11 C 104/2022
č. j. 11 C 104/2022-59
V PLATNOSTIOkresní soud v Příbrami zrušil podílové spoluvlastnictví k nemovitostem, jejichž součástí je rodinný dům a přilehlé pozemky, a nařídil jejich prodej ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku podle spoluvlastnických podílů. Soud se opřel o § 1147 odst. 1 o. z., který umožňuje nařídit prodej nemovitosti ve veřejné dražbě, pokud jejich rozdělení by podstatně snížilo hodnotu. Závěr byl odůvodněn neobyvatelností domu, vysokým zatížením podílu žalovaného exekucemi a neschopností žalovaného vyplácet náhradu žalobkyni. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 28 560 Kč, kterou žalovaný musí zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci.
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví
I. Soud zrušuje podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitostem zapsaným na list vlastnictví vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram pro obec Ostrov a k. ú. obec u obec, jako pozemek parc. číslo jehož součástí je stavba obec, adresa, rod. dům a pozemek parc. číslo nařizuje prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi žalobkyni a žalovaného podle výše jejich spoluvlastnických podílů.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 28 560 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 18. 8. 2022 žalobu, kterou se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zaspaným na list vlastnictví vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram pro obec Ostrov a k. ú. obec u obec, a to k pozemku parc. číslo parcelní číslo jehož součástí je stavba – obec, adresa, rodinný dům. Požadovala přikázání nemovitostí do svého vlastnictví s vyplacením náhrady žalovanému. Návrh odůvodnila tím, že je podílovou spoluvlastnicí těchto nemovitosti v rozsahu id. ¼ celku a žalovaný v rozsahu id. ¾ celku. Žalobkyně, která nemá zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví k nemovitostem s žalovaným, s ním v minulosti opakovaně jednala, byl dohodnut odkup podílu žalované za dohodnutou částku 1 000 000 Kč a připravena smlouva o budoucí kupní smlouvě za účelem vyvázání podílu žalovaného z rozsáhlých exekucí na něm váznoucích, žalovaný ji nakonec nepodepsal. Žalobkyně naposledy 20. 7. 2022 zaslala žalovanému výzvu k uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, ta zůstala bez jakékoliv reakce. Následně při dostavení se k jednání dne 27. 10. 2022, které se neuskutečnilo pro nepřítomnost žalovaného, když nebylo vykázáno doručení předvolání, žalobkyně změnila svůj návrh tak, že navrhuje zrušení a vypořádání spoluvlastnictví s nařízením prodeje nemovitostí a vypořádání výtěžku mezi spoluvlastníky podle jejich podílů.
2. Žalovaný se k žalobě, ač k tomu vyzýván, žádným způsobem nevyjádřil, ani k jednomu nařízenému jednání ve věci samé se bez omluvy nedostavil a soud jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., v jeho nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými a z nich zjistil a má za prokázány následující skutečnosti.
4. Kupní smlouvou ze dne 8. 11. 2021 prodala jméno příjmení svůj spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ celku na nemovitostech zapsaných na list vlastnictví pro obec Ostrov a k. ú. obec u obec žalobkyni. Podle výpisu z uvedeného list vlastnictví je vlastnické právo pro žalobkyni v rozsahu id. ¼ celku zapsáno v katastru nemovitostí a spoluvlastníkem těchto nemovitostí v rozsahu id. ¾ celku je žalovaný. Jedná se o pozemky parcelní číslo zahrada o výměře výměra a parcelní číslo zast. plocha a nádvoří o výměře výměra, jehož součástí je stavba adresa, obec, rodinný dům. Spoluvlastnický podíl žalovaného dle výpisu z LV ze dne 14. 4. 2022 byl zatížen šesti zástavními exekutorskými právy a postupně bylo nařízeno osm výkonů rozhodnutí jeho prodejem. Podle výpisu z list vlastnictví ze dne 20. 10. 2022 přibylo zástavní právo z rozhodnutí zdravotní pojišťovny. Podle výpisu z Centrální evidence exekucí je proti žalovanému vedeno celkem devět exekucí. Dle rozhodnutí VZP ČR ze dne 21. 4. 2022 se na jeho spoluvlastnickém podílu zřizuje zástavní právo pro pohledávku VZP v celkové výši 430 428 Kč na základě vykonatelných platebních výměrů pro neplacení pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Z předložených fotografií dotčených nemovitostí se jedná o více méně„ vybydlený“ objekt, kde zdi jsou částečně s opadanou omítkou, s odmontovanými radiátory, podlaha je zanesena odpadky, kusy prken a stromů a klacky, a to včetně nepoužitelné koupelny a místnosti kdysi sloužící jako obývák. Dům podle půdorysného nákresu sestává z obývacího pokoje a dalšího pokoje, který je přístupný pouze přes obývák, jedné kuchyně a koupelny přístupných pouze přes obývák, komory a WC. Do domu je pouze jeden vstup přes vstupní chodbu do obývacího pokoje. Dá se uzavřít, že dům je neobyvatelný bez velké investice a nemovitosti nejsou reální dělitelné tak, aby vznikly samostatné části, které by mohly být přiděleny do výlučného vlastnictví spoluvlastníků dle jejich spoluvlastnických podílů. Žalovaný byl informován o úmyslu žalobkyně nesetrvávat nadále ve spoluvlastnictví k dotčeným nemovitostem s nabídkou odkupu jeho spoluvlastnického podílu za částku 1 000 000 Kč dopisem ze dne 20. 7. 2022.
5. Dle ustanovení § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení, každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
6. Podle ustanovení § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
7. Dle ustanovení § 1144 odstavec 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.
8. Podle ustanovení § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
9. Jak soud uzavřel shora, v daném případě se jedná o nemovitost, kterou nelze reálně rozdělit a přikázat její části do výlučného vlastnictví stávajících spoluvlastníků dle rozsahu jejich podílů. Žalobkyně, která je solventní, nechce tyto nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, a žalovaný se sice k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, nicméně ze stavu nemovitostí a výpisu z LV a z evidence exekucí vyplývá, že žalovaný je dlouhodobě zatížen exekucemi, které dosud nebyly uspokojeny, tzn., že není schopen svým závazkům dostát, a naopak v průběhu roku 2022 byl jeho spoluvlastnický podíl zatížen dalším zástavním právem VZP v řádu téměř 500 000 Kč. Z toho lze dovodit, že žalovaný není schopen dostát svým stávajícím závazkům, není schopen ani udržovat nemovitosti v průměrně běžném stavu a z toho lze dovodit, že není schopen vyplatit žalobkyni z jejího spoluvlastnického podílu. Konečně pak ani toto nenavrhl. Za této situaci soud dal zapravdu žalobkyni v tom směru, že je na místě postupovat dle § 1147 o. z., tj. spoluvlastnictví zrušit a nařídit prodej nemovitostí ve veřejné dražbě.
10. Co se týká zástavních práv a nařízených exekucí na prodej spoluvlastnického podílu žalovaného, ustanovení § 1140 odst. 2 o. z. jasně stanoví, že žaloba nesmí být jen k újmě některému ze spoluvlastníků. Z textu zákona nelze dovodit, že by bylo možné zkoumat dopad i na třetí osoby a takový názor se neobjevuje ani v odborné literatuře k výkladu předmětného ustanovení (např. SPÁČIL, Jiří, a kol. Občanský zákoník III: Věcná práva (§ 976-1474): komentář. Praha C. H. Beck, 2013 ISBN 978-80-7400 -499-5, ŠVESTKA, Jiří, Jan Dvořák, Josef Fiala a kol. Občanský zákoník: Komentář Svazek III (absolutní majetková práva). Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014 ISBN 978-80-7478 -547-4). Rovněž z důvodové zprávy k občanskému zákoníku takový záměr zákonodárce nevyplývá - viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 300/2016. Jak dovolací soud uvedl, již dříve za účinnosti nyní již zrušeného zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v posledním účinném znění (dále jen obč. zák.), dovodil, že rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebrání nařízená exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků. Dojde-li po nařízení exekuce (nebo výkonu rozhodnutí) prodejem spoluvlastnického podílu ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a povinný tak pozbude svůj spoluvlastnický podíl, bude v exekučním řízení rozhodnuto o procesním nástupnictví a exekuce bude vedena proti nabyvateli podílu (k tomu srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze, sp. zn. 20 Co 255/2007, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, ročník 2007, č. 141, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3373/2013).
11. Nic tak nebrání rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků s nařízeným prodejem nemovitostí ve veřejné dražbě, což soud také učinil.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 560 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen AT. Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za 4 úkony právní služby po 3 100 Kč vycházeje z tarifní hodnoty navržené žalobkyní (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, zastoupení na jednání soudu dne 8. 12. 2022), ½ odměny za hlavní úkon. tj. 1 550 Kč jako náhrada za čas promeškaný v souvislosti s účastí na jednání dne 27. 10. 2022, které bylo odročeno bez projednání dle § 14 odst. 2 AT, 5 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, cestovného na jednání soudu (cesta obec - obec a zpět ke 2 jednáním soudu, tj. 240 km osobním vozidlem anonymizováno při průměrné spotřebě motorové nafty 3,9 l /100 km a ceně PHM a opotřebení dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. v platném znění v celkové výši 1 568 Kč, náhrady za promeškaný čas na cestě 8 půlhodin po 100 Kč, tj. celkem 800 Kč dle § 14 odst. 3 AT, + 21 % DPH ve výši 3 742Kč, celkem 21 560 Kč. K nákladům řízení patří také náhrada zaplaceného soudního poplatku 7 000 Kč, když bude rozhodnuto samostatným usnesením o vrácení přeplatku soudního poplatku 5 000 Kč Lhůta k plnění byla stanovena tří denní dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení je třeba uhradit k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.