11 C 49/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 24 719,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 719,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 719,84 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 804 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky 24 719,84 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa , adresa, . Na základě smlouvy došlo k vyúčtování poskytnutých služeb za období od 11. 5. 2022 do 20. 3. 2023, které skončilo nedoplatkem ve výši 24 719,84 Kč splatným dne 12. 4. 2023. Žalovaná tento nedoplatek žalobkyni neuhradila, a je tak ode dne 13. 4. 2023 s úhradou v prodlení. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 4. 5. 2022 dodávala žalobkyně žalované elektřinu a další služby s tím spojené do odběrného místa , adresa, a žalovaná se zavázala hradit za dodanou elektřinu a služby sjednanou cenu. Na základě smlouvy došlo k vyúčtování poskytnutých služeb za období od 11. 5. 2022 do 20. 3. 2023, které skončilo nedoplatkem ve výši 24 719,84 Kč splatným dne 12. 4. 2023. Žalované byla žalobkyní zaslána výzva k úhradě dluhu ze dne 3. 3. 2026, kterou byla vyzvána v souladu s § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužné částky do 10. 3. 2026. Žalovaná na svůj dluh žalobkyni neuhradila ničeho.

4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, který je v postavení lex specialis k občanskému zákoníku. K podrobnostem vyúčtování soud rovněž aplikoval příslušná ustanovení týkající se elektřiny dle vyhlášky č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, zejm. § 6 této vyhlášky.

5. Dle § 50 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Dle odst. 2 věty první téhož ustanovení se dodavatel smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje dodávat výrobci elektřiny nebo provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, a výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazník se zavazuje zaplatit dodavateli elektřiny cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

6. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, a žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni sjednanou cenu za elektřinu a s tím spojené služby, avšak žalovaná nedoplatek za elektřinu a služby řádně neuhradila. Žalobkyně žalované zaslala výzvu k úhradě dluhu, žalovaná však ničeho neuhradila. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna.

7. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně, že na svůj dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny částku 24 719,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 719,84 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení, tj. den následující po splatnosti faktury. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, neboť žalovaná se dostala s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 804 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 400 Kč, tj. celkem 1 200 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrada 21 % DPH počítané z částky 1 500 Kč, tj. celkem 315 Kč a zaplaceného soudní poplatku 989 Kč. Žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

9. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.