11 C 100/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 2 721,29 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 721,29 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 2 000 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 721,29 Kč s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Právní předchůdkyně žalobkyně mimo jiné zapůjčila žalovanému přijímací zařízení. Žalovaný nehradil řádně a včas ceny za služby, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy. Žalovanou částku představuje smluvní pokuta 2 000 Kč za nevrácení zařízení a částka 721,29 Kč jako cenu za pronájem zařízení, další poplatky související se správou, údržbou a instalací dle vystavených vyúčtování.

3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalobkyně po předchozí omluvě a žalovaný bez řádné omluvy nedostavili. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovávat přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za ně hradit sjednanou cenu. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně mimo jiné pronajala žalovanému specifikovaný modem wifi, k jehož instalaci došlo dle zakázkového listu dne 29. 3. 2019. Ve smlouvě žalovaný stvrdil podpisem, že se seznámil a souhlasí se specifikací služeb, ceníkem poskytovatele a všeobecnými obchodními podmínkami ve znění platném ke dni podpisu smlouvy, které obdržel. Dle plné moci udělené žalovaným, za žalovaného podepsal smlouvu pan [jméno] [příjmení]. Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 7. 8. 2019 oznámila žalovanému, že odstupuje od smlouvy, a to ke dni 20. 8. 2019, neboť žalovaný neuhradil vystavená vyúčtování. Dle ceníku účinného od 22. 5. 2019 činila smluvní pokuta za nevrácení pronajatého zařízení částku 2 000 Kč. Žalobkyně vystavila žalovanému za služby vyúčtování [číslo] na částku 569,49 Kč splatné dne 20. 4. 2019, kdy částka za pronájem wifi činí 76,78 Kč, vyúčtování [číslo] na částku 899,46 Kč splatné dne 20. 5. 2019, kdy částka za pronájem wifi činí 70 Kč, vyúčtování [číslo] na částku 1 478, 473 Kč splatné dne 20. 6. 2019, kdy částka za pronájem wifi činí 70 Kč, vyúčtování [číslo] na částku 1 907,40 Kč splatné dne 20. 7. 2019, kdy částka za pronájem wifi činí 70 Kč a vyúčtování [číslo] na částku 2 606,10 Kč splatné dne 5. 8. 2019, kdy za odpojení z důvodu nedoplatku je účtována částka 500 Kč a za pronájem wifi vznikl přeplatek 65,49 Kč, dluh tak činí 434,51 Kč. Celková dlužná částka za služby dle vyúčtování činí částku 721,29 Kč. Žalovanému byla zaslána dne 24. 9. 2020 předžalobní výzva ze dne 24. 9. 2020, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky.

5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

6. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

7. Podle § 2005 odst. 2 občanského zákoníku odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

8. S ohledem na shora uvedený skutkový stav má soud za to, že žaloba nebyla v zásadě podána po právu. Žalobkyně sice v žalobě tvrdí, že smlouva uzavřená mezi její právní předchůdkyní a žalovaným byla ukončena ke dni 20. 8. 2019 odstoupením od smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně pro neplacení vyúčtování, a toto vyplývá i z doloženého oznámení o odstoupení od smlouvy, nicméně žalobkyně již nikterak nedoložila, že odstoupení od smlouvy bylo žalovanému zasláno. Z uvedeného je zřejmé, že nikterak nebylo prokázáno odstoupení od smlouvy jako základní předpoklad vzniku povinnosti žalovaného vrátit zařízení, a tudíž i porušení tohoto závazku a vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty. Navíc žalobkyně nedoložila smluvní ujednání o povinnosti platit smluvní pokutu v požadované výši. Dále je třeba zdůraznit, že smlouva je ze dne 28. 3. 2019 a odkazuje na všeobecné obchodní podmínky a ceník platný ke dni podpisu smlouvy, které mají tvořit součást smlouvy. Nicméně soudu byl předložen ceník účinný až ode dne 22. 5. 2019, který v době uzavření smlouvy ještě neplatil. Odstoupení od smlouvy a její ukončení tak z předložených důkazů nemá soud za prokázáno a nelze jej ověřit ani z jiných důkazů soudem provedených. K jednání se žalobkyně nedostavila a připravila se tak o dobrodiní ustanovení § 118a odst. 1, 3 a § 119a odst. 1 o. s. ř.

9. Soud uzavřel otázku dokazování tak, že žalobkyně nesplnila svoji důkazní povinnost ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k prokázání toho, že skutečně došlo k řádnému odstoupení od smlouvy, tedy k ukončení smlouvy jako předpokladu ke vzniku povinnosti žalovaného vrátit zapůjčené zařízení ve sjednané lhůtě. Teprve porušením této povinnosti má dojít ke vzniku žalovaného nároku na zaplacení smluvní pokuty. Za této situace nezbylo soudu, než žalobu co do částky 2 000 Kč představující smluvní pokutu za nevrácení zařízení zamítnout. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 721,29 Kč představující cenu za pronájem zařízení soud shledal důvodnou, a proto v této části žalobě vyhověl. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.

10. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. pak soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.