11 C 138/2024
č. j. 11 C 138/2024-46
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 251
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 71
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozená Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o vydání věci
I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) výrobního čísla: , hodnota, umístěné v bytové jednotce č. 107/18 na adrese , adresa, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 18. 10. 2024 domáhá vydání věci, a to měřícího zařízení - plynoměru s tvrzením, že ten se nachází v bytové jednotce žalovaného č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na adrese , adresa, . Zařízení zde bylo osazeno v souladu s § 71 zákona č. 458/2000 Sb. dne 26. 4. 2013. Žalobkyně obdržela dne 10. 5. 2024 žádost , právnická osoba, o ukončení distribuce plynu do uvedeného odběrného místa z důvodu neplacení s požadovaným ukončením ke dni 14. 5. 2024 v souladu s § 119 vyhlášky č. 349/2015, o Pravidlech trhu s plynem.
2. Žalobkyně se v rámci mimosoudního řešení věci snažila provést demontáž předmětného měřícího zařízení, avšak žalovaný neumožnil na adrese odběrného místa tuto demontáž, ačkoli byl žalobcem prokazatelným způsobem vyzýván k jeho zpřístupnění a přes veškeré úsilí spočívající v opakovaných návštěvách odběrného místa ve vyznačených termínech, se žalobkyni nepodařilo měřící zařízení demontovat. Žalované straně byla zasláno v rámci mimosoudního řešení předžalobní výzva ke sjednání si termínu demontáže měřícího zařízení. Žalobce doložil servisní zakázku – demontáž plynoměru s marnými pokusy demontáží dne 20. 5. 2024, 22. 7. 2024 a předžalobní výzvu ze dne 15. 8. 2024.
3. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně, která se k jednání omluvila. Žalovaný namítal pouze to, že v bytě se nezdržuje stále, a kdyby si žalobkyně sjednala s ním telefonicky schůzku předem, demontáži plynoměru by vyhověl. Pokoušel se také jednat o uzavření smlouvy na jeho jméno (byt údajně užíval jeho otec, který zemřel před 3 roky). Připustil, že mu volal nějaký pán, ale bylo to vždy až když byl u bytu a žalovaný se zde zrovna nenacházel.
4. Neoprávněný odběr plynu byl žalovanému oznámen dopisem ze dne 5. 6. 2024 s oznámením termínu odebráni plynoměru dne 17. 6. 2024 od 11 do 13 hodin. Dále totéž dopisem ze dne 8. 7. 2024 s termínem odebrání plynoměru dne 22. 7. 2024 mezi 9 – 11 hodinou. Podle protokolů o marném pokusu se v uvedených termínech odběr plynoměru nezdařil pro nepřítomnost žalovaného. První pokus o demontáž byl učiněn již dne 20. 5. 2024. Předžalobní výzva ze dne 15. 8. 2024, v které je uvedeno telefonické spojení, na kterém lze domluvit termín demontáže plynoměru, byla doručena žalovanému 26. 8. 2024.
5. Na základě shora uvedených listinných důkazů došel soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k umožnění demontáže plynoměru a přesto nezajistil přítomnost bytové jednotky – odběrného místa k její realizaci. I po předžalobní výzvě s uvedením spojení pro domluvení si termínu odebrání zařízení, zůstal pasivní. Soud tak posoudil jeho vyjádření jako irelevantní výmluvy. Proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost vydat žalobkyni shora specifikované měřící zařízení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobce.
6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. protože žalobkyně měla ve věci planý úspěch, přiznal jí soud i náhradu nákladů řízení v celkové výši 8 534 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč, 3 úkony právní služby podle § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 3 paušální náhrady podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, 21 % DPH.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.