10 C 23/2024

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Petrákovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A , sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B , sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Spoluvlastnictví účastníků k pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, rod. dům, dále pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , vše v katastrálním území a obci , adresa, , zapsanému na LV č. , Anonymizováno, vedeném u , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se ruší.

II. Pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rod. dům, dále pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, , vše v katastrálním území a obci , adresa, , zapsanému na LV č. , Anonymizováno, , se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen vyplatit na vypořádací podíl žalovanému částku 796 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobce podal dne , datum, u zdejšího soudu žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku (dále jen „nemovité věci“).

2. K odůvodnění uvedl, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, každý o velikosti id. jedné poloviny. Žalobce užívá se svojí rodinou nemovité věci téměř výlučně, žalovaný je nevyužívá a téměř do nich nevstupuje. Po dobu posledních sedmi let žalobce nemovité věci užívá se svojí rodinou, hradí veškeré poplatky související s provozem a samotnou existencí nemovité věci, na těchto se žalovaný žádným způsobem nepodílí. Každoročně rovněž hradí daň z nemovitostech věcí, náklady na elektrickou energii, náklady na kominíka a revizi komínu, náklady na stočné, pojištění nemovitých věcí a další. Účastníci uzavřeli dohodu o zřízení předkupního práva k nemovitým věcem ze dne , datum, , přičemž předkupní právo bylo zřízeno ve prospěch žalobce za částku 200 000 Kč. Tato částka byla dohodnuta v uvedené výši vzhledem ke skutečnosti, že účastníci se dohodli, že žalobce bude do nemovitých věcí investovat své výlučné prostředky, nemovité věci bude výrazně zhodnocovat a tyto bude téměř výlučně se svojí rodinou užívat. Toto je inkorporováno v textu smlouvy o zřízení předkupního práva v čl. IV.

3. Žalobce provedl rekonstrukční práce na společné věci a investoval ze svého výlučného vlastnictví do následujícího – výměna střešní krytiny a klempířských konstrukcí, instalace pojistné fólie, tepelné izolace mezi krokve a obití krovu a podlahy půdy OSB deskami; provedení kanalizační přípojky na zahradě a ležaté kanalizace v prostoru letní kuchyně, koupelny s WC a předsíně; svedení okapů do trativodu; odkopání terénu u západního štítu a jižní stěny a instalace nopové fólie, drenáže a štěrkového lože; obroušení venkovního povrchu roubené části domu a nový lak; odstranění palubek a vnitřních omítek na dvou stěnách pokoje u západního štítu do výšky cca 1,2 metru a nové sanační omítky v tomto místě; kompletní podlahové konstrukce letní kuchyně včetně betonů, izolací, podlahového vytápění a dlažby; zbourání starého suchého WC a postavení nové dřevěné kolny; nové obití západního štítu; nové vnitřní omítky letní kuchyně, úprava vnitřního povrchu štítové zdi v letní kuchyni, výstavba schodiště na půdu; instalace bojleru a tlakové nádoby ke studni v koupelně; nová přípojka vody ze studny a instalace ponorného čerpadla do studny; nová podlaha půdy; závlahový systém na zahradě; osazení tújí podél plotu.

4. V poslední době žalobce zaznamenal neopodstatněný a především protiprávní nátlak ze strany žalovaného a jeho rodinných příslušníků, a to v písemné podobě v komunikaci dálkovými prostředky. Rovněž tak došlo opakovaně ke vniknutí do nemovité věci ze strany odlišných osob než žalovaného a osob oprávněných z věcného břemene. Vzhledem ke komunikaci mezi žalobcem a rodinnými příslušníky žalovaného a stavu výše popsaném nelze již setrvat v podílovém spoluvlastnictví. Žalobce opakovaně vyzýval k vypořádání spoluvlastnictví účastníků žalovaného, a to jak prostředky dálkové komunikace, tak písemnými výzvami, a to ze dne 4. 10. 2023 – pokus o smír, tak na základě repliky, kterou obdržel od právního zástupce žalovaného k jeho výzvě, replikou žalobce ze dne 20. 11. 2023.

5. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že ji považuje za šikanózní výkon práva, realizovaný v rozporu s dobrými mravy. Žádal přikázat nemovité věci do svého výlučného vlastnictví.

6. Nezpochybňoval, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí. Uvedl, že žalobce i žalovaný předmětné nemovité věci užívají dle svých potřeb a preferencí. Sporoval, že by došlo k dohodě mezi účastníky o výlučném užívání nemovitých věcí ze strany žalobce. Mezi účastníky nikdy nedošlo ke konfliktu, spoluvlastnictví bylo bezproblémové.

7. Žalovaný zdůraznil, že původním vlastníkem nemovitých věcí byla matka žalovaného paní , jméno FO, . Žalovaný získal poloviční podíl na nemovitých věcech jako dědictví po své matce v roce 2004. Druhou ideální polovinu zdědil otec žalovaného, pan , jméno FO, . Následně pan , jméno FO, daroval svou ideální polovinu nemovitých věcí své druhé manželce paní , jméno FO, . S paní , jméno FO, se pan , jméno FO, v roce 2023 rozvedl, přičemž již před rozvodem paní , jméno FO, darovala spoluvlastnický podíl na této nemovité věci žalobci, svému synovi.

8. Pro žalovaného se jedná o nemovité věci mimořádné obliby, které pro něho mají mimořádnou cenu (odkazoval na ustanovení § 492 odst. 2 o.z.). Jedná se nemovité věci, které užívali předkové žalovaného po staletí. Uvedený dům č.p. , Anonymizováno, je domem dětství žalovaného, kde trávil čas u svých prarodičů. Na místním hřbitově jsou pohřbeni nejen jeho prarodiče, ale i praprarodiče a další předci. Nadto se jedná o dědictví po matce žalovaného. Otec žalovaného, který je vážně nemocen, má k uvedenému místu a domu mimořádně silné pouto. Žalovaný považuje za nepřijatelné, aby se zbavil podílu na nemovitých věcech, kterou získal dědictvím jako rodový majetek po své matce. V této věci žalovaný cítí mimořádný morální závazek, vůči své zemřelé matce a svému otci, přičemž tento závazek mu znemožňuje podíl na nemovité věci prodat. Z geneze majetkových vztahů je zřejmé, že žalobce se darem dostal k podílu na nemovitých věcech, které žalovaný spoluvlastní již 20 let a předtím po staletí patřila jeho předkům.

9. Žalovaný žalobce ve výkonu jeho práv vyplývajících ze spoluvlastnictví nijak neruší a nerušil, nijak mu v nich nebrání. Žalovaný dokonce strpěl to, že žalobce provedl stavební úpravy, a to nejen bez jakéhokoli souhlasu žalovaného, ale i bez souhlasu či povolení stavebního úřadu. Žalovaný nepřistoupil k žádnému konfliktnímu kroku, aby uvedeným stavebním úpravám zabránil, neboť nechtěl narušil vzájemné vztahy s žalobcem, které byly a dosud jsou i s ohledem na zdrženlivost žalovaného bezproblémové. Žalovaný rovněž strpěl, že bez jeho vědomí a souhlasu žalobce na dům instaloval kamerový systém, vyměnil zámky, vyhodil věci patřící žalovanému, resp. jeho otci atd.

10. Žalovaný uvedl, že je připraven žalobci vyplatit odpovídající vypořádání, dokonce v ještě vyšší výši, než jaké je ochoten žalobce vyplatit jemu, a to právě s ohledem na mimořádnou citovou vazbu, kterou k nemovitosti, jakožto rodovému majetku cítí. Přičemž navrhl uhrazení částky 800 000 Kč (v závěrečném návrhu pak částky 1 056 601,10 Kč).

11. Pokud jde o práce, kterými žalobce zhodnocoval nemovité věci, pak uvedl, že šlo o plnění dohody, kterou měl žalobce s dárcem panem , jméno FO, , tedy podmínku darování nemovitých věcí. Žalobce si tak prakticky odpracoval svůj dar tím, že zhodnotil nemovité věci v rozsahu hodnoty daru.

12. V závěrečném návrhu pak žalovaný uvedl, že i kdyby soud dospěl k závěru, že vedlejší ujednání v darovací smlouvě nebylo závazné, tak na investice je třeba nahlížet pouze prizmatem bezdůvodného obohacení druhého spoluvlastníka. Tedy tak, že žalobce měl legitimní nárok, aby se druhý spoluvlastník podílel na těchto stavebních a jiných úpravách, kdy tyto nároky podléhaly běžné promlčecí době, ve vztahu k nim pak žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť tyto práce a úpravy byly provedeny před více než třemi lety. Nelze tedy zohledňovat zhodnocení nemovitých věcí ze strany žalobce, neboť bezdůvodné obohacení na straně žalovaného je již promlčeno.

13. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí ze 24. 1. 2024 bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parcelní číslo St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rod. dům (výměra pozemku 162 m2 – zastavěná plocha a nádvoří), dále pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, (výměra pozemku 137 m2 – zahrada), vše v katastrálním území a obci , adresa, , zapsanému na LV č. , Anonymizováno, vedeném u , Anonymizováno, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Oba účastníci jsou spoluvlastníky o velikosti podílu ½. Jako nabývací titul žalobce je zapsána Smlouva darovací ze dne , datum, s právními účinky zápisu ke dni , datum, . Pro žalovaného je zapsán jako nabývací titul usnesení Obvodního soudu pro , adresa, o schválení dědické dohody ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , s právní mocí ke dni , datum, . K nemovitým věcem jsou dále v katastru zapsány věcná práva zatěžující nemovité věci, a to věcné břemeno užívání pro oprávněného , adresa, a , jméno FO, , oba bytem , adresa, , a to na základě Smlouvy , Anonymizováno, . Mezi účastníky je nesporné, že věcné břemeno užívání již zaniklo, neboť bylo zřízeno ve prospěch babičky a dědy žalovaného, kteří již zemřeli. Dále předkupní právo pro případ zcizení podílu na nemovitých věcech pro oprávněného žalobce ve vztahu k povinnému žalovanému, a to na základě Smlouvy o zřízení věcného předkupního práva ze dne , datum, s právními účinky zápisu k , datum, .

15. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo prokázáno, že citovaný soud ve věci dědictví po , Anonymizováno, , narozené , datum, , zemřelé dne , datum, , schválil dohodu o vypořádání dědictví, podle které předmětné nemovité věci nabyl jednou polovinou její syn (žalovaný) a jednou polovinou její pozůstalý manžel , jméno FO, , narozený , datum, . Obvyklá cena majetku byla určena ve výši 400 000 Kč.

16. Z kopie pozemkové knihy, knihovní vložka 15, ke katastrální obci , adresa, , listu vlastnictví č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , bylo prokázáno, že nemovité věci od roku 1879 vlastnili předkové ze strany žalovaného. Tato skutečnost nebyla sporována ze strany žalobce.

17. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem , Anonymizováno, ze dne 6. 11. 2023 bylo prokázáno, že úkolem znalce dle zadání znaleckého posudku bylo stanovení ceny obvyklé nemovitých věcí, a to podle stavu ke dni 11. 10. 2023 v cenové úrovni ke dni 11. 10. 2023 a v druhé variantě podle stavu ke dni 10. 5. 2017 (tj. před započetím rekonstrukce) a v cenové úrovni ke dni 11. 10. 2023. V ceně obvyklé nebylo zohledněno zaniklé věcné břemeno užívání ani předkupní právo sjednané mezi spoluvlastníky. Znalec při vypracování znaleckého posudku vycházel z informací sdělených objednatelem (žalobcem), prohlídky a zaměření nemovitých věcí, podkladů uvedených v ocenění, katastru nemovitostí, databáze znalce a databáze inzerce a prodaných cen společnosti , právnická osoba, a , právnická osoba, . Rozsah rekonstrukce nemovitých věcí byl stanoven dle sdělení žalobce (klienta), dle prohlídky nemovitých věcí a dle doložené fotodokumentace. Seznam rekonstruovaných konstrukcí uvedl znalec v popisu nemovitých věcí, jednalo se o výměnu střešní krytiny a klempířských konstrukcí, instalace pojistné fólie, tepelné izolace mezi krokve a obití krovu a podlahy půdy OSB deskami; provedení kanalizační přípojky na zahradě a ležaté kanalizace v prostoru letní kuchyně, koupelny s WC a předsíně; svedení okapů do trativodu; odkopání terénu u západního štítu a jižní stěny a instalace nopové fólie, drenáže a štěrkového lože; obroušení venkovního povrchu roubené části domu a nový lak; odstranění palubek a vnitřních omítek na dvou stěnách pokoje u západního štítu do výšky cca 1,2 metru a nové sanační omítky v tomto místě; kompletní podlahové konstrukce letní kuchyně včetně betonů, izolací, podlahového vytápění a dlažby; zbourání starého suchého WC a postavení nové dřevěné kolny; nové obití západního štítu; nové vnitřní omítky letní kuchyně, úprava vnitřního povrchu štítové zdi v letní kuchyni, výstavba schodiště na půdu; instalace bojleru a tlakové nádoby ke studni v koupelně; nová přípojka vody ze studny a instalace ponorného čerpadla do studny; nová podlaha půdy; závlahový systém na zahradě; osazení tújí podél plotu. Obvyklá cena nemovitých věcí před rekonstrukcemi byla stanovena z obvyklé ceny nemovitých věcí ve stávajícím stavu upravené koeficientem. Výpočet vlivu rekonstrukce na cenu nemovitých věcí byl řešen pomocí věcné hodnoty, která je tvořena součtem obvyklé ceny pozemku a nákladové ceny stavby. Obvyklá cena pozemku byla určena porovnáním s prodanými pozemky v okolí, nákladová cena rodinného domu byla vypočtena pomocí obestavěného prostoru stavby, ceny za m3 obestavěného prostoru dle technicko-hospodářských ukazatelů společnosti RTS a opotřebení vypočteného analytickou metodou. Nákladová cena kolny a studny byla stanovena podle oceňovací vyhlášky bez koeficientu trhu a koeficientu polohy, nákladová cena venkovních úprav a trvalých porostů byla stanovena jako % z nákladové ceny staveb. Vypočtena byla věcná hodnota stavby ve stávajícím stavu a věcná hodnota stavby před rekonstrukcemi. Z podílu těchto hodnot byl vypočten vliv rekonstrukce na cenu stavby. Obvyklá cena podle stavu ke dni 11. 10. 2023 činila 2 038 000 Kč, obvyklá cena podle stavu ke dni 10. 5. 2017 činila 1 536 000 Kč.

18. Z dodatku znaleckého posudku vypracovaného znalcem , Anonymizováno, ze dne 1. 11. 2024 bylo prokázáno, že úkolem znalce bylo upravit obvyklou cenu určenou ve výše uvedeném znaleckém posudku ze dne 6. 11.2023 na úroveň platnou ke dni zpracování dodatku s využitím indexu cen rodinných domů vydávaného , právnická osoba, . Podle vypracovaného dodatku znaleckého posudku činí obvyklá cena nemovitých věcí ke stávajícímu stavu a cenové úrovni ke dni 1. 11. 2024 částku 2 113 200 Kč, obvyklá cena podle stavu ke dni 10. 5. 2017 a cenové úrovni ke dni 1. 11. 2024 činí 1 592 700 Kč.

19. Z výslechu znalce , Anonymizováno, bylo prokázáno, že se jako znalec v oboru oceňování nemovitých věcí nemůže vyjádřit k otázce rozdělení nemovitých věcí. Nicméně z pozice stavebního inženýra se vyjádřil tak, že nemovité věci není možné reálně rozdělit, neboť by pak nebyly uživatelné a obchodovatelné.

20. Ze smlouvy o zřízení předkupního práva jako věcného práva ze dne , datum, bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o zřízení předkupního práva k nemovitým věcem, ve které ujednali předkupní právo pro žalobce jako předkupníka k ½ podílu žalovaného jako spoluvlastníka. Předkupní právo bylo sjednáno bezplatně. Pod bodem IV. citované smlouvy bylo uvedeno, že důvodem ujednání je skutečnost, že předkupník do nemovitosti investuje prostředky ze svých výlučných prostředků a nemovitosti opečovává, zvelebuje a kupní cenu nemovitostí svými investicemi neustále navyšuje. Smluvní strany se dohodly na budoucí ceně za předmětný ½ podíl spoluvlastníka ve výši 200 000 Kč.

21. Z potvrzení o zůstatku na účtu ze dne 20. 8. 2024 bylo prokázáno, že na účtu vedeném na jméno žalobce u společnosti , právnická osoba, ., č. ú. , č. účtu, byl ke dni , datum, zůstatek ve výši , částka, .

22. Z potvrzení o zůstatku na účtu ze dne 19. 8. 2024 bylo prokázáno, že na účtu vedeném na jméno žalovaného u společnosti , právnická osoba, ., č.ú. , č. účtu, byl ke dni , datum, zůstatek ve výši , částka, .

23. Z fotodokumentace užívání předmětné nemovité věci a hřbitova v dané lokalitě bylo prokázáno, že nemovité věci dříve dlouhodobě užívala rodina žalovaného, která má na místním hřbitově hrobové místo, kde jsou uloženi předci žalovaného.

24. Z daňového dokladu č. 201309 ze dne 6. 3. 2013 bylo prokázáno, že otci žalovaného bylo uvedeného dne vyúčtováno připojení domu , adresa, na kanalizační stoku, a to ve výši 17 808 Kč, se splatností stanovenou ke dni 27. 3. 2013.

25. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , narozené , datum, , matky žalobce, bylo prokázáno, že předmětné nemovité věci po smrti matky žalovaného užívali její rodiče, manželé , Anonymizováno, . Po smrti pana , jméno FO, se však o nemovité věci nikdo nestaral, nikdo je pravidelně neužíval. Svědkyně se svým manželem (otcem žalovaného) a svým synem (žalobcem) začali do domu jezdit a předmětné nemovité věci užívat. S opravami a údržbou jim pomáhal syn svědkyně (žalobce). V uvedené době byl podílovým spoluvlastníkem nemovitých věcí otec žalovaného, který se rozhodl svůj podíl převést na žalobce. Nejprve však uzavřel darovací smlouvu se svědkyní (svojí manželkou), která následně převedla svůj spoluvlastnický podíl na syna (žalobce). Rodina žalobce se v obci socializovala, vytvořila si tam přátelské vztahy a žije zde společenským životem. Žalovaný se v době, kdy spoluvlastníkem nemovitých věcí byl žalobce, nepodílel na údržbě nemovitých věcí. Žalobce prováděl na nemovité věci rekonstrukční práce, které hradil ze svých finančních prostředků. Svědkyně se s manželem (otcem žalovaného) v srpnu 2023 rozvedla, nemovité věci rodina žalobce užívala dále. Po rozvodu manželství svědkyně a otce žalovaného však začaly vznikat spory ohledně užívání nemovitých věcí.

26. Z výslechu svědka , jméno FO, , narozeného , datum, , otce žalovaného, bylo prokázáno, že nemovité věci vlastnila rodina matky žalovaného, původně jeho tchýně. Prarodiče žalovaného se rozhodli darovat nemovité věci své dceři (matce žalovaného), která však své rodiče předemřela. Po její smrti se stali spoluvlastníky nemovité věci žalovaný a jeho otec (svědek). Nemovité věci však fakticky užívali (především v letním období) prarodiče žalovaného. Po smrti dědečka žalovaného se po dobu dvou až tří let o nemovité věci nikdo nestaral, nikdo je neužíval. Žádný ze spoluvlastníků neměl finanční prostředky nemovité věci opravovat. Svědek měl zdravotní omezení, mohl vykonávat jen nenáročné udržovací práce. Žalovaný byl pracovně a časově vytížen. Svědek se rozhodl převést svůj podíl na nemovitých věcech na žalobce, důvodem byla skutečnost, že na nemovitých věcech bylo potřeba provést rekonstrukční práce. Přičemž převedení spoluvlastnického podílu na žalobce mu mělo zaručit, že o své finance, které do nemovité věci vloží, nepřijde. Od doby převodu spoluvlastnického podílu, hradil žalobce veškeré náklady na provoz nemovitých věcí. Svědek užíval nemovité věci pouze v teplých měsících ze zdravotních problémů. Když se tam zdržoval, dojížděl za ním žalovaný se svým synem. Žalovaný tam jezdil rovněž pouze v létě, někdy tam přespal jednu či dvě noci, poté zase odjel. Svědek se v březnu 2023 přestěhoval od své tehdejší manželky do bytu, který rekonstruoval. Od této doby až do října 2023 nemovité věci neužíval. V říjnu 2023 jel na hrob své první manželky (matky žalovaného), při této příležitosti zjistil, že jsou vyměněné zámky a nedostane se dovnitř. Žalobce mu sdělil, že zámky vyměnil z důvodu, že se někdo pokoušel vloupat do domu. Žalobce předal klíče druhému spoluvlastníku (žalovanému) až na výzvu svědka, asi týden či 14 dní po jeho žádosti. Svědek rovněž žalobci sdělil, že si přeje, aby vyklidil polovinu nemovitých věcí tak, aby si tam rodina žalovaného mohla nastěhovat své věci, což však neučinil. Rovněž svědek zjistil, že jeho věci (staré šatstvo a obuv) byly z domu odstraněny. Žalobce do nemovité věci dále instaloval kamery, s čímž žalovaný nesouhlasil. Na to mu žalobce sdělil, že kameru lze odepnout. Druhý syn svědka (bratr žalovaného) v roce 2023 jednal s žalobcem o odprodeji jeho podílu, žalobce vyčíslil svůj podíl na částku 1 200 000 Kč, což bylo bratrem žalovaného odmítnuto.

27. Z výslechu svědka , Anonymizováno, , narozeného , datum, , bratra žalovaného, bylo prokázáno, že po smrti své matky (původní vlastník nemovitých věcí) odmítl dědictví. Po odstěhování svého otce od druhé manželky (matka žalobce) se rozhodl dát do pořádku majetkové vztahy k nemovitým věcem. Nabídl žalobci, že odkoupí jeho spoluvlastnický podíl s vysvětlením, že se jedná o místo, které je pro rodinu důležité. Žalobce toto reflektoval, požadoval však částku 1 200 000 Kč za svůj spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech, což svědek odmítl.

28. Soud již neprováděl výslech svědků , adresa, , , Anonymizováno, , dále pana , jméno FO, , souseda nemovité věci, a to z důvodu, že skutkový stav zjištěný zejména výslechem již výše uvedených svědků, považoval za dostačující pro rozhodnutí ve věci. Žalobce, které výslech svědků navrhl, již na svých důkazních návrzích netrval.

29. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce od měsíce září 2017 hradil pojištění nemovitých věcí, zálohy na elektřinu včetně vyúčtování (pokud skončilo nedoplatekem), stočné, daň z nemovité věci a kominické služby. S ohledem na uvedené soud neprováděl v řízení důkazy navržené k prokázání této skutečnosti, tedy předpisy a potvrzeními o platbách za období roku 2017 až 2024 ohledně pojištění, daně z nemovitých věcí, elektřiny, stočného a kominických služeb, dále oddacím listem žalobce, dokladem o majitelce účtu, ze kterého některé platby byly hrazeny, rodnými listy dětí žalobce.

30. Žalobce dále k prokázání skutečnosti, že nemovité věci nejsou dělitelné navrhl k důkazu územní plán obce , adresa, z ledna 2018, neboť z něho vyplývá, že poloha pozemku na jeden rodinný dům musí činit minimálně 1 000 m2. Soud tento důkazní návrh zamítl, neboť byl uplatněn po koncentraci řízení podle ustanovení § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“), dále má soud za to, že z uvedeného textu územního plánu nelze dovozovat nedělitelnost nemovitých věcí.

31. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

32. Předmětné nemovité věci historicky vlastnila (od roku 1879) rodina žalovaného, a to ze strany jeho zemřelé matky, která nemovité věci získala darem od svých rodičů. Následně v dědickém řízení po zesnulé matce žalovaného byla uzavřena dohoda o vypořádání dědictví, podle které polovinu nemovitých věcí zdědil žalovaný a druhou polovinu pozůstalý manžel (otec žalovaného). Nemovité věci však byly udržovány po smrti matky žalovaného jejími rodiči. Po smrti dědečka žalovaného zůstaly nemovité věci po dobu dvou až tří let bez údržby, nikdo je neužíval. Poté otec žalovaného se svojí druhou manželkou začali do domu jezdit a starat se o nemovité věci, s čímž jim vypomáhal finančně i fakticky žalobce. Otec žalovaného se z důvodu nedostatku financí na opravy domu a z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu (který mu neumožnoval zapojení do větších či náročnějších oprav domu) rozhodl převést svůj spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech na žalobce, neboť se předpokládalo, že do nich bude nadále investovat, tyto spravovat, udržovat a rekonstruovat. Fakticky došlo k uzavření darovací smlouvy ke spoluvlastnickému podílu na nemovitých věcech mezi otcem žalovaného jako dárcem a jeho tehdejší manželkou (matkou žalobce) jako obdarovanou, která následně dle ústní dohody s otcem žalovaného, převedla darovací smlouvou tento spoluvlastnický podíl na žalobce ke dni , datum, . Žalovaný minimálně od května 2017 užíval nemovité věci sporadicky. Po dobu dvou až tří let od úmrtí pana , jméno FO, nejezdil do domu vůbec. Následně od doby užívání nemovitých věcí rodinou žalobce, navštěvoval otce v letních měsících, někdy v domě přespal jednu či dvě noci. Na údržbě nemovitých věcí ani na nákladech provozu se od doby převodu spoluvlastnického podílu na žalobce nepodílel. Od doby rozvodu rodičů účastníků (srpen 2023) začaly vznikat mezi rodinami žalobce a žalovaného spory ohledně užívání nemovitých věcí a vypořádání spoluvlastnictví.

33. Účastníci se nedohodli o zrušení spoluvlastnictví, nemají zájem setrvávat ve spoluvlastnictví, oba žádali přikázat nemovité věci do svého výlučného vlastnictví. Mezi účastníky je nesporné, že rozdělení nemovitých věcí není možné, ani jeden z nich nemá zájem na vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci. I v případě, že by technicky bylo možné rozdělení společné věci, nemá žádný z účastníků zájem nést takové náklady, které by nadto byly zjevně neúměrné k ceně věci. Soud má tedy za to, že faktické rozdělení nemovité věci není možné. K důkazu nebylo navrženo vypracování znaleckého posudku k prokázání nemožnosti rozdělení věci a soud takový důkaz vzhledem k již uvedenému považuje za nehospodárný a nadbytečný.

34. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení, každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

35. Podle ustanovení § 1142 odst. 1 o.z., jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

36. Podle ustanovení § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

37. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

38. Podle ustanovení § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

39. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jsou často dány skutečnosti, umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit přikázání věci každé ze stran sporu. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Při rozhodování o vypořádání spoluvlastnictví je třeba vždy vzít do úvahy hledisko vůle a připravenosti spoluvlastníka (či několika spoluvlastníků) nabýt společnou věc za přiměřenou náhradu, nejde však o hledisko rozhodující; to, komu bude věc přikázána, záleží na úvaze soudu, která může vyjít i z jiných než v zákoně výslovně uvedených kritérií, respektujících základní principy soukromého práva. Soud se v rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných rozhodných kritérií (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1450/2015).

40. Mezi možná kritéria ovlivňující úvahu soudů o přikázání věci některému ze spoluvlastníků se řadí zejména schopnost včas zaplatit vypořádací podíl, či skutečnost, že spoluvlastník je ochoten zaplatit dalším spoluvlastníkům vyšší finanční náhradu, než jaká by jim náležela podle obvyklé ceny společné věci; dále například skutečnost, že spoluvlastník v nemovitosti bydlel, udržoval ji, opravoval, případně do ní investoval a je schopen se o její údržbu nadále starat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2018, č.j. 22 Cdo 1871/2018).

41. V dané věci soud postupem podle § 1143 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) tedy zrušil spoluvlastnictví účastníků řízení k předmětným nemovitým věcem, když bylo prokázáno, že ani jeden z účastníků řízení nechce ve spoluvlastnictví setrvat. O rozdělení nemovitých věcí není možno rozhodnout dle závěrů soudu již výše uvedených. Soud tedy rozhodl o přikázání věci žalobci za přiměřenou náhradu žalovanému.

42. Důvodem přikázání věci žalobci je zjištění, že žalobce společnou věc dlouhodobě udržuje a rekonstruuje na své náklady, hradí náklady spojené s jejím provozem. V místě nemovité věci se jeho rodina účastní společenského života, pravidelně tam jezdí a udržuje přátelské vztahy. Byť v řízení bylo prokázáno, že historicky vlastnila nemovité věci (od roku 1879) rodina žalovaného a v dané obci jsou na hřbitově pohřbeni předci žalovaného, přesto nebylo možné uzavřít, že žalovaný má k nemovitým věcem mimořádnou citovou vazbu, jak tvrdil. K tomuto závěru vede soud zjištění, že nemovité věci po smrti pana , jméno FO, (dědečka žalovaného) zůstaly po dobu několika let zcela neužívány a neudržovány. Žalovaný i po další dobu, kdy se údržby nemovitých věcí ujal jeho otec s novou rodinou, jezdil do nemovité věci pouze na letní návštěvy, nemovité věci užíval sporadicky a nikterak se na jejich údržbě či financování nepodílel. Tento stav trval od roku 2017, přičemž po celou tuto dobu až do roku 2023, kdy došlo k rozvodu manželství otce žalovaného s matkou žalobce, nebylo mezi účastníky sporů ohledně užívání, údržby či financování nemovitých věcí. Spory mezi účastníky vznikly až v souvislosti s rozvodem rodičů účastníků a uvědoměním si, že nadále není udržitelné, aby nemovité věci užívali obě rodiny stejným způsobem jako doposud. Není tedy možné učinit závěr, že žalobce žalovanému bránil (především dlouhodobě) v užívání nemovitých věcí. Žalovaný přitom nikterak v řízení nevysvětlil, že přes tvrzený mimořádný citový vztah k dané věci nejevil dlouhodobě (minimálně od roku 2017, ale i v době dřívější – kdy nemovité věci nebyly udržovány vůbec po dobu dvou až třech let) o nemovité věci zájem. Uvedl pouze, že se mu v roce 2014 narodil syn, takže neměl tolik času starat se o nemovité věci.

43. Pokud jde o přiměřenou náhradu žalovanému, vycházel soud ze znaleckého posudku vypracovaného ve věci, ke kterému žalovaný neměl připomínek. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se od roku 2017 na opravách či rekonstrukcích nemovité věci nikterak nepodílel. Žalovaný uváděl, že mezi žalobcem jako obdarovaným a jeho otcem jako dárcem byla dohoda, že si dar „odpracuje“, přičemž zhodnocením věci mělo dojít k naplnění této dohody. Stěžejním důkazem k takovému tvrzení byl tak výslech svědka - otce žalovaného, který však uvedl jiné důvody darovaní (totiž potřebu, aby někdo financoval a prováděl opravy domu), které s tvrzením žalovaného nekorespondují. Tvrzení žalovaného o takové dohodě tedy bylo v řízení vyvráceno. Soud má vzhledem k uvedenému za to, že při stanovení přiměřené náhrady bylo nutno vycházet ze stavu nemovité věci před provedenými rekonstrukčními pracemi (na kterých se žalovaný nikterak nepodílel), a to k současné cenové úrovni. Takto byla obvyklá cena nemovitých věcí vyčíslena ve znaleckém posudku na částku , částka, . Soud proto vycházel z takto stanovené obvyklé ceny. Přičemž žalobce v řízení prokázal, je schopen vypořádací podíl uhradit žalovanému.

44. Vzhledem k tomu, že věc byla přikázána žalobci, nezabýval se již soud námitkou promlčení vznesenou žalovaným týkající se investicí žalobce do předmětných nemovitých věcí.

45. Soud však doplňuje, že pokud je žalovaný názoru, že vznesená námitka promlčení investic se má projevit ve výši přiměřené náhrady stanovené soudem. Tedy, že při stanovení přiměřené náhrady by soud měl vzhledem k námitce promlčení vycházet z obvyklé ceny nemovitých věcí k současnému stavu (nikoliv před rekonstrukcí), pak soud neshledává, že žalovaný by měl vůči žalobci pohledávku, která by podléhala promlčení.

46. Rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodnutím konstitutivním, jež nově konstituuje práva a povinnosti mezi účastníky. Totéž se týká i posuzování nároku na vydání bezdůvodného obohacení v souvislosti s investicemi spoluvlastníků do společné věci vynaloženými bez dohody s ostatními spoluvlastníky za předpokladu, že se nejedná o náklady na nutnou opravu nebo údržbu, když povinnost vydat bezdůvodné obohacení vzniká až při zániku spoluvlastnictví (srov. usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 8. 2015, sp.zn. 13 Co 259/2015). Žalovaný přitom opakovaně tvrdil, že k investicím došlo bez dohody spoluvlastníků.

47. Soud tedy považuje za přiměřenou náhradu odpovídající spravedlivému uspořádání, aby obvyklá cena byla stanovena podle stavu nemovitých věcí před provedenými rekonstrukcemi (investicemi), které žalobce financoval výlučně ze svých prostředků.

48. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23). Pokud jde o důvody uváděné účastníky (žalobcem i žalovaným), že se snažili předejít řízení a vypořádat spoluvlastnictví dohodou, pak takové důvody soud nepovažuje za zvláštní důvody vedoucí k přiznání náhrady nákladů řízení jednomu z účastníků. Soud tedy podle ustanovení § 150 o.s.ř. žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.