11 C 118/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno právnická osoba sídlem adresa o zaplacení 230 247 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 230 247 Kč se zákonným úrokem z prodlení v zákonné výši od 11. 11. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 34 703 Kč k rukám právního zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Příbrami dne 22. 9. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 230 247 Kč s příslušenstvím představující dle žaloby nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná nahlásila u žalobce pojistnou událost s požadavkem na pojistné plnění 2 000 000 Kč odkazem na pojistnou smlouvu uzavřenou mezi nimi pod [číslo] dne 2. 6. 2017 s počátkem pojištění dne 1. 6. 2017. Žalobkyně na základě tohoto uplatnění poskytla pojistné plnění ve výši 230 247 Kč a ve zbytku nárok 1 683 245,50 Kč odmítla. Žalovaná uplatnila odmítnutý nárok proti žalobkyni žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 4, který však žalobu rozsudkem č. j. 60 C 280/2020 - 66 ze dne 9. 6. 2021 zamítl. K odvolání žalované rozhodující odvolací městský soud rozsudkem č. j. 17 Co 292/2021 - 93 ze dne 11. 11. 2021 napadené rozhodnutí potvrdil a v rámci dovolacího řízení Nejvyšší soud usnesením č. j. 23 Co 341/2022 - 125 ze dne 28. 6. 2022 dovolání odmítl. Z těchto rozhodnutí vyplývá právní závěr, že žalovaná nebyla aktivně legitimována k podání žaloby na poskytnutí pojistného plnění dle uvedené pojistné smlouvy, neboť ve smlouvě je výslovně ujednáno v čl. I. 3., že uplatnit právo na poskytnutí pojistného plnění může výlučně pojištěný, nikoliv pojistník, tj. žalovaná. Vzhledem k nedostatku aktivní legitimace žalované nebyla tato oprávněna k jakémukoliv plnění z pojistné smlouvy, tedy ani k již poskytnutému plnění 230 247 Kč, proto ji žalobkyně dne 18. 6. 2022 vyzvala k vrácení této částky představující bezdůvodné obohacení na žalované straně. Žalovaná nevyhověla a peníze nevrátila.

2. Proti platebnímu rozkazu podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor. Učinila nesporným, že mezi účastníky sporu došlo k uzavření pojistné smlouvy a v průběhu jejího trvání uplatnila nárok na poskytnutí pojistného plnění, neboť dne 21. 3. 2018 došlo ke vzniku škody způsobené ze strany jedné z pojištěných společností, [příjmení] [příjmení] - [anonymizována dvě slova], a to tím, že při provádění prací dle smlouvy o dílo uzavřené mezi touto společnosti a [jméno] [příjmení] dne 29. 7. 2013 došlo k vadné instalaci nadkrokevní izolace a parozábrany způsobující zatékání kondenzátu do střechy. Žalovaná, která jako pojistitel uzavřela předmětnou pojistnou smlouvu s žalobkyní, uplatnila pojistný nárok a žalobkyně v rámci vyřizování pojistné události [jméno] [příjmení] poskytla pojistné plnění 230 247 Kč a ve zbytku nárok odmítla. Žalovaná potvrdila i to, že v uvedeném sporu o 1 683 245,50 Kč se u Obvodního soudu pro Prahu 4 domáhala proti žalobkyni poskytnutí zbytku pojistného plnění. Spor prohrála, když žaloba byla zamítnuta, dle odvolacího soudu pro nedostatek aktivní legitimace, což potvrdil v rámci odmítnutí dovolání i Nejvyšší soud. Odmítla však, že by se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Pojistnou smlouvu uzavřela jako pojistitel. [příjmení] [příjmení] - [anonymizována dvě slova] nebyla účastníkem této smlouvy, ale byla v ní určena spolu s žalovanou a další společností [právnická osoba] jako pojištěná. Tzn., že žalovaná vystupovala jak na straně pojistníka, tak jako pojištěná a protože [příjmení] [příjmení] - [anonymizována dvě slova] jako objekt pojištění nebyla stranou smlouvy a nebyla tak oprávněna nárok uplatnit u žalobkyně, učinila to správně žalovaná. V tomto odkázala žalovaná na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4513/2016 ze dne 10. 6. 2017. Každopádně dle žalované nemůže být povinna vydat žalovanou částku, neboť ona se na úkor žalobkyně nijak neobohatila. Plnění bylo žalobkyní poskytnuto přímo na účet poškozené [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet]. Žalobkyně nebyla ani smluvní partnerem poškozené.

3. Žalobkyně se podáním ze dne 6. 12. 2022 k odporu vyjádřila tak, že setrvala na žalobě v celém rozsahu. Závěry městského soudu a Nejvyššího soudu v rámci projednávání žaloby žalované proti žalobkyni jsou jednoznačné a argumentace žalované odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu nepřiléhavá. Žalobkyně sama argumentuje v tomto podání jinými rozhodnutími Nejvyššího soudu, dle kterých se jedná o bezdůvodné obohacení, pokud plnění poskytne za povinnou osobu ten, kdo sám není povinen plnit. Bezdůvodně se v takovém případě obohacuje nikoli osoba, jež plnění přijala, ale ten, místo něhož bylo plněno. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5970/2016 ze dne 7. 11. 2017 soud stanovil, že poskytl-li pojistitel peněžité plnění coby náhradu škody způsobené pojištěným v mylném domnění, že je k tomu povinen na základě sjednané smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu, vzniká mu nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči osobě, za níž plnil (pojištěnému), nikoli proti subjektu, jemuž plnil (poškozenému).

4. Při jednání ve věci sám účastníci setrvali na svých písemně prezentovaných stanoviscích a soudce dle ustanovení § 118 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., je seznámil s přípravou jednání. Předmětem sporu je nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které dle žalobkyně žalovaná získala na její úkor tím, že bylo plněno podle pojistné smlouvy mezi nimi uzavřené, ačkoliv žalovaná nebyla oprávněna toto pojistné plnění požadovat. Nesporné mezi účastníky je to, že byla uzavřena pojistná smlouva, kdo byl pojištěný, kdo byl pojistníkem, kdo pojistitelem, a že došlo na základě výzvy žalované k poskytnutí pojistného plnění. Sporné mezi účastníky je, zda se žalovaná bezdůvodně obohatila. Soud má za sporné i to, komu vlastně bylo plnění ze strany žalobkyně poskytnuto, neboť v tomto směru se tvrzení účastníků rozcházejí. Soud provede dokazování ve směru sporných tvrzení a bude-li to nutné, poučí účastníky podle § 118a o. s. ř.. Zároveň soud upozornil účastníky na to, že ke konci prvního jednání nastává zákonná koncentrace řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř.

5. Soud provedl dokazování účastníky navrženými listinnými důkazy a z nich zjistil tyto skutečnosti:

6. Dne 29. 7. 2013 byla mezi objednatelkou [jméno] [příjmení], [IČO], a zhotovitelem [příjmení] [příjmení] - [anonymizována dvě slova], [IČO] uzavřena smlouva o dílo, podle níž se zhotovitel zavázal provést dílo spočívající v dodávce a montáži krovů, montáži nadkrokevní izolace a střechy ve specifikaci dle stavební dokumentace a nabídky [anonymizováno] [číslo] za dohodnutou cenu 447 892 Kč bez DPH. Byla sjednána záruční doba 60 měsíců za jakost. Tato nabídka nebyla soudu předložena. Ze smlouvy nelze tak zjistit, jaké stavby či objektu se vlastně sjednávané závazky týkají.

7. Dle nesporného prohlášení účastníků a předloženého listinného důkazu byla dne 2. 6. 2017 uzavřena pojistná smlouvy [číslo] mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem na dobu od 1. 6. 2017 do 31. 5. 2018. Jako pojištění jsou uvedeni žalobkyně, dále [právnická osoba] a [příjmení] [příjmení] - [anonymizována dvě slova] o. Dle [anonymizováno] smlouvy, je-li pojištění sjednáno také pro případ povinnosti k náhradě újmy jiné osoby než pojistníka, vztahují se všechna ustanovení smlouvy o povinnostech pojistníka také na povinnosti pojištěného. Uplatnit právo na poskytnutí pojistného plnění může výlučně pojištěný. Ostatní práva z pojistného vztahu je oprávněn vykonávat pouze pojistník, který je zároveň povinen informovat pojištěného o sjednání pojištění v jeho prospěch a o způsobu zpracování osobního údajů pojištěného pojistitelem.

8. Dopisem ze dne 15. 8. 2018 uplatnila [jméno] [příjmení] u [právnická osoba] - [anonymizována dvě slova] nárok na náhradu škody s tím, že přetrvávající problémy s vlhkostí v nemovitosti [anonymizováno] [obec] u [obec] a vyjádření znalce zadala odstranění škod a opravu parozábrany odborné firmě [právnická osoba] a požaduje úhradu vzniklých nákladů dle přiložené její faktury na účet [bankovní účet].

9. Neadresným Vyjádřením ke škodě na díle„ [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] [obec]“ ze dne 31. 8. 2018 [příjmení] [příjmení] - [anonymizována dvě slova] uvádí, že se domnívá, že odpovídá za způsobenou škodu na rodinném domku investorky.

10. Dopisem ze dne 11. 12. 2019 oznamuje žalobkyně žalované a [jméno] [příjmení], že nárok na náhradu škody byla zcela výjimečně a bez prejudice uznán platným a pojistné plnění ve výši 230 247 Kč posílá na účet č. [bankovní účet].

11. Rozsudkem č. j. 17 Co 292/2021 - 93 ze dne 11. 11. 2021 Městský soud v Praze potvrdil napadený rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 9. 6. 2021 č. j. 60 Co 280/2020 - 66, kterým byla zamítnuta žaloba žalované proti žalobkyni o 1 683 245 Kč. Z obsáhlejšího odůvodnění rozsudku odvolacího soudu je podstatný závěr o tom, že žalovaná jako žalobkyně v tomto sporu vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 nesvědčila aktivní věcná legitimace k uplatnění nároku týkajícího se pojištěného [příjmení] [příjmení] - [anonymizována dvě slova] (zároveň dle závěru odvolacího soudu se také nestala pojistná událost krytá pojistnou smlouvou). V tom se odvolací soud v právním hodnocení liší od prvoinstančního soudu. Odvolací soud poukázal na obsah pojistné smlouvy s tím, že dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., osobou oprávněnou přijmou a tedy i vymáhat pojistné plnění nemusí být vždy pojistník. V tomto konkrétním případě pojistná smlouvy v [anonymizováno] stanovila, že uplatnit právo na poskytnutí pojistného plnění může výlučně pojištěný. Protože pojistník zde neuzavíral smlouvu výlučně ve svůj prospěch, ale ve prospěch pojištěných, nejde o případ pojištění cizího pojistného nebezpečí dle § 2767 o. z. Z ujednání smlouvy nevyplývá výjimečné postavení žalobkyně, tj. že by byla oprávněna uplatnit a vymáhat nárok na pojistné plnění i jménem ostatních pojištěných. Naopak [anonymizováno] smlouvy je třeba dle odvolacího soudu vykládat tak, že každý pojištěný je oprávněn vymáhat toliko nárok na pojistné plnění vyplývající z jeho pojistného nebezpečí. Proto pojistné plnění z důvodu odpovědnosti [příjmení] [příjmení] - [anonymizována dvě slova] byla oprávněna uplatňovat pouze tato společnost (na okraj třeba poznamenat, že odvolací soud poukázal i na skutečnost, že [právnická osoba] s. r. o. zmiňovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4513/2016 ze dne 20. 6. 2017 byl následně zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2018 sp. zn. IV. ÚS 3009/17. Taktéž je konstatováno, že ani z dalšího rozsudku NS ze dne 31. 7. 2012 sp. zn. 32 Cdo 4115/2010 zmiňovaného v dovolání nelze učinit závěr o tom, že by pojistník jakožto smluvní strana pojistné smlouvy byl oprávněn uplatňovat právo na poskytnutí pojistného plnění, pokud smlouva stanoví něco jiného.)

12. Uvedený závěr Městského soudu v Praze potvrdil v usnesení č. j. 23 Cdo 341/2022 - 125 ze dne 28. 6. 2022 také Nejvyšší soud, když dovolání [právnická osoba] [anonymizováno] odmítl jako nedůvodné, když právní zdůvodnění odvolacího soudu ohledně aktivní legitimace pojištěného odpovídá ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu, která dovodila, že je to právě pojištěný, kdo je aktivně legitimován k uplatnění práva vůči pojistiteli na uhrazení vzniklé škody (např. rozsudek NS ze dne 12. 12. 2018 sp. zn. 23 Cdo 5969/2017). V rozsudku sp. zn. 23 Cdo 992/2021 ze dne 25. 11. 2021 Nejvyšší soud přímo uzavřel tuto otázku tak, že pokud právo uplatnit nárok na poskytnutí pojistného plnění náleží výlučně pojištěnému a pojistník je oprávněn vykonávat výlučně ostatní práva z pojistného vztahu a pojištěný svého práva nevyužil, nemůže se práva na poskytnutí pojistného plnění domáhat pojistník.

13. Předžalobní výzvou ze dne 17. 8. 2022 vyzývá právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení žalované částky s odkazem na závěry citovaného rozsudku Městského soudu v Praze a usnesení Nejvyššího soudu.

14. Soud poté účastníky seznámil se závěry učiněnými z provedeného dokazování s tím, že žalobní nárok nepovažuje za důvodný. Problém je obdobný jako ve sporu, kde strany stály v obráceném gardu u Obvodního soudu pro Prahu 4. Tam žalobkyně uspěla proti dnešní žalované, když odvolací soud dovodil, že žalovaná nebyla aktivně legitimována k uplatnění nároku na pojistné plnění. Stejná situace je ovšem v případě této žaloby. Žalovaná nebyla oprávněna uplatnit nárok na pojistné plnění, nebyla stranou smlouvy mezi poškozenou a pojištěným [právnická osoba] - [anonymizována tři slova]., nebylo za ní ničeho plněno, nebyla oprávněna uplatnit nárok na pojistné plnění, a pokud z vlastní hrubé nedbalosti žalobkyně plnění poskytla, může se domáhat svých nároků pouze na tom, za nějž bylo bezdůvodně plněno, tj. [příjmení] [příjmení] - [anonymizována tři slova].

15. Podle ustanovení § 2991 odstavec 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Skutková podstata plnění za jiného, co po právu měl plnit sám, je naplněna za předpokladu, že ten, kdo plnil jinému, tuto povinnost neměl a plnil místo toho, kdo byl k tomuto plnění povinen, (tj. místo dlužníka), přičemž mezi subjekty, mezi nimiž došlo k plnění, bylo zřejmé, že se plní za jiného. Není rozhodující, zda plnění bylo poskytnuto se souhlasem dlužníka, avšak nesmí jít o situaci, že bylo plněno proti jeho vůli Předpokladem je, že přijetím plnění věřitelem zanikl dluh dlužníka. Pak se dlužník, za nějž bylo plněno, stává obohaceným na úkor toho, kdo za něj jeho věřiteli poskytl plnění, tj. uspokojil věřitelovu pohledávku. Takovým splněním dlužníkova dluhu se jeho majetkový stav nesnížil, jak by tomu bylo, pokud by svému věřiteli plnil ze svého. Obohacený tak získává majetkový prospěch v okamžiku, kdy zanikl jeho dluh. Ten kdo plnil za jiného (za dlužníka), má právo požadovat vydání bezdůvodného obohacení od toho, za koho plnil, a nikoliv od toho, komu plnil (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 970/2006, ze dne 28. 5. 2008, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 895/2016 ze dne 1. 8. 2016).

17. Protože žalovaná nebyla dlužníkem poškozené [jméno] [příjmení], naopak dlužníkem této věřitelky byla třetí osoba, [příjmení] [příjmení] - [anonymizována tři slova]., poskytnutím pojistného plnění bez právního důvodu došlo k částečnému vyrovnání dluhu [právnická osoba] - [anonymizována tři slova]. nikoliv žalované. Pak osobou povinnou k vydání případného bezdůvodného obohacení není žalovaná, ale uvedená [právnická osoba] – [anonymizována tři slova]. Odkaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2017 sp. zn. 28 Cdo 5970/2016 není přiléhavý, neboť se v něm řešila situace odlišná od projednávané věci. Osobou uplatnivší nárok na pojistné plnění byla přímo osoba dlužníka uzavírajícího s pojišťovnou smlouvu o pojištění jeho odpovědnosti za škodu z výkonu povolání, a který svému zaměstnavateli byl povinen škodu nahradit. Tzn., že pojišťovna uhradila za něj jako dlužníka jeho dluh jeho věřiteli.

18. Z uvedených důvodů sodu žalobu zamítl. Soud podotýká, že zamítl jako nedůvodný a nadbytečný návrh žalobkyně na doplnění dokazování výslechem svědkyně [příjmení] k tomu, na jaký účet a za koho bylo pojistné plnění poskytnuto, neboť odpověď na tyto otázky jednoznačně vyplynula z provedeného dokazování. Účet, na nějž plnění bylo poskytnuto, je listinnými důkazy identifikován jako účet poškozené [příjmení]. Pojistné plnění pak bylo poskytnuto za jejího smluvního partnera a dlužníka [anonymizována tři slova], u nějž dopisem ze dne 15. 8. 2018 [jméno] [příjmení] své nároky uplatnila.

19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud určil částku náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 34 703 Kč sestávající z odměny advokáta za tři hlavních úkonů právní služby po 9 260 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu, zastoupení na jednání soudu dle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. o advokátním tarifu, dále jen AT), tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT + 21% DPH v částce 6 023 Kč (§ 151 odst. 2 o. s. ř.). Žalobkyni jako neúspěšnému účastníkovi tohoto řízení uložil povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).