10 C 40/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Petrákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , právnická osoba jméno , anonymizováno , příjmení jméno , země zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 7 580 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 620 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 620 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 6 960 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 6 960 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 7 580 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) dne [datum] (dále jen„ smlouva o půjčce“). Na základě smlouvy o půjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalované půjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit jednak poskytnuté finanční prostředky, a jednak poplatek ve výši 6 960 Kč, bez bližšího rozpisu plateb poplatku. Žalovaná se zavázala vrátit celkovou částku v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, kdy poslední měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti z půjčky, celkem uhradila 9 380 Kč. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na [právnická osoba] [anonymizováno], což bylo žalované oznámeno. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Ode dne postoupení žalovaná na dluh nic neuhradila.

2. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, k žalobě se nevyjádřila. Žalobce se z jednání omluvil, soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o půjčce [číslo] včetně smluvních podmínek bylo prokázáno, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce na částku 10 000 Kč, která jí byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaná se zavázala kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, celkem tedy 16 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. dne od uzavření smlouvy a poslední splátka byla stanovena na [datum]. Strany si dohodly, že splátky budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky (čl. 5 smluvních podmínek). Strany se rovněž dohodly, že v případě, že žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky včetně souhrnného poplatku, a to v termínu nejbližším pro výběr týdenní splátky (čl. 8 smluvních podmínek). Smlouvou ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena [právnická osoba] [anonymizováno], následně smlouvou ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum], resp. [datum] a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Žalovaná uhradila celkem 9 380 Kč.

4. Soud vyšel z tvrzení žalobce, že žalovaná uhradila na dluh z této smlouvy o půjčce celkem částku 9 380 Kč, neboť žalovaná neprokázala žádným způsobem své tvrzení, že na dluh zaplatila vyšší částku.

5. Smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum] a soud tak podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku postupoval podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2007. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 559 občanského zákoníku dluh musí být splněn řádně a včas. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

6. Smlouvy o postoupení pohledávek pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1, 2 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

7. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo uzavřením smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] ke vzniku závazkového právního vztahu, podle kterého právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 10 000 Kč. Půjčenou částku 10 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč, který fakticky plnil funkci sjednaného kapitalizovaného úroku z půjčky ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 o. z., se žalovaná zavázala vrátit ve formě 53 týdenních splátek po 320 Kč. Žalovaná a právní předchůdce žalobce si tak ujednali úrok z půjčky, který činil 69,6 % jistiny. Uvedený přepočet úroků a dalších nákladů nebyl při uzavírání smluv žalované (spotřebiteli) nijak zřejmý, a proto souhrnný poplatek soud chápe jako smluvní výši úroků, která dosahuje 100,9 % ročně. Ujednanou výši úroku soud přezkoumával z hlediska kritéria dobrých mravů, ke kterému je povinen z úřední povinnosti v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 přihlédnout, viz výše. S ohledem na uvedené je sjednaná výše souhrnného poplatku jednoznačně v rozporu s dobrými mravy a ujednání o souhrnném poplatku je tedy absolutně neplatné podle ustanovení § 39 občanského zákoníku. To však neznamená, že smlouva o půjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o výši souhrnného poplatku lze v souladu s § 41 o. z. oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Soud vyšel z tvrzení žalobce, že žalovaná uhradila na dluh z této smlouvy o půjčce celkem částku 9 380 Kč, neboť žalovaná žádným způsobem netvrdila, že na dluh zaplatila vyšší částku. Soud vyšel v tomto smyslu ze zásady negativní. Po započtení částky 9 380 Kč na jistinu 10 000 Kč, dluží žalovaná žalobci částku 620 Kč, která se dále úročí zákonnými úroky z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2007 ve výši upraveném v nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení žalované, a to od [datum] podle požadavku žalobce, neboť k tomuto datu byla již žalovaná v prodlení, když poslední splátku měla uhradit do [datum].

8. Vzhledem k výše uvedenému soud částečně vyhověl žalobě, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu zamítl výrokem II.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaná byla sice ve věci úspěšnější, ale soud z obsahu spisu nezjistil, že by jí v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady (předmětem řízení bylo vedle pohledávky též její příslušenství, soud proto zvažoval míru úspěchu v celém sporu, tedy též ohledně příslušenství).