12 C 123/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Hrmovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro určení Anonymizováno

I. Určuje se, že žalobkyně není od 18. 8. 2017 vlastníkem motorového vozidla značky , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, .

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 111 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhal určení, že není vlastníkem vozidla značky , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , přičemž tvrdila, že ačkoli je nadále jako vlastník evidována v registru vozidel, převedla vlastnické právo k tomuto vozidlu na žalovaného na základě kupní smlouvy uzavřené dne 18. 8. 2017 a vozidlo mu téhož dne odevzdala.

2. Z provedeného dokazování, zejména z kupní smlouvy ze dne 18. 8. 2017 a předávacího protokolu ze dne 18. 8. 2017, vzal soud za prokázané, že žalobkyně jako prodávající uzavřela s žalovaným jako kupujícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k předmětnému vozidlu, žalobkyně vozidlo žalovanému fakticky odevzdala a žalovaný jej převzal, žalobkyně je dosud vedena jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel, ke změně zápisu v registru vozidel po uzavření smlouvy nedošlo. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s ní souhlasí, vozidlo na sebe nepřepsal, protože mu bylo asi pátý den po koupi odcizeno. Nikde to ale nehlásil, nijak to neřešil.

3. Podle § 80 o. s. ř. lze žalobou požadovat, aby bylo rozhodnuto o určení, zda právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

4. Soud shledal naléhavý právní zájem žalobkyně dán. Ten spočívá v tom, že žalobkyně je nadále evidována jako vlastník (resp. provozovatel) vozidla v registru silničních vozidel, ačkoliv tvrdí, že vlastnické právo již v minulosti převedla jinou osobu. Z tohoto evidenčního stavu pro žalobkyni vyplývají konkrétní právní důsledky, zejména možná veřejnoprávní odpovědnost za přestupky spojené s provozem vozidla, jakož i další povinnosti.

5. Určovací žaloba v daném případě neslouží k obcházení žaloby na plnění, nýbrž k odstranění objektivní právní nejistoty vyplývající z rozporu mezi evidenčním a skutečným právním stavem.

6. Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se vlastnické právo k movité věci převádí účinností smlouvy a jejím odevzdáním (§ 1099 a násl. o. z.), nikoliv zápisem do evidence.

7. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným kupní smlouvu v souladu s § 2079 a násl. o. z. Žalobkyně žalovanému předmět koupě – vozidlo, téhož dne odevzdala spolu s doklady a žalobkyní vyplněnou žádostí o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla umožňující mu požádat o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel podle § 8 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Tímto okamžikem došlo k převodu vlastnického práva z žalobkyně na žalovaného. Žalovaný vozidlo převzal, nicméně o zápis změny vlastníka u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností nepožádal.

8. Registr silničních vozidel má evidenční charakter a nemá konstitutivní účinky na vznik ani zánik vlastnického práva.

9. Pro posouzení důvodnosti žaloby není rozhodné, zda bylo vozidlo následně žalovanému odcizeno či bylo převedeno na další osobu. Předmětem tohoto řízení je výlučně otázka určení, zda žalobkyně není vlastníkem vozidla. Pokud vlastnické právo na žalovaného přešlo již v roce 2017, žalobkyně jím od té doby není, bez ohledu na další osud věci.

10. Žalobkyně se domáhala negativního určení, tedy že není vlastníkem vozidla. Takto formulovaný petit je v projednávané věci přípustný, neboť odpovídá sledovanému účelu, jímž je odstranění stavu právní nejistoty vyplývajícího z nesouladu mezi evidencí a skutečným právním stavem, a postačuje k ochraně práv žalobkyně.

11. Na základě provedeného dokazování soud uzavírá, že vlastnické právo k předmětnému vozidlu přešlo z žalobkyně na žalovaného dnem 18. 8. 2017 na základě kupní smlouvy a odevzdání předmětného vozidla žalovanému. Žalobkyně tak vlastníkem vozidla není. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 11 111 Kč. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu podle § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu (počítáno z tarifní hodnoty 23 500 Kč, tedy z prodejní ceny vozidla dle kupní smlouvy) za tři úkony právní služby po 2 060 Kč, a to za přípravu a převzetí zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, předžalobní výzvu a sepis žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, celkem ve výši 6 180 Kč. Za tyto úkony byla v souladu s § 13 advokátního tarifu přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 1 350 Kč (3 x 450 Kč). Náklady řízení dále zahrnují 21 % DPH ve výši 1 581 Kč počítanou z částky 7 530 Kč (součet odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

13. Pro úplnost soud uvádí, že při určení odměny advokáta nevycházel z § 9 odst. 3 písm. a) AT, jak navrhovala žalobkyně, neboť toto ustanovení se vztahuje na určení práva k věci penězi neocenitelné, což předmětné vozidlo není.