12 C 162/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Melmukovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně, zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení, sídlem adresa, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného, o zaplacení 2 875 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 2 875 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu domáhal zaplacení shora uvedené částky proti žalovanému s tím, že žalovaný tak, jak žalobce zjistil z registru silničních vozidel, byl vlastníkem osobního automobilu registrační značka v období od datum do datum a k vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost uložena § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobce odeslal žalované písemné upomínky k úhradě v rámci mimosoudní správy pohledávky, a to prostřednictvím právnická osoba, a. s., která pro žalobce pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje. Písemné upomínky byly žalovanému zaslány na všechny známé adresy dne datum. Žalovaný na ně nereagoval. Dále ještě žalobce zjistil, že žalovaný neměl předmětné vozidlo pojištěno od datum do datum. Rovněž mu byly zasílány upomínky a bez odezvy.

2. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, do kterého žalovaný podal odpor s tím, že od datum je majitelkou předmětného vozidla paní jméno příjmení, bytem adresa, které předmětné vozidlo prodal. Žalovaný doložil kupní smlouvu na vozidlo příjmení jméno, registrační značka, ze dne datum, doložil 1. a 3. stranu kupní smlouvy, kdy na 1. straně je specifikováno vozidlo a na 3. straně jsou podpisy účastníků smlouvy.

3. Žalovaný k tomu uvedl, že zřejmě prostřední část, kde je uvedena cena, ztratil.

4. Dále žalovaný doložil ukončení pojistné smlouvy u anonymizováno ke dni datum.

5. Ze zprávy Městského úřadu Příbram ze dne datum bylo zjištěno, že ve shora uvedených obdobích byl jako evidovaný vlastník vozidla registrační značka veden žalovaný s upozorněním, že údaje z registru silničních vozidel mají pouze evidenční charakter a neprokazují vlastnictví věci.

6. Žalovaný před soudem uvedl, že auto prodával tak, že dal inzerát na internet a ozvala se paní příjmení. Přijela za ním do obec, auto si prohlédla a koupila ho za 5 000 Kč. Dal jí plnou moc k převodu vlastnického práva a řekl jí, že zruší pojistku. Proto šel na anonymizováno a pojistku zrušil. Dál už paní příjmení neviděl. jméno plnou moc už nemá, napsal ji jenom jednou. S kupní smlouvou mu pomáhala paní příjmení, u které bydlí. Ona to vyplnila, sám to podepsal a dali to k podpisu paní příjmení.

7. Právní zástupce žalobce navrhoval výslech paní příjmení.

8. Soud zamítl důkaz výslechem paní příjmení, neboť žalovaný předložil kupní smlouvu s jejím podpisem a nebylo důvodu svědkyni k transakci – převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu provádět, když navíc kupní smlouva může být, pokud je předmětem osobní vozidlo, uzavřena i ústně, tak podle soudu není podstatné, že stránka, ve které měla být uvedena kupní cena 5 000 Kč, nebyla soudu doložena, neboť ji žalovaný ztratil, nemá ji k dispozici. Soud v tomto případě žalovanému uvěřil, že vozidlo za 5 000 Kč prodal a pozbyl tak vlastnického práva.

9. Žalovaný k dotazu soudu uvedl, že trvalou adresu má obec a číslo, ale žije v obec na adrese adresa, a to již 18 let.

10. Zástupce žalobce navrhl, aby soud žalobě vyhověl, neboť žalobce neprokázal přechod vlastnického práva na paní příjmení. Žalobce vycházel z údajů z registru vozidel, a to pokud jde o kontaktní adresu žalovaného obec a číslo. Na tuto adresu byly zasílány upomínky a žalovaný nereagoval.

11. Žalovaný ponechal rozhodnutí na úvaze soudu.

12. Podle § 4 zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je registr silničních vozidel informačním systémem veřejné správy, který obsahuje kromě jiného evidenci silničních vozidel, jejich vlastníků a provozovatelů (§ 4 odst. 1 písm. a)). Není ovšem veřejným seznamem podle § 980 občanského zákoníku s důsledkem presumpce správnosti údajů v něm uvedených ve smyslu § 984 občanského zákoníku (tím je pouze katastr nemovitostí, upravený zákonem č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí), ani veřejným rejstříkem ve smyslu zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřeneckých fondů, u nějž se výslovně formuluje princip tzv. formální a materiální publicity. Právní úprava v tomto směru postrádá další podrobnosti a pravidlo formální a materiální publicity v ní absentuje. U registru silničních vozidel musí platit, že neodpovídá-li zápis provozovatele skutečnému stavu věci a právním poměrům ohledně vozidla, může mít postavení provozovatele i v rejstříku nezapsaná osoba, má-li ve skutečnosti k vozidlu taková práva a oprávnění, jež jí umožňují s ním v dostatečně širokém rozsahu disponovat, užívat ho ke své činnosti a vlastním jménem jej fakticky provozovat. Stejný závěr učinil dovolací soud i při výkladu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla v podmínkách zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1970/2015. V tomto případě podle názoru Nejvyššího soudu, je-li prokázáno, že zápis v registru neodpovídá skutečnosti, a tím, kdo má vozidlo v právní i faktické dispozici, je osoba odlišná od zapsaného vlastníka či provozovatele, nahradí náklady odstranění vozidla jeho skutečný vlastník a provozovatel.

13. Protože v řízení bylo prokázáno, že skutečným vlastníkem vozidla je osoba odlišná od žalovaného, který byl v inkriminované době zapsán v registru vozidel, žalovaný řádně odhlásil své vozidlo z pojištění u Kooperativy, o čemž doložil věrohodný důkaz a doložil i kupní smlouvu o prodeji vozidla třetí osobě, nezbylo soudu, než žalobu zamítnou, a to z důvodu nedostatku pasivní legitimace neboť ve shora uvedených obdobích žalovaný nebyl vlastníkem předmětného vozidla ve smyslu soukromoprávních předpisů.

14. Soud proto žalobu zamítl a podle § 150 o. s. ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovaný náklady řízení nepožadoval. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s.ř.). Pokud by povinný dobrovolně neplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.