Okresní soud v Příbrami · Rozsudek

11 C 95/2021

č. j. 11 C 95/2021-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-22 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPB:2021:11.C.95.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Příbrami vyhověl žalobě o zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím, protože žalovaný písemně uznal dluh za ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici. Soud se opřel o § 17 odst. 4 zákona o opatřeních proti škodám způsobeným alkoholem a § 2053 občanského zákoníku, podle nichž písemné uznání dluhu má právní účinek. Zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně byl uložen od 29. března do zaplacení. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 151 odst. 1 o. s. ř.

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovanému byla dne 27. 2. 2020 poskytnuta záchytná služba v PZS anonymizována dvě slova ulice, obec a číslo. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt byl žalovanému vystaven daňový doklad na částku 3 000 Kč splatný dne 28. 3. 2020. Žalovaný náklady za pobyt a ošetření neuhradil. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 3 000 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení.

3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání.

4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně žalovanému vystavila dne 27. 2. 2020 fakturu - daňový doklad číslo znějící na částku 3 000 Kč splatnou dne 28. 3. 2020, kdy se jedná o platbu za pobyt a ošetření v PZS anonymizována dvě slova, ulice, obec a číslo, která je provozována žalobkyní. Žalovaný náklady za ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 27. 2. 2020 a zavázal se dlužnou částku uhradit žalobkyni v plném rozsahu do 30 dnů od podpisu uznání dluhu. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 25. 11. 2020, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.

5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 379/2005 Sb., o opatření k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

6. Podle § 17 odst. 4 věta první zákona č. 379/2005 Sb. hradí dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba.

7. Dle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

8. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalovanému v souladu se zákonem o opatření k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami vznikla povinnost uhradit náklady za ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici, které žalobkyni v souvislosti s poskytnutou záchytnou službou vznikly. Současně pak žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky od 29. 3. 2020 do zaplacení, když žalovaný se dostal s úhradou do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tj. 600 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 900 Kč, tj. 189 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 400 Kč.

10. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.