12 C 119/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Hrmovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 48 309 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 48 309 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 309 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 1 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami soudní poplatek ve výši 1 933 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne 9. 9. 2025 ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení 48 309 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení, z titulu uznání dluhu co do důvodu a výše a dohody o splátkovém kalendáři, kterou s žalovaným uzavřeli dne 12. 10. 2023. Žalovaný uznal svůj dluh ve výši 54 309 Kč, který mu vznikl v důsledku jeho zaviněného protiprávního jednání vůči pojištěnci žalobkyně, ke kterému došlo dne 19. 2. 2023. Žalovaný tento dluh uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč počínaje měsícem říjnem 2023, přičemž první splátka měla být ve výši 1 309 Kč. Žalovaný uhradil na svůj dluh pouze 6 000 Kč, k písemné výzvě žalobkyně k úhradě dluhu žádnou další platbu neprovedl.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listin a tvrzení žalobkyně v žalobě zjistil soud následující skutečnosti. Z dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 12. 10. 2023 vyplývá, že žalovaný svým zaviněným protiprávním jednáním dne 19. 2. 2023 vůči pojištěnci žalobkyně panu , jméno FO, způsobil žalobkyni škodu spočívající ve vynaložení nákladů na hrazené služby poskytnuté jejímu zraněnému pojištěnci ve výši 54 309 Kč, přičemž žalobkyně má podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb. vůči žalovanému právo na náhradu těchto nákladů. Žalovaný dluh co do důvodu i výše uznal a zavázal se jej uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč počínaje měsícem říjnem 2023 pod ztrátou výhody splátek, přičemž první splátka měla být ve výši 1 309 Kč. Žalovaný uhradil jen 6 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplatil splátky řádně a včas, vyzvala je žalobkyně k úhradě celé dlužné částky. Soud tuto výzvu posoudil jako výzvu podle § 142a odst. 1 o. s. ř., právnická osoba, ohledem na datum uzavření dohody o uznání dluhu se splátkovým kalendářem posoudil soud spor mezi účastníky řízení podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“), konkrétně podle ustanovení § 2053 a § 1970 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše a zavázal jej splatit ve splátkách. Pro případ prodlení žalovaného si strany sjednaly právo žalobkyně požadovat okamžitou úhradu dluhu. Žalovaný uhradil pouze 6 000 Kč, proto žalobkyně požadovala úhradu celého dluhu. Žalovaný tedy svůj dluh co do důvodu i výše platně uznal, avšak svou povinnost dluh splácet a zaplatit nesplnil. Soud proto shledal nárok žalobkyně po právu a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Kromě jistiny náleží žalobkyni též úrok z prodlení podle § 1970 o. z., výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 1 350 Kč za tři úkony právní služby po 450 Kč, a to v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. , spisová značka, , ze kterého vyplývá, že ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. coby podzákonného předpisu je neaplikovatelné pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a je proto nutné takto vzniklou mezeru v právu vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem, tedy v daném případě v částce 450 Kč za každý úkon.

7. O zaplacení soudního poplatku rozhodl soud v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění platném ke dni vzniku poplatkové povinnosti (tj. ke dni podání žaloby v této věci) tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit soudní poplatek 1 933 Kč z návrhu podle položky 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků podle zákona č. 549/1991 Sb.