11 C 46/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl soudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozená Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 072 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 31 072 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5% p.a. z částky 31 072 Kč od 24. 1. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit ČR - Okresnímu soudu v Příbrami na účet soudu náhradu soudního poplatku v částce 1 244 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení v částce 10 272,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky 31 072 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně poskytla panu , jméno FO, (dále jen „poškozený“) pojistné plnění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a poškozeným, a to částku 31 072 Kč z důvodu vzniku škodní události ze dne 9. 4. 2025. Škodní událost spočívala v tom, že žalovaný úmyslně vytvořil tagovací fixou na boční stěnu domu modrou barvou nápis „, jméno FO, “ o rozměru 8 centimetrů x 12 centimetrů a nápis „, Anonymizováno, “ o rozměru 10 centimetrů x 5 centimetrů, čímž způsobil škodu poškozenému. Shora uvedeným jednáním žalovaný spáchal přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 2 trestního zákoníku, přičemž o jeho vině bylo rozhodnuto pravomocným a vykonatelným trestním příkazem č. j. , spisová značka, , jež vydal Okresní soud v Příbrami dne 27. 8. 2025. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky, kterou žalobkyně poskytla poškozenému, a to předžalobní výzvou ze dne 14. 1. 2026, kdy lhůta k zaplacení byla sedm dnů od doručení výzvy. Žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil. Zároveň žalobkyně uplatnila také nárok na zákonný úrok z prodlení.

2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný dne 9. 4. 2025 úmyslně vytvořil tagovací fixou na boční stěnu domu modrou barvou nápis „, jméno FO, “ o rozměru 8 centimetrů x 12 centimetrů a nápis „, Anonymizováno, “ o rozměru 10 centimetrů x 5 centimetrů, čímž způsobil škodu poškozenému. Žalovaný byl uznán vinným a odsouzen trestním příkazem vydaným Okresním soudem v Příbrami pod č. j. , spisová značka, dne 27. 8. 2025. Žalobkyně poškozenému na základě pojistné smlouvy vyplatila dne 6. 5. 2025 pojistné plnění ve výši 31 072 Kč. Žalobkyně u žalovaného uplatnila právo na náhradu újmy výzvou ze dne 29. 10. 2025. Žalovanému byla dále zaslána předžalobní výzva ze dne 14. 1. 2026, kterou byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do sedmi dnů od doručení výzvy. Ani přes výzvy žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil.

4. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).

5. Dle § 2820 odst. 1 občanského zákoníku vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil.

6. Podle § 2900 občanského zákoníku vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

7. Dle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

8. Dle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

9. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 31 072 Kč z toho důvodu, že svým protiprávním jednáním způsobil žalovaný škodu poškozenému, kdy s ohledem na odpovědnost žalovaného za způsobenou škodu vznikl žalobkyni regresní nárok, a tak má žalobkyně právo vůči žalovanému na náhradu toho, co z titulu smluvního pojištění plnila. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě zcela vyhověl.

10. S ohledem na skutečnost, že předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne 16. 1. 2026 a žalobkyně v ní stanovila lhůtu k plnění v délce 7 dnů od doručení výzvy, uplynula lhůta k plnění dne 23. 1. 2026. Jelikož žalovaný dlužnou částku ani v této lhůtě neuhradil, dostal se ode dne 24. 1. 2026 do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Soud proto žalobkyni přiznal též právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek soud rozhodl podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně je v daném řízení od soudních poplatků osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. q) téhož zákona. Výše soudního poplatku byla stanovena podle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 272,90 Kč. Tyto náklady jsou tvořeny náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 072 Kč, tedy odměna za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) po 2 380 Kč tedy celkem 7 140 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 450 Kč, tj. 1 350 Kč, a z DPH ve výši 21 %, která činí 1 782,90 Kč.

13. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní.