10 C 40/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Petrákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, právnická osoba jméno, anonymizováno, příjmení jméno, země zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 7 580 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 620 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 620 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 6 960 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 6 960 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 7 580 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce číslo kterou žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) dne datum (dále jen„ smlouva o půjčce“). Na základě smlouvy o půjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalované půjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit jednak poskytnuté finanční prostředky, a jednak poplatek ve výši 6 960 Kč, bez bližšího rozpisu plateb poplatku. Žalovaná se zavázala vrátit celkovou částku v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, kdy poslední měla být uhrazena dne datum. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti z půjčky, celkem uhradila 9 380 Kč. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na právnická osoba anonymizováno, což bylo žalované oznámeno. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Ode dne postoupení žalovaná na dluh nic neuhradila.

2. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, k žalobě se nevyjádřila. Žalobce se z jednání omluvil, soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o půjčce číslo včetně smluvních podmínek bylo prokázáno, že dne datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba smlouvu o půjčce na částku 10 000 Kč, která jí byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaná se zavázala kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, celkem tedy 16 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. dne od uzavření smlouvy a poslední splátka byla stanovena na datum. Strany si dohodly, že splátky budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky (čl. 5 smluvních podmínek). Strany se rovněž dohodly, že v případě, že žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky včetně souhrnného poplatku, a to v termínu nejbližším pro výběr týdenní splátky (čl. 8 smluvních podmínek). Smlouvou ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena právnická osoba anonymizováno, následně smlouvou ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum, resp. datum a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Žalovaná uhradila celkem 9 380 Kč.

4. Soud vyšel z tvrzení žalobce, že žalovaná uhradila na dluh z této smlouvy o půjčce celkem částku 9 380 Kč, neboť žalovaná neprokázala žádným způsobem své tvrzení, že na dluh zaplatila vyšší částku.

5. Smlouva o půjčce byla uzavřena dne datum a soud tak podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku postupoval podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2007. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 559 občanského zákoníku dluh musí být splněn řádně a včas. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

6. Smlouvy o postoupení pohledávek pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1, 2 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

7. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo uzavřením smlouvy o půjčce číslo ze dne datum ke vzniku závazkového právního vztahu, podle kterého právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 10 000 Kč. Půjčenou částku 10 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč, který fakticky plnil funkci sjednaného kapitalizovaného úroku z půjčky ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 o. z., se žalovaná zavázala vrátit ve formě 53 týdenních splátek po 320 Kč. Žalovaná a právní předchůdce žalobce si tak ujednali úrok z půjčky, který činil 69,6 % jistiny. Uvedený přepočet úroků a dalších nákladů nebyl při uzavírání smluv žalované (spotřebiteli) nijak zřejmý, a proto souhrnný poplatek soud chápe jako smluvní výši úroků, která dosahuje 100,9 % ročně. Ujednanou výši úroku soud přezkoumával z hlediska kritéria dobrých mravů, ke kterému je povinen z úřední povinnosti v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 přihlédnout, viz výše. S ohledem na uvedené je sjednaná výše souhrnného poplatku jednoznačně v rozporu s dobrými mravy a ujednání o souhrnném poplatku je tedy absolutně neplatné podle ustanovení § 39 občanského zákoníku. To však neznamená, že smlouva o půjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o výši souhrnného poplatku lze v souladu s § 41 o. z. oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Soud vyšel z tvrzení žalobce, že žalovaná uhradila na dluh z této smlouvy o půjčce celkem částku 9 380 Kč, neboť žalovaná žádným způsobem netvrdila, že na dluh zaplatila vyšší částku. Soud vyšel v tomto smyslu ze zásady negativní. Po započtení částky 9 380 Kč na jistinu 10 000 Kč, dluží žalovaná žalobci částku 620 Kč, která se dále úročí zákonnými úroky z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2007 ve výši upraveném v nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení žalované, a to od datum podle požadavku žalobce, neboť k tomuto datu byla již žalovaná v prodlení, když poslední splátku měla uhradit do datum.

8. Vzhledem k výše uvedenému soud částečně vyhověl žalobě, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu zamítl výrokem II.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaná byla sice ve věci úspěšnější, ale soud z obsahu spisu nezjistil, že by jí v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady (předmětem řízení bylo vedle pohledávky též její příslušenství, soud proto zvažoval míru úspěchu v celém sporu, tedy též ohledně příslušenství). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ust. § 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).