11 C 44/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 34 843 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 11. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 11. 2021 do zaplacení, částku ve výši 1 563 Kč, částku ve výši 300 Kč, částku ve výši 1 497 Kč, částku ve výši 1 483 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 3 510 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 843 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 30 000 Kč, kdy částku 27 500 Kč převedla na účet zákazníka, tj. žalovaného, a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku 37 500 Kč ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána 21,55 %. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínky, přičemž jí dle smlouvy vznikl nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč. Žalovanou částku představuje dlužná jistina 30 000 Kč, dluh na úrocích ke dni podání žaloby 1 563 Kč, účelně vynaložené náklady 300 Kč, smluvní pokuta vzniklá neuhrazením měsíčních splátek 1 497 Kč (tj. 3 x 499 Kč) a smluvní pokuta 1 483 Kč (smluvní pokuta 0,1 % denně z částky 31 563 od 26. 11. 2021 do 11. 1. 2022). Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok 21,55 % ročně z dlužné jistiny od 26. 11. 2021 do zaplacení.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 9172822 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 16. 8. 2021 žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 30 000 Kč, kdy dle smlouvy měla být z poskytnutého úvěru zaplacena provize 2 500 Kč zprostředkovateli. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky žalobkyně. Dle smlouvy o úvěru, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a předpisu splátek se žalovaný zavázal úvěr splatit ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce, kdy první splátka byla splatná dne 20. 9. 2021. Celkově se žalovaný zavázal uhradit částku 37 500 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána 21,55 %. Dle potvrzení o provedení transakce byla žalovanému poukázána na účet částka 27 500 Kč dne 23. 8. 2021 a na účet zprostředkovatele částka 2 500 Kč dne 23. 8. 2021 jako provize. Dle formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, který je součástí smlouvy, představují náklady v případě opožděných plateb zákonný úrok z prodlení, smluvní úrok, smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru, a to za každý dne prodlení, smluvní pokutu v případě zesplatnění úvěru 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení, a smluvní pokutu v případě prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru 499 Kč za předpokladu, že úvěr z důvodu prodlení není splatný, kdy souhrn těchto smluvních pokut v rámci kalendářního roku je nižší než 3 000 Kč, dále náhradu účelně vynaložených nákladů za každou písemnou upomínku dle sazebníku, tj. 100 Kč za každou upomínku. Žalobkyně dle upomínek, podacího lístku a žaloby zaslala žalovanému celkem tři upomínky, a to upomínku ze dne 24. 9. 2021, ze dne 25. 10. 2021 a ze dne 25. 11. 2021, která je zároveň oznámením o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvou. Dle bonity smlouvy činila dlužná částka 31 563 Kč ke dni 25. 11. 2021, tj. ke dni zesplatnění úvěru, představující neuhrazenou jistinu a přirostlý úrok 27 063 Kč a dlužné splátky 4 500 Kč. Dle formuláře o posouzení úvěruschopnosti žalovaného činily ke dni uzavření smlouvy o úvěru jeho příjmy částku cca 16 200 Kč měsíčně, což vyplývá z předložených výplatních pásek a výpisu z bankovního účtu žalovaného. Výdaje žalovaného dle posouzení úvěruschopnosti a dle čestného prohlášení ze dne 16. 8. 2021 činily částku 6 600 Kč měsíčně, kdy se jedná o výdaje na bydlení 3 000 Kč a splátky 3 300 Kč. Dle čestného prohlášení ze dne 16. 8. 2021 žalovaný prohlásil, že u něj nejsou dány podmínky úpadku ani hrozícího úpadku, má závazek, kdy hradí měsíční splátky úvěru 3 300 Kč. Dle výpisu z Centrální evidence exekucí nebyla ke dni 23. 8. 2021 proti žalovanému vedena žádná exekuční řízení. Dle výpisu z insolvenčního rejstříku nebyl žalovaný ke dni 23. 8. 2021 v úpadku. Žalovanému byla dle poštovního podacího lístku zaslána dne 25. 11. 2021 předžalobní výzva, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.

4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku.

5. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

7. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti).

8. Dle § 2048 odst. 1 věta první občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

9. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Žalovaný však povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy řádně neplnil, když žalobkyni neplatil řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru ke dni 25. 11. 2021 a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení zákonných úroků, smluvních úroků, smluvních pokut a účelně vynaložených nákladů na vymáhání dle smlouvy a jejích příloh. Současně žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Úrok ve výši 21,55 % ročně soud považuje za přiměřený a souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Smluvní pokuty soud posoudil dle § 122 odst. 3 ve spojení s § 168 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy smluvní pokuty považuje soud rovněž za přiměřené, neboť jejich výše v souhrnu nepřesáhla 50 % jistiny. Za přiměřené považuje soud i náklady spojené s uplatněním pohledávky.

11. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 30 000 Kč (představující dlužnou jistinu úvěru 25 500 Kč a dluh na splátkách 4 500 Kč) spolu s úrokem 21,55 % ročně z této částky od 26. 11. 2021 (tj. den následující po zesplatnění úvěru) do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení 8,50 % ročně z této částky od 26. 11. 2021 (tj. den následující po zesplatnění) do zaplacení, částku 1 563 Kč představující neuhrazené dlužné úroky vyčíslené ke dni podání žaloby, částku 300 Kč představující účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky, částku 1 497 Kč a částku 1 483 Kč představující smluvní pokuty požadované v souladu se smlouvou. Soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění do zaplacení, když žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142a odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 510 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) po 500 Kč, tj. 1 500 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrada 21 % DPH počítané z částky 1 800, tj. ve výši 378 Kč a zaplaceného soudní poplatku 1 332 Kč. Soud uložil žalovanému povinnost uhradit náhradu nákladů řízení ve stanovené lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně.

13. Lhůta k plnění v případě žalované částky i náhrady nákladů řízení byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní