12 C 14/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Hrmovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 22 125,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částkua) 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení,b) 3 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 800 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky 8 325,27 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1754,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 482,17 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 22. 10. 2024 do 14. 11. 2024, úroku ve výši 15 % z částky 10 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 869,65 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 952,47 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 125,27 Kč od 22. 10. 2024 do 14. 11. 2024, zákonného úroku z prodlení z částky 8 325,27 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení a úroku 15 % ročně z částky 12 125,27 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 23. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení celkem 22 125,27 Kč s příslušenstvím, a to jednak z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel dne 3. 3. 2023 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě smlouvy byla žalovanému přenechána v hotovosti částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 19 274 Kč v 44měsíčních splátkách po 429 Kč a jednou splátkou ve výši 398 Kč se splatností 12. 1. 2024. Žalovaný neuhradil na tento svůj dluh ničeho. Žalobkyně požadovala zaplacení dlužné jistiny 10 000 Kč, kapitalizovaných úroků 1 482,17 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 1 754,17 Kč a dále zákonného a smluvního úroku z prodlení z dlužné jistiny od 22. 10. 2024 do zaplacení. Žalovaný dále uzavřel dne 29. 9. 2022 s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu byla přenechána v hotovosti částka 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 38 658 Kč v 14měsíčních splátkách po 2 578 Kč a jednou splátkou ve výši 2 566 Kč se splatností 29. 12. 2023. Žalovaný na tento svůj dluh zaplatil 16 200 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení dlužné jistiny 12 125,27 Kč, kapitalizovaných úroků 1 952,47 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 2 869,65 Kč a dále zákonného a smluvního úroku z prodlení z dlužné jistiny od 22. 10. 2024 do zaplacení. Obě pohledávky za žalovaným byly platně postoupeny na žalobkyni smlouvou ze dne 21. 10. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne 16. 10. 2025 v nepřítomnosti řádně a včas předvolaných účastníků, žalobkyně se z jednání omluvila. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 3. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému téhož dne poskytla 10 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný se zavázal vrátit celkem 19 274 Kč v 44měsíčních splátkách po 429 Kč a jednou splátkou ve výši 398 Kč se splatností 12. 1. 2024. Žalovaný nezaplatil na dluh ze smlouvy č. , hodnota, ničeho (zjištěno z Tabulky umoření). Právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřela s žalovaným dne 29. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému téhož dne poskytla 20 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný se zavázal vrátit celkem 38 658 Kč v 14měsíčních splátkách po 2 578 Kč a jednou splátkou ve výši 2 566 Kč se splatností 29. 12. 2023. Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy č. , hodnota, celkem 16 200 Kč (zjištěno z Tabulky umoření). Žalovaný uznal svůj dluh ze shora uvedených smluv co do důvodu a výše a zavázal se jej splatit v měsíčních splátkách po 3 000 Kč (zjištěno z dokumentu označeného jako „Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy , právnická osoba, “ ze dne 14. 9. 2023).

5. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti, žalovaný v žádosti o spotřebitelský úvěr – v zákaznické kartě uvedl, že bydlí v nájemním bydlení, je svobodný se středoškolským vzděláním, zamýšleným účelem úvěru je dovolená, je vlastníkem automobilu, nemá žádné vyživovací povinnosti, pracuje na plný úvazek jako dělník s čistým měsíčním příjmem 16 626,50 Kč a dalšími čistými příjmy domácnosti 20 000 Kč, splácí právní předchůdkyni žalobkyně 2 578 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje má 1 000 Kč (zjištěno ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 3. 3. 2023). Žalovaný v další zákaznické kartě uvedl, že bydlí bytě, jehož je spoluvlastník, je svobodný s učňovským vzděláním, zamýšleným účelem úvěru je vybavení domácnosti, je vlastníkem automobilu, má jednu vyživovací povinnost, pracuje na plný úvazek jako dělník s čistým měsíčním příjmem 16 247 Kč a dalšími čistými příjmy domácnosti 49 000 Kč, splácí 500 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje má 1 000 Kč (zjištěno ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 29. 9. 2022).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila obě pohledávky za žalovaným žalobkyni a tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne 21. 10. 2024 a zároveň ji vyzvala k zaplacení dlužné částky (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024, ze seznamu pohledávek, z dopisu označeného jako „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 21. 10. 2024 a z podacího lístku ze dne 11. 11. 2024). Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 18. 2. 2025 a z podacího lístku z téhož dne).

7. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

8. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen zčásti. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením shora uvedených smluv o úvěru. Tyto smlouvy však nebyly uzavřeny platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18). V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem nezjišťovala, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žalovaného, spoléhala se jen na jím sdělené údaje. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Jinými slovy, poskytovatel by měl vždy úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit s jeho prohlášeními. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. Právní předchůdkyně žalobkyně se v případě shora uvedených smluv o úvěru spokojila pouze s údaji sdělenými žalovaným a ani těm nepřikládala patřičný význam, například ji neznepokojilo to, že v zákaznické kartě ze dne 29. 9. 2022 žalovaný uvedl, že bydlí v bytě, jehož je spoluvlastník, má učňovské vzdělání, má jednu vyživovací povinnost a má další blíže nespecifikované čisté příjmy domácnosti 49 000 Kč, naproti tomu v zákaznické kartě ze dne 3. 3. 2023 žalovaný uvedl, že bydlí v nájemním bydlení, má středoškolské vzdělání, nemá žádné vyživovací povinnosti a jeho další opět blíže nespecifikované čisté příjmy domácnosti činí 20 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nejen, že blíže nezkoumala a neprověřovala skutečné příjmy a výdaje žalovaného a spoléhala se převážně jen na údaje jím sdělené, přestože například odhadované měsíční výdaje žalovaného ve výši 1 000 Kč jsou zcela nereálné a uvedené tzv. další čisté příjmy domácnosti nejsou nijak blíže specifikovány, ani doloženy a působí bez bližšího kontextu značně nadhodnoceně, ale zřejmě se nezabývala ani zjevnými nesrovnalostmi v uvedených zákaznických kartách. V návaznosti na výše uvedené lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svoji zákonnou povinnost posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost shora uvedených smluv o úvěru.

17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako zvláštní nárok podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru na vrácení poskytnuté jistiny. Žalovaný na svůj dluh ze zamýšlené smlouvy o úvěru č. , hodnota, nezaplatil ničeho, tj. je povinen v tomto případě vrátit poskytnutou jistinu 10 000 Kč. V případě zamýšlené smlouvy o úvěru č. , hodnota, žalovaný zaplatil 16 200 Kč, je proto povinen vrátit nezaplacenou část poskytnuté jistiny ve výši 3 800 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit shora uvedené částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši 12,75 % ročně z dlužných částek ode dne 15. 11. 2024 do zaplacení. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 11. 11. 2024. V souladu s domněnkou doby dojití podle § 573 o. z. byla výzva žalovanému doručena dne 14. 11. 2024, následující den tak byl žalovaný v prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žaloba byla úspěšná pouze částečně, přičemž rozdíl v úspěchu a neúspěchu obou účastníků řízení byl nepatrný.