11 C 150/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalobkyně a žalovaného zastoupený anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím o protinávrhu o zaplacení 775 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 210 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 26. 11. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalovaného o zaplacení částky ve výši 775 000 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 178 411 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26. 11. 2020 domáhá proti žalovanému zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Příbrami sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a následně 15. 11. 2018 uzavřeli účastníci dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a úpravě práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství. V rámci této dohody v [anonymizováno] se žalovaný zavázal žalobkyni jako bývalé manželce přispívat na její výživu od 1. měsíce následujícího od podpisu předmětné dohody částku 30 000 Kč po dobu 128 měsíců, tedy po dobu 10 let a 8 měsíců. Výživné má poskytovat do srpna 2029. Až do prosince 2019 žalovaný plnil tento závazek a od ledna 2020 již výživné přestal poskytovat a za 10 měsíců od ledna 2020 do října 2020 mu na uvedeném závazku vznikl dluh 300 000 Kč, který neuhradil ani po předžalobní výzvě žalobkyně z 13. 10. 2020.

2. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem ze dne 14. 12. 2020, který byl následně zrušen usnesením ze dne 2. 3. 2021 pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou.

3. Podáním ze dne 18. 3. 2021 žalovaná vzala žalobu částečně zpátky, a to co do částky 90 000 Kč, kterou žalovaný po podání žaloby dne 8. 3. 2021 uhradil. Soud proto usnesením ze dne 27. 4. 2021 řízení částečně v rozsahu 90 000 Kč s příslušenstvím zastavil dle ustanovení § 96 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., neboť žalobkyně zmíněným podáním vzala žalobu zpět nejen co do částky 90 000 Kč ale i co do žalovaného příslušenství z této částky.

4. Žalovaný nesouhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání a při jednání ve věci samé dne 29. 6. 2021 uvedl, že s žalobou nesouhlasí a vznáší proti žalovanému nároku námitku započtení svých vlastních nároků proti žalobkyni a to pohledávky 780 000 Kč, která mu byla postoupena firmou [právnická osoba] smlouvou ze dne 4. 1. 2021. Dále pak uvedl, že započítá další svoji pohledávku ve výši 205 000 Kč postoupenou mu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . smlouvou ze dne 4. 1. 2021. Zároveň krátkou cestou předložil protinávrh ze dne 28. 6. 2021 s tím, že po žalobkyni požaduje zaplacení částky 205 000 Kč jako samostatný nárok odkoupený od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Soud přerušil jednání do 17. 8. 2021 s tím, že je třeba, aby se žalovaná strana seznámila s přednesenou obranou a protinávrhem. Soud vyměřil žalovanému z protinávrhu soudní poplatek.

5. Žalobkyně reagovala podáním ze dne 9. 7. 2021, ve kterém uvedla, že v žádném případě nesouhlasí s obranou a protinávrhem žalovaného. Co se týká pohledávky [právnická osoba] [anonymizováno] . [anonymizováno] ve výši 780 000 Kč, představující hodnotu údajně žalobkyní zcizených mincí v domě [adresa] [ulice] v [obec], kde žalobkyně po určitou dobu bydlela, žalobkyně uvádí, že nikdy neodcizila ani v mincích, ani v bankovkách žádnou částku, která by byla majetkem zmíněné společnosti a tato společnost ani neměla v domě [adresa] v [obec] sídlo. Dům je v majetku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Vyjadřuje podivení nad tím, že by zmíněná společnost při odcizení tak vysoké sumy, jako je 780 000 Kč, toto ponechala bez řešení prostřednictvím Policie ČR. Ze smlouvy o postoupení pohledávek také nelze zjistit, kdy mělo k údajné krádeži ze strany žalobkyně dojít. Má za to, že s ohledem na vlastnictví zmíněné nemovitosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . v případě, že by [právnická osoba] s . r. o. uložila zde tuto sumu, měla by mezi společnostmi být uzavřena smlouva o úschově. Nic takového nebylo tvrzeno ani dokládáno. Má za to, že se jedná o předstíranou pohledávku. Navíc pokud by skutečně pohledávka existovala, smlouva sama o sobě by byla neplatná, neboť je podepsána na jedné straně žalovaným za postupitele coby jednatel postupující společnosti a zároveň coby postupníkem na straně druhé. Přitom by se jednalo o převod majetku společníkovi jejímu jednateli a měl by být dán předchozí souhlas valné hromady. Co se týká pohledávky odkoupené žalovaným údajně od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . ve výši 205 000 Kč, ani s touto nesouhlasí a neuznává ji. Žalobkyně uvádí, že pohledávka se skládá z bezdůvodného obohacení za užívání rodinného domu [adresa] v [obec] její osobou za dobu od 1. 7. 2019 do 15. 9. 2019 ve výši 45 000 Kč a škody 160 000 Kč z titulu odcizených věcí tvořících vybavení rodinného domu [adresa] v [obec]. Žalobkyně uvádí, že nikdy z rodinného domu v [adresa] nic neodcizila a pokud se tak stalo, jistě by [právnická osoba] a. s . podala trestní oznámení a řešila by věc policie. Žalobkyně byla na základě dohody o vypořádání zaniklého SJM oprávněna dům užívat do 30. 6. 2019. Následně obdržela od žalovaného návrh dohody o narovnání, ve kterém žalovaný svým úředně ověřeným podpisem ze 14. 11. 2019 potvrzuje, že žalobkyně svoji povinnost vyklidit dům a předat jej ke dni 30. 6. 2019 splnila. Nechápe, jak nyní může tvrdit, že něco takového neudělala a že dluží zmíněnou částku za další bezdůvodné užívání a tedy obohacení, když sám potvrdil, že dům byl vyklizen a předán. Tato pohledávka evidentně neexistuje a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . jí tak nemohla ani platně postoupit. Poukazuje i na nesrovnalosti v postupu žalovaného, který tvrdí, že měl existující pohledávky za žalobkyní a pokud by tyto měly reálný podklad (základ), pak by těžko přistoupil k tomu, že by část žalované pohledávky ve výši 90 000 Kč po podání žaloby dobrovolně uhradil. Proto žalobkyně navrhuje protinávrh jako nedůvodný zamítnout. Žalovaný doplnil svoje vyjádření podáním ze dne 9. 11. 2021, kde se jednak rozsáhle vyjadřuje k dalšímu sporu účastníků řešenému ve směnečném řízení, které nesouvisí s tímto řízením, a k samotné své obraně uvádí, že dne 15. 11. 2018 uzavřel s žalobkyní dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, kterou se v článku [anonymizováno] žalobkyně zavázala do 30. 6. 2019 vyklidit a předat [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . prostory v domě [adresa] [ulice] v [obec], které do té doby užívala, odhlásit své trvalé bydliště z uvedeného domu a ponechat zde vybavení v majetku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Žalobkyně se do 30. 6. 2019 neodstěhovala a prostory nevyklidila, když přesný den odstěhování žalobkyně není žalovanému znám, protože oficiálně nikdy prostory nepředala a nesepsala předávací protokol. Nicméně za dobu od 1. 7. do 15. 9. 2019 ji vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 45 000 Kč, což odpovídá obvyklé výši nájmu rodinných domů v [obec] v rozhodném období. Také se neodhlásila z místa trvalého bydliště a toto řešil následně právní zástupce žalovaného. Žalobkyně taktéž odvezla z domu [adresa], nebo si nechala odvézt, vybavení v majetku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . v hodnotě 160 000 Kč. Tuto pohledávku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . postoupila žalovanému. Žalovaný a jeho syn [jméno] [celé jméno žalovaného] a syn [jméno] [celé jméno žalovaného] jsou společníky a vlastníky obchodních podílů ve [právnická osoba] [anonymizováno] . [anonymizováno] a žalovaný je zde jednatelem. Společnost je provozovatelem několika desítek [anonymizováno] a provozoven s [anonymizováno] a tržbu svážejí a ukládají do centrály společnosti v [obec]. Hotovost z tržby v bankovkách byla ukládána pravidelně do pokladny či banky. Hotovost tržby v mincích je průběžně soustřeďována v uzavřené a zabezpečené místnosti v přízemí domu [adresa] [ulice] v [obec]. Přístup do chráněné místnosti měla žalobkyně a žalovaný. Zpravidla 1x za 3 měsíce byla hotovost v mincích ukládána na účet v bance. Důvodem toho jsou požadavky banky kladené na vklad mincí. Společnost pravidelně vkládala peněžní hotovost v mincích v objemu [anonymizována dvě slova] až [částka] do banky. Po odstěhování žalobkyně z domu jednatel společnosti zjistil, že ze zabezpečené místnosti byla odcizena hotovost v mincích ve výši 780 000 Kč. Přitom vstup do této místnosti nejevil žádné známky násilného vstupu či poškození. Podezřelou z odcizení 780 000 Kč byla žalobkyně, která se při jednání s žalovaným k odcizení mincí doznala a tvrdila, že se jedná o její podíl na společnosti a proto si jej vzala, neboť jí patří. Společný obchodní podíl ve [právnická osoba] [anonymizováno] . [anonymizováno] žalobkyně a žalovaného však byl vypořádán v rámci dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů. Vzniklou situaci řešila společnost prostřednictvím svých společníků. Ti se dne 20. 10. 2019 rozhodli, že nebudou na svoji matku a bývalou manželku podávat trestní oznámení a manko vyřešili vlastními vklady. Na výzvu společnosti z 11. 12. 2020 k úhradě odcizené částky žalobkyně nereagovala.

6. Podáním ze dne 18. 1. 2022 žalovaný navrhl přerušení řízení do doby pravomocného rozhodnutí Policie ČR ve věci vedené pod [číslo jednací], neboť žalovaný 14. 1. 2022 byl předvolán na uvedený útvar policie k podání vysvětlení k trestnímu oznámení, které na něho podala žalobkyně. Žalovaný zde byl poučen o povinnosti zachovat mlčenlivost o skutečnostech, které měly být předmětem jeho podání vysvětlení. Soud při jednání dne 20. 1. 2022 návrh na přerušení řízení zamítl. Soud má za to, že se jedná o účelový návrh a soud v žádném případě nebude vyčkávat případného trestního řízení a jeho výsledku, neboť pro rozhodnutí ve věci samé je nepodstatné.

7. Soudce seznámil účastníky v rámci tohoto jednání ve věci samé s přípravou k jednání. Uvedl, že žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného výživného na základě dohody uzavřené mezi nimi dne 15. 11. 2018 a žalovaný na počátku prvního přerušeného jednání vznesl jednak námitku započtení a posléze také protinávrh, kterým se domáhá proti žalobkyni nároků, které mu byly postoupeny [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba], a to 205 000 Kč a 780 000 Kč. Žalobkyně s existencí uplatněných nároků nesouhlasí. Mezi účastníky je nesporné, že uzavřeli dohodu o vzájemném majetkovém vypořádání po rozvodu jejich manželství dne 15. 11. 2018, kterou se žalovaný mimo jiné zavázal po sjednanou dobu jí hradit výživné ve výši 30 000 Kč měsíčně a kterou žalovaná se zavázala vyklidit dům v [obec] do určité doby. Vše ostatní je mezi účastníky sporné, zejména zda žalovaný má vůči žalobkyni finanční nároky tvrzené v započtení a protinávrhu, a to jak co do jejich existence, tak co do postoupení na žalovaného uvedenými původními věřiteli. Soud v tomto směru provede dokazování navrženými důkazy a případně poučí účastníky podle § 118a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že se jedná o první jednání ve věci samé, soud upozornil účastníky na zákonnou koncentraci řízení ke skončení tohoto prvního jednání ve věci samé.

8. Soud provedl důkazy listinnými důkazy a z nich zjistil následující skutečnosti. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozvedeno manželství žalovaného a žalobkyně. V dohodě o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti po rozvodu manželství ze dne 15. 11. 2018 účastníci předně vypořádávají majetek náležející do zaniklého společného jmění manželů. Takto v článku [anonymizováno] byly předmětem dohody učiněny mimo jiné movité věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti nacházející se v místě jejich posledního společného bydliště v rodinném domě [adresa] v [obec] specifikované v příloze [číslo] příloze [číslo]. Nutno podotknout, že ani žalobkyně, ani žalovaný tyto přílohy soudu nepředložili, a to přesto, že k tomu byli vyzváni. Přitom v článku [anonymizováno] dohody se uvádí, že žalobkyně se stává výlučným vlastníkem movitých věcí uvedených v článku [anonymizováno] příloha [anonymizováno] a žalovaný výlučným vlastníkem movitých věcí uvedených v článku [anonymizováno] příloha [anonymizováno] této dohody. V článku [anonymizována dvě slova] dohody se prohlašuje, že účastníci měli poslední společní bydliště v domě [adresa] [ulice] v [obec] patřící vlastnicky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Žalobkyně a zúčastněná osoba paní [jméno] [příjmení], což je matka žalobkyně, se zavazují nejpozději do 30. 6. 2019 vyklidit a vyklizené předat [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . jimi užívané prostory v tomto domě a odhlásit své trvalé bydliště v tomto domě. Žalobkyně se zavazuje ponechat v domě vybavení, které je v majetku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Žalovaný se zavazuje uhradit za žalobkyni [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . náklady na pobyt a užívání nemovitostí do 30. 6. 2019. V článku [anonymizováno] se sjednává závazek žalovaného platit žalobkyni měsíčně na její výživu dohodnuté výživné a to od 1. dne měsíce následujícího po podpisu této dohody 30 000 Kč měsíčně po dobu 128 měsíců. Dohoda je podepsaná žalobkyní, žalovaným a [jméno] [příjmení] s úředně ověřenými podpisy. Dopisem ze dne 13. 10. 2020 právní zástupkyně žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě dluhu na výživném ve výši 300 000 Kč za dobu od ledna do října 2020 vzniklého. Dopis byl zaslán na adresy žalovaného [ulice a číslo], [obec], kde je u dodejky nečitelný podpis a pak ještě na adresu [adresa], kde opět byl někomu podle doručenky dopis předán. Podle informace o platbě ze dne 8. 3. 2021 na účet žalobkyně uhradil žalovaný 90 000 Kč jako dlužné výživné za leden, únor a březen 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 1. 2021 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . zastoupená členem správní rady [jméno] [celé jméno žalovaného] žalovanému postupuje pohledávku za žalobkyní ve výši 205 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, z titulu bezdůvodného obohacení za užívání domu [adresa] [ulice] v [obec] a přilehlé zahrady v období od 1. 7. 2019 do 15. 9. 2019 ve výši 45 000 Kč a škody ve výši 160 000 Kč z titulu odcizení věcí tvořících vybavení rodinného domu, a to za cenu 50 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 1. 2021 [právnická osoba] [anonymizováno] . [anonymizováno] zastoupená jednatelem [celé jméno žalovaného], tedy žalovaným, žalovanému postupuje svoji pohledávku za žalobkyni ve výši 780 000 Kč s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení z titulu odcizení peněžní hotovosti z rodinného domu [adresa] [ulice] v [obec] v mincích určených k výměně v bance za 100 000 Kč. Dopisem ze dne 11. 12. 2020 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . zastoupená žalovaným vyzývá žalobkyni k úhradě vzniklé škody a bezdůvodného obohacení ve výši 205 000 Kč, když bezdůvodné obohacení za dobu od 1. 7. do 15. 9. 2019 vzniklo užíváním domu [adresa] v [obec] a to měsíčně 18 000 Kč, což odpovídá výši nájmu za obdobné nemovitosti v lokalitě [obec]. Dále pak pohledávka je tvořena částkou představující škodu ve výši 160 000 Kč společnosti vzniklé tím, že z domu a zahrady přilehající k předmětné nemovitosti byly odcizeny věci ve vlastnictví společnosti. Dopisem ze dne 5. 1. 2021 žalovaný vyzývá žalobkyni k zaplacení částky 205 000 Kč a 780 000 Kč s odkazem na to, že tyto pohledávky koupil od původních věřitelů a zároveň tyto započítává proti jejímu nároku na zaplacení dlužného výživného za dobu leden 2020 až prosinec 2020 ve výši 360 000 Kč. Dopisem ze dne 3. 11. 2020 adresovaným právní zástupkyni žalobkyně žalovaný popisuje shodně s již uvedenými skutečnostmi, že žalobkyně způsobila škodu 160 000 Kč [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . a dále odcizila hotovost [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] . ve výši 780 000 Kč v mincích určených k výměně v bance a bylo by vhodné, protože existující další pohledávky a vzájemné nároky v dopise uváděné, aby se všichni účastníci sešli a pokusili se věc vyřešit mimosoudní cestou.

9. Právní zástupce žalobkyně uvedl, že nesouhlasí se smlouvami o postoupení pohledávek. Smlouva o 780 000 Kč je neurčitá a nejasná a není z ní zřejmé, kdy měla pohledávka vůbec vzniknout, jaká je její celková výše, příslušenství není vůbec specifikováno, není zřejmé, co vlastně bylo postupováno. Podle výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno] . [anonymizováno] jsou společníky [celé jméno žalovaného] ve výši obchodního podílu 40 %, [jméno] [celé jméno žalovaného] ve výši obchodního podílu 30 % a stejný obchodní podíl vlastní [jméno] [celé jméno žalovaného]. Podle internetového výpisu informací o pozemku je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je objekt [adresa] – bydlení [ulice], [obec] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Podle prezenční listiny akcionářů [právnická osoba] a. s . z mimořádné valné hromady ze dne 14. 12. 2015 se této zúčastnili všichni vlastníci akcií a to [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného], což stvrdili jmenovaní svými podpisy stejně tak, jako zapisovatel [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V dohodě o narovnání, která měla být uzavřena mezi žalobkyní, žalovaným a paní [jméno] [příjmení], se uvádí, že žalobkyně a [jméno] [příjmení] splnily svoji povinnost a ke dni 30. 6. 2019 vyklidily a vyklizené předaly jimi užívané prostory v domě [adresa] v [obec] [ulice] a související pozemky a [jméno] [příjmení] splnila svoji povinností a se [právnická osoba] a. s . uzavřela smlouvu o vzdání se práva věcného břemene doživotního užívání bytu v této nemovitosti. Dále si sjednávají další podmínky. Dohoda je podepsána pouze žalovaným a to s úředně ověřeným podpisem dne 14. 11. 2019. Podle poštovního podacího lístku odeslal žalovaný právní zástupkyni žalobkyně dne 7. či 9. 11. 2020 dopis ze dne 3. 11. 2020. Dopisem ze dne 11. 12. 2020 [právnická osoba] [anonymizováno] . [anonymizováno] vyzývá žalobkyni k zaplacení vzniklé škody a bezdůvodného obohacení 780 000 Kč, které vznikly vypáčením dveří přízemního prostoru rodinného domu v [obec], [adresa] a odcizením mincí [právnická osoba] [anonymizováno] . [anonymizováno], které byly připraveny k výměně v bance. Dopis byl podle potvrzení pošty odeslán dne 14. 12. 2020. Podle poštovního podacího lístku ze dne 14. 12. 2020 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . odeslala dopis žalobkyni. Žádostí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu žalobkyně ze dne 2. 2. 2021 se právní zástupce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . domáhá u [stát. instituce] zrušení evidence trvalého pobytu žalobkyně na adrese této společnosti v nemovitosti [ulice a číslo], [obec]. Dopisem ze dne 3. 2. 2021 bere tuto žádost zpět, neboť došlo ke zrušení údaje o místu trvalého pobytu jmenovanou. [stát. instituce] usnesením ze dne 8. 2. 2021 řízení zastavil. V listině datované 4. 1. 2021 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . zastoupená [údaje o zástupci] projednání odcizení hotovosti 780 000 Kč a způsob vyrovnání. Předseda valné hromady, kterým byl žalovaný, oznámil, že tuto hotovost odcizila žalobkyně ze schránky umístěné v domě [adresa] v [obec], ztráta byla zjištěna po jejím odstěhování 15. 9. 2019 a byla připravena ke vkladu do banky. Je možné to řešit oznámením krádeže orgánům činným v trestním řízení nebo poskytnutím finančních prostředků z vlastních zdrojů společníků do společnosti na pokrytí odcizené hotovosti. Po diskuzi bylo, vzhledem k příbuzenskému vztahu mezi žalobkyní a společníky a pravděpodobně negativního dopadu na rodinné vztahy a pověst rodiny, dohodnuto, že nebude podáváno trestní oznámení a společníci se zavázali, že každý vloží do společnosti na vyrovnání odcizené částky vlastní peněžní prostředky a to [celé jméno žalovaného] 480 000 Kč, [jméno] [celé jméno žalovaného] 150 000 Kč a [jméno] [celé jméno žalovaného] 150 000 Kč, pročež hlasovali 100 % všichni přítomní společníci, kteří také byli podle prezenční listiny ze dne 20. 10. 2010 jednání osobně přítomni.

10. K dotazu soudu žalobkyně uvedla, že si nepamatuje, kolikátého se odstěhovala z domu [adresa] v [obec], nicméně dodržela dohodu uzavřenou s žalovaným o majetkoprávním vypořádání. Soud jednání odročil za účelem pokračování v dokazování listinnými důkazy a svědeckými výpověďmi navržených svědků. Při jednání dne 3. 3. 2022 soud doplnil dokazování dalšími důkazy účastníky navrženými, a to kupní smlouvou ze dne 18. 10. 2015, kterou [jméno] [příjmení] prodává [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . 2x venkovní kamenný stůl, materiál žula, kamenná noha za 80 000 Kč s místem dodání [obec], [adresa]. Fakturou [číslo] ze dne 4. 12. 2013 prodává [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za 10 162 Kč, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] 25 460 Kč, [anonymizována dvě slova] za 1 303 Kč, propojovací pružnou trubici [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] za 2 353 Kč, celkem za 39 278 Kč. Podle výdajového pokladního dokladu firmy [právnická osoba] tato uhradila částku v hotovosti 4. 12. 2013. Žalovaný uvedl, že ostatní účetní doklady k tvrzeným odcizeným věcem dohledány nebyly.

11. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] uvedl, že žalobkyně a žalovaný jsou jeho rodiče. Svědek uvedl, že dva dny před jednáním se s žalovaným, tedy se svým otcem, bavil o probíhajících sporech a dozvěděl se, že má jít o spor ohledně odcizených věcí z domu. V tom domě také žil, ale nepamatuje si, kdy se z něj odstěhoval, už je to dlouho. Studoval v [země] a za rodiči do domu dojížděl. Teď tam nebydlí, dojíždí tam pouze za babičkou. K výzvě soudu uvedl, že už je to dlouho, ale odcizené věci byly [anonymizována tři slova], jinak je pojal do soupisu, který podepsal. Soupis vypracoval právní zástupce [anonymizováno] [příjmení] a svědek jej podepsal. Sám soupis nevytvářel. Jednalo se o venkovní kamenné stoly. Pokud je v soupisu uvedená sedací souprava, jednalo se o černou sedací soupravu v obýváku. Byly tam dvě, jedna světlejší a jedna černá. Tyto sedací soupravy byly kožené a byl tam také kamenný stůl v obýváku, který tam pak ale také už nebyl. Dále si vzpomněl, že na seznamu je ještě [anonymizována dvě slova], ví, že bylo v garáži a používalo se na stavbách. [obec] bylo vytápěné, neví, snad naftou. Co se týká odcizených peněz, on nebo otec, tj. žalovaný, jezdili po provozovnách a dělali vyúčtování. Měli v té době asi [anonymizována dvě slova] a jednalo se o tržby za [anonymizováno]. Pokud se jednalo o bankovky, ve většině je hned vkládali do banky, drobné mince sváželi do [obec] do domu [ulice], kde měli v garáži speciální místnost a také počítačku na peníze. Tam mince přepočítávali, zkontrolovali, jestli je to v pořádku a dávali je do sáčků nebo do kyblíků a na ně psali, kolik je tam mincí. Ohledně těchto finančních prostředků nevedli pokladní knihu. Nedá se říci, jak pravidelně tyto mince odváželi do banky. Bylo to jednou za 3 měsíce. Záleželo na tom, kolik jich svezli a také na sjednání termínu v bance. O tom, že byly mince odcizeny, se dozvěděl od svého otce. Otec svolal firmu, protože se jedná o rodinnou firmu, aby jako rodina tuto věc vyřešili. Kolik bylo odcizeno, si nepamatuje. Peníze patřily firmě [právnická osoba], domluvili se, že to vyřeší tak, že oni tři složí své peníze do pokladny společnosti, protože to nechtěli řešit přes policii, když se to týká rodiny. Pokud se pamatuje, on s bratrem zaplatili každý 150 000 Kč a zbytek složil otec. On sám dal peníze ze svého v hotovosti. Co se týká domu [adresa] v [obec], ten užívala žalobkyně, tj. jeho matka, a její matka, tedy babička svědka. Do kdy jej užívaly, si nevzpomíná. Od otce ví, že měli nějakou dohodu, do kdy se mají vystěhovat. On sháněl nájemníky, ale pak to padlo, protože matka tam ještě byla. Nyní užívá dům babička s přítelem. Dům je patrový a jedno patro obývají nájemníci. Když se matka s babičkou odstěhovaly, nějakou část klíčů mu dávala matka a nějakou babička, ale nevybaví si, ve kterém období to bylo. Asi za 3 nebo 4 měsíce potom pronajali patro a k tomu by měla být nájemní smlouva. Co se týká počtu odcizených mincí, vedli si nějaké tabulky, protože přepočítávali mince po svezení a vedli si s bary nějaké účetnictví, a podle toho zjistili, kolik vybrali a kolik schází. Poslední přepočítávání před zjištěným odcizením bylo asi 2,5 měsíce. Že byly mince odcizeny, mu volal otec. Nepamatuje si, zda bylo něco se zámkem. Klíče od domu měl otec a on. [příjmení] od místnosti v garáži měl pouze otec. Nebyl u stěhování matky, ani neví, co si odvezla. Až dodatečně se dozvěděl, že některé věci zmizely. Čalouněné postele byly v domě 3 a myslí, že zmizela jedna. Matka se nikdy nezúčastnila svážení a přepočítávání a odvážení mincí.

12. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] uvedl, že žalovaný je jeho otec a žalobkyně nevlastní maminka. O tom, že měly být odcizeny nějaké mince, se dozvěděl v roce 2019. Když dostal předvolání k jednání, bavil se o té věci s otcem, protože ho zajímalo, proč má jít k soudu. Že byly odcizeny mince, se dozvěděl od otce, který je svolal do [obec], a domluvili se, že to zaplatí ze svého. On podle dohody složil 150 000 Kč, stejně jako bratr a zbytek doplatil otec. O tom se sepisoval zápis. O chod firmy se staral otec a bratr. [příjmení] sám to neřešil. Neověřoval, kolik se ztratilo, vyšel z toho, co řekl otec. Mělo se jednat o drobné mince svážené z provozoven. Do kdy bydlela matka v [obec], [adresa] neví, ale problém s penězi byl zjištěn až poté, co se odstěhovala. Jak dlouho po odstěhování to bylo, to neví. Nebyl u stěhování matky, ani neví, co si brala a kdo jí s tím pomáhal.

13. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že je matkou žalobkyně. Svědkyně uvedla, že v domě [adresa] v [obec] bydlela sama, účastníci tam přijížděli a odjížděli. V době, kdy se stěhovala z domu, bydlela tam i její dcera. Dcera bydlela dole a svědkyně nahoře v domě. Jak dlouho to bylo, neví. Žalobkyně jí slíbila byt, proto se z domu odstěhovaly, ale byt jí nekoupila, resp. jej nedostala a žalovaný ji vzal zpátky. Ona se stěhovala o 10 – 14 dní dříve než dcera. Pomáhali jí její bratři a přítel [jméno] [příjmení]. Tehdy se stěhoval obývák a postel, kterou si ona koupila od žalobkyně. Stěhovaly se do dvou bytů, žalobkyně do jednoho a svědkyně do druhého na [obec]. Ví, že tehdy si žalobkyně odstěhovala nějakou skříň, stůl co si kupovala. Sedačku prodala žalovanému. Postel, kterou prodala svědkyni, byla její dcery. Ta si ji kupovala v době, kdy už se s žalovaným rozhádali. Do té doby užívali společné letiště. Neví nic o tom, jestli v domě byly nějaké peníze. Přístup k tomu neměla. Nikdy neviděla žalobkyni, že by do místnosti, kde byly peníze, chodila a něco si tam brala. Ani žalobkyně, ani nikdo jí neříkali, že by si tam žalobkyně nějaké peníze brala. O stěhování žalobkyně nic neví. Ví, že na zahradě domu byly 2 kamenné stoly a ty prodala žalobkyně bratranci jejího přítele [jméno] [příjmení] do [obec]. Myslí si, že byly ve vlastnictví žalobkyně a žalovaného, protože je kupovali, když byli manželé. U koupě těch stolů byla ona s žalovaným asi 10 let předtím.

14. Soud poté usnesením podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání toho, že žalobkyně užívala dům [adresa] [ulice] v [obec] bez právního důvodu v období od 1. 7. do 15. 9. 2019 a v této souvislosti se bezdůvodně obohatila částkou 45 000 Kč a z domu a zahrady odcizila nemovité věci uvedené v soupisu ze 4. 1. 2021 [právnická osoba] [anonymizováno] a té tak vznikla škoda 160 000 Kč a dále, že odcizila z domu [adresa] [ulice] v [obec] mince v hodnotě 780 000 Kč ku škodě [právnická osoba] [anonymizováno] a že tato pohledávka byla společností právoplatně postoupena žalovanému, neboť z dosud provedeného dokazování soud nemá nic z toho za prokázáno. Soud poučil žalovaného, že nebudou-li skutková tvrzení doplněna a důkazy označeny, nepřihlédne k započtení a zamítne i protinávrh žalovaného. Soud upozornil žalovaného, že není aktivně legitimován k tomu, aby se domáhal částky 780 000 Kč, neboť v době, kdy společnost žalovanému pohledávku postoupila, tato již neexistovala. Vzhledem k tomu, že společníci tvrzený nárok proti žalobkyni za ni sami uhradili, nárok jako takový společnosti vůči žalobkyni zanikl a pohledávka neexistovala a nemohla být proto platně postoupena. Právní zástupce žalovaného uvedl, že trvá na výpovědi svědka [jméno] [příjmení] s tím, že žalovaný vznáší námitku započtení částky 480 000 Kč jako svého nároku vůči žalobkyni s ohledem na to, že on sám žalobkyni uhradil tuto částku [právnická osoba] [anonymizováno] s tím, že k tomu navrhuje k důkazu účetní doklady. Soud upozornil, že žalovaný neprokázal vůbec otázku zmizení částky 780 000 Kč jako takové s tím, že tuto sumu v mincích měla odcizit žalobkyně, a zároveň upozornil žalovaného, že tento krok, který učinil, je vznesen po koncentraci řízení. Tzn. že nebude k němu přihlížet.

15. Dne 19. 4. 2022 doplnil žalovaný účetní doklady, které dříve navrhoval k důkazu a které zřejmě následně dohledal a které proto soud při jednání dne 21. 4. 2022 provedl k důkazu. Jedná se o fakturu [číslo] společnosti [právnická osoba] vystavené [právnická osoba] a. s. dne 14. 10. 2015 na celkem 40 895 Kč. Účtuje se dodávka [anonymizováno 12 slov]. Daňovým dokladem ze dne 20. 11. 2015, č. zakázky [číslo] ze dne [datum] společnost [právnická osoba] účtuje [právnická osoba] [anonymizováno] sedací soupravu potaženou látkou bílé barvy za 24 999 Kč včetně DPH, bez DPH 20 660,33 Kč.

16. Při jednání dne 21. 4. 2022 svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že účastníky řízení zná, a to žalovaného z podnikání a žalobkyně od něj kupovala bytovou jednotku. Pomáhal stěhovat jak žalobkyni, tak i její maminku paní [příjmení] ze [obec] do [obec] do bytových jednotek, které od něj žalobkyně kupovala. Bylo to o víkendu, myslí si, že 15. 9. 2019, určitě to byla neděle, a pomáhal mu s tím jeho bratranec [jméno] [příjmení]. [příjmení] půjčoval dodávku, která věci odvážela do [obec]. Žalobkyně mu také nabídla, že si může něco odkoupit a byly to [anonymizována dvě slova] stoly, 1 [anonymizována dvě slova] postel s matrací, [anonymizována dvě slova] sedačka a nějaké [anonymizováno] topidlo. Možná ještě nějaké kuchyňské věci, ale to už si nepamatuje. Nepamatuje si ani na cenové podmínky, ale bylo to podle jejich dohody vyrovnáno v souvislosti s podmínkami koupě bytové jednotky. U toho byly jak žalobkyně, tak její maminka paní [příjmení] [jméno] stoly odváželi jeho zaměstnanci, brali si na to auto s rukou. On sám věci nevynášel, jenom řídil auto. K dotazu právní zástupkyně žalobkyně uvedl, že s žalovaným o tomto sporu nemluvil, mluvil o něm se svým bratrancem [jméno] [příjmení], který žije s matkou žalobkyně paní [příjmení]. Říkal mu, že probíhá spor a že tam má jít paní [příjmení] také jako svědek. Podíval se do kupní smlouvy o koupi bytové jednotky a z ní zjistil, kdy se žalobkyně měla stěhovat. Ty kamenné stoly jsou u něj v hotelu v [obec] a žalovaný o tom ví, že se zde nacházejí. Žalovaný ho nikdy neoslovil, že by ty věci chtěl vrátit. Žalobkyně k tomu uvedla, že svědek nemluví pravdu, neboť mu nikdy žádné věci neprodávala. Svědek doplnil, že se žalobkyně stěhování nezúčastnila, ta jen seděla a pila kafe, nebyla u toho, když věci odnášeli. Ale co si může koupit, na tom se domluvili. Po této svědecké výpovědi právní zástupce žalovaného doplnil, že dlouhodobě zastupuje žalovaného a jeho syny a jejich firmy a také slyšeného svědka [jméno] [příjmení] a jeho společnosti. Půl roku poté, co mu žalovaný sdělil, že kamenné stoly zmizely z domu v [obec], viděl je v hotelu svědka a oběma dvěma sdělil, že se jedná o majetek [právnická osoba] [anonymizováno] a kde se nacházejí.

17. Poté právní zástupce žalovaného uvedl, že soud by měl doplnit dokazování vyjádřením realitních kanceláří o výši obvyklého nájemného v rozhodné době, kdy žalobkyně užívala dům v [obec] bez právního důvodu a také navrhuje doplnění dokazování znaleckým posudkem pro ocenění odcizených věcí. Soud poté konstatoval, že ani po doplnění dokazování nemá za prokázánou oprávněnost nároku vzneseného žalovaným v rámci započtení a protinávrhu a proto nebude dokazování navrženými důkazy doplňovat. Poučil účastníky podle § 119a odst. 1 o. s. ř. a když nebyly návrhy na doplnění dokazování, toto ukončil.

18. Soud vyhodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti se smyslu ustanovení § 130 odst. 1 o. s. ř. Co se týká nároku žalobkyně na zaplacení dlužného sjednaného výživného rozvedené manželky, je důkazní situace jednoznačná. Je prokázáno, a účastníci to učinili nesporným, že v rámci jejich dohody o majetkoprávním vypořádání a dalších otázkách po rozvodu manželství sjednali závazek žalovaného coby bývalého manžela platit žalobkyni coby bývalé manželce výživné ve sjednané době a ve sjednaném rozsahu. Tento závazek žalovaný nedodržel a dluží žalobkyni dosud 210 000 Kč za období od dubna do října 2020.

19. K jednotlivým nárokům vzneseným žalovaným v rámci jeho obrany započtení a protinávrhu soud uzavřel otázku jejich existence a oprávněnosti tak, že žalovaný neprokázal, že by tyto nároky existovaly a že byl oprávněn je vůči žalobkyni uplatnit coby procesní obranu či protinávrh. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by žalovanému [právnická osoba] [anonymizováno] měla za žalovanou pohledávku 780 000 Kč z titulu odcizení mincí a že by ji postoupila právoplatně žalovanému, neboť - jak soud uvedl již při jednání - naopak provedeným dokazováním je prokázáno, že tuto tvrzenou ztrátu ve výši 780 000 Kč společnosti uhradili sami společníci ze svého a tím pohledávka společnosti jako takové zanikla a nemohla jí právoplatně postoupit žalovanému. Navíc nutno konstatovat, že nebylo prokázáno, že by se vůbec žalobkyně dopustila odcizení blíže nespecifikovaných mincí v uvedené hodnotě a že by vůbec [právnická osoba] [anonymizováno] byla vlastníkem těchto mincí. Toto tvrzení žalovaného zůstalo přes prováděné dokazování a přes výpovědi svědků pouze v rovině jeho tvrzení, aniž by byl předložen jakýkoli důkaz. Samotné pokladní složenky, které žalovaný předložil, nic nehovoří o tom, že by v rozhodném období společnost si uložila v domě [adresa] v [obec] jí vlastněnou tržbu v mincích ve výši 780 000 Kč a už vůbec ne, že by žalobkyně tyto mince odcizila. Nebylo ani prokázáno, že by žalobkyně měla vůbec přístup do uváděné místnosti, kde žalovaný měl uskladňovat své finanční prostředky v domě [adresa] v [obec]. V dopise z 11. 12. 2020 žalovaný jako jednatel společnosti [právnická osoba] žalobkyni sděluje, že vypáčila dveře v přízemí v prostoru rodinného domu v [obec] a odcizila zmíněnou částku v mincích, ale ve vyjádření žalovaného ze dne 9. 11. 2021 uvádí, že po odstěhování žalobkyně žalovaný zjistil, že ze zabezpečené místnosti byla odcizena hotovost v mincích a vstup do této místnosti nejevil žádné známky násilného vstupu či poškození. Podle vyjádření synů žalovaného a její matky tito nikdy neviděli, že by žalobkyně vstupovala do této místnosti a jakýmkoli způsobem se o ni zajímala nebo si zde nějaké finanční prostředky brala. Podle svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], který se jinak aktivně zúčastnil vedení a hospodaření této společnosti, měl klíče k zabezpečené místnosti jedině žalovaný. Žalovaný neunesl břemeno tvrzení ani důkazní pře poučení dle ustanovení §§ 118a o.s.ř., kterého se mu dostalo při jednání soudu.

20. Co se týká bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout žalobkyni užíváním domu ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizováno] v [obec] za dobu od 1. 7. do 15. 9. 2019, žalovaný neprokázal, že by žalobkyně po tuto dobu užívala zmíněný dům. Žalobkyně sama toto popírá a žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že neví, do kdy vlastně žalobkyně dům užívala. Soud tak hodnotil jeho tvrzení ve světle dohody o narovnání, kterou žalovaný podepsal s úředně ověřeným podpisem dne 14. 11. 2019, a v které potvrzuje, že žalobkyně a její matka splnily svůj závazek z uzavřené smlouvy ze dne 15. 11. 2018 a ke dni 30. 6. 2019 vyklidily a vyklizené předaly jimi užívané prostory v domě [adresa] v [obec]. To že nebyl sepsán předávací protokol, nečiní předání domu neplatným, neboť takováto hmotně právní podmínka ukončení užívání nebyla v dohodě sjednána. Jak žalobkyně, tak její matka předaly klíče od domu [jméno] hejskovi, který to ve své svědecké výpovědi potvrdil. Kdy to bylo, si nepamatuje. Ani z dalších k důkazu provedených listin nebo svědeckých výpovědí nevyplynulo, že by žalobkyně užívala předmětný dům v tvrzeném období a vzniklo jí tak bezdůvodné obohacení na úkor [právnická osoba] [anonymizováno] (Osamoceně v tomto směru stojí svědecká výpověď [jméno] [příjmení], s níže se soud vypořádá níže.)

21. Co se týká náhrady škody za odcizené věci, které měla žalobkyně odcizit [právnická osoba] a. s. ze zmíněného domu, situace důkazní je zde obdobná. [právnická osoba] zastoupená synem účastníků potvrzuje, že ze [adresa] byly odcizeny movité věcí, a to horkovzdušné topidlo, [anonymizována dvě slova] postel [anonymizováno], matrace, [anonymizováno] a stolek, 2 [anonymizováno] stoly a sedací souprava. Nicméně z provedeného dokazování nebylo zjištěno a prokázáno, že by tyto věci si odvezla žalobkyně a že by je tedy odcizila zmíněné společnosti, když navíc u položky [anonymizována dvě slova] postel [anonymizováno] a sedací souprava nebylo ani prokázáno, že by je zmíněná společnost vůbec vlastnila. U sedací soupravy svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] tvrdil, že se jednalo o černou koženou sedací soupravu, ale podle účetního dokladu společnosti [právnická osoba] ze dne 20. 11. 2015 zakoupila [právnická osoba] [anonymizováno] bílou sedací soupravu potaženou látkou. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že se jednalo o modrou koženou sedací soupravu. Svědkyně [jméno] [příjmení] k sedací soupravě vypověděla, že sedačka blíže neurčená, byla vlastnictvím její dcery, tj. žalobkyně, a ta ji prodala žalovanému. Ona sama si při stěhování koupila postel od své dcery. Ví, že ta byla její, protože si jí kupovala až poté, co se s žalovaným rozhádali. Co se týká matrace, taburetu a stolku, žalovaný sice předložil doklady o tom, že je [právnická osoba] [anonymizováno] zakoupila, ale ani jeden ze svědků nemluvil o tom, že by žalobkyně si při stěhování tyto věci odvážela. Navíc je třeba vidět, že výpověď svědka [jméno] [příjmení] je značně nevěrohodná a v rozporu s dalšími provedenými důkazy. Svědkyně [příjmení] uvedla, že ona sama se stěhovala asi 14 dnů před svojí dcerou, ale svědek [jméno] [příjmení] tvrdil, že byl u stěhování svědkyně [příjmení] a žalobkyně, které proběhlo najednou. Tyto se stěhovaly společně v jeden den, on sám věci nenosil, seděl v autě, pouze řídil. Přestože uplynuly od uvedeného stěhování 3 roky, pamatoval si přesné datum, kdy ke stěhování došlo. To uvedl datem 15. 9. 2019, které se vzácně shoduje s datem tvrzeným žalovaným pro výpočet bezdůvodného obohacení a dokonce si upamatoval, že to byla neděle. Tvrdil, že s žalovaným o tomto sporu nemluvil, ale mluvil o něm se svým bratrancem [jméno] [příjmení], který je přítelem a druhem svědkyně [příjmení]. Právní zástupce žalovaného po výpovědi svědka [příjmení] sám uvedl, že je dlouhodobým právním zástupcem jak žalovaného, tak jeho firem a firem svědků [jméno] a [jméno] [příjmení] a také právním zástupcem svědka [jméno] [příjmení] a jeho společností. Při jednání se svědkem [příjmení] viděl v jeho hotelu zmíněné 2 kamenné stoly a svědkovi [příjmení] řekl, že by se mělo jednat o stoly z domu [adresa] v [obec] a žalovanému sdělil, kde se tyto stoly nacházejí. Jistě pozoruhodné je i to, že po celou dobu od roku 2019 až do doby, kdy byla podána žaloba o dlužné výživné, žalovaný ani [právnická osoba] [anonymizováno] tvrzené odcizené věci vůbec žádným způsobem neřešily. Teprve v rámci formulování své obrany přišel žalovaný s tím, že tyto pohledávky existují a dokládá, že je od zmíněné společnosti odkoupil. Svědek [příjmení] tvrdí, že kamenné stoly odkoupil od žalobkyně a vzpomněl si, že mu následně tvrdila, že se o tom nesmí žalovaný dozvědět. Žalobkyně popřela, že by cokoli z majetku [právnická osoba] odvážela a že by cokoli svědkovi [příjmení] prodávala. Svědek tvrdil, že má koupi věcí od žalobkyně účetní doklady, že si vyrovnávali dohodnutou cenu za tyto věci s cenou za byt, který žalobkyně od něj kupovala, a že je schopen tyto doklady dohledat. Nicméně žalovaný ani jeho právní zástupce na tuto novou informaci získanou po koncentraci řízení v rámci svědecké výpovědi nereagovali a nenavrhli doplnění dokazování těmito účetními doklady. Svědkyně [příjmení] sice potvrzuje, že její dcera, tj. žalobkyně, prodala [jméno] [příjmení] 2 [anonymizováno] stoly, nicméně jak k této informaci přišla, už neuvedla, přitom sama se stěhovala 14 dnů před žalobkyní. Dále uváděla, že kamenné stoly byly ve společném jmění manželů žalobkyně a žalovaného. Dle svědkyně ona sama je byla s žalovaným kupovat.

22. Soud nemá za prokázáno, že by žalovaná prodávala zmíněné kamenné stoly svědkovi [příjmení], když kromě nevěrohodného tvrzení svědka [příjmení] a nezdůvodněného tvrzení svědkyně [příjmení], která u stěhování své dcery nebyla, žádný jiný důkaz o tomto předložen nebyl. Postup žalovaného [právnická osoba] [anonymizováno] se jeví jako cílený ve snaze získat obranu žalovanému proti uplatněným pohledávkám na dlužné výživné. Rok a čtvrt žalovaný ani společnost nic neřešili a pak se najednou tyto pohledávky a toto tvrzení o odcizených věcech objevilo v době podání žaloby ze strany žalobkyně. Tvrzení svědka [příjmení] o tom, že mu prodala žalobkyně horkovzdušné topidlo, je obdobně nepodložené jako tvrzení o prodeji kamenných stolů, a navíc není vůbec nikým potvrzováno, že by něco takového si odvezl a že by jej měl ve svém držení. Svědek sice tvrdil, že jej má, nicméně ze strany žalovaného nepřišel žádný důkazní návrh vycházející z této informace. Žalovaný nenavrhl doplnění dokazování předložením věcí či již zmíněných účetních dokladů, o kterých svědek [příjmení] tvrdil, že by je dohledal. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného], který podepsal soupis odcizených movitých věcí za [právnická osoba], [anonymizováno] sdělil, že tento soupis vypracoval jeho právní zástupce [anonymizováno] [příjmení], on jej pouze podepsal. To znamená, že zástupce [právnická osoba] a.s. neměl žádné povědomí o tom, že by společnost vůbec tyto věci vlastnila či postrádala. Svědek [příjmení] sice podle svého tvrzení fyzicky nestěhoval věci žalobkyně, neboť jen seděl v autě a řídil, ale přesně si pamatuje den i datum události, která se odehrála před 2,5 roky. Pamatuje si i to, že se žalobkyně stěhovala ve stejný den se svojí matkou, ale svědkyně [příjmení] uvedla, že se stěhovala 14 dní před žalobkyní. Potvrdila, že jí stěhoval svědek [jméno] [příjmení] se svým bratrancem- přítelem svědkyně – a jejími bratry. Žalobkyně sama popřela, že by kdy vůbec [anonymizováno] cokoliv prodávala.

23. Soud na základě tohoto zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalovaný si nesplnil svoji důkazní povinnost ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ohledně tvrzení nároku na náhradu škody za odcizené věci postoupeného mu [právnická osoba] a. s. a stejná situace je je i u ostatních žalovaných nároků, jak shora uvedeno. V případě odcizených mincí nebyla prokázána ani aktivní legitimace žalovaného. Protože toto nebylo prokázáno ani poté, co soud ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. poučil žalovaného, a protože nebyl vznesen návrh na doplnění dokazování po poučení podle § 119a odst. 1 o. s. ř., soudu nezbylo, než nevyhovět obraně žalovaného realizované prostřednictvím částečného započtení, ani nevyhověl protinávrhu, neboť žalovaný neunesl důkazní břemeno a neprokázal, že by vznesené nároky proti žalobkyni vůbec existovaly a že by byly po právu.

24. S ohledem na uvedené závěry soud výrokem I. vyhověl žalobkyni a uložil žalovanému povinnost zaplatit jí dlužné výživné v částce 210 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 11. 2020 tak, jak žalobkyně uplatňovala a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalobu žalovaného o zaplacení částky 775 000 Kč, tj. částky přesahující nárok žalobkyně, zamítl.

25. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. pak soud žalobkyni coby úspěšné účastnici řízení přiznal nárok na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému ve výši 178 411 Kč, kterou uložil žalovanému k zaplacení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), v pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Náklady řízení spočívají v odměna advokáta za 3 hlavní úkony právní služby z punkta 300 000 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva sepis žaloby) po 9 500 Kč dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o advokátní tarifu, dále jen AT, jeden úkon po 4 700 Kč (částečně zpětvzetí co do 90 000 Kč) dle § 7 bod 5 AT, 12 úkonů po 13 100 Kč z punkta 1 196 000 Kč (viz § 12 odst. 3 AT), a to písemné vyjádření ze dne 7. 7. 2021, zastoupení při jednáních soudu ve dnech 29. 6. 2021, 26. 10. 2021, 20. 1. 2022, 3. 3. 2022 – 2x jednání trvalo před 2 hodiny, 21. 4. 2022) a v poloviční odměně 6 550 Kč za zastoupení při vyhlášení rozsudku (§ 11 odst. 2 písm. f) AT), dále v 15 ti režijních paušálech po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT) a 21% DPH v částce 28 361 Kč (§ 151 odst. 2 o. s. ř.). K nákladům řízení patří též náhrada zaplaceného soudního poplatku 15 000 Kč.