11 C 89/2024

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl soudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce t. č. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o povolení nezbytné cesty

I. Soud zřizuje nezbytnou cestu ve formě služebnosti stezky ve prospěch každého vlastníka pozemků parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a st. č. hodnota, jehož součástí je stavba: adresa, č. e. Anonymizováno, rod. rekr., zapsaných na LV č. hodnota, vedeném u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa pro obec a k. ú. adresa přes část pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno zapsaného na LV č. hodnota pro obec a k. ú. adresa, na dobu neurčitou v rozsahu vyznačeném na geometrickém plánu tituly před jménem jméno FO, č. hodnotaAnonymizováno/Anonymizováno ze dne 12. 8. 2025, ověřeném dne 29. 8. 2025 pod č. Anonymizováno/Anonymizováno, který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované za zřízení práva nezbytné cesty dle výroku I. tohoto rozsudku úplatu ve výši 2 105 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 60 640 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami náhradu svědečného ve výši 2 185,44 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami náhradu znalečného, jehož výše bude určena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Příbrami dne 1. 7. 2024 domáhá zřízení služebnosti nezbytné cesty ve formě nezbytné stezky přes pozemek ve vlastnictví žalované parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v obci a k. ú. adresa zapsaný na LV č. hodnota ve prospěch nemovitostí žalobkyně zapsaných na LV č. hodnota pro obec a k. ú. adresa u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa jako pozemek st. č. hodnota, jehož součásti je stavba: adresa, č. e. Anonymizováno, rod. rekr., a pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno.

2. Podle žaloby nemá žalobkyně ke svým nemovitostem jiný přístup než přes pozemek žalované. Tato přístupová cesta je používána historicky jako jediná spojnice s nebližší veřejnou komunikací nacházející se na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v majetku obce adresa. Požadovaná stezka vede v místech, jak byla v minulosti vyznačena na geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno-Anonymizováno vypracovaném Střediskem geodézie pro adresa dne 27. 3. 1991 nově oddělená část označená parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Bohužel nikdy nedošlo k jejímu zápisu do katastru nemovitostí. Tehdy byl MNV adresa udělen souhlas se zřízením přístupové cesty o šíři 1,5 metru k chatám žalobkyně a sousedů a tehdejší vlastník objednal i zmíněným geometrický plán. I když nedošlo k realizaci zápisu do katastru nemovitostí, po celá desetiletí žalobkyně a její rodina užívali přístupovou cestu po pozemku žalované v rozsahu vyznačeném na zmíněném geometrickém plánu nepřetržitě až doposud. Žalovaná v poslední době ústně začala sdělovat, že si nepřeje, aby přes její pozemek žalobkyně chodila ke své chatě a 17. 5. 2024 obdržela od souseda SMS zprávu a fotografii, dle kterých začala žalovaná budovat na svém pozemku i přes přístupovou část oplocení, které jí fyzicky zamezuje v přístupu. Žalobkyně se domáhá zřízení přístupu ve formě stezky, neboť, jak sama uvádí, přístup jako cesta nikdy zřízen ani užíván nebyl.

3. Žalovaná se vyjádřila písemně podáním ze dne 21. 9. 2024 tak, že s návrhem nesouhlasí. Při koupi nemovitosti nebyla upozorněna na žádné věcné břemeno ani jiné dohody a omezení, ani toto nevyplývá z výpisu z LV. Žalobkyně chodí po jejím pozemku bez dovolení a zanáší jej větveni a svodem splaškové vody z okapu. Podle žalované ani předcházející vlastníci její nemovitosti neumožňovali žalobkyni užívání pozemku k přístupu k její nemovitosti. Dále upozorňuje na skutečnost, že pozemek žalobkyně parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a sousední pozemky parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno kdysi tvořily jeden celek, na kterém si rodina postavila chaty, a právní předchůdci žalobkyně užívali pro přístup tento jejich pozemek. Po rozdělení pozemku na tři samostatné došlo k jejich oplocení, aniž se dohodli na zřízení přístupu přes tyto pozemky. Navíc žalobkyně má možnost přístupu k jejím nemovitostem z druhé strany přes pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví tituly před jménem jméno FO, ale tu o souhlas s přístupem nepožádala. Žalovaná si pozemek, po jehož okraji chce žalobkyně chodit, oddělila od ostatních nemovitostí pro budování chovu zvířat a musí tam vybudovat příjezdovou cestu. Jinak by nemohla tento záměr zrealizovat a pozemek oplocením uzavřít. Již teď jí unikají slepice na cestu, případně jí je krade liška, a za to může žalobkyně tím, že se domáhá přístupu. Následně uvedla, že má nemocného syna a pozemek potřebuje, aby na něj mohla jezdit autem.

4. Při jednání ve věci samé dne 19. 11. 2024 účastníci setrvali na svých postojích. Žalovaná doplnila, že nemovitosti zde vlastní devět let a nikdy žalobkyni neviděla zde chodit, ani za ní nepřišla s žádostí o přístup. Žalovaná se rozhodla, že zde bude bydlet a chce své pozemky oplotit. Žalobkyně setrvala na tom, že tato přístupová cesta je její rodinou užívána desítky let, ona sama nemovitosti zdědila. Souhlas s používáním pozemku jako přístupové cesty byl udělen MNV adresa již v roce 1989 a uvažováno bylo o odprodeji jeho příslušné části či zřízení věcného břemene, proto byl vypracován zmiňovaný geometrický plán. Pokud žalovaná zmiňuje možnost přístupu z druhé strany, jedná se o svažitý lesní pozemek, kde žádná cesta není a pro přístup je nevhodný.

5. Soud seznámil účastníky s právní úpravou projednávané problematiky dle ustanovení §1029 a § 1032 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., a vysvětlil, že se bude zabývat otázkou, zda se jedná o jedinou možnou přístupovou cestu k nemovitostem žalobkyně a také zvažovat dopad na užívání pozemku žalované, zároveň upozornil na zákonnou koncentraci řízení dle ustanovení § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř. ke konci prvního jednání.

6. V průběhu nařízených jednání soud ve věci provedl dokazování listinami, účastnickou výpovědí a svědeckými výpověďmi navržených svědků a ohledáním na místě samém a znaleckými posudky, přičemž zjistil následující skutečnosti.

7. Žalobkyně nabyla vlastnictví k pozemku st. č. hodnota jehož součástí je stavba č. e. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v obci a k. ú. adresa na základě rozhodnutím Státního notářství pro adresa č. j. spisová značka z 27. 11. 1985, a darovacími smlouvami ze dne 18. 9. 1986 a ze dne 28. 4. 1994.

8. Na snímku pozemkové mapy je patrna situace na místě samém. Nemovitosti žalobkyně nemají vlastní přímý přístup k veřejně přístupné komunikaci. Ten je možný buď po zmíněném pozemku žalované, nebo přes zahrady parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno a pozemek Anonymizováno/Anonymizováno nebo přes lesní pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno.

9. Z protokolu o místním šetření a ústního jednání ze dne 2. 7. 1990 má soud za prokázáno, že za účasti stavebního úřadu, MNV adresa jeho předmětem byla realizace přístupové cesty k chatám č. e. Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno a současně řešení vjezdu do garáže rodinného domu pana Anonymizováno. Bylo dohodnuto, že geometrickým plánem bude z pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno oddělena podél oplocení zmíněných tří chat část o šíři 1,5 metru, která bude sloužit k jejich přístupu k chatám. Zbývající část parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno bude směněna mezi MNV a panem Anonymizováno. Za tím účelem (zajištění přístupu k chatám) byl vypracován geometrický plán č. hodnota-Anonymizováno-Anonymizováno ze dne 27. 3. 1991, ověřený dne 29. 3. 19921, kterým z pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno byla oddělena část označená nově jako parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno o výměře 181 m2. K vkladu do katastru již nedošlo.

10. Podle výpisu z LV č. hodnota pro obec a k. ú. adresa je Obec adresa výlučnou vlastnicí pozemků parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Dle ortofoto snímku za nahlížení do katastru se jedná o veřejnou komunikaci (parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno). Pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno leží mezi pozemkem žalované parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a touto veřejnou komunikací. Podle výpisu za LV č. hodnota pro k. ú. adresa je žalobkyně výlučnou vlastnicí st. č. hodnota, jejíž součástí je stavba adresa, č. e. Anonymizováno, rod rekr., a zahrady parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Podle výpisu z LV č. hodnota pro obec a k. ú. adresa je žalovaná výlučnou vlastnicí nemovitostí zde zapsaných, mimo jiné pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno.

11. Na fotografiích žalobkyní předložených jsou patrna ležící plotová pole a před nimi vykopaný pozemek včetně díry v zemi kousek od oplocení první chaty z pohledu od veřejné cesty. Pozemek žalované na fotografiích je zarostlý trávou a stromy a keři. Podle vyjádření právního zástupce žalobkyně by se mělo jednat o plot budovaný žalovanou, který měl zamezit přístupu na zmíněnou pěšinu podél hranice pozemku s chatami. Žalovaná zopakovala, že prvé dvě chaty (pozn. soudu - ležící mezi nemovitostí žalobkyně a obecní cestou) mají přístup ke svému pozemku přímo z obecní cesty a po dohodě jej využívají společně. Navíc nad těmito chatami je pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, který je ve vlastnictví minimálně vlastníka prostředního pozemku a všichni vlastníci by měli tudy přístup. Na další fotografii je patrna zmíněná veřejná cesta na obecním pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a směrem k pozemku žalované je umístěna hromada hlíny či písku.

12. Dopisem ze dne 5. 12. 1989 Rada MNV adresa sděluje žalobkyni a Anonymizováno. jméno FO, že na své schůzi dne 30. 11. 1989 projednala žádost o zřízení příjezdové cesty k chatám č. e. Anonymizováno a Anonymizováno a souhlasí se zřízením přístupové cesty přes pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v šířce cca 1,5 m. Toto sdělení zároveň je souhlasem stavebního úřadu k dělení pozemku pro objednávku geodetických prací.

13. Žalovaná doplnila své vyjádření tak, že pozemek mezi hranou chat a dalším jejím pozemkem je široký pouze 3,5 m, při oddělení 1,5 m pro žalobkyni by zbýval úzký pruh a nemohla by jej využívat pro příjezd ke své nemovitosti. V minulosti, než došlo ke změně záměru na straně žalované, nabízela žalovaná žalobkyni odprodej celého pozemku za 650 000 Kč, k dohodě nedošlo a dnes s ohledem na tuto změnu poměrů již nemůže žalovaná žalobkyni požadovanou část pozemku odprodat. Pozemek potřebuje oplotit, protože zde bude chovat zvířata a také zde bude mít strážního psa a nemůže tak pouštět cizí lidi na svoji nemovitost. Sousedící dům se pozemkem už rok prodává.

14. Soud usnesením dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř. vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k prokázání toho, že nemá jinou možnost zřídit si přístup k jejím nemovitostem, případně, že tento nebyl zamezen či znemožněn v důsledku hrubé nedbalosti či úmyslu.

15. Svědeckými výpověďmi vlastníků sousedních chat tituly před jménem jméno FO a Anonymizováno jméno FO, manžela žalobkyně jméno FO a její dcery jméno FO má soud za prokázáno, že při rozdělení původního pozemku, na kterém stály tři chaty, na tři samostatné zahrady a jejich oplocení bylo vyjednáno s MNV adresa oddělení části pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno i její odprodej vlastníkům chat. Jednalo se o pruh o šíři 1,5 metru podél plotu. Za tím účelem byl vyhotoven geometrický plán. Nicméně s ohledem na společenské změny nedošlo k realizaci tohoto záměru, pozemek odkoupil tehdejší starosta a ten vlastníkům chat umožnil po pozemku chodit a za tím účelem ve vzdálenosti cca 1,5 metru od jejich oplocení vysázel keře a oddělil tak používanou cestu k jejich zahradám od zbytku pozemku. O cestu se starali, sekali trávu, sloužila pouze pro pěší příchod. Poté, co pozemek před 9 lety získala žalovaná, také nebránila příchodu, nicméně po nějaké době se její přítel na vlastníky chat obrátil s výzvou, aby mu složili peníze, a to žalobkyně 650 000 Kč a vlastníci bližších chat po 400 000 Kč s tím, že namísto pěší cesty vybuduje na pozemku asfaltovou cestu. To odmítli, někteří, protože finanční prostředky neměli, žalobkyně proto, že podle ní ani jejich chata nemá takovou cenu. Pak jim žalobkyně sdělila, že pozemek pro přístup nesmí užívat a začala při hranici s obecní cestou budovat oplocení. Žalobkyně zákaz respektovala. K chatě nemá jak se dostat. Majitelka prostřední chaty využívá pro přístup pozemek svého bratra, který sousedí s obecními pozemky a který se na přístupu s žalovanou a jejím přítelem dohodl, nicméně oba kategoricky odmítli možnost vybudování přístupové cesty přes jejich oplocené nemovitosti s ohledem na nutné stavební úpravy oplocení a pozemků. tituly před jménem jméno FO uvedla, že ani přes její další pozemek par. č. Anonymizováno/Anonymizováno se chodit nedá, neboť směrem k obecní cestě je pozemek zakončený 90-ti stupňovým srázem o výšce 3 metry. Nad nemovitostmi je akátový les a přístup tudy není možný. Všichni svědci potvrdili, že oni a jejich právní předchůdci využívali stejnou přístupovou cestu podél plotu zahrad s chatami po pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno minimálně 35 let se souhlasem obce a pak vlastníků. Ani žalovaná jim zpočátku v přístupu nebránila, předpokládali, že proti tomu nic nenamítá.

16. Svědkyně tituly před jménem jméno FO jako vlastnice nad chatami se nacházejícího lesního pozemku sdělila, že tudy žádná pěšina k chatám nevede ani nevedla, jedná se o lesní pozemek s akátovým porostem a křovinami. Chůzi po lese nikomu nezakazuje, ani nemůže, rozhodně však nesouhlasí s tím, aby zde někdo kvůli vybudování cesty kácel stromy a dělal terénní úpravy.

17. V rámci místního šetření soud zjistil, že směrem z obecní cesty podél plotu tří oplocených pozemků, na kterých se nachází chaty, vede svažitý pozemek žalované. Nemovitost žalobkyně je třetí v pořadí. Na hranici s obecním pozemkem je pozemek žalobkyně částečně odkopán, takže cesta podél plotu chat je ztížena. Ve vzdálenosti 1,5 až 2 metry od oplocení chat se nacházejí zbytky živého plotu, který podle přítomných vysázel předchozí vlastník. Na lesním pozemku nad nemovitostí žalobkyně je prudký svah protkaný stržemi porostlý vzrostlými akáty a různým křovím, takže je naprosto nevhodný pro pěší sestup, a to zvláště za nepříznivého deštivého počasí, jako tomu bylo v případě místního šetření soudu.

18. Soud usnesením ze dne 13. 3. 2025 jmenoval znalce z oboru geodezie a kartografie tituly před jménem jméno FO za účelem zaměření služebnosti stezky na části pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a vypracování potřebného geometrického plánu podle zadání v tomto usnesení specifikovaném a určení výměry služebnosti. Ke znalcem svolanému místnímu šetření se žalovaná ani její obecný zmocněnec nedostavili stejně jako k předcházejícímu místnímu šetření nařízenému soudem. Společně později tvrdili, že nebyli řádně obesláni, neboť doručovací adresa zmocněnce není adresa jeho trvalého bydliště ale adresa. Tuto informaci však žalovaná sdělila soudu až e-mailem ze dne 19. 8. 2025 na výzvu soudu, když při udělení plné moci zmocněnci při jednání ve věci samé dne 19. 11. 2024 uvedli do protokolu pouze adresu adresa. Od oznámení doručovací adresy soud doručoval na ni a po zřízení datové schránky obecnému zmocněnci do jeho DS.

19. Znalec vypracoval znalecký posudek č. č. účtu dne 1. 9. 2025. Výsledek je zachycen v geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno ze dne 12. 8. 2025 tituly před jménem jméno FO ověřeném dne 29. 8. 2025 pod č. Anonymizováno/Anonymizováno, který tvoří přílohu tohoto rozsudku jako jeho nedílná součást. Plocha služebností dotčené části pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno podle něj činí 86 m2.

20. Soud usnesením ze dne 17. 10. 2025 jmenoval tituly před jménem jméno FO znalkyní z oboru ekonomika, ceny a odhady, specializace nemovitosti pro ocenění úplat za zřízení práva služebnosti – práva stezky včetně ocenění újmy, která vznikne vlastníku povinného pozemku povolením stezky. Znalkyně znaleckým posudkem č. č. účtu ze dne 5. 1. 2026 stanovila výši úplaty za zřízení služebnosti práva stezky na 2 105 Kč a stejnou výší ocenila újmu na dotčeném pozemku v souvislosti se zatížením pozemku věcným břemenem. Žalobkyně ani žalovaná nevznesly proti znaleckým posudkům samotným žádné výhrady.

21. Žalovaná závěrem uvedla, že nemovitosti se snaží již tři roky prodat za 15 milionů korun a zřízení věcného břemen podstatně jejich hodnotu sníží. Zároveň tvrdila, že za domem má bazén a budou-li po pozemku chodit cizí lidé, budou do bazénu koukat. Navíc má společně s obecným zmocněncem pět dětí a ty se musí nyní pohybovat po neoploceném pozemku.

22. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich souvislostech (ustanovení § 132 o. s. ř.) a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

23. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí nemovitostí zapsaných na LV č. hodnota pro obec a k. ú. adresa. Žalovaná je výlučnou vlastnicí mimo jiné pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno zapsaného na LV č. hodnota tamtéž. Nemovitosti žalobkyně byly v minulosti spojeny s dalšími nemovitostmi širší rodiny a časem došlo k tomu, že si každý z vlastníků tří chat zde se nacházejících své nemovitostí oplotil, čímž došlo k přerušení přístupu k pozemkům s chatami v pořadí 2. a 3. ve směru od veřejné cesty. Do té doby užívali všechny pozemky jako pochozí k přístupu ke všem třem chatám. V této souvislosti vlastníci takto znepřístupněných nemovitostí se obrátili na MNV adresa a bylo dohodnuto, že bude část přilehlého pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno podél oplocení chat o šíři 1,5 metru oddělena geometrickým plánem za účelem odprodeje a zřízení přístupové cesty. Tento postup byl odsouhlasen radou MNV dne 5. 12. 1989 a vypracován geometrický plán. K dotažení s ohledem na společenské změny již nedošlo, pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno zakoupil tehdejší starosta a stejně jako další vlastníci umožňoval majitelům chat užívání takto dohodnuté přístupové cesty, aniž byla uzavřena tomuto odpovídající písemná smlouva s vkladem práva do katastru nemovitostí. Ani žalovaná zpočátku nic nenamítala, byť uvádí, že o užívání nevěděla. Teprve její současný partner se obrátil na vlastníky chat s požadavkem na finanční přispění pro vybudování asfaltové cesty na dotčeném pozemku, a to 650 000 od žalobkyně a po 400 000 Kč od dalších dvou vlastníků chat. Když se takový požadavek nesetkal s kladnou odezvou, zakázala žalovaná před cca 3 roky používat pozemek jako přístup k chatám. Žalobkyně i další vlastníci chat tento zákaz respektovali. Nicméně z důvodu nepřístupnosti jejích nemovitostí se obrátila žalobkyně na soud s touto žalobou. Vlastníci sousedních chat s pozemky nacházejících se před nemovitostmi žalobkyně ve směru od veřejné cesty odmítají povolit stavební úpravy oplocení a pozemků pro přístup k nemovitostem žalobkyně, stejně jako vlastnice lesního pozemku nacházejícího se nad nemovitostmi žalobkyně. Tento lesní pozemek je navíc pro přístup nevhodný, silně svažitý, rozbrázděný stržemi, zarostlý akátovým lesem a křovinami. Přístup po kraji pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno od roku 1989 užívaný vlastníky chat se souhlasem MNV a následných vlastníků se tak jeví jako jediná možná a nejvhodnější varianta.

24. Podle § 1029 odst. 1 o. z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

25. Podle § 1029 odst. 2 o. z. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

26. Podle § 1030 odst. 1 o. z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

27. Podle § 1032 odst. 1 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

28. Podle § 1033 odst. 1 o. z. obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst. 2.

29. Podle § 1274 odst. 1 a odst. 2 o. z. služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali. Služebnost stezky neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.

30. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce ve smyslu shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi základní podmínky pro povolení nezbytné cesty patří jednak chybějící přístup k nemovité věci, tedy že nemovitá věc žalobkyně jako žadatelky o nezbytnou cestu není dostatečně spojena s veřejnou cestou, což má za následek nemožnost řádně na nemovitých věcech hospodařit a je užívat, a zároveň přístup k nemovitým věcem nelze zajistit jinak než formou nezbytné cesty. Má-li totiž vlastník stavby možnost zřídit přístup ke stavbě jinak, bez omezení vlastníka přilehlého pozemku, nelze právo věcného břemene cesty zřídit (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1897/2004). Přistup nelze zajistit jinak též v případě, že zajištění přístupu je sice technicky možné, avšak náklady na jeho zřízení jsou nepřiměřeně vysoké v porovnání s újmou, kterou zřízení nezbytné cesty způsobí vlastníkovi sousedního pozemku (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1897/2004), resp. jejich vynaložení nebude možné po vlastníku pozemku, pro který je nezbytná cesta žádána, spravedlivě požadovat (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2854/2010). Další podmínkou je, že žádající vlastník nemovité věci není současně vlastníkem přilehlého pozemku, který je s veřejnou cestou spojen.

31. V daném případě je prokázáno, že žalobkyně nemá žádnou přístupovou cestu k jejím nemovitostem a nelze hovořit o tom, že si toto zavinila ona nebo její právní předchůdci sama hrubou nedbalostí. Je pravdou, že v minulosti měli vlastníci všech tří chat přístup k nim realizovaný společně pochůzkou po jejich pozemcích před jejich oplocením. Nicméně při realizaci tohoto rozdělení zároveň vyjednali s MNV adresa souhlas s odprodejem části pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v rozsahu odpovídajícím dnes zřizované služebnosti práva stezky. Potřebný souhlas Rady MNV byl vydán, vypracován příslušný geometrický plán, nicméně vlivem společenských změn došlo následně ke změně vlastníka dotčeného pozemku a k zajištění přístupu konkludentní dohodou, kterou všichni respektovali bez realizace vkladu práva do katastru nemovitostí. Jeden z právních předchůdců žalované dokonce vyznačil používanou část pozemku v terénu vysázením keřů. Společenské změny a následná změna vlastnických vztahů zcela jistě nebyla způsobena nedbalostí žalobkyně a jejích právních předchůdců.

32. Ke zřízení práva cesty k obytnému domu z judikatury vyplývá, že zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, a proto je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou cesta poskytuje, s újmou, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti. Soud může zřídit cestu jen v rozsahu zajišťujícím objektivně řádné užívání, byť nepůjde o užívání komfortní (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2977/2009). Soud musí zajistit, aby bylo možno nemovitost řádně užívat, především však musí dbát, aby vlastník pozemku byl omezen co nejméně, přičemž oprávněný z nezbytné cesty má mít zajištěn přístup ke své nemovitosti pouze v nezbytném rozsahu. Pokud by újma způsobená omezovanému vlastníkovi výhody povolení nezbytné cesty převýšila, šlo by o důvod nepovolení nezbytné cesty.

33. V daném případě zřízení žalované služebnosti stezky si nevyžádá na žádné ze stran sporu žádné náklady na úpravu dotčeného pozemku či nemovitostí oprávněných. Vybudování jiných přístupových cest, jak shora zjištěno, možné není. Nelze hovořit ani o tom, že žalovaná nabídla žalobkyni jinou vhodnou variantu zajištění přístupu, když požadovala po ní zaplacení příspěvku 650 000 Kč, které spolu s dalšími 800 000 Kč od vlastníků druhých dvou chat by použila na vybudování asfaltové cesty po dotčeném pozemku. Tato cena s ohledem na způsob využívání nemovitostí žalobkyně pro rekreaci je v hrubém nepoměru k nevýhodě zatížení pozemku žalované a nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby takovou nabídku přijala.

34. Co se týká újmy způsobené žalované, soud vychází jednak z ocenění realizovaného znaleckým posudkem a jednak z neustáleného postoje a tvrzení žalované. Ta nejdříve tvrdila, že pozemek chce využít k chovu hospodářských zvířat (pěstovala zde slepice), následně pro jízdu vlastním autem, protože má nemocného syna, a ke konci řízení uvedla, že jej potřebuje k využívání jejími dětmi. Přitom tato tvrzení vyvracela tím, co sama uvedla, a to že již tři roky se snaží tento pozemek spolu s ostatními nemovitostmi včetně sousedního domu prodat za 15 milionů korun. Pozemek v době místního šetření soudu i znalce byl evidentně neužívaný. Přístup k ostatním nemovitostem žalované včetně jejího obytného domu měla zajištěn přímo z veřejně přístupné cesty, a to včetně přístupu autem, aniž by ji zřizovaná stezka v tomto jakýmkoliv způsobem omezovala. Dotčený pozemek žalované má výměru 2 350 m2 a služebnost stezky dosahuje plochy 86 m2 při samé hranici s nemovitostmi chatařů.

35. Soud zvažoval i přiměřenost požadované formy zřizovaného přístupu. Pro rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je důležité, k jakému účelu stavba, ke které má být cesta zřízena, v době vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) v souladu se stavebními předpisy slouží. Žalobkyně sama od počátku požaduje pouze služebnost nezbytné stezky, což je, jak shora vysvětleno, skutečně pouze pěší přístup v nejmenším možném rozsahu dotčení povinného pozemku. Nemovitosti žalobkyně slouží pro rekreační účely a tomu odpovídá tato minimalistická služebnost v nejužším možném rozsahu. To má soud ověřeno jak provedením dokazování, tak místním šetřením a porovnáním výměry dotčeného pozemku a zřizované služebnosti. Soud má rovněž za to, že žalovaná by měla respektovat poměry v místě, které zde panovaly v dobách dávno předtím, než se stala vlastníkem dotčeného pozemku. Navíc ani ona sama zprvu proti užívání části svého pozemku vlastníky chat ničeho nenamítala.

36. Vzhledem ke shora rozvedeným závěrům má soud za to, že žalobkyně splňuje podmínky pro to, aby žalobě vyhověl v celém rozsahu. V průběhu řízení se soud měl možnost přesvědčit o vztazích mezi účastníky a nelze se domnívat, že by postačujícím bylo jakékoliv jiné právo než ve formě pozemkové služebnosti, které jako jediné vnese právní jistotu do vztahů mezi účastníky a jejich potenciálními právními nástupci. S odkazem na shora uvedené soud taktéž dospěl k závěru, že nebylo možné po žalobkyni požadovat, aby s žalovanou uzavřela dohodu o finančním příspěvku 650 000 Kč pro příslib vybudování asfaltové cesty po pozemku žalované, když tato cena zjevně mnohonásobně převyšuje hodnotu služebnosti. Je vyvráceno i tvrzení žalované o možnosti zřízení jiné přístupové cesty po pozemcích třetích osob.

37. Pro právní jistotu rozsahu služebnosti stezky soud nechal vypracovat geometrický plán, který je součástí tohoto rozsudku. Soud jinak chůzi v určeném rozsahu dotčeného pozemku nijak neomezil. Je třeba, aby nemovitosti žalobkyně byly přístupné vždy, a to alespoň chůzí.

38. V neposlední řadě soud rozhodoval o přiměřené náhradě, kterou je žalobkyně povinna zaplatit žalované za zřízení nezbytné cesty. Při určení ceny soud vycházel zejména z vypracovaného znaleckého posudku, který obvyklou cenu za neomezeně zřizované právo stezky po geometricky vymezené části pozemku žalovaného stanovil částkou 2 150 Kč shodně s výší újmy za zřízení této služebnosti. Výhrady ke znaleckému posudku ani žalobkyně ani žalovaná neměly, proto soud upustil od výslechu znalkyně stejně jako v případě znaleckého posudku zaměření služebnosti.

39. O náhradě nákladů mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci byla žalobkyně plně úspěšná, proto jí soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení spočívají v odměně právního zástupce žalobkyně celkem za šest hlavních úkonů právní pomoci, a to tři úkony z tarifní hodnoty 35 000 Kč dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o advokátní tarifu, dále jen AT, ve znění účinném do 31. 12. 2024 po 2 500 Kč (převzetí a příprava, sepis žaloby, zastoupení na jednání dne 19. 11. 2024, a tři režijní paušály po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 AT, dále tři úkony z tarifní hodnoty 65 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. c) AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 po 3 700 Kč (zastoupení na jednání soudu dne 14. 1. 2025, na místním šetření dne 13. 2. 2025 a na jednání soudu dne 12. 2. 2026) a tři režijní paušály dle § 13 odst. 3 AT po 450 Kč, celkem 20 850 Kč. K nákladům náleží též cestovné právního zástupce k jednáním soudu a místnímu šetření osobním vozidlem jméno FO jméno FO reg. zn. SPZ Anonymizováno do Příbrami a zpět ve třech případech po 120 km a z adresa a zpět – 140 km, při průměrné spotřebě BA 8,76 l/ 100 km. Cestovné k jednání dne 19. 11. 2024 dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. činí 1 074 Kč (opotřebení vozidla 5,60 Kč/km a cena BA 38,20 Kč/litr, v roce 2025 dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. k jednání soudu v Příbrami 1 073 Kč a k místnímu šetření v adresa 252 Kč (opotřebení vozidla 5,80 Kč/km a cena BA 35,80 Kč/litr, a v roce 2026 dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. k jednání soudu dne 12. 2. 2026 činí cestovné 1 073 Kč (opotřebení vozidla 5,90 Kč/km a cena BA 34,70 Kč/litr. Celkem cestovné činí 4 472 Kč. K odměně advokáta a cestovnému náleží 21 % DPH v částce 5 318 Kč (§ 151 odst. 2 o. s. ř.). K nákladům řízení dále patří náhrada zaplaceného soudního poplatku 5 000 Kč a náhrada žalobkyní zaplacených záloh na znalecké posudky 15 000 Kč a 10 000 Kč. Celkem náklady řízení představují 60 640 Kč. Náklady řízení je třeba uhradit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami písemně ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny ve stanovené lhůtě, mohou se oprávnění domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či v rámci exekučního řízení dle zákona č. 120/201 Sb. (exekuční řád).