10 C 18/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Petrákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně . IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 51 877,38 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 35 000 Kč od 22. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá částky 16 877,38 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 51 877,38 Kč od 21. 8. 2025 do 21. 9. 2025 a z částky 16 877,38 Kč od 22. 9. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 356,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne , datum, ke zdejšímu soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 51 877,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 51 877,38 Kč od 21. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně.

2. K odůvodnění žalobkyně uvedla, že původní věřitel společnost , právnická osoba, se sídlem , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 51 877,38 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději do 20. 8. 2025. Žalovaný do data splatnosti poskytnuté finanční prostředky nevrátil. Úvěr byl převeden na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, .

3. Původní věřitel postoupil pohledávku společnosti žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020.

4. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který byl následně zrušen pro nedoručení do vlastních rukou žalovaného. K jednání ve věci samé se žalobkyně a její právní zástupce omluvili, žalovaný se nedostavil bez omluvy a soud postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., a věc projednal v nepřítomnosti účastníků.

5. Usnesením ze dne 13. 2. 2026, č.j. 10 C 18/2026-18 soud vyzval žalobkyni (mimo jiné) k odstranění rozporů v tvrzení, že žalovanému byla poskytnuta částka 51 877,38 Kč, když z předložených listinných důkazů je zřejmé, že úvěr byl poskytnut ve výši 35 000 Kč. Žalobkyně na výzvu nereagovala.

6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými.

7. Ze úvěrové smlouvy ze dne , datum, , potvrzení , právnická osoba, ., o provedené platbě a majiteli účtu ze dne , datum, , potvrzení o transakci k částce 35 000 Kč ze dne 30.4.2025, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, standardních podmínek úvěrové smlouvy bylo prokázáno, že původní věřitel – společnost , Anonymizováno, ., poskytla žalovanému dne , datum, částku 35 000 Kč na základě uzavřené úvěrové smlouvy, a to na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě.

8. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek, dodatku č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2025, potvrzení o podání zásilky a výzvy k úhradě před podáním žaloby bylo prokázáno, že původní věřitel postoupil pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru žalobkyni. Žalovanému bylo písemně oznámeno postoupení pohledávky, zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru do tří dnů. Oznámení s výzvou bylo žalovanému odesláno dne 15. 9. 2025.

9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

11. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.

17. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 35 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila (respektive její právní předchůdce – poskytovatel úvěru) schopnost žalovaného splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí.

18. Žalobkyně k takovému svému tvrzení neoznačila ani nepředložila žádný důkaz. Vycházela z údajů, jejichž obsah soudu nesdělila a nepředložila. Není zřejmé, jaké konkrétní informace byly získány z dostupných databází a vlastních systémů.

19. S ohledem na to, že žalobkyně se k jednání nedostavila, zbavila se možnosti poskytnutí výzvy dle ustanovení § 118a odst. 1, 3, o. s. ř. a poučení ji o následcích nesplnění takové výzvy.

20. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že poskytovatel úvěru posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak mu ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.

21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 35 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto by mu měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Proto soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 35 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalovanému prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2025. Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 3 dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle ustanovení § 573 o. z., a má dopis za doručený (třetí pracovní den po odeslání) dne 18. 9. 2025. Lhůta k plnění žalované uplynula dne 21. 9. 2025 a počínaje dnem 22. 9. 2025 byl s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše.

1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 076 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 180 Kč za výzvu k plnění dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t.. Celkem náklady řízení činí 12 966 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v 66,80 %, žalovaný v 33,20 %. Od úspěchu žalobkyně ve výši 66,80 % byl odečten její neúspěch ve výši 33,60 %, žalobkyně má právo na náhradu řízení ve výši 33,60 %, což činí z částky 12 966 Kč částku 4 356,60 Kč. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).