10 C 66/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Petrákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 32 780 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala proti žalovaného zaplacení částky 6 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 280 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a zákonných úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 500 Kč od 6. 6. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení 26 500 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 280 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 500 Kč od 6. 6. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že účastníci dne 6. 5. 2025 uzavřeli smlouvu označenou jako smlouva o zápůjčce. Na jejím základě žalobkyně poskytla žalovanému 20 000 Kč; žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem 6 500 Kč dne 5. 6. 2025. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil.

2. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím její webové aplikace. Žalovaný měl vyplnit žádost o poskytnutí zápůjčky, seznámit se se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami, potvrdit souhlas s nimi a potvrdit uzavření smlouvy kódem PIN zaslaným na jím uvedené telefonní číslo. Žalobkyně dále tvrdila, že ověřila totožnost žalovaného, vlastnictví jeho bankovního účtu a jeho úvěruschopnost.

3. Žalobkyně se z jednání omluvila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud provedl dokazování smlouvou o zápůjčce ze dne 6. 5. 2025, všeobecnými obchodními podmínkami, protokolem o vlastnictví účtu, údaji o provedených transakcích, upomínkami ze dnů 12. 6. 2025, 19. 6. 2025, 26. 6. 2025 a 5. 7. 2025, předžalobní výzvou ze dne 17. 3. 2026 s podacím lístkem a sdělením právnická osoba..

5. Z provedených důkazů soud zjistil, že dne 6. 5. 2025 byla z účtu žalobkyně na účet žalovaného č. č. účtu připsána částka 20 000 Kč. Žalovaný byl majitelem tohoto účtu. Soud proto považuje za prokázané, že žalobkyně žalovanému tuto peněžitou částku poskytla.

6. Z obsahu smlouvy a všeobecných obchodních podmínek soud dále zjistil, že žalovaný měl za poskytnutí peněžních prostředků zaplatit vedle jistiny poplatek 6 500 Kč a že celková částka 26 500 Kč měla být splatná dne 5. 6. 2025. Pro případ prodlení bylo sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a na náhradu nákladů za jednotlivé upomínky.

7. Žalobkyně poskytla peněžní prostředky jako podnikatel žalovanému, který smlouvu uzavíral mimo rámec své podnikatelské činnosti. S ohledem na sjednaný poplatek představuje smlouva úplatnou peněžitou zápůjčku a současně spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Úvěr smí poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení nevyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona se úvěruschopnost posuzuje zejména porovnáním příjmů a výdajů spotřebitele a s přihlédnutím k jeho závazkům a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy řádně posoudila, nese žalobkyně jako poskytovatelka úvěru. Nepostačuje její obecné tvrzení, že vyžádala a ověřila informace o rodinných, příjmových a výdajových poměrech žalovaného. Žalobkyně musí předložit konkrétní podklady nebo záznamy, z nichž bude zřejmé, jaké údaje o příjmech, pravidelných výdajích, existujících závazcích a platební morálce žalovaného měla před uzavřením smlouvy k dispozici, jak je ověřila a jak je vyhodnotila.

10. Žalobkyně v projednávané věci nepředložila žádný důkaz o tom, že před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného zkoumala. Nepředložila zejména zákaznickou kartu žalovaného, žádost o úvěr, doklady o jeho příjmech či výdajích, podklady o jeho existujících závazcích, výstupy z úvěrových nebo jiných databází ani záznam výsledku provedeného posouzení. Protokol o vlastnictví účtu, údaje o uskutečněné platbě a následné bankovní sdělení prokazují vlastnictví účtu a poskytnutí jistiny, nikoli postup žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti.

11. Žalobkyně se přes řádné předvolání k jednání nedostavila. Nevyužila proto možnost své tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti vysvětlit, předložit další podklady nebo navrhnout další důkazy. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno o tom, že před poskytnutím úvěru postupovala podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

12. Žalovaný dluh nehradil, avšak z jeho neúčasti u jednání a z provedených listin nebylo možné zjistit jeho příjmy, pravidelné výdaje, další závazky ani způsob plnění jeho dosavadních dluhů v době uzavření smlouvy. Žalobkyně poskytla žalovanému 20 000 Kč s povinností jednorázově do jednoho měsíce zaplatit 26 500 Kč. Bez jakýchkoli ověřených údajů o finančních a majetkových poměrech žalovaného nemohla žalobkyně učinit spolehlivý závěr, že mu po úhradě běžných výdajů a existujících závazků zůstanou prostředky postačující ke splnění této platební povinnosti.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou téhož zákona; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Za popsaného stavu žalobkyně úvěr poskytla, aniž měla pro závěr o úvěruschopnosti žalovaného jakýkoli skutkový podklad. Neprokázala, že před poskytnutím úvěru odstranila důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jednorázově splnit závazek 26 500 Kč. Soud proto smlouvu posoudil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Neplatnost smlouvy nemá za následek, že by žalovaný nemusel vrátit poskytnutou jistinu. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný převzetí 20 000 Kč nezpochybnil. Ke svým aktuálním poměrům nic neuvedl, žádné důkazy v tomto směru nenavrhl a z obsahu spisu nevyplývají okolnosti odůvodňující stanovení delší doby k vrácení jistiny. Soud proto žalovanému uložil vrátit jistinu do tří dnů od právní moci rozsudku. Tato doba představuje určení splatnosti podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nikoli pouhou procesní lhůtu k plnění podle § 160 občanského soudního řádu.

15. Žalobkyni pro neplatnost smlouvy nenáleží sjednaný poplatek 6 500 Kč, smluvní pokuta ani náklady za upomínky sjednané ve všeobecných obchodních podmínkách. Tyto nároky jsou odvozeny od neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru.

16. Žalobkyni nelze přiznat ani zákonný úrok z prodlení požadovaný od 6. 6. 2025. Při neplatnosti smlouvy se splatnost poskytnuté jistiny neřídí původně sjednaným datem 5. 6. 2025, ale zvláštním režimem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Právo na úrok z prodlení vznikne až tehdy, dostane-li se žalovaný do prodlení s vrácením jistiny ve stanovené době přiměřené jeho možnostem. To se v projednávané věci dosud nestalo.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně uplatnila jistinu a poplatek v souhrnné výši 26 500 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 000 Kč, smluvní pokutu 6 280 Kč a zákonný úrok z prodlení. Úrok z prodlení uplatněný z částky 26 500 Kč ve výši 12 % ročně od 6. 6. 2025 do vyhlášení rozsudku dne 14. 7. 2026 činí za 404 dnů 3 519,78 Kč. Celková hodnota uplatněného peněžitého nároku tak ke dni vyhlášení rozsudku činila 38 299,78 Kč.

18. Žalobkyně měla úspěch co do částky 20 000 Kč, tedy přibližně v rozsahu 52,22 %, zatímco její neúspěch činil přibližně 47,78 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně tak představuje přibližně 4,44 %. Vzhledem k téměř vyrovnanému procesnímu úspěchu účastníků soud rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ustanovení § 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).