11 C 20/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 850 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 14 000 Kč se zákonným úrokem 12,75 % p. a. od 29. 9. 2024 do zaplacení, a o 3 850 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 850 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru s úvěrovým limitem 30 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednán smluvní úrok ve výši 40 % p. m. Žalovaný se ve smlouvě zavázal do 25. dne každého měsíc uhradit úrok přirostlý k jistině za uplynulé období s tím, že jistinu mohl žalovaný splatit kdykoliv zcela nebo zčásti během trvání smlouvy. Žalovaný z úvěru čerpal celkem 10 000 Kč. Žalovaný se s úhradou dostal do prodlení, a byl proto žalobkyní informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 29. 9. 2024. Žalobkyně se domáhá po žalovaném uhrazením jistiny 10 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku 4 000 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení smluvní pokuty za období od 24. 9. 2024 do 19. 10. 2025 v souhrnné výši 3 850 Kč. Žalobkyně zároveň uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení. Dne 21. 10. 2025 byla žalovanému zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 10. 2025, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů.

2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil. K jednání ve věci samé se žalovaný nedostavil bez omluvy, žalobkyně po předchozí omluvě, a proto zdejší soud postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru s úvěrovým limitem 30 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednán smluvní úrok ve výši 40 % p. m. Žalovaný se ve smlouvě zavázal do 25. dne každého měsíc uhradit úrok přirostlý k jistině za uplynulé období s tím, že jistinu mohl žalovaný splatit kdykoliv zcela nebo zčásti během trvání smlouvy, dále byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný z úvěru čerpal celkem 10 000 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného byl celý úvěr zesplatněn ke dni 29. 9. 2024. Dlužná částka je tvořena jistinou dluhu 10 000 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem 4 000 Kč a smluvní pokutou ve výši 3 850 Kč. Dne 21. 10. 2025 byla žalovanému zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 10. 2025, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Dne 13. 3. 2023 byla mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy z této smlouvy ve spojení se seznamem pohledávek vyplývá, že pohledávka za žalovaným byla postoupena společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, .

4. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem.

5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 nového občanského zákoníku nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Dle usnesení Nejvyššího soudu apod. zn. 29 NSČR 4/2016 se věcnou legitimací v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde, jinak řečeno, kterému svědčí stav z hmotného práva (právo nebo povinnost), o něž v řízení jde; nedostatek věcné legitimace je důvodem k zamítnutí žaloby, nikoli k zastavení řízení.

8. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Dále soud zjistil, že mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy na základě této smlouvy byla pohledávka ze shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru postoupena společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, .

9. Na základě výše uvedeného soud podanou žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl, neboť má za to, že žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že jí svědčí stav z hmotného práva (práva a povinnosti plynoucí z předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru), když došlo k postoupení předmětné smlouvy na třetí osobu a žalobkyně tak pozbyla aktivní legitimace k podání žaloby.

10. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. pak soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná a úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.