11 C 145/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem trvale ulice a číslo , PSČ obec , zastoupená Mgr. jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa o zaplacení 33 985 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 10. 5. 2020 do zaplacení, to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 11 506 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 101,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 248,89 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 12 478,93 Kč od 30. 11. 2019 do 9. 5. 2020 a z částky 7 528,93 Kč od 10. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem 23,72 % p.a. z částky 12 478,93 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do částky 17 529 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 498,15 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 422,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 299,82 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % p.a. a s úrokem 23,72 % p.a. z částky 13 292,82 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám její právní zástupkyně náhradu nákladů řízení v částce 5 520 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně uplatnila žalobou podanou u Okresního soudu v Příbrami dne 30. 10. 2020 proti žalované nároky na zaplacení dlužných částek s příslušenstvím s odůvodněním, že tyto vyplývají ze smluv o půjčce uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a žalovanou.

2. Podle žaloby takto došlo k uzavření smlouvy [číslo] ze dne [datum], na základě které věřitel poskytl žalované půjčku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % p.a., dále odměnu za administrativní činnost 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč a dále doplňkovou službu životního pojištění 522 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 609 Kč, tj. měsíčně cca 2 436 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, když uhradila pouze 17 793 Kč. Ke dni podání žaloby dluží na jistině 13 299,82 Kč, na poplatku za služby 4 229,18 Kč, dále kapitalizované úroky 7 422,35 Kč z dlužné jistiny za dobu od 5. 8. 2017 do 29. 11. 2019 a plynoucí úrok 23,72 % p.a. z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 2 498,15 Kč za dobu od 12. 8. 2017 do 29. 11. 2019 a plynoucí zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 30. 11. 2019 do zaplacení. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].

3. Dne [datum] byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou druhá smlouva o půjčce [číslo] na základě které poskytl věřitel žalované půjčku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit kromě jistiny také sjednaný úrok 2 100 Kč při sazbě 23,72 % p.a., odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso 6 000 Kč + životní pojištění 406 Kč, vše v 58 týdenních splátkách po 406 Kč, tj. cca 1 696 Kč měsíčně. Žalovaná nedodržela podmínky smlouvy a zaplatila pouze 10 050 Kč. Žalobkyně se domáhá zaplacení služné jistiny 12 478,94 Kč, dlužné sjednané poplatky 3 977,07 Kč, dlužný kapitalizovaný úrok 6 248,89 za dobu od 31. 10. 2017 do 29. 11. 2019 a úrok 23,72 % p.a. z jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení, dlužného zákonného úroku z prodlení 2 101,19 Kč za dobu od 7. 11. 2017 do 29. 11. 2019 a plynoucího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z dlužné jistiny za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení. Pohledávka byla taktéž postoupena žalobkyni shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek.

4. Žalobkyně se jednání ve věci samo nezúčastnila s omluvou a soud postupoval dle ustanovení §101 odst.3. zákona č., 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a věc projednal v její nepřítomnosti. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. K první smlouvě uzavřené dne [datum] vznesla námitku promlčení, když splatnost dluhu nastala nejpozději 4. 8. 2017 a žaloba byla podána až dne 30. 10. 2020. Dále namítla neplatnost obou uzavřených smluv s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřovala dostatečně úvěruschopnost žalované při uzavírání smluv, neplatnost sjednaného životního pojištění, když není zřejmé jaké pojištění vlastně mělo být sjednáno, neboť žalobkyně nepředložila rámcovou pojistnou smlouvu, ke které mělo být sjednáváno, dále neplatnost sjednaného úroku pro jeho nepřiměřenost (dle žalované běžná úroková sazba v době uzavření smluv činila 2,12% p.a.).

5. Soud provedl dokazování žalobkyní označenými soudu předloženými listinami, a z nich zjistil následující skutečnosti.

6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě podmínek smlouvy poskytl věřitel žalované půjčku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet jistinu spolu s dohodnutým úrokem 23,72 % p.a., administrativním poplatkem a odměnou za hotovostní inkaso splátek a poplatkem za sjednané životní pojištění, celkem 55 322 Kč, v pravidelných 58 týdenních splátkách po 609 Kč. První splátka byla splatná 7 den po uzavření smlouvy, poslední splátka byla splatná 4. 8. 2017. Žalovaná dle žaloby dluží shora uvedené částky na jistině, poplatcích a příslušenství. Žaloba byla podána dne 30. 10. 2020. Soud k této smlouvě se v prvé řadě zabýval otázkou námitky promlčení a dospěl k závěru, že tato je oprávněná s ohledem na ustanovení § 629 odst.1. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., dle kterého promlčení lhůta činí tři roky. Podle § 6019 odst.1. o.z. počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně mohla právo na zaplacení tvrzeného dluhu uplatnit u soudu dnem 5. 8. 2017, kdy ses žalovaná dostala do prodlení s úhradou poslední splátky. Promlčení nastalo dne 6. 8. 2020 a v této lhůtě žaloba podána nebyla. Uplatněné nároky jsou promlčené a s ohledem na vznesenou námitku se soud dále dokazováním ve směru uvedených nároků vyplývajících z prvně uzavřené smlouvy ve vztahu k ní nezabýval.

7. Co se týká v pořadí druhé smlouvy o půjčce, ta byla uzavřena pod [číslo] dne [datum] na základě této smlouvy půjčila právní předchůdkyně žalobkyně žalované dalších 15 000 Kč za podmínky, že spolu s jistinou uhradí kapitalizovaný úrok za dobu trvání smlouvy 2 100 Kč při sazbě 23,72 % p.a., odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč a za hotovostní inkaso 6 000 Kč a za sjednání životního pojištění 406 Kč Celkem tedy měla žalovaná zaplatit 26 506 Kč v pravidelných 58 týdenních splátkách po 457 Kč Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze samotné smlouvy o půjčce. Z [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná v té době uváděla, že je vdaná, má dvě nezaopatřené děti, žije v nájemním vztahu jako manželka s manželem, je na rodičovské dovolené v domácnosti od listopadu 2013, pobírá rodičovský příspěvek 8 600 Kč, má další příjem 13 900 Kč, státní sociální dávky 1 200 Kč a přídavky na děti 5 500 Kč (v kartě označena tato položka jako ČID, tedy částečný invalidní důchod). Hradí nájemné a inkaso 4 900 Kč, výdaje domácnosti činí 12 000 Kč, splátky dřívějších úvěrů 5 800 Kč měsíčně a ostatní náklady (označené jako alimenty a ostatní) představují 1 000 Kč měsíčně. Rozdíl mezi příjmy a výdaji činí 5 500 Kč měsíčně. Jako dokumenty, z nichž byla tato situace ověřena jsou v [anonymizováno] zaškrtnuty výpis z účtu, pracovní smlouva manžela, nájemní smlouva a výměr ČID manžela. Tyto dokumenty nebyly žalobkyní navrženy k důkazu ani předloženy, přestože se na ně v žalobě odvolává v souvislosti s tvrzením, že při sjednávání smlouvy byly informace o prověření úvěruschopnosti žalované z nich ověřeny.

8. Dopisem ze dne 29. 11. 2019 oznámil věřitel žalované postoupení pohledávky žalobkyni. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 7. 5. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu v celkové výši 55 895,53 Kč plynoucího z obou smluv. Dopis byl odeslán doporučeně žalované dne 7. 5. 2020. Dle žaloby uhradila žalovaná na uvedenou pohledávku z druhé smlouvy 10 050 Kč.

9. Soud postupoval podle právní úpravy účinné ke dni vzniku závazkového vztahu, tj. podle o.z. a dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Podle § 9 odstavec 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. To znamená, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.), jinak je smlouva absolutně neplatná (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 – 39).

11. V žalobě jsou uvedena skutková tvrzení o získání zákonem požadovaných informací k prověření úvěruschopnosti dlužníka a jeho schopnosti splácet případně poskytnutý úvěr, když žalobkyně se odvolává na údaje poskytnuté žalovanou a zapsané do [anonymizována dvě slova] s tím, že povinností žalované bylo poskytnout úplné a pravdivé informace a tyto byly ověřeny dokumenty v [anonymizováno] označenými.

12. Žalobkyně nenavrhla k důkazu ani nepředložila žádné důkazy o ověřování případných jiných závazků žalované ve veřejně dostupných rejstřících, např. vedených exekucí, insolvenčním rejstříku, rejstříku bankovních či nebankovních dlužníků apod. Nelze ani zjistit, jakým způsobem došel věřitel k ověření tvrzení žalované o výdajích domácnosti částkou 12 000 Kč, ani o tom, jaké další předcházející závazky (kromě závazku z prvně uzavřené smlouvy s týmž věřitelem) žalovaná splácela a zda řádně, když tyto dluhy evidentně s ohledem na údaj v [anonymizována dvě slova] existovaly. S ohledem na nízký měsíční příjem žalované ve formě rodičovského příspěvku, jehož vyplácení, podle jeho výše 8 600 Kč měsíčně při celkové výši rodičovského příspěvku dle § 2 zákona č. 191/2020 Sb. v tehdy platném znění činil nejvýše 220 000 Kč, mělo být v roce 2016 ukončeno, a absenci důkazů, z nichž měly být údaje o dalších příjmech žalované či jejího manžela ověřeny, a i s ohledem na absenci jakýchkoliv důkazů k otázce pravidelných výdajů žalované, soud uzavřel vyhodnocení dokazování v tomto směru tak, že žalobkyně neprokázala provedení žádného prověření úvěruschopnosti žalované a smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou.

13. K jednání se žalobkyně nedostavila a připravila se tak o dobrodiní ustanovení § 118a odst.1,3, a § 119a odst.1. o.s.ř. Soud nepřihlédl k podmíněné žádosti žalobkyně o případné odročení jednání v případě, že tvrzené skutečnosti nebudou dostatečné pro vyhovění žalobního návrhu (viz ustanovení § 41a odst. 2 o.s.ř.).

14. Soud uzavřel otázku dokazování tak, že žalobkyně nesplnila svoji důkazní povinnost ve smyslu ustanovení § 101 odst.1. písm.b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř. k prokázání řádného splnění podmínek daných citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru k možnosti jeho poskytnutí.

15. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy posoudil soud uplatněný nárok jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst.1. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč, žalovaná vrátila 10 050 Kč, nadále tak dluží 4 950 Kč. Tuto částku soud uložil žalované k zaplacení spolu se zákonným úrokem z prodlení od 10. 5. 2020 do zaplacení. Vydání bezdůvodného obohacení je splatné na výzvu, tzn. že prodlení nastává nejdříve dne následujícího po doručení výzvy (k tomu srovnej např. roz. NS sp.zn. 33 Odo 871/2005). Předžalobní výzva byla odeslána dne 7. 5. 2020 a dostala se do sféry vlivu žalované 9. 5. 2020 Lhůta k plnění byla stanovena třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst.1. věta první o.s.ř. Ve zbytku soud jako nedůvodnou zamítl.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst.2. o.s.ř. Soud určil částku náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 6 642 Kč sestávající z odměny žalovanou zastupující advokátky za dva hlavních úkonů právní služby po 2 460 Kč (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání soudu) dle § 8, § 7 bod 5 vyhl.č.177/1996 Sb. o advokátním tarifu, dále jen AT, dvou režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst.

3. AT, náhrady ztráty času na cestě k jednání soud z [obec] do Příbrami a zpět za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst.1,3, AT, cestovné na cestě z [obec] do Příbrami a zpět, tj. 121,8 km, osobním vozidlem [příjmení] [jméno] reg.zn. [anonymizováno], při ceně opotřebení a pohonných hmot dle vyhl.č. 589/2000 Sb. a spotřebě 5,5 l/ 100 km benzinu Natural – 722 Kč. Přitom podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil mezi žalobkyni a žalovanou a žalobkyni jako ve větší míře neúspěšnému účastníkovi, uložil povinnost zaplatit žalované jako úspěšnějšímu účastníkovi tohoto řízení k rukám její právní zástupkyně (§ 149 odst.1. o.s.ř.) náhradu nákladů ve výši 5 520 Kč. Soud prvního stupně náhradu nákladů řízení totiž poměřil tzv.absolutním úspěchem žalované ve věci, který byl 83,10 %. Relativní úspěch žalované ve věci byl 91,55 % a neúspěch ve výši 8,45 %. Soud totiž vycházel z toho, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky přiznané včetně zákonných úroků z prodlení splatných do rozhodnutí soudu a tuto částku pak poměřil z původně vymáhané pohledávky se smluveným úrokem a zákonným úrokem z prodlení splatným ke stejnému datu. Takto žalobkyně požadovala původně celkem 62 128,30 Kč a přiznáno jí bylo 5 253,49 Kč (K tomu srovnej nález Ústavního soudu ČR I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010).