11 C 125/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 574 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 574 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 574 Kč od 29. 12. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami soudní poplatek ve výši 400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

2. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 1. 7. 2022 domáhala po žalované zaplacení 574 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná byla dne [datum] zadržena PČR a následně převezena do Protialkoholní záchytné stanice v [obec], přičemž jí vznikla povinnost uhradit náklady s tím spojené, neboť po podrobení se dechové zkoušce na přítomnost alkoholu, byla u žalované naměřena hodnota 2,24 ‰. Žalovanou částku představují náklady spojené s dopravou žalované do Protialkoholní záchytné stanice ve výši 574 Kč. Žalobkyně zároveň uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná dluh ani přes výzvu neuhradila.

3. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.

4. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná byla dne [datum] v [obec] zadržena PČR a následně převezena do Protialkoholní záchytné stanice v [obec]. Posléze byla žalovaná v Protialkoholní záchytné stanici podrobena dechové zkoušce na přítomnost alkoholu. Ošetřovatelem byla naměřena hodnota 2,24 ‰ (Zjištěno ze záznamu Protialkoholní záchytné stanice). Doprava žalované z [obec] do Protialkoholní záchytné stanice byla provedena služebním vozidlem PČR, přičemž bylo najeto 92 km (Zjištěno z úředního záznamu PČR). Žalobkyni tak vznikly náklady 574 Kč. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila.

6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Dle § 24 odst. 3 věta prvá zákona č. 65/2017 Sb., náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba.

7. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalované v souladu se zákonem o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek vznikla povinnost uhradit náklady na dopravu do Protialkoholní záchytné stanice, které za žalovanou uhradila žalobkyně. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 574 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. Soud dále uložil žalované povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami částku 400 Kč představující soudní poplatek za podanou žalobu, neboť žalobkyně byla v řízení osvobozena od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Dle § 2 odst. 3 věta prvá zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel (žalobce) v řízení od poplatků osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek, nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Citované ustanovení upravuje tzv.„ přechod poplatkové povinnosti“. Žalobkyně byla v řízení ze zákona osvobozena, soud jejímu návrhu vyhověl, žalovaná nemá proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení a sama není od soudních poplatků osvobozena. S ohledem na uvedené proto soud uložil žalované povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami soudní poplatek, který dle položky 2 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků, činí částku 400 Kč.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení sestávají ze dvou paušálních náhrad výdajů (výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč, tj. 600 Kč.

10. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.