11 C 31/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalovaného zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, pro obec a k. ú. [obec], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 6 336 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 3. 3. 2022 žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zaspaným na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram pro obec a k. ú. [obec], a to pozemkům parc. [číslo] parc. č. [číslo] parc. [číslo]. Návrh odůvodnila tím, že je podílovou spoluvlastnicí těchto nemovitosti v rozsahu id. 1/8 celku, žalovaná [celé jméno žalovaného] v rozsahu id. 1/8 celku a původně žalovaný 2) [celé jméno žalovaného] vlastní id. 1/4 a původně žalovaný 3) [celé jméno žalovaného] vlastní id. 1/2 celku. Žalobkyně navrhovala zrušení spoluvlastnictví s přikázáním celých pozemků do jejího výlučného vlastnictví. Původně žalovaní 2) a 3) byli označení pouze jménem [celé jméno žalovaného] a bydlištěm [ulice a číslo], [obec].

2. Přípisem ze dne 13. 5. 2022 soud vyzval žalobkyni k upřesnění označení žalovaných osob, když lustrací osob zjistil určité indicie, o koho by se mohlo vlastně jednat, s upozorněním na skutečnost, že např. 2) žalovaný [celé jméno žalovaného] zemřel [datum] a protože nemá právní osobnost, nelze proti němu vést toto řízení. Soud odkázal na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 20 Cdo 950/98 s upozorněním, že ve vztahu k němu bude muset pro neodstranitelnou překážku řízení zastavit dle § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř.

3. Protože žalobkyně v poskytnuté 10-ti denní lhůtě nereagovala, soud si v rámci přípravy k jednání vyžádal výpis z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a realizoval pro upřesnění účastníků šetření. Zjistil, že v katastru nemovitostí jako vlastník id. 1/4 celku dotčených nemovitostí je zapsán [celé jméno žalovaného], [datum narození], který však dne [datum] zemřel. Osoba označená jako žalovaný 3) [celé jméno žalovaného] – spoluvlastník v rozsahu id. 1/2 celku dotčených nemovitostí je totožnou osobu s žalovaným 2), tj. [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], zemřelým dne [datum]. V dědickém řízení po jmenovaném nebyly předmětné nemovitosti jako dědictví vůbec projednány.

4. Podle ustanovení § 19 o. s. ř., způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost.

5. Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti (§ 15 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z.). Podle ustanovení § 23 o. z., má člověk právní osobnost od narození až do smrti.

6. Podle ustanovení § 103 o. s. ř., kdykoliv za řízení soud přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé.

7. Podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Ztráta právní osobnosti člověka v důsledku jeho úmrtí vede i ke ztrátě způsobilosti být účastníkem soudního řízení. Vzhledem k tomu, že osoba označená jako žalovaný 2) a 3) zemřela před zahájením řízení, soud řízení proti ní zastavil usnesením čj. 11 C 31/2022 - 50 ze dne 30. 6. 2022 s tím, že nadále bude pokračovat v řízení proti žalované 1).

8. Žalobkyně podáním dne 8. 7. 2022 navrhla, aby soud vůči žalované 1) postupoval dle ustanovení § 153a o. s. ř. (rozsudek pro uznání), protože se k výzvě soudu nevyjádřila k žalobě. Co se týká právního nástupnictví po [jméno] [příjmení], žalobkyně má zato, že tuto otázku si může soud vyřešit jako prejudiciální a požadovala, aby soud usnesením o něm rozhodl tak, že buď nastupují dědicové zemřelého, nebo stát do pozice spoluvlastníka a dalšího žalovaného namísto zemřelého [celé jméno žalovaného].

9. K jednání dne 26. 7. 2022 se žalobkyně omluvila s tím, že není třeba, aby se jednání zúčastnila. Soud dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř jednal v její nepřítomnosti.

10. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou aktivní a pasivní legitimace v tomto řízení. Aktivně legitimován k podání žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je jeden nebo více spoluvlastníků ve smyslu ustanovení § 1140 odst. 2 o. z. Žalobkyně jako jeden ze spoluvlastníků je aktivně legitimována k podání žaloby. Nicméně z ustanovení § 1141 odst. 1 o. z. vyplývá, že řízení o soudní zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dle ustanovení § 1143 o. z. se musí zúčastnit všichni podíloví spoluvlastníci. Konstitutivním rozhodnutím soudu se totiž zakládají nové hmotněprávní vztahy po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Aby mohl být tento cíl dosažen, musí být účastníky všichni dosavadní spoluvlastníci. Tato situace v daném případě nenastala, neboť žalobkyně jako žalované označila blíže neurčené osoby a nereagovala ani poté, kdy soud sám zjistil jejich správné označení a nastínil procesní situaci s upozorněním na možné procesní následky nečinnosti žalobkyně. Představa žalobkyně, že si soud jako prejudiciální otázku vyřešení procesní nástupnictví za situace, kdy jedním z žalovaných je člověk bez právní osobnosti, v době podání žaloby již 37 let mrtvý, svědčí o nepochopení principu nerozlučného společenství ve smyslu ustanovení § 91 odst. 2 o. s. ř., neboť, jak uvedeno, v daném případě se rozsudek musí vztahovat na všechny společníky jakožto účastníky hmotněprávního vztahu (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5180/2016 ve spojení s IV. ÚS 787/17). Jestliže se řízení nezúčastní všichni spoluvlastníci, je tato skutečnost bez dalšího důvodem k zamítnutí žaloby a na okruh účastníků se nevztahuje ani poučovací povinnost soudu generálně vymezená v § 5 o. s. ř. (viz např. rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 4675/2016).

11. Soud tak se skutečně zabýval otázkou právního nástupnictví po [jméno] [příjmení], nicméně nemohl sám si rozhodnout o možném právním nástupnictví a tak vyhovět návrhu žalobkyně v tomto směru, neboť se nejedná o postup předvídaný v ustanovení § 107 o. s. ř., kdy účastník ztratí v průběhu řízení způsobilost být účastníkem řízení a soud může zvážit pokračování s právním nástupcem. Osoba označená jako 2) a 3) žalovaný způsobilost být účastníkem tohoto řízení neměla už v době zahájení řízení. Je na žalobkyni, aby řádně označila žalované, což neučinila.

12. Navíc soud v rámci přípravy k jednání a v rámci provedeného dokazování k otázce aktivní a pasivní legitimace účastníků zjistil, že nemovitosti získali v roce 1947 synové [celé jméno žalovaného] a [obec] [celé jméno žalovaného] po id [číslo] celku a manželka zůstavitele [jméno] [příjmení] id. 1/2 celku jako odevzdanou pozůstalost. V rámci dědického řízení po [jméno] [příjmení], který zemřel [datum], získali vždy id. 1/8 celku [celé jméno žalovaného] (žalovaná) a [jméno] [příjmení] (nyní vlastní žalobkyně). [celé jméno žalovaného], [datum narození] zemřel [datum] a dědické řízení bylo projednáno bývalým Státním notářstvím v [obec] pod sp. zn. 1 D 1459/88. Podle rozhodnutí ze dne 15. 5. 1985 byla schválena dědická dohoda, kterou veškerý majetek po zůstaviteli převzala pozůstalá manželka [jméno] [příjmení] s povinností vyplatit pozůstalého syna [celé jméno žalovaného] co do pohřebních výloh. Žádné nemovitosti nebyly v rámci dědického řízení tehdy označeny a projednány. Na základě žádosti o dodatečné projednání dědictví podané [celé jméno žalovaného] byl jmenovanému potvrzen rozhodnutím ze dne 8. 12. 1988 dodatečně najevo vyšlý nemovitý majetek, a to id. 3/4 celku rodinného domu [adresa] se st. parc. [číslo] zahradami v [obec]. Nemovitosti v k. ú. [obec] nebyly vůbec v dědickém řízení projednány. Ideální ½ celku nemovitostí v k. ú. [obec] patřící [jméno] [příjmení] v rámci dědického řízení po ní (zemřela [datum]) vedeného u bývalého Státního notářství v [obec] pod sp. zn. D 95/59 dle rozhodnutí ze dne 28. 3. 1960 připadla pozůstalému synovi [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřel dne 27. 12. 2001. Dědické řízení bylo projednání Okresním soudem v Karlových Varech pod sp. zn. 30 D 46/2002 a předmětné nemovitosti v k. ú. [obec] nebyly předmětem projednání. Ohledně ostatního majetku pozůstalí dědicové [celé jméno žalovaného], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození] uzavřeli dědickou dohodu, která byla schválena usnesením ze dne 12. 6. 2002 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z provedených důkazů (informace o pozemku z katastru nemovitostí, výpisy z pozemkových knih, odevzdací listiny ze dne 31. 12. 1947, usnesení Státního notářství v [obec] č. j. D 95/59-28 ze dne 28. 3. 1960, sdělení soudu ze dne 30. 10. 2018, usnesení Okresního soudu [okres] č. j. 29 D 1565/2014 – 41 ze dne 27. 3. 2018, usnesení č. j. 30 D 46/2002 – 26 ze dne 12. 6. 2002, úmrtního listu a protokolu ze dne 15. 4. 1986, rozhodnutí č. j. 1 D 438/85 -9 ze dne 15. 5. 1985, výpisu z evidence nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], rozhodnutí č. j. 1 D 1459/88 – 26 ze dne 8. 12. 1988).

13. Protože ze shora uvedeného je zřejmé, že řízení se neúčastní všichni spoluvlastníci dotčených nemovitostí, nezbylo soudu, než návrh v celém rozsahu zamítnout.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 336 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen AT, a vyhlášky č. 116/2022 Sb. Náklady řízení sestávají z 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření, účast na jednání soudu dne 26. 7. 2022) po 1 000 Kč – vycházeje z ceny nemovitostí označené žalobkyní s odkazem na znalecký posudek z 26. 1. 2022 upravené postupem dle § 8 odst. 5 AT dle § 7 bod 3, 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, cestovného na jednání soudu (cesta [obec] - [obec] a zpět k jednání soudu, tj. [anonymizována dvě slova] osobním vozidlem [anonymizováno] při průměrné spotřebě benzinu 6,4 l/ 100 km a ceně PHM a opotřebení dle vyhl. č. 116/2022 Sb. v celkové výši 936 Kč, náhradě za promeškaný čas na cestě 4 půlhodiny po 100 Kč, tj. celkem 400 Kč, + 21 % DPH ve výši 1 100 Kč, celkem 6 336 Kč. Soud nepřiznal žalované požadované cestovné z [obec] do [obec] a zpět včetně náhrady ztráty času na cestě k jednání advokáta s klientkou, neboť toto nebylo žádným způsobem prokázáno. Lhůta k plnění byla stanovena tří denní dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení je třeba uhradit k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).