11 C 58/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 11 130 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 655 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 4 655 Kč od 23. 9. 2019 do zaplacení, částku ve výši 6 475 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 6 475 Kč od 30. 12. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 29. 1. 2022 žalobu, kterou se domáhá po žalovaném zaplacení částky 11 130 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný coby vlastník/provozovatel osobních vozidel dále uvedených neměl k nim sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu. Údaje obdržela žalobkyně od Ministerstva dopravy z registru vozidel.

2. Takto je žalovaný zapsán jako vlastník/provozovatel osobního vozidla [registrační značka] pro které neměl v období od 23. 3. 2019 do 28. 5. 2019 sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen„ zákon“. Proto je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek do garančního fondu dle ustanovení § 4 tohoto zákona. Ten činí v daném případě dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. 65 Kč za každý den, tj. 4 355 Kč.

3. Dále je žalovaný zapsán jako vlastník/provozovatel osobního vozidla [registrační značka], pro které neměl v období od 18. 6. 2019 do 20. 9. 2019 sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu dle § 1 odst. 2 zákona. Proto je povinen zaplatit žalobkyní příspěvek do garančního fondu dle ustanovení § 4 tohoto zákona, který činí 65 Kč za každý den, tj. 6 175 Kč.

4. Žalovaná částka se skládá z uvedených příspěvků a pro každý jednotlivý případ ještě z poplatku spojeného s uplatněním práva 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona, § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.) Zároveň žalobkyně uplatnila též nárok na zákonný úrok z prodlení ode dne po splatnosti jednotlivých příspěvků do zaplacení.

5. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud jej proto usnesením zrušil a vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.

6. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného do garančního fondu vlastníkem popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti. Žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobních automobilů shora uvedených se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3. K vozidlům neměl v uvedených obdobích sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vznikla mu povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu v celkové výši 10 530 Kč tvořený příslušnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění hrazeno, tj. denní sazbou 65 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč, celkem 600 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku, splatnost příspěvků nastala v prvém případě dne 22. 9. 2019, ve druhém 29. 12. 2019. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 7. 12. 2021, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky. Neuhradil ničeho.

7. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), zákona č. 168/1999 Sb. a dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.

8. Žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost, když neměl sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k předmětnému vozidlu (§ 2779 občanského zákoníku), v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně (§ 4 zákona č. 168/1999 Sb.). Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna.

9. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně, že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 130 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % p. a. z dlužných částek od prvého dne prodlení do zaplacení, a to dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. o advokátním tarifu, dále jen AT Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč - § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 AT (převzetí a příprava věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), tj. 900 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, tj. 300 Kč, 21 % DPH ve výši 252 Kč - § 151 odst. 2 o. s. ř., a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč Náklady řízení je třeba uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

11. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní od právní moci tohoto rozsudku.