11 C 117/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 10 553 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 130 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 830 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení, částku ve výši 5 423 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 123 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení celkové částky 10 553 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalovaná coby vlastník/provozovatel osobního automobilu reg. zn. SPZ neměla k tomuto vozidlu 138 dní sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v důsledku čehož jí vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu 4 830 Kč. Zároveň žalovaná coby vlastník/provozovatel osobního automobilu reg. zn. SPZ neměla k tomuto vozidlu 109 dní sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v důsledku čehož jí vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu 5 123 Kč. U obou nároků pak žalobkyně požaduje uhrazení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč, tj. celkem 600 Kč, a zároveň uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná byla v rozhodném období vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru od 1000 cm3 do 1350 cm3, reg. zn. SPZ, VIN: VIN kód, kdy k vozidlu neměla od 6. 11. 2024 do 23. 3. 2025, tj. 138 dní, sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vznikla jí povinnost uhradit zákonný příspěvek do garančního fondu žalobkyně ve výši 4 830 Kč (tvořený denní sazbou 35 Kč vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění hrazeno) a poplatek spojený s uplatněním práva 300 Kč. Dále byla žalovaná v rozhodném období vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru od 1350 cm3 do 1850, reg. zn. SPZ, VIN: VIN kód, kdy k vozidlu neměla od 5. 12. 2024 do 23. 3. 2025, tj. 109 dní, sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vznikla jí povinnost uhradit zákonný příspěvek do garančního fondu žalobkyně ve výši 5 123 Kč (tvořený denní sazbou 47 Kč vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění hrazeno) a poplatek spojený s uplatněním práva 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě, splatnost obou příspěvků nastala dne 1. 7. 2025. Žalované byly zaslány předžalobní upomínky ze dne 1. 8. 2025, kterými byla vyzvána k zaplacení dlužných částek do 15 dnů od odeslání upomínky.

4. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.

5. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. je provozovatel vozidla povinen zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel.

6. Dle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. se za má to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

7. Dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

8. Dle § 5 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. činí výše denní sazby příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 000 cm3 a nepřesahující 1 350 cm3 částku 35 Kč.

9. Dle § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. činí výše denní sazby příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 350 cm3 a nepřesahující 1 850 cm3 částku 47 Kč.

10. Dle § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. činí výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč.

11. Dle § 61 a násl. zákona č. 30/2024 Sb. je žalobkyně příjemcem příspěvku placeného do garančního fondu vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti.

12. Žalovaná nesplnila svou zákonnou povinnost, když neměla sjednané zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k předmětným vozidlům, v důsledku čehož jí vznikla povinnost uhradit příspěvky do garančního fondu. Jelikož žalovaná neuhradila příspěvky do garančního fondu dle výzev, vznikla jí povinnost uhradit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva.

13. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně že zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaná však zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 130 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 830 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení a částku ve výši 5 423 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 123 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení. Žalovaná se dostala s úhradou příspěvků do prodlení, a proto soud přiznal žalobkyni rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných částek (vždy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení), a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze 3 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč, 3 režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrady 21 % DPH počítané z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč.

15. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).