11 C 122/2023

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 17 944,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 944,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 944,58 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení 17 944,58 Kč s odůvodněním, že kontrolou číslo provedenou dne datum zjistila, že žalovaný odebírá od žalobkyně elektřinu bez právního důvodu, a to na odběrném místě adresa žalovaného. Dále uvedla, že tento odběr je neoprávněný, neboť dne datum byla na odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Žalovaný tak neoprávněně odebíral elektřinu 88 dnů. Žalovaná částka představuje škodu za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 6 048,72 Kč, platbu za příkon ve výši 477,09 Kč a náklady na zjištění a přerušení neoprávněného odběru ve výši 11 418,77 Kč. Žalobkyně vystavila dne datum žalovanému fakturu číslo znějící na částku 17 944,58 Kč, a to se splatností dne datum. Žalovaná částka představovala dluh ve výši 17 944,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 944,58 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil.

2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. právnická osoba, IČO, na základě zmocnění od žalobkyně provedla dne datum kontrolu odběrného místa na adrese adresa žalovaného, přičemž při kontrole bylo zjištěno, že žalovaný provádí na odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny, a proto byl elektroměr demontován a odběrné místo bylo zajištěno plombami (zjištěno z protokolu o kontrole číslo a ze zplnomocnění právnická osoba Forensics k provádění kontrol). Žalobkyně oznámila žalovanému, že dne datum provedla na jeho odběrném místě kontrolu, přičemž zjistila neoprávněný odběr elektřiny, neboť byla ke dni datum ukončena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (zjištěno z oznámení ze dne datum). Dle výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny činí náhrada škody za neoprávněně odebranou elektřinu částku 6 048,72 Kč, přičemž se jedná o odběr za 88 dnů. Počáteční stav elektroměru u vysokého tarifu činil 307 kWh a končený stav činil 910 kWh (zjištěno z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny). Počáteční stav elektroměru u nízkého tarifu činil 270 kWh a konečný stav činil 599 kWh (zjištěno z téhož výpočtu). Žalobkyně dále vyčíslila žalovanému platby za příkon částkou 477,09 Kč a náhradu nákladů na zjištění a přerušení neoprávněného odběru částkou 11 418,77 Kč (zjištěno z téhož výpočtu). Žalobkyně vystavila dne datum žalovanému fakturu číslo znějící na částku 17 994,58 Kč, a to se splatností dne datum (zjištěno z faktury číslo). Žalovaný na tuto neuhradil ničeho. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum k zaplacení dlužné částky. Dle podacího lístku odeslala žalovanému dopis téhož dne. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil.

5. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) a dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen„ vyhláška“).

6. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

7. Podle § 2910 škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

8. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl.

9. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

10. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

11. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

12. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů 13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný odebíral v období od datum do datum elektrickou energii od žalobkyně, aniž by měl s žalobkyní sjednanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaný se tak dopustil neoprávněného odběru energie, přičemž mu byla v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona uložena povinnost k náhradě škody, kterou způsobil žalobkyni. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku zahrnující náhradu ceny neoprávněně odebírané elektřiny, plateb za příkon a náklady na zjišťování neoprávněnosti odběru a jeho řešení. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni ani přes výzvu neuhradil. Ve sporu zůstal pasivní, žalobní tvrzení nikterak nezpochybnil, přičemž bylo na něm, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil. Žalovaný dluh neuhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši 15 % (výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ročně z částky 17 944,58 Kč ode dne datum do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a z náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 2 úkony (předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 1 a § 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).