11 C 57/2022
č. j. 11 C 57/2022-358
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149 § 151 § 153 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 12 § 13 § 14
- o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 300/2008 Sb. — § 18
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o určení povinnosti uzavřít smlouvu
I. Soud nahrazuje projev vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zákona číslo 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku tohoto znění: Česká republika – [název žalované], [IČO], se sídlem [adresa žalované], [PSČ] (dále jen převodce) a [osobní údaje žalobce], bytem [adresa žalobce], [PSČ] (dále jen nabyvatel) uzavírají podle § 11a zákona číslo 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen zákon o půdě) tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemku: 1) Převodce vlastní pozemky parcelní [číslo] v obci a [katastrální uzemí] a parcelní číslo [rok] v obci a [katastrální uzemí]. 2) K uspokojení restitučního nároku nabyvatele touto smlouvou převodce převádí bezúplatně na nabyvatele vlastnické právo k pozemkům parcelní [číslo] v obci a [katastrální uzemí] a parcelní číslo [rok] v obci a [katastrální uzemí] a nabyvatel tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2 901,78 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce v částce 25 592 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce jako osoba oprávněná se žalobou ze dne [datum] domáhá určení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku uvedeného shora ve výroku I. proti žalované s odkazem na ustanovení § 11a zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
2. Původně se žalobce domáhal tak vydání pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], obci [obec]. V průběhu řízení však tento pozemek byl v obdobném sporu proti žalované vydán rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 28 Co 69/2022 - 584 ze dne 1. 9. 2022 jiným oprávněným osobám. Žalobce aktivně jako vedlejší účastník uvedeného řízení na straně žalované usiloval o to, aby s ohledem na jeho dříve podanou žalobou o vydání této nemovitosti (žalobci změnili předmět vydání až v průběhu odvolacího řízení, když původně se u Okresního soudu Praha – východ v řízení sp. zn. 3 C 178/2018 domáhali vydání jiných nemovitostí) nebylo těmto jiným oprávněným osobám v jejich požadavku vyhověno, nicméně Krajský soud v Praze posoudil nárok jiných osob pohledem tzv. lepšího práva a uzavřel, že tyto jiné oprávněné osoby mají nárok ve vyšší částce neuspokojený, a jejich žalobě vyhověl. Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení dovolání žalované odmítl usnesením č. j. 28 Cdo 267/2023 - 651 ze dne 9. 3. 2023.
3. Usnesení o nařízení předběžného opatření ze dne [datum], který soud vyhověl návrhu žalobce, a uložil žalované povinnost zdržet se uzavření smlouvy o bezúplatném převodu dotčeného pozemku do pravomocného rozhodnutí tohoto řízení, bylo Krajským soudem v Praze usnesením ze dne [datum] změněno tak, že návrh na nařízení předběžného opatření byl zamítnut. Soud pak následně řízení přerušil do doby pravomocného rozhodnutí o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze uvedeného v odstavci 2. odůvodnění shora. Po rozhodnutí dovolacího soudu usnesením ze dne [datum] rozhodl o pokračování v přerušeném řízení.
4. Soud následně vyhověl pozměněné žalobě rozsudkem čj. 11 C 57/2022-296 ze dne 23. 5. 2023, který však byl usnesením odvolacího soudu Krajského soudu v Praze čj. 21 Co 160/2023-329 ze dne 25. 9. 2023 zrušen a věc vrácena prvoinstančnímu soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že je třeba nejdříve procesně rozhodnout o návrhu na změnu žaloby.
5. Soud při respektování právního názoru odvolacího soudu připustil změnu žaloby usnesením ze dne [datum]. Následně žalobce dalším návrhem na připuštění změny žaloby reagoval na změněnou situaci, kdy žalovaný převedl některé z jím požadovaných náhradních pozemků na třetí osoby. Soud připustil tuto změnu žaloby usnesením ze dne [datum]. Předmětem řízení tak je vydání náhradních pozemků uvedených shora ve výroku I. tohoto rozsudku.
6. Žalobce opírá svůj nárok o ustanovení § 11a zákona [číslo] o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě) jako oprávněná osoba za nevydaný pozemek [anonymizována dvě slova] [rok] v k. ú. [část obce] o výměře 7955 m2. Je oprávněnou osobou dle § 4 odst. 2 citovaného zákona. To bylo potvrzeno rozhodnutím Pozemkového úřadu hl. m. [obec] [číslo jednací] ze dne 31. 8. 1998. Jeho nárok byl vyčíslen na částku 41 161,50 Kč. Tento nárok byl částečně uspokojen a zbývá vypořádat částku 6 314,50 Kč. Takto Okresní soud Praha - východ vyhověl žalobě žalobce rozsudkem č. j. 11 C 439/2005 - 144 ze dne 5. 8. 2009 (žalobce se zde bránil nesprávnému úřednímu postupu právního předchůdce žalované), dále rozsudkem Obvodní soud pro Prahu 10 ze dne 13. 11. 2013 č. j. 5 C 4/2012-63 ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2015 č. j. 53 Co 291/2014 - 94 (žalobce se v tomto řízení opět bránil libovůli a nesprávnému úřednímu postupu žalované) vyhověl žalobě na nahrazení projevů vůle. Žalobce se průběhu let postupně snažil zajistit uspokojení svých restitučních nároků a podal řadu žádostí o převod nabízených pozemků do jeho vlastnictví, ale s ohledem na převis poptávky a nižší cenovou úroveň jeho nároku, nebyl úspěšný, i když se snažil uplatnit nárok i v jiných oblastech, než je hl. m. [obec], kde se nacházel jeho původní nevydaný pozemek. Takto se přihlásil i v rámci veřejné nabídky ze dne [datum] k původně uplatněnému pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce]. Proto dne [datum] ve lhůtě vyhlášené podal žádost o převod náhradního pozemku. Jeho žádost zaslaná prostřednictvím jeho právního zástupce z datové schránky právního zástupce byla shledána žalovanou za neplatnou, neboť dle názoru žalobkyně scházel zaručený elektronický podpis na samotné žádosti. Nic nepomohla ani argumentace právního zástupce žalobce o tom, že úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný s odkazem na ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů či na judikaturu Nejvyššího soudu (sp. zn. Plsn [číslo] ze dne [datum]), Ústavního soudu (sp. zn. IIK ÚS 289/15). Proto mu nezbylo, než uplatit svůj nárok soudní cestou.
7. S ohledem na shora uvedené vydání původního pozemku jiným oprávněným osobám Krajským soudem v Praze podáním ze dne [datum] žalobce uplatnil požadavek na vydání jiných nemovitostí, a to pozemků parcelní [číslo] v obci a katastrálním území Skalná, parcelní [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], parcelní [číslo] parcelní [číslo] v obci [obec] a [katastrální uzemí]. Tento postup soud shledává možným, neboť řízení o uspokojení nároku převodem náhradního pozemku je řízením o určitém způsobu vypořádání vztahů mezi účastníky ve smyslu ustanovení § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád, dále jen o. s. ř. Tento nárok oprávněného osoby lze uspokojit vícero způsoby a soud v řízení není vázán žalobním návrhem. Tzn., že pokud se v průběhu řízení ukáže, že oprávněnou osobou vybraný pozemek není k převodu způsobilý, lze vyhovět žalobě i převodem jiného vhodného pozemku za předpokladu, že s tím, oprávněná osoba souhlasí (viz např. rozsudek NS ze dne 4. 11. 2009 sp. zn. 28 Cdo 3453/2007).
8. Žalovaná od počátku v řízení zastávala kontinuální zamítavé stanovisko. Byť uznává, že žalobce je oprávněnou osobou dle citovaného ustanovení zákona o půdě a domáhá se uspokojení svého nároku 25 let, má zato, že její postup je upraven zákonem a proto nemůže dojít k diskvalifikaci žádného účastníka a nelze upřednostnit ty osoby, které se domáhají svého nároku soudní cestou vydáním konkrétního pozemku bez uplatnění v rámci výběrového řízení. Co se týká předmětných pozemků uvedených v doplnění žaloby, ty byly předmětem veřejné nabídky a žalobce se mohl této nabídky rovněž zúčastnit, což neučinil.
9. Při jednání dne [datum] účastníci setrvali na svých názorech. Soud seznámil účastníky s přípravou k jednání. Žalobce se domáhá žalobou vypořádání jeho restitučního nároku postupem dle ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř., a to převodu náhradních pozemků ve smyslu § 11a zákona o půdě. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce je osobou oprávněnou dle tohoto ustanovení a jeho dosud nevypořádaný nárok představuje hodnotu 6 314,50 Kč. [příjmení] je, že pozemky žalobce označené jsou pozemky ve vlastnictví státu a jsou vhodné pro vypořádání obdobných restitučních nároků. Sporné je to, zda má nárok na převod pozemků jím uvedených v podání ze dne [datum] a zda je oprávněn se tohoto nároku domáhat prostřednictvím soudního rozhodnutí. Předmětem dokazování tedy bude, zda žalobce naplnil podmínky stanovené zákonem a ve smyslu judikatury a vyvíjel dlouhodobou marnou aktivní snahu pozemek získat ve veřejných nabídkách tak, jak zpochybňuje strana žalovaná. Soud proto provede dokazování navrženými důkazy a případně poučí účastníky dle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud zároveň upozornil, že ke konci tohoto prvního jednání nastává zákonná koncentrace řízení ve smyslu ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. se všemi důsledky.
10. Soud provedl dokazování listinnými důkazy účastníky označenými a předloženými (rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne [datum], rozsudek Okresního soudu Praha východ, č. j. [číslo jednací], ze dne 5. 8. 2009, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10, č. j. 5 C 4/2012-63, ze dne 13. 11. 2013 a rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. 53 Co 291/2014-94, z 15. 12. 2014, žaloba ze dne [datum], protokol z vyhodnocení výzvy z [datum], žádost oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku z [datum], stažení pozemku z nabídky ze [datum], žádost oprávněné osoby z [datum], rozhodnutí žalované z [datum] o vyřazení žádosti oprávněné osoby, sdělení žalovaného ze [datum], žádost oprávněné osoby ze dne [datum], oznámení o vyřazení žádosti o převod pozemku z [datum], vyjádření nesouhlasu z [datum], informace žalované k podávání veřejných nabídek, žádost oprávněné osoby z [datum], plná moc, výpis datové zprávy, sdělení žalovaného z [datum], výpis datové zprávy, nesouhlas s odmítnutím žádosti z [datum], řád pro vyhodnocení výzvy k podání nabídky nároku ze [datum], nároky vybraných oprávněných osob, detail zprávy z datové schránky včetně protokolu o výsledku ověření, rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 28 Co 69/2022-584 ze dne 1. 9. 2022, usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. 28 Cdo 267/2023-651 z 9. 3. 2023, nabídka náhradních pozemků z [datum], výpis listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [anonymizováno] [číslo listu], pro obec a k. ú. [obec] [číslo listu] a pro [územní celek] k. ú. [část obce]).
11. Po zrušení rozsudku při následném projednání věci dne [datum] soud doplnil dokazování informacemi o pozemku, z nichž je zřejmé, že Česká republika je jejich vlastníkem, žádostí žalobce o převod pozemku p. č. 2004 v obci [obec] a k. ú. [obec] v hodnotě 2 108,93 Kč, zveřejněnou výzvou žalovaného k podání nabídky na převod pozemku ze dne [datum].
12. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě, oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské federativní republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedených v § 6 odst. 1.
13. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.
14. Podle § 11a odst. 7 zákona o půdě, žádost o nabídnutý pozemek musí obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela nebo zčásti uspokojen, musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků. Pokud osoba, která žádá o převod pozemku, v rámci jedné veřejné nabídky podá jednu nebo více žádostí, přičemž součet cen žádaných pozemků v nich je vyšší, než činí celková výše nároků této osoby uplatněných v těchto žádostech, jsou všechny tyto žádosti neplatné.
15. Jak konstatoval i Krajský soud v Praze ve svém shora citovaném rozsudku č. j. 28 Co 69/2022-584 ze dne 1. 9. 2022 - dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5389/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1787/2015, ze dne 15. 3. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4190/2015, anebo ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 108/2018) je uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (srov. § 11a zákona o půdě), považováno za výjimečné, uplatnitelné v situaci, jsou-li prokázány okolnosti, na jejichž podkladě lze postup Pozemkového fondu ČR (resp. žalované) kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační a kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv. Také Ústavní soud dovodil (například ve svém usnesení ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2770/10, nálezu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1835/08, či usnesení ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3370/19), že není otevřena možnost výběru a vydávání konkrétního pozemku oprávněným osobám bez dalšího; pouze ve výjimečném případě, jestliže by se konkrétní oprávněná osoba nemohla určitou dobu, po vlastní marné snaze, domoci uspokojení svého nároku na vydání náhradního pozemku stanoveným postupem. Liknavost či svévole nebo diskriminační přístup povinné osoby a aktivní přístup osoby oprávněné musí být pro každou soudem projednávanou věc posouzeny individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním zjištěným okolnostem. Případná prokázaná pochybení povinné osoby mohou vést k závěru o její liknavosti či svévoli jen v případě, že bude zřejmý negativní vliv takového pochybení na konkrétní nárok povinné osoby (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 23. 2. 2016, sp. zn. 28 Cdo 5016/2014). Delší doba, po niž nárok oprávněné osoby nebyl uspokojen, byť jinak nežádoucí, nedokládá sama o sobě, že by postup Fondu (žalované) byl nekorektní a bránící úspěšnému uplatnění jejích nároků (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1807/2013, jeho usnesení ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3002/2016, nebo ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 28 Cdo 71/2020, vydané v této věci). Aktivní přístup oprávněné osoby předpokládá zejména její účast ve veřejných nabídkách náhradních pozemků, tedy trvalou snahu a součinnost při uspokojení jejího nároku zákonem předvídaným způsobem. Nedostatek takové aktivity na straně oprávněné osoby lze s úspěchem odůvodnit jen legitimními důvody, pro které se oprávněná osoba veřejných nabídek neúčastnila vůbec anebo jen zcela nedostatečně, zejména pokud veřejná nabídka nemohla nárok oprávněné osoby uspokojit anebo takovému uspokojení bránila jiná překážka.
16. Soud nemá důvod se od těchto závěrů odchylovat. Z dokazování má za prokázáno, že žalobce je oprávněnou osobou s nárokem na vydání náhradních pozemků ve smyslu ustanovení § 11a zákona o půdě. Uspokojení svých nároků se domáhá již 25 let a jediné uspokojení, kterého dosáhl, bylo to, které si vymohl soudní cestou, přestože z dokazování je zřejmé, že se zúčastnil celé řady výběrových řízení. Jeho nevypořádaný nárok je oceněn dosud částkou 6 314,50 Kč. I z posledního výběrového řízení byl neoprávněně vyřazen, resp. jeho nabídka byla prohlášena za neplatnou, a to v rozporu se zákonnou úpravou a stanovisky a závěry soudů. V krátkosti lze odkázat na žalobcem v žalobě citované stanovisko pléna Nejvyššího soudu či nález Ústavního soudu I. ÚS 2583/21ze dne 29. 3. 2022.
17. Žalobci, který je osobou s ohledem na jeho věk na sklonku života, žalovaná znemožnila realizovat jeho oprávněné nároky bez soudního sporu tak, jako tomu bylo i v případech předcházejících soudních řízení. Stejně tak neobstojí názor žalované, že u současně vydávaných pozemků měl žalobce možnost se zúčastnit výběrového řízení. Byla to žalovaná, kdo v řízení o vydání původně žalobcem uplatněného pozemku v řízení o nárocích jiných oprávněných osob podávala aktivně dovolání, a správný byl postup žalobce, který hodlal vyčkat výsledku dovolacího řízení. V případě vyhovění dovolání by totiž měl velkou pravděpodobnost uspokojení nároku vydáním původně požadovaného pozemku, namísto jeho rozkouskování do dalších čtyř pozemků spolu nesouvisejících.
18. Stejně tak nelze souhlasit s názorem žalované na to, že uplatněním vydání pozemků soudní cestou dochází k diskvalifikaci oprávněných osob postupujících cestou výběrových řízení. V tomto směru lze odkázat například na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3453/2007 ze dne 4. 11. 2009, v kterém soud uvedl, že není-li nárok dle zákona o půdě dlouhodobě uspokojován pro zjištěnou libovůli či dokonce svévoli, je prostředkem ochrany práva oprávněné osoby žaloba na vydání konkrétního pozemku.
19. V dřívějším postupu žalované soud hledal zcela jasnou libovůli (viz rozsudky Okresního soudu Praha – východ a Obvodního soudu pro Prahu 10 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze k důkazu provedené) a v tomto projednávaném případě i svévoli v přístupu k uplatněným nárokům žalobce (neoprávněné prohlášení žádosti žalobce za neplatnou a nezjednání nápravy ani pro správnou argumentaci žalobce).
20. Soud má též za prokázáno, že pozemky v průběhu řízení označené žalobcem, jejichž vydání se žalobce domáhá pozměněnou žalobou, jsou pozemky ve vlastnictví státu zařazenými do veřejných nabídek a jsou pozemky vhodnými k uspokojení jeho nároků, a to i co do cenové výše jeho neuspokojeného nároku. Soud vzal v potaz při porovnání nároků ostatních osob i délku doby uplatňování nároků žalobce i prokázanou aktivitu na jeho straně, která u ostatních nebyla žalovanou ani tvrzena, a v neposlední řadě také jeho věk a šanci domoci se tak uspokojení nároků v budoucnosti v rámci dalších výběrových řízení. Co se týká výše nároků oprávněných osob, pokud by soud jako k rozhodujícímu přihlížel zásadně k finančnímu ocenění neuspokojeného nároku, pak v podstatě oprávněné osoby ke konci uplatňování neuspokojených nároků nikdy neměly šanci na jejich úplné uspokojení, protože by je vždy převálcovaly osoby, které mají nároky dosud vyšší, ať se jedná o původní restituenty nebo osoby spekulativně tyto nároky skupující. Za této situace soud rozhodl o vyhovění žalobě v celém rozsahu a nahradil projev vůle žalované o bezúplatném převodu dotčených pozemků do vlastnictví žalobce s tím, že jeho restituční nárok tak bude uspokojen do výše 6 280,49 Kč.
21. Protože hodnota vydávaných pozemků nepatrně převyšuje hodnotu restitučního nároku, ke správnému upozornění žalovaného soud se dotázal právního zástupce žalobce, zda souhlasí s navrženým postupem opírajícím se o výklad obsažený v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3772/2018 ze dne 16. 2. 2021, tj. že je nezbytné při určení výše bezdůvodného obohacení zohlednit koeficient, jenž odráží míru inflace, a vrovnává tudíž ztrátu hodnoty peněz, k níž došlo ode dne účinnosti zákona o půdě do současnosti, a jehož hodnota v roce 2021 dosahovala pro potřeby určení finanční náhrady ve smyslu ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 229/192 Sb. O půdě čísla 6. Protože právní zástupce žalobce souhlasil s tímto postupem, soud uložil žalobci povinnost náhrady žalovanému ve výši 2 901,78 Kč (6 x 483,63 Kč), a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
22. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který byl úspěšným účastníkem řízení, přiznal právo na náhradu nákladů proti žalované. Náklady řízení spočívají v nákladech právního zastoupení (odměna advokáta za 6 úkonů právní služby po 1 500 Kč dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 5. a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen AT, a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, sepisu návrhu na vydání předběžného opatření, návrh na změnu předmětu řízení, vyjádření k vyjádření žalované, účast na jednání soudu dne [datum]), 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT, cestovní výdaje osobním vozidlem k jednání soud na cestě z místa sídla advokáta [obec] do [obec] a zpět, tj. [anonymizováno] km, při průměrné spotřebě 8,5 l [číslo] km a ceně benzinu a opotřebení dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. = 1 775 Kč, v náhradě ztráty času na cestě za šest započatých půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 AT, v rámci prvního projednávání věci před soudem první instance. Dále pak odměna advokáta za další tři úkony právní služby, a to vyjádření se k odvolání, návrh na změnu žaloby druhou v pořadí, a účast na jednání soudu dne [datum] vždy po 1 500 Kč, a tří zmíněné režijní paušály po 300 Kč, shodné cestovné k jednání soudu 1 775 Kč a náhradu ztráty času za celkem 8 započatých půlhodina na cestě po 100Kč, tj. 800 Kč Celkem 21 150 Kč + 21 % DPH (§ 151 odst. 2 o. s. ř.) v částce 4 442 Kč, celkem 25 592 Kč Náklady řízení je třeba uhradit k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.