11 C 91/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem anonymizováno příjmení anonymizováno , číslo anonymizováno , země jednající v České republice prostřednictvím anonymizována tři slova právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená anonymizována dvě slova jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 34 327,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 203 Kč se zákonným úrokem u prodlení ve výši 8,5 % p. a. od 1. 12. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 124,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 2 775,07 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 9 267 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 20. 4. 2022 žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 327,26 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 3. 1. 2021 úvěrová smlouva, na základě které poskytla žalovanému revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Ke dni 22. 2. 2021 žalovaný z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky ve výši 31 874,56 Kč. Pro jednotlivá čerpání úvěru byly dohodnuty specifické podmínky splácení, kdy pro tzv. komfort čerpání se žalovaný zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách 5 % z částky dlužné k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně 500 Kč. Úroková sazba byla ujednána ve výši 22,68 % p. a. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, a proto mu žalobkyně účtovala smluvní pokutu 0,1% denně ze splátky v prodlení delším než 30 dnů. V daném případě se jedná o částku 656,22 Kč. Následně žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 25. 10. 2021, odstoupení nabylo účinnosti 30. 11. 2021. Žalovanou částku představuje jistina 29 621,85 Kč, úroky z úvěru do zesplatnění 3 349,19 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces 700 Kč a smluvní pokuta za prodlení 656,22 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud jej proto usnesením zrušil.

3. Žalovaný se k prvnímu jednání ve věci samé bez omluvy nedostavil a soud jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., v jeho nepřítomnosti. Soud seznámil přítomného zástupce žalobkyně s přípravou k jednání ve smyslu ustanovení § 118 odst. 2 o. s. ř. Soud sdělil, že předmětem sporu jsou pohledávky ze smlouvy o revolvingovém úvěru poskytnutého v rámci úvěrového rámce, tak jak tvrdí žalobkyně. Soud provede v tomto směru žalobního tvrzení dokazování, aby zjistil, zda skutečně tato smlouva byla uzavřena, zda úvěr byl poskytnut žalovanému a jím čerpán a žalovaný dluží skutečně vymáhanou pohledávku. V případě, že nebudou tyto skutečnosti prokázány či nedostatečně tvrzeny, soud poučí žalobkyni podle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti jejich doplnění. Soudce upozornil, že ke konci prvního jednání nastává zákonná koncentrace řízení ve smyslu ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní navrženými a předloženými (výzva k mimosoudnímu vyrovnání z 20. 9. 2021, přehled čerpání úvěru [číslo] odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 25. 10. 2021, produktové podmínky pro revolvingové úvěry, sazebník pro úvěry, výzva k zaplacení dluhu ze dne 4. 4. 2022, informace o zprostředkovateli spotřebního úvěru a formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, žádost - smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] sazebník pro úvěry platný od 11. 3. 2022) a z jejich obsahu zjistil následující skutkový stav věci.

5. V uvedené žádosti označené též jako smlouva o revolvingovém úvěru žalovaný uvedl, že je [anonymizováno], bydlí u [role v řízení] na adrese [adresa žalovaného], pracuje jako [anonymizováno] ve firmě [právnická osoba] od února 2020, jeho čistý měsíční příjem činí 30 000 Kč a náklady domácnosti představují 5 000 Kč. V předložené listinné podobě žádosti – smlouvy je uvedeno, že formulář je podepsán elektronicky jak žalovaným, tak zástupcem věřitele, což je třeba ověřit v elektronickém dokumentu. Pro případ prodlení se sjednává ve smlouvě smluvní pokuta 0,1% denně z částky splátky v prodlení. Zprostředkovatelem úvěru je [právnická osoba] a. a podle specifických podmínek k tomuto čerpání úvěru v příloze žádosti se jedná o koupi zboží za 3 990 Kč s 90 měsíčními splátkami po 483 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 20,99 p. a. Podle formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru se sjednává mezi žalobkyní a žalovaným celková výše spotřebitelského úvěru 30 000 Kč na dobu neurčitou se splátkami minimálně 5% z dlužné částky k poslednímu pracovnímu v kalendářním měsíci, nejméně 500 Kč, splátky jsou splatné k 17 dni v měsíci. Úroková sazba se sjednává ve výši 22,68% p. a. jako pohyblivá.

6. Podle přehledu historie úvěru uhradil žalovaný pouze 3 517 Kč a celkový dluh jistiny včetně v žalobě uvedeného příslušenství a smluvní pokuty činí 34 327,26 Kč.

7. Dopisem ze dne 25. 10. 2022 žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a vyzvala žalovaného k zaplacení uvedené částky vyspecifikované do jednotlivých položek s tím, že dluhu se stává splatným k 30. 11. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 4. 4. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu bez prodlení.

8. Soud poté usnesením dle ustanovení § 118a odst. 1 a odst. 3 soud vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k prokázání tvrzení o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena předmětná úvěrová smlouva a také ve směru doplnění skutkových tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v případě, že bude prokázáno uzavření úvěrové smlouvy. Dále vyzval k předložení důkazů o skutečném čerpání úvěru žalovaným tak, jak je uvedeno v předložené tabulce o historii úvěru, neboť tyto důkazy předloženy nebyly. Stávající skutkové tvrzení je nedostatečné a soud nemá za prokázané, že by žalobkyně a žalovaný uzavřely předmětnou smlouvu a že by žalovaný úvěr čerpal, a že by žalobkyně také posoudila podle platný právních úvěruschopnost žalovaného a teprve po té uzavřela úvěrovou smlouvu a úvěr poskytla. Soud upozornil žalobkyni, že nebude-li skutkové tvrzení doplněno, důkazy označeny, žalobu zamítne.

9. Právní zástupce žalobkyně k uzavření smlouvy samotné doplnil tvrzení tak, že k jejímu uzavření dochází tím způsobem, že klient osloví žalobkyni, smlouva samotná je uzavřena tím způsobem, že v případě odsouhlasení podmínek žádosti je klientovi zaslán elektronickou cestou návrh a také SMS zprávou je mu zaslán specifický kód, pouze pro tuto smlouvu a pro toho kterého klienta. Tento kód potom žadatel o úvěr doplní do smlouvy. Ze strany žalobkyně je smlouva podepsána zaručeným podpisem elektronickým a po těchto podpisech dojde k uzavření tohoto elektronického dokumentu, už do něj nelze zasahovat. Dokument je uložen v klientské zóně, kde jej může klient kdykoliv otevřít a také si jej stáhnout po zadání jeho specifického kódu. V listinné podobě se toto ve smlouvě neprojeví, je třeba se podívat přímo do elektronického dokumentu. Navrhl doplnit dokazování tímto elektronickým dokumentem a také doplnit dokazování detailem SMS zprávy se zasláním jedinečného kódu, který po té žalovaný pro uzavření smlouvy použil. Co se týká samotného čerpání, při žádosti o úvěr se jednalo o zaplacení ceny zboží, jak vyplývá z úvěrové smlouvy, a poté také v rámci této úvěrové smlouvy a úvěrového rámce byla poskytnuta žalovanému úvěrová karta, jejíž pomocí čerpal zbytek žalované jistiny. V tomto směru navrhl doplnit dokazování listinnými důkazy o poskytnutí této karty a výpisem z čerpání touto kartou, případně výpisy z účtu o zaplacení zboží při uzavření úvěrové smlouvy. Co se týče úvěruschopnosti žalovaného, ta byla zkoumána, byly vyžadovány údaje z veřejně dostupných rejstříků, včetně insolvenčního rejstříku a také žalovaný poskytoval údaje o svém zaměstnání a svých majetkových poměrech. Pouze pro doložení navržených důkazů soud poskytl žalobkyni lhůtu 30 dnů.

10. Následně podáním ze dne 7. 10. 2022 žalobkyně doplnila skutková tvrzení. Smlouva byla uzavřena elektronicky po ověření totožnosti žadatele prostřednictvím poskytnutého občanského průkazu a řidičského průkazu a žalovaným po odsouhlasení podepsána elektronicky jedinečným kódem, který je mu zaslán na jím registrované telefonní číslo. Spolu s heslem žalobkyně vygeneruje i časové razítko, které je připojeno k podepisované dokumentaci a jehož prostřednictvím jsou nezaměnitelně zachyceny zásadní údaje, zejména telefonní číslo pro zaslání SMS, okamžik zadání hesla atd. Dle žalobkyně takto použitý elektronický podpis odpovídá prostému elektronickému podpisu ve smyslu ustanovení § 7 zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a není v rozporu s § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., dle kterého k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě je vyžadován podpis jednajícího, neboť písemná forma je dle tohoto ustanovení zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Takovýto jiný elektronický podpis je postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis k platnosti tohoto právního jednání.

11. Úvěr byl čerpán jednak v prvotní fázi shora zmíněným nákupem, zboží v hodnotě 3 990 Kč u [právnická osoba] dále vyčerpáním na účet žalovaného dne 21. 1. 2021 v částce 25 000 Kč, dne 22. 1. 2021 v částce 500 Kč, dne 25. 1. 2021 v částce 500 Kč, dne 19. 2. 2021 v částce 730 Kč a dne 22. 2. 2021 v částce 1 000 Kč. Tvrzení o čerpání má soud za prokázáno předloženými výpisy z úvěrového účtu. Žalobkyně k důkazu předložila též fotokopie občanského průkazu a řidičského průkazu předloženého v rámci žádosti o poskytnutí úvěru.

12. Co se týká úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně předložila výpisy z účtu žalovaného za období říjen až prosinec 2020 s tím, že z nich vyplývá, že dostával [anonymizována dvě slova] v průměrné výši 25 450 Kč a nehradil žádné splátky úvěru či zápůjček.

13. Z výpisů z účtu žalované č. [bankovní účet] za říjen až prosince 2020 soud zjistil, že zdrojem příjmů žalovaného byly [anonymizována dvě slova] od ČSSZ a občasné výhry v sázkové kanceláři [příjmení] a občasné drobnější platby od fyzických osob. Co se týká [příjmení], je zjevné z výpisu, že poměrně často zde žalovaný sázel různé částky. Každopádně podle výpisů žalovaný veškeré příjmy za ten který kalendářní měsíc utratil, z čehož je zřejmé, že tvrzení o měsíčních výdajích 5 000 Kč je zcela mimo realitu a bylo lehce ověřitelné právě z předložených výpisů z účtu žalovaného. Žalovanému na konci měsíce nezbývalo na účtu prakticky nic. V říjnu a listopadu 2020 byl na počátku v záporném zůstatku na tomto účtu a na počátku prosince v plusu 101 Kč. Doklad o zaslání kódu formou SMS žalobkyně nepředložila.

14. Z postupem dle ustanovení § 120 odst.2. o.s.ř. provedeného důkazu trestním příkazem ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný se dopustil spáchání přečinu úvěrového podvodu dle § 211 odst.1. tr. zákona právě tím, že při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy s žalobkyní nepravdivě uvedl, že je zaměstnancem firmy [právnická osoba] s platem 30 000 Kč, přestože v té době již u ní nepracoval a neměl uváděný měsíční příjem.

15. Při právním posouzení věci vycházel soud z o. z., ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a ze zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

16. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.

17. Podle ustanovení § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

18. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

20. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

21. Dle ustanovení § 7 zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

22. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace uvedené v § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

23. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

24. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014, dále jen eIDAS se podepisující osobou rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; elektronickým podpisem data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; zaručeným elektronickým podpisem elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a kvalifikovaným elektronickým podpisem zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

25. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

26. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

27. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

28. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí (dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti). Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

29. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

31. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

32. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

33. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

34. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

35. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

36. Z uvedené vyplývá, že v daném případě i když k podpisu smlouvy mezi účastníky sporu mohl být použit jakýkoliv typ elektronického podpisu, nicméně pouze za předpokladu, že prokazuje, že dokument skutečně podepsala podepsaná osoba a také zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. To však zároveň naplňuje pouze zaručený elektronický podpis (uznávaný elektronický podpis), tj. podpisu vytvořený kvalifikovaným prostředkem. Žalobkyni se však nepodařilo prokázat, že by elektronický dokument označený jako žádost – smlouva o úvěru skutečně podepsal žalovaný. U elektronického podpisu žalovaného je uvedeno, že platnost podpisu je neznámá, identita podepisujícího je neznámá, protože jeho certifikát není v seznamu důvěryhodných certifikátů. Pak, jak sama žalobkyně uvádí, se jedná o prostý elektronický podpis, který však nepotvrzuje identitu podepisujícího. Pouhé oskenování občanského a řidičského průkazu samo o sobě není důkazem, že to byl žalovaný, kdo tyto doklady předložil a už vůbec ne to, kdo podepsal předmětný elektronický dokument ani to, že podepisující osoba podepsala smlouvu v tom znění, které bylo soudu předloženo. Doklad o zaslání a doručení SMS kódu žalovanému nebyl předložen. V tomto směru lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze sp.zn. 27 Co 327/2018, který uzavřel, že: Při písemném právním jednání podle ustanovení § 561 odst.1. o.z. nelze vlastnoruční podpisy jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoli elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručeným a navíc je založen na kvalifikovanému certifikátu, tedy uznávaným nebo kvalifikovaným podpisem.

37. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze co do částky 28 203 Kč představující vyčerpanou částku 31 720 Kč poníženou o zaplacenou částku 3 517 Kč, neboť vyčerpaná jistina byla skutečně poskytnuta ve prospěch žalovaného. Co se týká prodlení žalovaného s vrácením této částky, má soud za prokázané, že byl žalobkyní řádně vyzván k vrácení této částky dopisem ze dne 25. 10. 2021 nejpozději k datu 30. 11. 2021 a toto datum splatnosti soud považuje za dostatečné. Proto uložil žalovanému též povinnost uhradit spolu s vrácením vyčerpané a neuhrazené částky i zákonný úrok z prodlení o 1 12. 2021 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní od právní moci tohoto rozsudku.

38. Soud nikoliv na okraj podotýká, že i v případě„ řádného“ podpisu úvěrové smlouvy ze strany žalovaného by nebylo možné žalobě vyhovět, neboť žalobkyně zjevně postupovala neprofesionálně při uzavírání smlouvy, když žádným způsobem neověřila existenci pracovního poměru žalované, z kterého by mu měly plynout pravidelné příjmy ve formě sjednané mzdy, ani tvrzenou nepřiměřeně nízkou úroveň pravidelných výdajů žalovaného, která je v podstatě vyvrácena jím předloženými výpisy z účtů. Z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů ani nevyplývá, z jakých jiných výstupů měla žalobkyně ověřovat úvěruschopnost žalovaného. Proto i dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 o. z. by soud stejně dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy jako takové a výsledek celého sporu by byl shodný.

39. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst.2. o.s.ř. Soud určil částku náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 12 964 Kč sestávající ze soudního poplatku 1 240 Kč, 2,5 hlavních úkonů právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva, sepis žaloby dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhl. č.177/1996 Sb. o advokátním tarifu, dále jen AT), tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, dvou hlavních úkonů po 2 340 Kč (zastoupení najednání soudu 13. 9. a 25. 10. 2022) a dvou režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, náhrada ztráty času na cestě z [obec] do [obec] a zpět k dvěma jednáním soudu 6 x 100 Kč, a z cestovného osobním vozidlem ke dvěma jednáním soudu osobním vozidlem [anonymizována dvě slova] [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět vždy po [anonymizováno] km při ceně MN dle vyhlášky 511/2021 Sb. v platném znění 47,10 Kč a opotřebení 4,70 Kč/km = 829,60 Kč za jednu cestu, + 21% DPH v částce 2 034,70 Kč. Přitom podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil mezi žalobkyni a žalovaného a žalovanému jako ve větší míře neúspěšnému účastníkovi, uložil povinnost zaplatit žalobkyni jako úspěšnějšímu účastníkovi tohoto řízení k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů ve výši 9 267 Kč. Soud prvního stupně náhradu nákladů řízení totiž poměřil tzv. absolutním úspěchem žalobkyně ve věci, který byl 71,48 %. Relativní úspěch žalobkyně ve věci byl totiž 82,74 % a neúspěch ve výši 11,26 %. Soud totiž vycházel z toho, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky přiznané včetně zákonných úroků z prodlení splatných do rozhodnutí soudu a tuto částku pak poměřil z původně vymáhanou pohledávkou s příslušenstvím splatným ke stejnému datu. Takto žalobkyně požadovala původně celkem 36 700,68 Kč a přiznáno jí bylo 30 363,81 Kč (K tomu srovnej nález Ústavního soudu ČR I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010).

40. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.