10 C 95/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Petrákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupeného anonymizováno jméno příjmení, advokátkou sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobkyně o zaplacení 12 287 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 287 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 287 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 969,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení celkové částky 12 287 Kč s příslušenstvím (spočívajícím v zákonném úroku z prodlení). K odůvodnění nároku uvedl, že žalovaný je výlučným vlastníkem bytu číslo v budově adresa v obci obec společně se spoluvlastnickým podílem o velikosti číslo na společných částech budovy adresa a pozemku č. st. číslo, bytová jednotka zapsána na list vlastnictví pro k.ú. obec, v obci obec u stát. instituce, stát. instituce. Žalovaný nedostává svým závazkům úhrady příslušných plateb do fondu oprav a služeb. Za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok má žalovaný dluh ve výši celkem 12 287 Kč. Do fondu oprav dluží částku 3 774 Kč a do fondu služeb 5 839 Kč. Dále žalovaný dluží na vyúčtování za rok 2020 částku 2 674 Kč. Žalovaný byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne datum k úhradě dlužné částky, kterou si vyzvedl. Žalovaný dobrovolně neplnil svůj dluh a nepokoušel se ani dohodnout na řešení svého dluhu formou splátkového kalendáře.

2. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud jednal v jeho nepřítomnosti ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti.

5. Žalovaný je výlučným vlastníkem bytové jednotky číslo s podílem číslo na společných částech domu a pozemku, v budově adresa na parcele číslo k.ú. obec (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). V měsících anonymizováno rok až anonymizováno rok vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobci do fondu oprav částku 629 Kč/měsíc (celkem 3 774 Kč). Dále v měsících anonymizováno rok až anonymizováno rok vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobci za poskytované služby částku 753 Kč/měsíčn (z toho 30 Kč - TUV, 498 Kč - teplo, 225 Kč za správu). Celkem za uvedené měsíce 4 518 Kč. V měsíci anonymizováno rok a anonymizováno rok dále povinnost zaplatit za poskytnuté služby - právní poplatky v částce 663 Kč za měsíc anonymizováno rok a 658 Kč za měsíc anonymizováno rok, tedy 1 321 Kč. Na vyúčtování služeb za rok 2020 dluží žalovaný dále částku 2 674 Kč Celkem žalovaný neuhradil částku 12 287 Kč za platby spojené s užíváním jednotky (prokázáno upomínkou ze dne datum). Žalovaný byl k úhradě dlužných částek písemně vyzván zástupkyní žalobce. Výzva ze dne datum byla žalovanému doručena na adresu adresa. Soud tuto výzvu posoudil jako výzvu učiněnou v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“).

6. Ve věci byl dán cizí prvek v podobě cizí státní příslušnosti žalovaného, který je státním příslušníkem Slovenka, proto se soud zabýval otázkou, zda je dána jeho pravomoc k rozhodnutí ve věci. Vyšel z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), konkrétně ze čl. 24 odstavec 1 tohoto nařízení, dle kterého je jediným kritériem pro posouzení příslušnosti státu místo, kde se nemovitost nachází. Vzhledem k uvedenému soud dovodil výlučnou příslušnost České republiky, konkrétně Okresního soudu v Příbrami, k rozhodnutí ve věci.

7. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud v souladu s ustanoveními § 1180 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a § 1181 odst. 1 o. z., a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem bytové jednotky, má povinnost přispívat na správu domu a pozemku a platit zálohy na služby. Žalovaný svou povinnost nesplnil, žalobci neuhradil částku 12 287 Kč. Proto soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci žalovanou částku. S ohledem na nesplnění povinnosti žalovaným řádně a včas má žalobce právo na zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., účinné v době počátku prodlení žalovaného. Žalobce požadoval uhrazení zákonných úroků až ode dne podání žaloby u soudu, tedy ode dne datum do zaplacení.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 969,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 11 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 620 Kč za účast na jednání před soudem ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 760 Kč ve výši 1 209,60 Kč Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).

9. Lhůta k plnění určena třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný na výzvu soudu k doložení své nepříznivé finanční situace nereagoval. Žalobce s plněním dluhu ve splátkách nesouhlasil s tím, že žalovaný dlouhodobě neplní své platební povinnosti. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ustanovení § 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).