11 C 81/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa t. č. ulice a číslo , PSČ část obce zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 67 700 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % p. a. od 21. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 23 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % p. a. z částky 23 200 Kč od 21. 9. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 90 900 Kč od 1. 9. 2019 do 20. 9. 2019 zastavuje.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám jeho právního zástupce částku 15 301 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 9. 2. 2021 podanou u [název soudu] domáhal po žalované zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o nároky vyplývající z uzavřené smlouvy o nájmu bytu do 31. 8. 2019 [název soudu] usnesením ze dne 13. 4. 2021 postoupil věc Okresnímu soudu v Příbrami jako místně příslušnému s ohledem na bydliště žalované. Fakticky věc napadla zdejšímu soudu 10. 5. 2021.

2. Soud usnesením ze dne [datum] vyzval žalobce k odstranění vad žaloby, neboť z návrhu zjistil, že je nesrozumitelná, neurčitá a v podstatě neprojednatelná.

3. Žalobce podáním doručeným soudu dne [datum] doplnil návrh tak, že nájem bytu žalované vypověděl dopisem ze dne 30. 4. 2019 obsahujícím zároveň upomínku pro nezaplacení nájemného s úhrady za služby 44 200 Kč. Do 31. 8. 2019, kdy nájem trval, se dluh navýšil na 90 000 Kč. Dluh za období od ledna 2019 do konce srpna 2019 na nájemném činí 65 600 Kč, na úhradě za služby za toto období 23 200 Kč a dluh na vyúčtování služeb za období roku 2018 činí 2 100 Kč Celkem tedy dluží žalovaná 90 900 Kč. V tomto směru rozšířil žalobu. Soud usnesením ze dne [datum] připustil rozšíření žaloby.

4. Po odročování nařízených jednání na žádosti právních zástupců účastníků při prvním jednání ve věci samé dne [datum] žalobce upřesnil, že požadované zákonné úroky z prodlení požaduje od 1. 9. 2019, tj. ode dne po skončení nájemního vztahu. Jinak na žalobě setrval.

5. Právní zástupkyně žalované za ni uznala pouze částku 2 100 Kč, která představuje vyúčtování služeb za rok [rok], které v [měsíc] [rok] obdržela, a uvedla, že žalovaná je ochotna tuto částku hradit. Ostatní nároky neuznala. Uvedla, že žalovaná se dohodla s bratrem žalobce ústně na skončení nájmu k 31. 12. 2018. Bylo to v době, kdy žalobce nebyl přítomný a podle jí dostupných informací byl [anonymizována tři slova]. Věděla, že bratr žalobce neměl plnou moc k jeho zastupování. Nicméně žalovaná považovala věc za uzavřenou a dohodnutou, protože od [měsíc] [rok] již předmětný byt neužívala a od [datum] si pronajala byt v [obec]. Bratr žalobce měl také telefonní číslo na žalovanou, žalobce se s ní tak mohl kdykoliv spojit. Proto ji překvapilo, když obdržela koncem [měsíc] [rok] předžalobní výzvu k zaplacení dlužného nájemného, a to s datem splatnosti téhož dne a taktéž výpověď z nájmu bytu, to vše zasláno na její adresu totožnou s adresou pronajímaného bytu. Namítla, že ani předžalobní výzva ani samotná výpověď z nájmu bytu není podepsána vlastnoruční podpisem žalobce, ale asi se jedná o podpis třetí osoby. Má za to, že taková jednání nejsou po právu. Dále namítala, že žalobce dosud nevyúčtoval žalované jistotu 11 000 Kč, kterou složila při počátku nájmu. Co se týká úhrady za služby, pak vyúčtování za rok 2019 žalovaná nikdy neobdržela a navíc jsou v něm závažné nesrovnalosti. Poukazovala na to, že ve vyúčtování za rok 2018 je stav spotřeby tepla na konci roku uveden částkou 21 672 Kč a stejná částka je uvedena na konci roku 2019, když na počátku obou dvou let je taktéž shodná částka 16 478 Kč. Z uvedeného je evidentní, že v bytě se netopilo a žádná spotřeba tepla tam nebyla. To samé se týká vody. Na počátku obou dvou roků je uveden stav 170 a na konci 254. Jak z těchto stavů může žalobce dojít k tomu, že žalovaná něco dluží, když zde žádná spotřeba nebyla, není zřejmé. Pokud v bytě byla nějaká spotřeba elektřiny, pak ji rozhodně nespotřebovala žalovaná, neboť v něm od 1. ledna 2019 nebydlela.

6. Soud sdělil účastníkům obsah přípravy k tomuto prvnímu jednání. Podle obsahu žaloby se žalobce domáhá zaplacení dlužného nájemného a ceny služeb za období roku 2019, a to od [anonymizováno] do [anonymizována dvě slova]. Mezi účastníky je nesporné to, že byla mezi nimi uzavřena nájemní smlouva s podmínkami v ní obsaženými a také, že žalovaná dluží částku 2 100 Kč z vyúčtování služeb za rok 2018. Sporné je, zda a kdy byla ukončena platnost nájemní smlouvy a z toho se odvíjející žalovaný nárok. Co se týká úhrady za služby za rok 2019, je nejen sporný obsah předloženého vyúčtování, ale z projevu právní zástupkyně žalované vyplývá, že je i sporné, zda vůbec nastala splatnost tohoto vyúčtování. Soud také nemá za prokázáno, zda toto vyúčtování obsahuje veškeré náležitosti uvedené v zákoně č. 67/2013 Sb. o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů a zda tedy se jedná o vyúčtování řádné, které by vůbec mohlo nastolit otázku splatnosti tohoto nároku. Sporné je také to, zda vůbec bylo žalované doručeno. V uvedeném případě se dá říct, zda bylo vůbec doručováno. Také zatím není zřejmé, zda žalobce je vůbec aktivně legitimován, neboť dosud žalobce netvrdil ani nedokládal, že je vlastníkem pronajímaného bytu. Soud sdělil, že bude provádět dokazování k otázce trvání nájemního vztahu, k otázce aktivní legitimace žalobce, k otázce řádného vyúčtování služeb za rok 2019 a v případě jeho prokázání též k otázce správnosti tohoto vyúčtování. Poté případně účastníky poučí dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Soud zároveň upozornil účastníky, že ke konci prvního jednání nastává zákonná koncentrace řízení ve smyslu ustanovení § 118b odst. 1 o.s.ř. s tím, že nebude poskytovat lhůtu k doplnění skutkových tvrzení a označených důkazů, neboť účastníci mají být připraveni reagovat na případná poučení soudu, zvláště když na obou stranách jsou zastupující právní profesionálové.

7. Soud provedl dokazování listinnými důkazy účastníky předloženými a z nich zjistil tyto skutečnosti.

8. Dne 26. 4. 2016 byla uzavřena mezi žalobce jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem smlouva o nájmu bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] m², [anonymizováno], v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] od 1. 5. 2016 na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala platit nájemné 8 200 Kč měsíčně a 2 900 Kč měsíčně zálohu na služby uvedené v evidenčním listu, a to vždy do 20. dne každého měsíce na účet pronajímatele. Podle čl. V smlouvy se zavázala žalovaná složit jistotu 11 100 Kč na účet pronajímatele do 1. 5. 2016. Podle článku VI. smlouvy o předání bytu bude sepsán předávací protokol. Dle odst. 4. tohoto článku smlouvy je žalovaná povinna v případě ukončení nájmu před byt uklizený dle stavu uvedeného v předávacím protokolu s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Podle čl. VII. odst. 3 smlouvy může být tato měněna pouze písemnými dodatky potvrzenými oběma smluvními stranami. Doručování podle odst. 5. tohoto článku smlouvy se realizuje na adresy účastníků uvedené v záhlaví smlouvy. U žalované není v záhlaví uvedena žádná adresa. V předávacím protokolu ze dne 26. 4. 2016 je uveden stav bytu i stav měřitel studené vody, elektřiny a kalorimetru.

9. Podle výpovědi z nájmu bytu z 30. 4. 2019 byla tato podána dne 30. 4. 2019 z důvodu nezaplacení nájemného za období [měsíc] až [měsíc] [rok]. Upomínka z téhož data obsahuje výzvu k zaplacení dluhu 44 200 Kč, která není rozklíčována na jednotlivé položky. Předžalobní výzva ze dne 28. 1. 2021 byla dle poštovní dodejky zaslána žalované téhož dne prostřednictvím české pošty na adresu pronajímaného bytu a vrácena po úložní době jako nevyzvednutá.

10. Ve vyúčtování služeb za rok 2018 je rozepsána spotřeba služeb a zaplacených záloh s tím, že dluh na vyúčtování činí 2 099,94 Kč. Žalovaná převzala toto vyúčtování 22. 1. 2019 a toto potvrdila svým podpisem.

11. Vyúčtování služeb za rok 2017 převzala žalovaná podle jejího podpisu dne 26. 1. 2018. Přeplatek 961 Kč zde vyúčtovaný převzala podle výdajového pokladního dokladu téhož dne. Vyúčtování služeb za rok 2019, kromě toho, že obsahuje údaje shodně s vyúčtování za rok 2018 tak, jak na to poukazovala právní zástupkyně žalované, není žalovanou podepsané, tedy nestvrdila, že by jí vůbec bylo doručeno.

12. Právní zástupkyně žalované uvedla, že její klientka dosud neuhradila částku 2 100 Kč za služby z roku 2018, neboť žalobce dosud nezúčtoval jistinu 11 100 Kč, kterou v roce 2016 přijal a měl ji podle obsahu smlouvy v dohodnuté lhůtě zúčtovat. K tomu právní zástupce žalobce uvedl, že žalovaná nikdy jistinu nesložila, přestože se k tomu ve smlouvě zavázala. Taktéž popřel, že by bratr žalobce uzavřel s žalovanou jí zmiňovanou dohodu o ukončení nájmu bytu k 31. 12. 2018. Co se týká vyúčtování za rok 2019, připustil, že jej žalovaná neobdržela, protože byla nekontaktní, na adrese uvedené ve smlouvě se nezdržovala a nebylo možné ji kontaktovat, i když žalobce pro to dělal maximum.

13. Žalobce sám se snažil vysvětlit rozpory ve vyúčtování za rok 2018 a 2019 tak, že vznikly zřejmě tím, že elektroměr byl volně přístupný a mohl se odečítat, kdežto měřiče vody a topení byly v bytě, tedy žalobci nepřístupné, a proto se tam napsaly poslední známé stavy. Nicméně počátek a konec nájmu tak, jak bylo ujednáno, a jak je obvyklé, by měl začít předáním bytu a klíčů a stejným způsobem jeho navrácením.

14. Soud poté usnesením dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. vyzval žalobce, aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání toho, že je aktivně legitimován ve věci, tzn., že je vlastníkem či oprávněným pronajímatelem předmětného bytu, dále aby prokázal, že vyúčtování služeb za rok 2019 odpovídá skutečným hodnotám spotřeby vyúčtovaných médií, tj. elektřiny, vody a tepla a že bylo žalované doručeno, neboť z dosud provedeného dokazování soud nic takového za prokázané nemá a nebudou-li skutková tvrzení označeny, vystavuje se žalobce nebezpečí, že nebude v žalobě úplně či částečně úspěšný. Týká se to hlavně předmětného vyúčtování za služby, když soud nemá ani za prokázáno, že by splňovalo podmínky zákona č. 67/2013 Sb. a bylo tedy vystaveno platně a nastala jeho splatnost. I v tomto směru tedy je třeba skutková tvrzení doplnit a důkazy označit.

15. Poté právní zástupce žalobce navrhl a soud doplnil dokazování nahlížením do katastru nemovitostí na výpise [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] týkající se vlastnictví předmětné bytové jednotky ze strany žalobce. Z něj soud zjistil, že žalobce je vlastníkem předmětné bytové jednotky. Co se týká vyúčtování služeb, to skutečně dle vyjádření právního zástupce žalobce za rok 2019 nebylo žalované ani doručováno.

16. Následně soud usnesením dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. soud vyzval žalovanou, aby doplnila skutková tvrzení a označila důkazy k tomu, že zaplatila jistotu 11 100 Kč podle uzavřené nájemní smlouvy ve prospěch žalobce a důkazy o tom, že byla platně uzavřena dohoda o ukončení předmětného nájemního stavu k 31. 12. 2018, když z dosud provedeného dokazování toto soud nemá za prokázáno, a vše zůstává pouze na tvrzení žalované, které není ničím podloženo. Žalovaná neoznačila žádný důkaz a dokonce neučinila ani žádný závěr z toho, že měla složit jistinu 11 100 Kč ve prospěch žalobce a také žádné důkazy k tomu, že by byla řádně a platným způsobem s oprávněnou osobou uzavřena dohoda o ukončení nájemního vztahu k předmětnému bytu k 31. 12. 2018. Soud žalovanou poučil, že nedoplní-li skutková tvrzení a neoznačí-li důkazy k uvedeným skutečnostem, nebude ve své obraně, co se týká nájemného a případné úhrady uznané částky 2 100 Kč, úspěšnou.

17. Právní zástupkyně žalované uvedla, že nemá návrhy na doplnění dokazování.

18. Soud konstatoval, že účastníci nedoplnili skutková tvrzení a nedoložili ve smyslu daného poučení sporné skutečnosti. V tomto směru žalobce nebude úspěšný v otázce vyúčtování služeb a žalovaná ve své obraně ohledně zaplacení jistoty a skončení nájemního vztahu k 31. 12. 2018.

19. Účastníci nedoplnili svá tvrzení ani neoznačili další důkazy ani po poučení dle § 119a odst. 1 o. s. ř.

20. Právní zástupce žalobce v závěrečném návrhu setrval na žalobě co do 90 900 Kč, pouze upřesnil, že zákonný úrok z prodlení požaduje přiznat od 21. 9. 2019 do zaplacení s tím, že ve zbytku bere žalobu zpět. Zároveň navrhl přiznání nároku na náhradu nákladů řízení v částce 31 691,58 Kč.

21. Právní zástupkyně žalované navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu, neboť k ukončení nájemního vztahu došlo k 31. 12. 2018. Za významné považuje, že žalované nebyla doručena žádná upomínka, výzva či vyúčtování. Co se týká částky 2 100 Kč, o tom nebylo sporu a uznání nebylo žádným ústupkem ze strany žalované. S částečným zpětvzetím žaloby souhlasí.

22. Soud aplikoval na projednávaný spor zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 67/2013 Sb.

23. Podle ustanovení § 2246 odst. 1. o. z. strany nájemní smlouvy ujednají nájemné pevnou částkou. Dle ustanovení § 2247 odst. 3. o. z. způsob rozúčtování ceny a úhrady za služby poskytovaných pronajímatelem spolu s nájmem stanoví jiný právní předpis.

24. Podle ustanovení § 2 zákona č. 67/2013 Sb. se pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem služeb vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy. Příjemcem služeb se rozumí nájemce bytu.

25. Podle ustanovení § 4 odsdt.1. věta první tohoto zákona má poskytovatel právo požadovat na příjemci placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu.

26. Podle ustanovení § 7 odst. 1. tohoto zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

27. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

28. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

29. Z uvedeného vyplývá, že podmínkou nastolení splatnosti vyúčtování je, že musí být doručeno příjemci služeb, musí obsahovat předepsané náležitosti, musí obsahovat jako účetní doklad i obecné náležitosti dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví a musí v něm být uvedeno, kdo a kdy jej vyhotovil (§ 11 odst. 1. písm. d, f zákona o účetnictví).

30. Vzhledem k tomu, že dle vyjádření žalobce vyúčtování služeb za rok 2019 se ani nepokusil žalované doručit, tedy jí doručeno do podání žaloby nebylo, nemohla nastat jeho splatnost a žaloba v tomto směru byla podána předčasně. Nelze hovořit ani o tom, že by bylo možné dovodit nastolení splatnosti v průběhu řízení, neboť vyúčtování bylo sice k důkazu předloženo a žalovaná se s ním prostřednictvím své právní zástupkyně seznámila, nicméně obsahuje závažné nedostatky vytčené právní zástupkyní a neobsahuje náležitosti stanovené zákonem č. 67/2013 Sb. ani náležitosti vyžadované zákonem o účetnictví, když z něj není zřejmé, kdo a kdy jej vystavil. (K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 2778/2019 ze dne 26. 8. 2020 přístupný na www.NSCR.cz).

31. Za této situace soudu nezbylo než v části týkající se požadavku na zaplacení vyúčtování služeb za rok 2019 žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Ve zbytku pak soud žalobě vyhověl. Žalobce prokázal uzavření nájemní smlouvy, výši sjednaného nájemného a žalovaná neunesla břemeno důkazní ke svému tvrzní o tom, že nájemní smlouva skončila již 31. 12. 2018 ani o tom, že žalovaná složila ve smlouvě ujednanou jistinu 11 100 Kč a tato by měla být zúčtována k uplatněným nárokům. Co se týká dluhu na vyúčtování služeb za rok 2018, žalovaná v průběhu řízení tento dluh uznala a nic proti jeho obsahu nenamítala. Naopak projevila ochotu jej zaplatit. Proto soud i v této části žalobě vyhověl.

32. Protože žalovaná je v prodlení se zaplacením dlužného nájemného a vyúčtování služeb za rok 2018 soud jí uložil též povinnost úhrady zákonného úroku z prodlení od data požadovaného žalobce do zaplacení (dle § 1970 o. z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění soud stanovil dle ustanovení § 160 odst. 1. o. s. ř. tří denní.

33. V části částečného zpětvzetí žaloby soud řízení zastavil. Co do částky 23 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení žalobu zamítl.

34. Co se týká náhrady nákladů řízení, soud povinnost posoudil podle poměru úspěchu ve věci dle ustanovení § 142 odst. 2. o. s. ř. Žalobce byl úspěšnější účastníkem řízení, když jeho relativní úspěch činil 74,14 % a neúspěch 25,86 %, absolutní úspěch žalobce tak činil 48,28 %. Soud vycházel z toho, že původně žalobce požadoval včetně zákonných úroků z prodlení splatných ke dni rozhodování soudu 110 823,67 Kč a přiznáno mu bylo pouze 82 093,20 Kč (K tomu srovnej nález Ústavního soudu ČR I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010 přístupný na www.nalus.cz).

35. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. o advokátním tarifu, (dále jen„ AT ve výši 4 740 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 4 úkony 18 960 Kč (převzetí a příprava, přežalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání), 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst.

3. AT“), cestovné osobním vozidle [anonymizováno] [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět, tj. 314 km při spotřebě MN 7,7l / 100 km, ceně pohonných hmot a opotřebení dle vyhl. č. 589/2020 Sb. – 2 238 Kč, + 21% DPH v částce 4 704 Kč a náhrada zaplaceného soudního poplatku v částce 4590 Kč, celkem 31 692 Kč. Poměřeno absolutním úspěchem ve věci činí náhrada nákladů řízení 15 301 Kč Náklady řízení je třeba uhradit ve stejné pariční tří denní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odsdt. 1. o. s. ř.).