikoliv vůči ní.

11. Další obranu žalovaná založila na tom, že žalobcům nesvědčí právo z vadného plnění, neboť se ho v kupní smlouvě výslovně a písemně vzdali. Odkazovala na čl. V bod 6 kupní smlouvy a na § 1916 odst. 2 občanského zákoníku. Toto ujednání považovala za jasné, určité a platné. Argumentaci žalobců neplatností pro rozpor s dobrými mravy či se spotřebitelskou ochranou odmítla s tím, že na smlouvy o převodu nemovitých věcí se ochrana spotřebitele nevztahuje. Současně zdůraznila, že nárok podle § 1924 občanského zákoníku má akcesorickou povahu a může obstát jen tehdy, existuje-li samotné právo z vadného plnění; jestliže se žalobci těchto práv platně vzdali, nemohou se podle ní úspěšně domáhat ani náhrady nákladů, které vynaložili na reklamaci.

12. Žalovaná dále namítala, že žalobci zaměňují vadu věci s následným poškozením, které si způsobili sami. Tvrdila, že stav kanalizačního potrubí, označovaný žalobci za vadu, byl ve skutečnosti důsledkem mechanického zásahu při jejich vlastních výkopových pracích. Podle žalované žalobci v dubnu 2025 při práci bagrem poškodili kanalizační potrubí v ochranném pásmu inženýrských sítí, přestože měli postupovat se zvýšenou opatrností a výkop provádět ručně. Uváděla rovněž, že již dříve byli upozorněni na poškození označení konce vodovodní a kanalizační přípojky a byla jim nabídnuta možnost nového vytyčení podle geodetického zaměření, což neakceptovali. Další výhrady směřovala k tomu, že žalobci samovolně zasypali výkopy, přerušili melioraci a svedli okapové vody na cizí pozemek, čímž sami vytvořili rizikové poměry. Podle žalované tedy případný škodní následek nevznikl vadou materiálu, ale nesprávným zásahem žalobců do přípojky.

13. Na to navazovala i její obrana, že oprava provedená dne 30. 7. 2025 nepředstavovala uznání reklamace ani uznání existence vady. Tvrdila, že šlo pouze o odstranění havarijního stavu a o preventivní zásah směřující k zamezení dalších škod. Opravu označila za praktický a vstřícný krok, který nelze vykládat jako uznání právního nároku žalobců.

14. Žalovaná současně zpochybňovala samotný právní základ své odpovědnosti. Uváděla, že kanalizační přípojka je samostatnou věcí a podléhá vlastnímu právnímu režimu, odlišnému od právního režimu převáděného pozemku. Kupní smlouva podle jejího názoru upravovala převod pozemku a závazek zajistit napojení, nikoliv závazek žalované být vlastníkem přípojky, jejím zhotovitelem nebo nést odpovědnost za kvalitu materiálu použitého třetí osobou. Smluvní závazek podle ní spočíval toliko v dosažení samotného připojení, nikoliv v odpovědnosti za konkrétní technologické řešení stavby, které provedl jiný subjekt. V této souvislosti poukazovala i na to, že v řetězci možných odpovědných subjektů přicházejí v úvahu projektant, zhotovitel, vlastník stavby či dodavatel materiálu, nikoliv bez dalšího žalovaná.

15. Žalovaná dále tvrdila, že žalobci neunesli povinnost tvrzení a důkazní břemeno ohledně vzniku škody, její příčiny a vztahu mezi tvrzenou vadou a uplatněným nárokem. Namítala, že v řízení nebylo prokázáno, kde přesně k poškození mělo dojít, na jakém úseku přípojky, na jakém pozemku a na čí věci. Samotná existence opravy podle ní odpovědnost žalované neprokazuje. Podle jejího názoru nebylo postaveno najisto, že ke vzniku škodního stavu vedla právě tvrzená vada materiálu, a nikoliv mechanický zásah žalobců. I kdyby určitá technická nedokonalost potrubí existovala, neměnilo by to podle žalované nic na tom, že za mechanické poškození přípojky odpovídá ten, kdo jej způsobil; nejvýše by přicházelo v úvahu spoluzavinění nebo následný regres mezi více subjekty.

16. Konečně žalovaná rozporovala i účelnost žalobci požadovaných nákladů. U znaleckého posudku namítala, že byl pořízen jednostranně, aniž by jí byla před zásahem umožněna vlastní prohlídka, čímž měla být přerušena důkazní stopa. Posudek podle ní neřešil vadu plnění žalované, ale stav poškození vzniklý jednáním žalobců. Náklady právního zastoupení ve výši 9 000 Kč podle ní rovněž nemohou být považovány za účelně vynaložené, protože směřovaly k prosazení neexistujícího nároku. Z týchž důvodů popírala i nárok na úrok z prodlení s tím, že jí nevznikla žádná splatná povinnost předmětnou částku žalobcům hradit.

17. Také při jednání a v závěrečné řeči žalovaná setrvala na stanovisku, že žaloba není důvodná, neboť žalobci uplatňují nárok vůči nesprávnému subjektu, práva z vadného plnění se platně vzdali, existence odpovědnosti žalované za technické provedení přípojky nebyla prokázána a tvrzený škodní následek byl podle ní způsoben mechanickým poškozením při činnosti žalobců, nikoli vadou, za niž by nesla odpovědnost žalovaná.

18. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise a na jejich základě zjistil následující skutkový stav:

19. Z kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a žalobci jako kupujícími soud zjistil, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah z koupě pozemku parc. č. , Anonymizováno, , trvalý travní porost, k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ., přičemž součástí smluvního ujednání byl i závazek žalované napojit předmět prodeje za úplatu na inženýrské sítě elektřiny, pozemní komunikace, vodovodu a splaškové kanalizace, nebo že umožní napojení na tyto sítě s vlastníkem či provozovatelem těchto sítí, v rozsahu vymezeném na výkresu koordinační situace, který tvoří přílohu 2 smlouvy a bude v souladu s územním rozhodnutím ze dne 29. 3. 2022, číslo jednací , Anonymizováno, , kdy uhrazením kupní ceny je také splněn závazek kupujícího s úhradou úplaty za napojení na inženýrské sítě (IV. Další ustanovení bod 9. smlouvy). Kupující prohlásili, že se seznámili se stavem předmětu koupě a tento přijímají do svého vlastnictví. Dále kupující prohlásili, že se výslovně vzdávají veškerých svých práv z vadného plnění z kupní smlouvy v souladu s ustanovením § 1916 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (V. Závěrečná ustanovení bod 6. smlouvy).

20. Z územního rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že bylo rozhodnuto o umístění stavby komunikace a inženýrské sítě pro výstavbu rodinných domů , adresa, (mimo jiné na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , trvalý travní porost, k. ú. , adresa, ). Pro splaškovou gravitační kanalizaci bylo stanoveno potrubí PVC KG DN 250(SN12), pro přípojky splaškové kanalizace potrubí PP DN 150 (SN12), 16 ks o délce 152 m.

21. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil závěry znalce ohledně technického provedení kanalizační přípojky na pozemku žalobců, zejména zda použité potrubí odpovídalo projektovanému a povolenému řešení, v čem byl zjištěn rozpor mezi skutečným stavem a požadovanými technickými parametry. Závěrem znalce bylo, že pro přípojku splaškové komunikace bylo použito jiné než projektantem navržené potrubí. Přičemž toto potrubí má oproti navrženému potrubí nižší kruhovou tuhost a menší tloušťku stěny a je více než o polovinu levnější. Zhotovitel nedodržel při provádění díla projektový návrh.

22. Z e-mailové komunikace mezi účastníky soud zjistil, že mezi stranami probíhala komunikace ohledně kanalizační přípojky a její opravy, která proběhla dne 30. 7. 2025.

23. Z oznámení vad a uplatnění práv z nich plynoucích ze dne 15. 5. 2025 soud zjistil, že žalobci uplatnili vůči žalované reklamaci tvrzené vady přípojky splaškové kanalizace spočívající v použití trubek nižší kvality, což se projevilo mimo jiné tím, že se vlivem tíhy zeminy zdeformovaly a není na ně možné jakékoliv odpovídající PP trubky. Domáhali se odstranění zhotoveného napojení a zhotovení nového napojení na splaškovou kanalizaci odpovídajícím potrubím v souladu s rozhodnutím o umístění stavby , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno24. Z odpovědi žalované na reklamaci (dopis označený jako Oznámení vad a uplatnění práv z nich plynoucích) a z odpovědi na předžalobní výzvu soud zjistil, že žalovaná nárok žalobců neuznala, odmítla veškeré uplatněné nároky.

25. Z faktury č. 20250033 soud zjistil vznik a výši nákladů na vypracování znaleckého posudku, které činily 9 347 Kč. Splatnost byla stanovena ke dni 17. 7. 2025.

26. Z faktur č. 2025/021 a 2025/042 soud zjistil vznik a výši nákladů právního zastoupení, které žalobci vynaložili v souvislosti s uplatněním svého nároku vůči žalované, které činily 9 000 Kč. Splatnost byla stanovena ke dni 9. 6. 2025 (částka 4 000 Kč) a ke dni 15. 9. 2025 (částka 5 000 Kč).

27. Ze zprávy jednatele žalované adresované žalobci dne 9. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaná oznámila žalobci, že na základě jeho připomínky, že na pozemku je jiná tloušťka stěny potrubí DN 150, bylo vlastníkem a stavebníkem spol. , právnická osoba, rozhodnuto, že se provede montáž potrubí DN 150, SN 12 na stávající konec jím uříznutého potrubí DN 150, a to v délce cca 1 m na jeho pozemek, na který si pak následně připojí jeho revizní šachtu.

28. Na základě takto provedeného dokazování měl soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, v jejímž rámci se žalovaná zavázala zajistit napojení převáděného pozemku na inženýrské sítě, že žalobci následně vytkli vady provedení kanalizační přípojky, že si k posouzení technického stavu opatřili znalecký posudek, žalovaná jejich nárok mimosoudně neuznala a že žalobci v souvislosti s uplatněním reklamace vynaložili náklady na znalecký posudek a právní zastoupení v žalované výši.

29. Soud neprovedl důkaz kolaudačním souhlasem , právnická osoba, , adresa, , odboru životního prostředí, ze dne 17. 8. 2023, kupní smlouvou č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , smlouvou o finančním příspěvku na vybudování inženýrských sítí ze dne , datum, a fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , které žalovaná navrhla k prokázání nedostatku své pasivní věcné legitimace. Tyto důkazy soud neprovedl, neboť skutečnost, kdo byl stavebníkem, zhotovitelem či následným vlastníkem kanalizační přípojky, nebyla pro posouzení pasivní věcné legitimace žalované rozhodná. Pro právní posouzení věci bylo určující, že právě žalovaná se vůči žalobcům kupní smlouvou zavázala zajistit napojení převáděného pozemku na inženýrské sítě; okolnost, že k plnění svého závazku využila jiný subjekt, ji vůči žalobcům odpovědnosti nezbavuje.

30. Soud dále neprovedl důkaz technickými záznamy jednatele žalované označenými jako „technické informace od pana , Anonymizováno, “, další e-mailovou komunikací mezi účastníky předloženou žalovanou a výslechem , Anonymizováno, , jednatele žalované, které žalovaná navrhla k prokázání tvrzení, že ke škodnímu stavu došlo mechanickým poškozením přípojky žalobci, případně jejich spoluzaviněním. Tyto důkazy soud neprovedl, neboť pro rozhodnutí ve věci nebylo podstatné, zda a jakým způsobem došlo k následnému mechanickému zásahu do potrubí, nýbrž zda kanalizační přípojka byla již při svém provedení realizována v souladu se smluvním závazkem žalované, územním rozhodnutím a projektovým řešením. Tato rozhodná skutečnost byla v řízení dostatečně objasněna zejména kupní smlouvou, územním rozhodnutím a znaleckým posudkem. Navržené důkazy proto soud považoval za nadbytečné, neboť směřovaly k prokázání okolností, které nemohly zvrátit závěr o vadném provedení přípojky.

31. Podle ustanovení § 6 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

32. Podle ustanovení § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

33. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

34. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, a na závazky z nich vzniklé.

35. Podle ustanovení § 1814 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku jsou zneužívající vždy ujednání, která vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy.

36. Podle ustanovení § 1840 písm. d) občanského zákoníku se ustanovení příslušného pododdílu nepoužijí na smlouvu, jejímž předmětem je vznik, převod či zánik práva k nemovité věci a nájem bytu a domu.

37. Podle ustanovení § 1916 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku dlužník plní vadně zejména tehdy, poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti.

38. Podle ustanovení § 1916 odst. 2 občanského zákoníku se k projevu vůle, kterým zcizitel předem omezí zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění, nepřihlíží; vzdá-li se nabyvatel předem svého práva z vadného plnění, vyžaduje projev jeho vůle písemnou formu.

39. Podle ustanovení § 1924 občanského zákoníku tomu, kdo má právo z vadného plnění, náleží i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva; neuplatní-li však právo na náhradu do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které je třeba vytknout vadu, soud právo nepřizná, pokud zcizitel namítne, že právo na náhradu nebylo uplatněno včas.

40. Podle ustanovení § 1935 občanského zákoníku plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám.

41. Podle ustanovení § 2099 odst. 1 občanského zákoníku je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a § 2096 občanského zákoníku; za vadu se považuje i plnění jiné věci a vady v dokladech nutných pro užívání věci.

42. Podle ustanovení § 2100 odst. 1 občanského zákoníku právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později; právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

43. Podle ustanovení § 2112 odst. 1 občanského zákoníku neoznámí-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná; jde-li o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

44. Podle ustanovení § 2112 odst. 2 občanského zákoníku soud k účinkům opožděného vytknutí vady přihlédne jen k námitce prodávajícího; prodávající však nemá právo na tuto námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

45. Podle ustanovení § 2129 odst. 3 občanského zákoníku je-li kupujícím spotřebitel a projeví-li se vada v průběhu dvou let od přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího, má se za to, že nemovitá věc byla vadná již při přechodu nebezpečí škody, ledaže to povaha vady vylučuje.

46. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaná se v kupní smlouvě ze dne 3. 11. 2022 zavázala vedle převodu pozemku zajistit i jeho napojení na inženýrské sítě, včetně splaškové kanalizace. Z tohoto závazku soud vycházel.

47. Námitka nedostatku pasivní věcné legitimace důvodná není. Rozhodné je, že povinnost zajistit napojení převzala vůči žalobcům žalovaná. Skutečnost, že k plnění použila jiný subjekt, ji odpovědnosti nezbavuje. Podle § 1935 občanského zákoníku platí, že plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá, jako by plnil sám.

48. Z provedeného dokazování soud zjistil, že kanalizační přípojka nebyla provedena v souladu s projektovým a povoleným řešením. Byl použit materiál neodpovídající požadovaným technickým parametrům. Jde proto o vadné plnění ve smyslu § 1916 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku.

49. Na tomto závěru nic nemění, že přípojka byla realizována až po uzavření kupní smlouvy. Podle § 2100 odst. 1 občanského zákoníku zakládá právo z vadného plnění i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

50. Soud se dále nezabýval obranou žalované, podle níž byl zjištěný stav způsoben mechanickým poškozením přípojky při výkopových pracích žalobců, neboť tato okolnost nebyla pro rozhodnutí věci významná. Pro rozhodnutí bylo podstatné, že v řízení bylo prokázáno vadné plnění žalované spočívající v provedení přípojky z materiálu neodpovídajícího požadovaným technickým parametrům. Za tohoto stavu nebylo rozhodné, zda následně došlo i k mechanickému zásahu do takto vadně provedeného plnění.

51. Důvodná není ani obrana žalované založená na ujednání o vzdání se práv z vadného plnění. V době uzavření kupní smlouvy přípojka ještě neexistovala. Žalobci tedy nemohli znát její skutečné provedení ani použitý materiál. Žalovaná se proto nemůže účinně dovolávat předem sjednaného vyloučení odpovědnosti za vady plnění, které sama teprve následně zajistila vadně. Takový výklad odporuje § 1916 odst. 2 občanského zákoníku, zásadě poctivosti dle § 6 občanského zákoníku, zákazu zneužití práva dle § 8 občanského zákoníku i korektivu dobrých mravů dle § 580 občanského zákoníku.

52. Odkaz žalované na § 1840 občanského zákoníku na tomto závěru nic nemění. Toto ustanovení se týká pouze vymezeného pododdílu spotřebitelské úpravy a nevede samo o sobě k vyloučení celé spotřebitelskoprávní ochrany. Pro rozhodnutí věci to však nebylo podstatné.

53. Vada byla vytknuta včas. Přípojka byla realizována dne 17. 8. 2023, žalobci vadu vytkli dne 15. 5. 2025 poté, co ji zjistili při výkopových pracích. Požadavek § 2112 občanského zákoníku byl splněn.

54. Jestliže žalobcům svědčilo právo z vadného plnění, vzniklo jim i právo na náhradu účelně vynaložených nákladů podle § 1924 občanského zákoníku. Náklady na znalecký posudek byly účelně vynaloženy. Posudek byl pořízen po zjištění vady a v situaci, kdy žalovaná odpovědnost odmítala. Šlo o náklad potřebný k odbornému ověření vady a k uplatnění práva. Stejně tak byly účelně vynaloženy i náklady předžalobního právního zastoupení. Tyto náklady vznikly při reklamaci vady a mimosoudním uplatnění nároku. Námitku neúčelnosti těchto nákladů soud neshledal důvodnou. Za situace, kdy žalovaná reklamaci odmítla, bylo opatření odborného podkladu i právní pomoci přiměřené a potřebné.

55. Výše nároku byla prokázána fakturou za znalecký posudek ve výši 9 347 Kč a fakturami za právní služby v souhrnné výši 9 000 Kč. Žalovaná částka 18 347 Kč byla uplatněna důvodně.

56. Žalovaná byla k úhradě této částky předžalobně vyzvána, avšak neplnila. Dostala se tedy do prodlení. Žalobcům proto náleží i požadovaný úrok z prodlení od 17. 9. 2025 do zaplacení.

57. Žaloba je důvodná v celém rozsahu. Soud jí proto vyhověl.

58. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobci měli ve věci plný úspěch. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z mimosmluvní odměny zástupkyně žalobců za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva ze dne 8. 9. 2025, žaloba ze dne 23. 10. 2025, vyjádření k odporu žalované ze dne 24. 2. 2026 a účast při jednání dne 26. 3. 2026). Při tarifní hodnotě 18 347 Kč činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 1 860 Kč; při společném zastoupení dvou žalobců náleží za druhou zastupovanou osobu snížená mimosmluvní odměna podle § 12 odst. 4 citované vyhlášky. Mimosmluvní odměna tak činí celkem 16 740 Kč. Náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky činí za 5 úkonů celkem 2 250 Kč. Protože zástupkyně žalobců je plátkyní daně z přidané hodnoty, náleží k částce 18 990 Kč i náhrada za DPH ve výši 21 %, tj. 3 987,90 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 23 977,90 Kč.