12 C 196/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Melmukovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa , o ochranu osobnosti

I. Návrh žalobce na stanovení povinnosti žalovanému uveřejnit v tištěném periodiku a na webu [webová adresa] na svůj náklad formou placené inzerce omluvu následujícího znění: „ OMLUVA [příjmení] [celé jméno žalobce]: Omlouvám se panu [celé jméno žalobce] za to, že jsem do jeho cti neoprávněně zasáhl mými nepravdivými tvrzeními citovanými v článku: [celé jméno žalovaného]: [celé jméno žalobce] zřejmě nepochopil, co jako podnikatel způsobil článkem uveřejněným 3. 12. 2019 na webu a tištěném periodiku [webová adresa]. Tento článek ve svém celkovém vyznění staví pana [celé jméno žalobce] do špatného světla coby údajného podvodníka a duševně nemocného člověka a vzbuzuje dojem, že podvedl a zneužil naši rodinu a způsobil nám i obecně rozsáhlou majetkovou škodu. Tato moje tvrzení jsou nepravdivá a o jejich uveřejnění jsem vydavatele požádal, aniž jsem ve vztahu k nim disponoval adekvátními a důvěryhodnými zdroji informací. Za způsobený zásah do osobnostních práv jmenovaného se proto omlouvám. [celé jméno žalovaného], s tím, že text„ OMLUVA [příjmení] [celé jméno žalobce]“ bude uveden stejným druhem a stejnou velikostí písma jako nadpis článku„ [celé jméno žalovaného]: [celé jméno žalobce] zřejmě nepochopil, co jako podnikatel způsobil“ uveřejněným 3. 12. 2019 na [webová adresa] a zbývající text samotné omluvy bude uveden stejným druhem a stejnou velikostí písma jako samotný text tohoto článku uveřejněn stejným druhem písma, jako byl uveřejněn nadpis, respektive text zmíněného článku na webu [webová adresa], SE ZAMÍTÁ.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení na účet právního zástupce žalovaného v celkové výši 20 068, 092 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu domáhá ochrany osobnosti tím, že žádá, aby žalovaný byl povinen do jednoho měsíce od právní moci rozsudku uveřejnit v tištěném periodiku a na webu [webová adresa] na svůj náklad formou placené inzerce omluvu ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto rozhodnutí s tím, že veškeré výroky obsažené ve [anonymizováno] článku na [webová adresa], které žalovaný poskytl redakci za účelem jejich zveřejnění, jsou tvrzeními zcela nepravdivými. Pokud se v případě některých z nich jedná ve smyslu judikatury nikoli o tvrzení, nýbrž o hodnotící soudy, pak se rozhodně od pravdivých informací neodvíjejí. Žalovaný stále odkazuje na ukončené soudní spory v celém případu, ale je nutné upozornit, že právě v době před uveřejněním článku žalovaného [datum] vycházela reportáž„ [anonymizována dvě slova]“ v pořadu [anonymizována dvě slova], jejíž natočení i vysílání nijak neovlivnil. Výroky žalovaného v jeho článku na webu [webová adresa] a nařčení v nich obsažena, jdou svým obsahem i svou útočností daleko nad rámec podstaty samotných soudních sporů, které dosud nejsou ukončeny. Žalobce se veřejným šířením výroků cítí přímo dotčen, těmi pasážemi, které explicitně tvrdí, údajnou nepoctivost, či provádění údajných machinací s penězi, údajné sponzorování. Vedou k cílené dehonestaci úspěšného mnohaletého podnikání a zejména přímé útoky na psychické zdraví s výroky o srážce se šílencem a slaboduchosti. Žalobce tak staví v očích veřejnosti do špatného světla, coby podvodníka, a vzbuzují dojem, že žalovaný a jeho rodina jsou jako jediní spravedliví a neomylní, že vše si způsobil žalobce sám. Článek zasáhl žalobci do privátního, rodinného, společenského i sportovního života, v němž žalobce stejně jako ostatní lidé figurují a jsou svým okolím vnímáni. Na orgánech činných v trestním řízení pak ponechává žalobce otázku nejzásadnější – totální likvidaci veškerého majetku, uměle vytvořené insolvence a dražby po nepřátelském převzetí firmy. Kromě vydavatele je odpovědný za tyto nepravdivé výroky i samotný žalovaný.

2. Žalobce se ohrazoval proti všem výrokům, které jsou v článku„ [celé jméno žalovaného]: [celé jméno žalobce] zřejmě nepochopil, co jako podnikatel způsobil“, zkrátka se ohrazuje proti celému článku. Napadá veškeré odpovědi žalovaného citované v předmětném článku.

3. Žalobce takto učinil při jednání dne 28. 4. 2022, kdy byl poučen podle § 118a o. s. ř. v tom smyslu, aby specifikoval výroky žalovaného, proti kterým se ohrazuje a za které požaduje omluvu, tzn. nechť specifikuje určitý text omluvy včetně určitých výroků tak, aby žaloba mohla být úspěšně projednána, jinak by mohlo přicházet v úvahu zamítnutí žaloby bez dalšího. Žalobce již odůvodnil žalobu tím, že veškeré výroky (odpovědi) zasáhly do jeho pověsti, do jeho profesního života, sportovního, osobního, osobní prestiže, jsou tam uvedeny hrubé nepravdy a řada lidí, kteří ho znají, tak vědí, že je tam spousta nepravd, ale přitom existují lidé, kteří ho tolik neznají a mohli by těmto nesmyslům uvěřit. Vždy si zakládal na dobré pověsti a najednou je v celém článku hodnocen jako kriminální, který si za všechny své problémy může jen sám, a naopak při tom ještě ublížil protistraně.

4. Žalovaný byl při jednání dne 28. 4. 2022 poučen podle § 118a o. s. ř. k prokázání pravdivosti výroků (veškerých odpovědí v článku„ [celé jméno žalovaného]: [celé jméno žalobce] zřejmě nepochopil, co jako podnikatel způsobil“) a označení důkazů prokazujících jejich pravdivost s tím, že pokud tomuto poučení nevyhoví a neprokáže pravdivost výroků, bude možné žalobě vyhovět.

5. Žalovaný žalobu odmítal s tím, že žalobce defakto okopíroval jeho původní žalobu sepsanou proti němu, pouze tam zaměnil určitá slova. To se určitě nedělá, jedná se o krádež autorského textu advokáta a žalobce to nemůže omlouvat tím, že sám nemá na advokáta finanční prostředky. Žalovaný si stojí za tím, že veškerá tvrzení (veškeré odpovědi, které uváděl v Článku na dotaz novináře) jsou pravdivými tvrzeními a pravdivost těchto tvrzení prokazuje listinami, které jsou konkrétně vyjmenovány v jeho vyjádření ze dne 25. 3. 2022.

6. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 25. 3. 2022 žalobu odmítá s tím, že tvrzený a uplatňovaný nárok žalobcem v tomto řízení ani zčásti neuznává, a to z toho důvodu, že veškerá tvrzení žalovaného obsažená v předmětném článku, jsou pravdivá. Mnohá z nich jsou navíc informacemi veřejně dostupnými. Dále uvádí, že výrok žalovaného citovaný pod bodem 1.2. žaloby pod písmenem a), tedy výrok: <i>„ Kdysi, před léty na mne na ulici před firmou vybafl člověk, který se představil jako pan [celé jméno žalobce] jal se mi vyhrožovat, že pokud mu nepomůžu, zostudí mne na veřejnosti. Vůbec jsem nerozuměl tomu co mi říká, vyhodnotil jsem tedy toto setkání jako srážku s šílencem a pustil jsem to z hlavy. To ale není podstatné.“</i> není neoprávněným zásahem do osobnostních práv žalobce, s ohledem na to, že žalovaný zde popisuje svůj zážitek týkající se„ člověka, který se představil jako pan [celé jméno žalobce]“, který na žalovaného„ vybafl na ulici“ a vyhrožoval mu. Žalovaný neuvádí, že se jednalo o žalobce. Žalovaný uvádí, že jednání tohoto člověka (tj. vyhrožování)„ vyhodnotil jako srážku s šílencem a pustil z hlavy“. Jistě nelze dospět k závěru, že tímto výrokem je zasaženo do cti všech osob, které nesou příjmení [celé jméno žalobce]. Takto formulovaný výrok není neoprávněným zásahem do cti žádné konkrétní osoby, tedy ani žalobce. Výrok žalovaného citovaný pod bodem 1.2 žaloby, pod písm. b), tedy výrok: <i>„ Podstatné je přesně to, co ona reportáž úmyslně zamlčela. Pan [celé jméno žalobce] zdědil po svém otci velmi dobře prosperující firmu. Udělat si obrázek o tom, jak se mu dařilo v rodinné tradici pokračovat, k tomu mi stačilo 5 minut hledání na insolvenčním rejstříku, kde se každý může dočíst následující:</i> <i>Společnost [celé jméno žalobce] - [anonymizována tři slova] dlužila k 3. únoru 2017 svým věřitelům více než 72 milionů korun. Většinu této sumy tvoří dluhy vůči bance, pojišťovnám, finančnímu úřadu a dodavatelům. Tyto dluhy byly vytvořeny dlouho před tím, než pan [celé jméno žalobce] mého otce potkal.</i> <i>Pan [celé jméno žalobce] dluží i jako fyzická osoba, a to dle insolvenčního rejstříku (po odečtení pohledávky bance vyplývající z ručení) dalších 24 milionů korun, z toho většinu mému otci.</i> Další osobní dluh, a to ve výši 22 milionů korun vytvořil pan [celé jméno žalobce] vůči vlastní firmě. To jsou peníze, které byly výnosem firmy, do firemní kasy nikdy nedoputovaly, ale (nezdaněné) byly použity pro osobní potřebu pana [celé jméno žalobce]. V této souvislosti bylo proti panu [celé jméno žalobce] vzneseno obvinění ze zločinu zpronevěry a je také vyšetřován ve věci trestného činu poškození věřitele. Toto je další drobnost, kterou reportéři ČT pozapomněli divákům neservírovat.“ není neoprávněným zásahem do osobnostních práv žalobce, s ohledem na to, že výroky zde obsažené jsou informacemi pravdivými a (jak sám žalovaný v citované pasáži Článku zmiňuje) zároveň informacemi veřejně dostupnými v insolvenčním rejstříku, konkrétně: -) to, že [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] dlužila k 3. 2. 2017 svým věřitelům více než 72 milionů Kč, přičemž většinu této sumy tvoří dluhy vůči bance, pojišťovnám, finančnímu úřadu a dodavatelům, plyne ze Seznamu přihlášených pohledávek ze dne 3. 2. 2017 v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Praze vůči [celé jméno žalobce] – [anonymizována tři slova] jako insolvenčnímu dlužníkovi, sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Jedná se o Seznam přihlášených pohledávek vyhotovený insolvenčním správcem, [právnická osoba] insolvencí [právnická osoba] Dle tohoto Seznamu přihlášených pohledávek byly ke dni 3. 2. 2017 do tohoto insolvenčního řízení přihlášeny pohledávky věřitelů v celkové výši 72.092.093,17 Kč (první sloupec připojené tabulky). -) to, že žalobce jako fyzická osoba dle insolvenčního rejstříku dluží (podle stavu ke dni uveřejnění Článku) dalších 24 milionů Kč, z toho většinu otci žalovaného, plyne např. ze Zprávy insolvenčního správce ze dne [datum] o splnění částečného rozvrhu v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Praze vůči žalobci jako insolvenčnímu dlužníkovi, sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Jedná se o Zprávu vyhotovenou insolvenčním správcem, [anonymizováno] [jméno] [jméno]. Dle této zprávy činí zjištěná výše pohledávky [jméno] [celé jméno žalovaného] jakožto právního nástupce otce žalobce (zemřelého dne [datum]) 23.740.511,41 Kč, přičemž zjištěné pohledávky všech věřitelů činí celkem 44.040.869,87 Kč. -) to, že [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] ve své účetní závěrce za rok [rok] vykázala„ půjčku fyzické osobě - akcionáři ve výši 22.367.000 Kč“, přičemž„ půjčka nebyla doložena smlouvou a nebyl doložen souhlas valné hromady dle § 196a odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník“, plyne ze zprávy společnosti [právnická osoba] [obec] ze dne [datum] jako nezávislého auditora o roční účetní závěrce [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] za rok 2013. Jediným akcionářem společnosti v roce 2013 (až do [datum], kdy došlo k prodeji 100 % akcií společnosti žalovaným p. [celé jméno žalovaného] staršímu, otci žalovaného) byl žalobce, což je zřejmě skutečností v tomto řízení nespornou. -) to, že si žalobce v době, kdy byl členem statutárního orgánu [právnická osoba] – [anonymizována tři slova]„ pro svou potřebu vybíral peníze z firmy“ a způsobil tak společnosti značnou škodu, plyne z obžaloby pro zločin zpronevěry v trestní věci sp. zn. [spisová značka] vedené u nadepsaného soudu a pravděpodobně i z rozsudku, kterým bylo v této věci rozhodnuto (podle informací ze serveru [webová adresa]) dne 24. 11. 2021 a který nemá žalovaný k dispozici. -) to, že byl žalobce (v době uveřejnění Článku) vyšetřován pro trestný čin poškozování věřitele, plyne z dnes již pravomocného rozsudku nadepsaného soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Výrok žalovaného citovaný pod bodem 1.2 žaloby pod písm. c), tedy výrok: <i>(redakce):„ [příjmení] [celé jméno žalovaného], dle sdělení pana [celé jméno žalobce], byla valná hromada po převzetí akcií [celé jméno žalovaného] starším, jako zástavy dluhu, svolána bez [celé jméno žalobce] i druhého akcionáře, tedy jeho sestry. Zde byl [celé jméno žalobce] odvolán a firmu převzal nevlastní vnuk pana [celé jméno žalovaného] staršího, [jméno] [příjmení]. Z jakého důvodu nebyl [celé jméno žalobce] o svolání valné hromady informován?“</i> <i>(žalovaný):„ Odpověď je prostá, snadno dohledatelná a soudem potvrzená (viz příloha). V době svolání valné hromady již nebyl pan [celé jméno žalobce] držitelem akcií. Na této valné hromadě, která se konala dne [datum], byl pan [celé jméno žalobce] s okamžitou platností odvolán z toho důvodu, že pro svoji potřebu vybíral peníze z firmy, jejímž byl ředitelem, nikoliv však jejím majitelem. Prokázaná výše takto způsobené škody činí 2,4 miliony korun. Chtěl bych někdy poznat majitele firmy, který by ponechal ve funkci ředitele člověka, o kterém by zjistil, že si firemní peníze plete se svými.“</i> není neoprávněným zásahem do osobnostních práv žalobce, s ohledem na to, že -) tvrzení, že v době svolání valné hromady [právnická osoba] – [anonymizována tři slova], která se konala dne [datum], již nebyl žalobce držitelem akcií této společnosti, je pravdivé. Plyne to ze skutečnosti, že dne [datum] došlo k platnému prodeji 100 % akcií [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] žalobcem jako prodávajícím panu [celé jméno žalovaného] st. jako kupujícímu. Tímto prodejem tedy pozbyl žalobce postavení akcionáře [právnická osoba] – [anonymizována tři slova], a to je tedy důvod, proč rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady dne [datum] a [datum] platně učinil p. [celé jméno žalovaného] st. jako jediný akcionář společnosti. -) tyto závěry plynou jednak z pravomocného rozsudku Vrchního soudu v Praze, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a jednak z konečného rozhodnutí v řízení sp. zn. [spisová značka] vedeném Městským soudem v Praze, tj. řízení o žalobě [celé jméno žalobce] na určení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, učiněných dne [datum] a [datum]. Údajnou neplatnost těchto rozhodnutí spatřoval [celé jméno žalobce] v tom, že v této rozhodné době údajně byl akcionářem společnosti on a tedy že tato rozhodnutí nemohl učinit (v pozici jediného akcionáře společnosti) pan [celé jméno žalovaného] st. Soud však žalobu [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v tomto řízení zamítl, a to právě s poukazem na platný prodej 100% akcií společnosti, k němuž došlo dne [datum] mezi [anonymizováno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalovaného] st., a který byl jako platný prodej shledán právě závěry zmíněného rozsudku Vrchního soudu v Praze. -) je třeba zdůraznit, že platnost dané transakce – prodeje 100% akcií [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] žalobcem panu [celé jméno žalovaného] st. byl platným prodejem od samého počátku, přičemž citovaná rozhodnutí mají v tomto směru pouze deklaratorní povahu. -) tvrzení, že si žalobce v době, kdy byl členem statutárního orgánu [právnická osoba] – [anonymizována tři slova]„ pro svou potřebu vybíral peníze z firmy“, přičemž škoda, kterou takto způsobil, představuje 2,4 mil. Kč, je pravdivé. Plyne to z obžaloby v trestním řízení pod sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Příbrami, jedná se o obžalobu pro zločin zpronevěry, přičemž skutek spočívá v tom, že žalobce si neoprávněně ponechal pro vlastní potřebu část finančních prostředků z tržeb za prodej zboží a způsobil tak [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] značnou škodu. Podle informací na [webová adresa] bylo dne [datum] ve věci rozhodnuto (žalovaný nemá rozhodnutí k dispozici) a nyní probíhá odvolací řízení. Podle údajů dostupných na [webová adresa] byla obžaloba v této věci podána dne 21. 5. 2019, tedy v době uveřejnění předmětného Článku se již jednalo o stadium řízení před soudem, v němž je věc projednávána veřejně. Výrok žalovaného citovaný pod bodem 1.2 žaloby, pod písm. d), tedy výrok: <i>(redakce):„ V reportáži bylo řečeno:„ ..Po šesti letech přišel zlom. Prvoinstanční soud rozhodl o tom, že akcie mají patřit panu [celé jméno žalobce]“</i> <i>(žalovaný):„ Jedná se o další velkou zkratku v tvrzení paní redaktorky. Soud nebyl o tom, kdo je majitelem akcií, ale o tom, zda akcie, jejichž držitelem byl můj otec, mají být ze soupisu majetkové podstaty vyloučeny či nikoli.</i> <i>Stranou žalující v tomto sporu byla strana pana [celé jméno žalovaného] a stranou žalovanou byl insolvenční správce, který se z principu snaží do konkurzní podstaty zahrnout maximum. Ať už bude výsledek tohoto sporu jakýkoli, pro pana [celé jméno žalobce] se tím nemění vůbec nic. Dluhy, které všemi směry nasekal, mávnutím kouzelného proutku nezmizí.“</i> není neoprávněným zásahem do osobnostních práv žalobce, s ohledem na to, že -) tvrzení, že soud (jedná se o řízení sp. zn. [spisová značka] Krajského soudu v Praze) nerozhodl o tom, že„ akcie mají patřit panu [celé jméno žalobce]“, nýbrž že předmětem rozhodování soudu bylo, zda je důvodný návrh p. [celé jméno žalovaného] na vyloučení předmětných akcií z majetkové podstaty dlužníka [celé jméno žalobce], přičemž žalovanou stranou byl insolvenční správce, je pravdivé. Plyne to z rozsudku Krajského soudu v Praze, č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. -) tvrzení o mnohosti dluhů žalobce je rovněž pravdivé. Jak bylo podrobně zdůvodněno, včetně důkazních návrhů pod bodem 5. tohoto vyjádření, ke dni uveřejnění Článku byla celková výše pohledávek přihlášených věřitelů do insolvenčního řízení vůči žalobci jako insolvenčnímu dlužníku 44.040.869,87 Kč. Výrok žalovaného citovaný pod bodem 1.2 žaloby, pod písm. e), tedy výrok: <i>(redakce):„ Dle obchodního rejstříku byla [právnická osoba] [celé jméno žalobce] v dobré finanční kondici, vykazovala roční zisk téměř pět milionů korun a půjčka (30 milionů) měla sloužit k rozvoji společnosti. Z jakého důvodu byly půjčené peníze požadovány k navrácení před datem splatnosti?“</i> <i>(žalovaný):„ Pokud byla firma tak zdravá, jak tvrdí pan [celé jméno žalobce], potom nevím, proč nesplatila alespoň něco svým věřitelům. Opak je pravdou, audit roku 2013 ukazuje, že firma se nacházela ve stavu, kdy její povinností bylo vyhlásit úpadek.“</i> není neoprávněným zásahem do osobnostních práv žalobce, s ohledem na to, že tvrzení o velmi špatných majetkových poměrech [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] v roce 2013 je pravdivé. Plyne to ze zprávy společnosti [právnická osoba] [obec] ze dne 4. 7. 2014 jako nezávislého auditora o roční účetní závěrce [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] za rok 2013. Dle této zprávy mj. (i)„ existuje významná nejistota, která by mohla zásadním způsobem zpochybnit schopnost společnosti v rámci běžného podnikání realizovat svá aktiva nebo dostát svým závazkům“, (ii)„ pohledávky, vlastní kapitál a výsledek hospodaření jsou nadhodnoceny o 1.483.000 Kč“, (iii)„ akciová společnost vykazuje půjčku fyzické osobě – akcionáři ve výši 22.367.000 Kč, půjčka nebyla doložena smlouvou ani nebyl doložen souhlas valné hromady dle § 196a odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník“ Výrok žalovaného citovaný pod bodem 1.2 žaloby, pod písm. f), tedy výrok: <i>„ Domnívám se, že ve své době, jedinou šancí pana [celé jméno žalobce] bylo odprodat akcie své firmy a přeložit tak náklad svých dluhů na někoho jiného. A to se také stalo. Tehdy dostal pan [celé jméno žalobce] šanci se ze svízelné situace dostat. Bohužel, svých nekalých aktivit uvnitř společnosti nezanechal a jako ředitel společnosti nadále používal firemní peníze jako své vlastní. Pan [celé jméno žalobce] zřejmě dodnes nepochopil, co jako podnikatel způsobil. Na straně jedné si půjčoval jako kdyby měl zítra umřít a na straně druhé sponzoroval milionovými částkami hned tři fotbalové kluby. To bylo vůči všem věřitelům nejenom silně neetické, ale svědčí to o jisté slaboduchosti, která podnikání nesvědčí.</i> <i>K dokreslení situace je možná zajímavé uvést, že ředitelem„ nástupnické“ [právnická osoba] [anonymizováno] je již pátým rokem pan [jméno] [celé jméno žalobce], syn pana [celé jméno žalobce] a manažerem maloobchodního prodeje je pan [anonymizováno]. [příjmení], zeť pana [celé jméno žalobce]. Z toho je vidět, že žádná likvidace rodiny [příjmení] se nekoná, ale naopak společný boj o záchranu firmy je daleko přiléhavějším popisem situace.“</i> není neoprávněným zásahem do osobnostních práv žalobce, s ohledem na to, že -) tvrzení, že i po prodeji akcií (tj. po 30. 12.2013) žalobce svých nekalých aktivit uvnitř společnosti nezanechal a jako ředitel společnosti nadále používal firemní peníze jako své vlastní, je pravdivé. Plyne to z již zmíněné obžaloby v trestním řízení pod sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Příbrami, jedná se o obžalobu pro zločin zpronevěry, přičemž skutek spočívá v tom, že žalobce si neoprávněně ponechal pro vlastní potřebu část finančních prostředků z tržeb za prodej zboží a způsobil tak [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] značnou škodu. Dle obžaloby je skutek časově ohraničen dobou od počátku ledna 2012 do 6. 6. 2014, kdy žalobce vykonával funkci statutárního zástupce a předsedy představenstva společnosti. Podle informací na [webová adresa] bylo dne 24. 11. 2021 ve věci rozhodnuto (žalovaný nemá rozhodnutí k dispozici) a nyní probíhá odvolací řízení. Podle údajů dostupných na [webová adresa] byla obžaloba v této věci podána dne 21. 5. 2019, tedy v době uveřejnění předmětného Článku se již jednalo o stadium řízení před soudem, v němž je věc projednávána veřejně. -) tvrzení o mnohosti půjček [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] vzniklých v době, kdy byl žalovaný jejím jediným akcionářem i předsedou představenstva, prodlení s jejichž splácením vedlo v roce 2016 k prohlášení úpadku společnosti, je pravdivé. Plyne to např. z usnesení Krajského soudu v Praze č.j.: [insolvenční spisová značka] [anonymizováno] ze dne [datum], kterým byl zjištěn úpadek společnosti a prohlášen konkurs. Podle odůvodnění cit. usnesení„ soud má za osvědčeno, že [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova] má více věřitelů, vůči kterým má dluhy po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti a že tyto dluhy není schopna plnit“, přičemž jedním z věřitelů je např. [právnická osoba] s.r.o., [ulice a číslo], [PSČ] [obec] s pohledávkou v celkové výši 58.846.556,72 Kč, kterou věřitel získal na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 26. 1. 2015 mezi věřitelem a postupitelem [právnická osoba], s tím, že tato pohledávka vznikla na základě nesplacených bankovních úvěrů a jejich příslušenství, je splatná, vykonatelná a zajištěná majetkem dlužnice a třetích osob. Výroky žalovaného citované pod bodem 1.2 žaloby, pod písm. g), h), ch), tedy výroky: <i>„ Na celé záležitosti je nejděsivější představa toho, jak lze naprosto jednoduchý případ člověka, který obral své věřitele o více než sto milionů korun otočit a obrátit hněv lidu proti jednomu z mnoha poškozených. To celé jenom proto, aby bylo možné pomocí několika nemotorně pospojovaných oslích můstků plivnout až na Babiše.</i> <i>Do reportáže„ [anonymizována dvě slova]“ úmyslně nebyly zařazeny odpovědi na otázky, které byly redaktorům poskytnuty druhou stranou, a to i přesto, že 95% celkového času reportáže bylo poskytnuto pouze straně prvé.</i> <i>Reportáž„ [anonymizována dvě slova]“ je typickou ukázkou novinářské gauneřiny, které se prakticky nelze bránit. Omlouvám se všem čestným novinářům, ale konstatuji, že v očích mnoha novinářů a reportérů jsme my všichni, občané této země, jenom hloupé stádo, které mohou jeho pasáci nasměrovat kterýmkoli směrem se jim jenom zachce.“</i> nejsou neoprávněným zásahem do osobnostních práv žalobce, s ohledem na to, že -) je skutečností, plynoucí ze shora citovaných podkladů týkajících se insolvenčního řízení vedeného vůči [anonymizováno] – [anonymizována tři slova], že žalobce„ jako podnikatel“ (viz i název Článku), tj. jako jediný akcionář (do [datum]) a předseda představenstva (do [datum]) dovedl podnikání této společnosti k úpadku pro pohledávky více než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, které společnost nebyla schopna plnit. Výše těchto pohledávek plyne z veřejně dostupných podkladů v insolvenčním rejstříku, např. z již citovaného usnesení o prohlášení konkursu: usnesení Krajského soudu v Praze č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne 16. 11. 2016. -) výroky směřující vůči„ novinářům“,„ reportérům“, autorům reportáže„ [anonymizována dvě slova]“ nemohou do cti žalobce zasáhnout, neboť žalobce novinářem, reportérem, ani autorem této reportáže není.

7. Podle žalovaného je zjevné, že žalobce není schopen smířit se s realitou, jak vyplývá ze shora zmíněných pravomocných rozhodnutí soudů týkajících se posouzení platnosti převodu 100 % akcií [právnická osoba] – [anonymizována tři slova], a to je zřejmě důvodem, proč na žalovaného žalobce útočí jak článkem uveřejněným v periodiku„ [anonymizována tři slova]“, obsahujícím nepravdivé výroky dotýkající se cti žalovaného a jeho otce, zemřelého p. [celé jméno žalovaného] staršího, tak i žalobou v tomto řízení.

8. K prokázání pravdivosti svých tvrzení v žalobě žalovaný navrhoval zprávu insolvenčního správce o splnění částečného rozvrhu, odkaz na listinu v insolvenčním rejstříku, dále seznam přihlášených pohledávek ze dne [datum], usnesení o procesním nástupnictví v insolvenčním řízení, obžalobu v trestním řízení pod spisovou značkou [spisová značka] vedeném u Okresního soudu v Příbrami, rozsudek Okresního soudu v Příbrami sp. zn. [spisová značka] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudek Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a konečné rozhodnutí v řízení sp. zn. [spisová značka] a obžaloba v trestním řízení pod sp. zn. [spisová značka], dále rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], zpráva insolvenčního správce o splnění částečného rozvrhu, dále zpráva společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] jako nezávislého auditora o roční závěrce [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] za rok [rok], usnesení Krajského soudu v Praze č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum].

9. Podle § 81 odst. 1 občanského zákoníku, chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka podle svého.

10. Podle § 81 odst. 2 občanského zákoníku, ochranu požívají zejména život a důstojnost člověka, jehož zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

11. Podle § 82 odst. 1 občanského zákoníku, člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, nebo aby byl odstraněn jeho následek.

12. S poukazem na ustanovení § 81, § 82 odst. 1 a § 2956 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, podmínkou odpovědnosti za zásah do přirozených práv člověka je: a) neoprávněný zásah, tedy jednání, které je v rozporu s objektivním právem, b) objektivní způsobilost zásahu porušit nebo ohrozit osobnost člověka (objektivní princip bez ohledu na zavinění), c) příčinná souvislost mezi neoprávněným zásahem a porušením nebo ohrožením osobnosti člověka.

13. Pokud jde o důkazy, soud provedl k důkazu zejména článek uveřejněný na [webová adresa] dne [datum]„ [celé jméno žalovaného]: [celé jméno žalobce] zřejmě nepochopil, co jako podnikatel způsobil“. <b>Článek je tohoto znění:</b> <i>„ [příjmení] [celé jméno žalovaného], 25. listopadu byla na ČT odvysílaná reportáž„ [anonymizována dvě slova]“, ve které pan [celé jméno žalobce] obvinil Vašeho otce z násilného převzetí [právnická osoba], která se zabývala [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. V reportáži bylo řečeno, že se stal obětí podvodu. Doposud jste se jakémukoli vyjádření vyhýbal, nehodláte svůj postoj změnit?</i> Můj otec v loňském roce zemřel a nemůže se již bránit. Budu tedy muset za naše dobré jméno zřejmě zabojovat sám, a to i přesto, že můj otec nikdy nepovažoval za nutné své syny o svých obchodech informovat. <i>Vy jste nikdy s panem [celé jméno žalobce] nemluvil?</i> Kdysi před lety na mne na ulici před firmou vybafl člověk, který se představil jako pan [celé jméno žalobce] jal se mi vyhrožovat, že pokud mu nepomůžu, zostudí mne na veřejnosti. Vůbec jsem nerozuměl tomu, co mi říká, vyhodnotil jsem tedy toto setkání jako srážku s šílencem a pustil jsem to z hlavy. To ale není podstatné. <i>A co je tedy podle Vás v tomto případu podstatné?</i> Podstatné je přesně to, co ona reportáž úmyslně zamlčela. Pan [celé jméno žalobce] zdědil po svém otci velmi dobře prosperující firmu. Udělat si obrázek o tom, jak se mu dařilo v rodinné tradici pokračovat, k tomu mi stačilo 5 minut hledání na insolvenčním rejstříku, kde se každý může dočíst následující: Společnost [celé jméno žalobce] – [anonymizována tři slova] dlužila k 3. únoru 2017 svým věřitelům více než 72 milionů korun. Většinu této sumy tvoří dluhy vůči bance, pojišťovnám, finančnímu úřadu a dodavatelům. Tyto dluhy byly vytvořeny dlouho před tím, než pan [celé jméno žalobce] mého otce potkal. Pan [celé jméno žalobce] dluží i jako fyzická osoba, a to dle insolvenčního rejstříku (po odečtení pohledávky bance vyplývající z ručení) dalších 24 milionů korun, z toho většinu mému otci. Další osobní dluh, a to ve výši 22 milionů korun vytvořil pan [celé jméno žalobce] vůči vlastní firmě. To jsou peníze, které byly výnosem firmy, do firemní kasy nikdy nedoputovaly, ale (nezdaněné) byly použity pro osobní potřebu pana [celé jméno žalobce]. V této souvislosti bylo proti panu [celé jméno žalobce] vzneseno obvinění ze zločinu zpronevěry a je také vyšetřován ve věci trestného činu poškození věřitele. Toto je další drobnost, kterou reportéři ČT pozapomněli divákům naservírovat. <i>[příjmení] [celé jméno žalovaného], dle sdělení pana [celé jméno žalobce] byla valná hromada po převzetí akcií [celé jméno žalovaného] starším, jako zástavy dluhu, svolána bez [celé jméno žalobce] i druhého akcionáře, tedy jeho sestry. Zde byl [celé jméno žalobce] odvolána firmu převzal nevlastní vnuk pana [celé jméno žalovaného] staršího, [jméno] [příjmení]. Z jakého důvodu nebyl [celé jméno žalobce] o svolání valné hromady informován?</i> Odpověď je prostá, snadno dohledatelná a soudem potvrzená (viz příloha). V době svolání valné hromady již nebyl pan [celé jméno žalobce] držitelem akcií. Na této valné hromadě, která se konala dne 4. 6. 2014, byl pan [celé jméno žalobce] s okamžitou platností odvolán z toho důvodu, že pro svoji potřebu vybíral peníze z firmy, jejímž byl ředitelem, nikoli však jejím majitelem. Prokázaná výše takto způsobené škody činí 2,4 miliony korun. Chtěl bych někdy poznat majitele firmy, který by ponechal ve funkci ředitele člověka, o kterém by zjistil, že si firemní peníze plete se svými. <i>V reportáži bylo řečeno:„ …Po šesti letech přišel zlom. Prvoinstanční soud rozhodl o tom, že akcie mají patřit panu [celé jméno žalobce]“</i> Jedná se o další velkou zkratku v tvrzení paní redaktorky. Soud nebyl o tom, kdo je majitelem akcií, ale o tom, zda akcie, jejichž držitelem byl můj otec, mají být ze soupisu majetkové podstaty vyloučeny či nikoli. Stranou žalující v tomto sporu byla strana pana [celé jméno žalovaného] a stranou žalovanou byl insolvenční správce, který se z principu snaží do konkurzní podstaty zahrnout maximum. Ať už bude výsledek tohoto sporu jakýkoli, pro pana [celé jméno žalobce] se tím nemění vůbec nic. Dluhy, které všemi směry nasekal, mávnutím kouzelného proutku nezmizí. <i>Dle obchodního rejstříku byla [právnická osoba] [celé jméno žalobce] v dobré finanční kondici, vykazovala roční zisk téměř pět milionů korun a půjčka (30 milionů) měla sloužit k rozvoji společnosti. Z jakého důvodu byly půjčené peníze požadovány k navrácení před datem splatnosti?</i> Pokud byla firma tak zdravá, jak tvrdí pan [celé jméno žalobce], potom nevím, proč nesplatila alespoň něco svým věřitelům. Opak je pravdou, audit roku 2013 ukazuje, že firma se nacházela ve stavu, kdy její povinností bylo vyhlásit úpadek Domnívám se, že ve své době, jedinou šancí pana [celé jméno žalobce] bylo odprodat akcie své firmy a přeložit tak náklad svých dluhů na někoho jiného. A to se také stalo. Tehdy dostal i pan [celé jméno žalobce] šanci se ze svízelné situace dostat. Bohužel, svých nekalých aktivit uvnitř společnosti nezanechal a jako ředitel společnosti nadále používal firemní peníze jako své vlastní. Pan [celé jméno žalobce] zřejmě dodnes nepochopil, co jako podnikatel způsobil. Na straně jedné si půjčoval, jako kdyby měl zítra umřít a na straně druhé sponzoroval milionovými částkami hned tři fotbalové kluby. To bylo vůči všem věřitelům nejenom silně neetické, ale svědčí to o jisté slaboduchosti, která podnikání nesvědčí. K dokreslení situace je možná zajímavé uvést, že ředitelem„ nástupnické“ [právnická osoba] [anonymizováno] je již pátým rokem pan [jméno] [celé jméno žalobce], syn pana [celé jméno žalobce], a manažerem maloobchodního prodeje je pan [příjmení] [příjmení], zeť pana [celé jméno žalobce]. Z toho je vidět, že žádná likvidace rodiny [příjmení] se nekoná, ale naopak společný boj o záchranu firmy je daleko přiléhavějším popisem situace. Na celé záležitosti je nejděsivější představa toho, jak lze naprosto jednoduchý případ člověka, který obral své věřitele o více než sto milionů korun otočit a obrátit hněv lidu proti jednomu z mnoha poškozených. To celé jenom proto, aby bylo možné pomocí několika nemotorně pospojovaných oslích můstků plivnout až na Babiše. Do reportáže„ [anonymizována dvě slova]“ úmyslně nebyly zařazeny odpovědi na otázky, které byly redaktorům poskytnuty druhou stranou, a to i přesto, že 95% celkového času reportáže bylo poskytnuto pouze straně prvé. Reportáž„ [anonymizována dvě slova]“ je typickou ukázkou novinářské gauneřiny, které se prakticky nelze bránit. Omlouvám se všem čestným novinářům, ale konstatuji, že v očích mnoha novinářů a reportérů jsme my všichni, občané této země, jenom hloupé stádo, které mohou jeho pasáci nasměrovat kterýmkoli směrem se jim jenom zachce.“ 14. Z čestného prohlášení ze dne 27. 6. 2014 bylo zjištěno, že pan [celé jméno žalobce] prohlásil, že prodal veškeré akcie [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] dne [datum] za kupní cenu 8 000 000 Kč panu [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], který je tak tímto jediným akcionářem [právnická osoba] – [anonymizována tři slova], [IČO]. Návrh na zápis změn do obchodního rejstříku podaný panem [celé jméno žalobce] v červnu [rok], na základě kterého byly v obchodním rejstříku dne [datum] provedeny změny, byl podán omylem z důvodu nedorozumění.

15. Ze seznamu přihlášených pohledávek ze dne 3. 2. 2017 bylo zjištěno, že do insolvenčního řízení [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] byly přihlášeny pohledávky v řádech milionů a miliony dlužil i žalobce sám jako fyzická osoba.

16. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve věci žalobce [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], proti žalovanému [příjmení] [jméno] [jméno], insolvenčnímu správci dlužníka [jméno] [příjmení], [datum narození], za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného [jméno] [příjmení], [datum narození], ve věci o vyloučení věci ze soupisu majetkové podstaty bylo rozhodnuto tak, že žaloba na vyloučení 20 ks kmenových akcí na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč vydaných [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] dne [datum] a 30 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč vydaných [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] dne [datum] a 10 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč vydaných [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] dne [datum], ze soupisu majetkové podstaty dlužníka [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobce], v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] byla zamítnuta s tím, že soud dospěl k závěru, že akcie [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] nebyly platně převedeny ke dni [datum] na pana [celé jméno žalovaného] st. tak, jak pan [příjmení] v prohlášení písemně potvrdil, když podle soudu prohlášení nemá na vlastnické právo k akciím žádný význam, nejedná se o nabývací titul, ani nezakládá domněnku vlastnictví.

17. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], změněn tak, že bylo rozhodnuto, že z majetkové podstaty dlužníka [jméno] [příjmení] vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] se vylučuje: a) 20 ks kmenových akcí na majitele (nyní na jméno) v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč vydaných [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] dne [datum], b) 30 ks kmenových akcií na majitele (nyní na jméno) v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč vydaných [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] dne [datum] a c) 10 ks kmenových akcií na majitele (nyní na jméno) v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč vydaných [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] dne [datum]. Vrchní soud dospěl k závěru, že došlo k ústní kupní smlouvě o prodeji akcií na majitele a k převodu 100 % podílu ve [právnická osoba] z dlužníka na předchůdce žalobce dne 30. 12. 2013 za cenu 8 000 000 Kč, která měla být započtena oproti nároku předchůdce žalobce na vrácení poskytnuté půjčky. Tuto verzi potvrzuje pozdější prohlášení dlužníka i jím připravovaná a odsouhlasená dokumentace. Pokud jde o návrh dohody o narovnání s obsahem shodným s prohlášením, obsah návrhu dohody o narovnání sice dlužník v řízení zpochybnil, vzájemným posouzením všech skutečností vyšlých v průběhu řízení najevo, se však může tato jeho námitka jevit účelovou, neboť soudu nenabídl žádný jiný důkaz v tomto směru. Z rozsudku se dále podává, že v řízení bylo mezi účastníky nesporné, že předchůdce žalobce pan [celé jméno žalovaného] starší poskytl dlužníku v předchozích letech půjčku ve výši 30 000 000 Kč na investice do [anonymizováno], jež měla být splatnou v únoru 2014. Sám dlužník přitom v řízení tvrdil, že poté, co se předchůdce žalobce dozvěděl o finančních problémech [anonymizováno] a dlužníka, trval na jejím okamžitém vrácení, když zjistil, že dlužník nemá na její vrácení finanční prostředky, že [anonymizováno] podniká též s přispěním úvěru ve výši 42 000 000 Kč od [právnická osoba], proto inicioval konání valné hromady [anonymizováno] dne 30. 12. 2013, na které mimo jiné došlo k dohodě o tom, že dlužník a jeho syn budou ponecháni v řídících funkcích [anonymizováno] a že za ně budou kooptovány další osoby a dlužníku bude ponechána funkce předsedy představenstva. Podle soudu k převodu listinného cenného papíru na majitele podle § 17 zákona o cenných papírech stačilo jeho předání nabyvateli (tradicí), v případě úplatného převodu dle podmínek kupní smlouvy, která však nemusela mít listinnou formu. Podle soudu v daném případě měla smlouva provádějící předání akcií ústní formu a s přihlédnutím k právní úpravě § 17 zákona o cenných papírech lze mít k tíži dlužníka, pokud nedisponuje žádnou písemnou smlouvou nebo písemným shodným prohlášením o jím tvrzených důvodech předání.

18. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve věci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], insolvenčního správce úpadce [jméno] [příjmení] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalovaného], [datum narození], a 2) [anonymizováno] – [anonymizována tři slova]. o určení akcionáře obchodní korporace bylo zjištěno, že soud zamítl žalobu insolvenčního správce na určení, že [jméno] [příjmení], [datum narození], je akcionářem [právnická osoba] – [anonymizována tři slova]., [IČO], podílem odpovídajícím 63,46 % základního kapitálu k uvedené společnosti, který činí 23 100 000 Kč, s tím, že soud vyšel z čestného prohlášení ze dne 27. 6. 2014, ve kterém dlužník, původní žalobce [jméno] [příjmení], prohlásil, že jediným akcionářem [právnická osoba] – [anonymizována tři slova]. je [celé jméno žalovaného], kterému dne 30. 12. 2013 prodal veškeré akcie [právnická osoba] – [anonymizována tři slova]. za kupní cenu ve výši 8 000 000 Kč. Soud dále konstatoval, že původní žalobce [jméno] [příjmení] nemohl ani prokázat naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby, když mu nesvědčila žádná ze skutečností mající konkrétní vztah jeho osoby ke [právnická osoba] – [anonymizována tři slova]. Soud konstatoval, že listina pod názvem Čestné prohlášení ze dne 27. 6. 2014 má zásadní důkazní sílu a vyvolává významné právní účinky i důsledky ve vztahu k obsahu takového čestného prohlášení.

19. Těmito rozsudky žalovaný prokázal pravdivost výroku„ Odpověď je prostá, snadno dohledatelná a soudem potvrzená…“ 20. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] bylo k důkazu prováděno na návrh žalovaného zejména usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kdy byl zamítnut návrh pana [celé jméno žalobce] na vyslovení neplatnosti rozhodnutí [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], v působnosti valné hromady [celé jméno žalobce] – [anonymizována tři slova], [IČO], o odvolání [celé jméno žalobce] z funkce člena představenstva. Zároveň byl zamítnut návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí (usnesení) [celé jméno žalovaného], narozeného [datum] v působnosti valné hromady [celé jméno žalobce] – [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa žalobce], ze dne [datum], o odvolání [celé jméno žalobce] z funkce člena představenstva. Rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] nabylo právní moci dne [datum].

21. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2022, č. j. [číslo jednací], byl rozsudek Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. [číslo jednací] zrušen a trestní stíhání obžalovaného [celé jméno žalobce] bylo zastaveno, neboť je trestní stíhání promlčeno. Žalovaný byl stíhán pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 221 odst. 1 trestního zákoníku, a to za dobu nejméně od ledna [rok] do [datum], kdy vykonával funkci statutárního zástupce a předsedy představenstva [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] s ., [IČO], kdy část finančních prostředků z tržeb za prodej zboží v celkové výši nejméně 2 385 576 Kč měl převzít ze středisek [právnická osoba] neodevzdal fyzicky do pokladny [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] s .

22. Žalobce před soudem při své výpovědi uvedl, že předmětný Článek obsahuje nepravdivá tvrzení, která ho poškodila v osobním životě, protože on i celá rodina přišli o všechno, co celý život budoval. V pracovním životě ho celý případ poškodil tak, že nemá žádnou práci. V podstatě ho to odsoudilo k smrti, a stejně tak i jeho manželku. Pokud jde o Článek, tak jak již uváděl, lidé, kteří ho neznají, si o něm tím pádem nebudou myslet nic dobrého. Reakce na Článek byla taková, že spousta lidí mu psala, telefonovala a říkala, že je to něco neuvěřitelného a doufají, že to dobře dopadne. Nesetkal se za těch 8 let s jediným člověkem, který by mu řekl, že je špatný člověk, a přitom celá jeho rodina jsou veřejně známí lidé. Chce, aby nemohly kolovat takové řeči, a aby o něm nikdo nepsal.

23. Právní zástupkyně žalovaného k výpovědi a vyjádření žalobce uvedla, že je to snůška opakovaných urážek žalovaného. Žalobce zde hovoří o jakémsi spiknutí, ničím ale nepodloženém. Poukazuje na pravomocné rozsudky, které zde byly citovány.

24. Žalobce dále při své výpovědi uvedl, že žalovaný ho hrubě uráží tím, že uvádí, že je šílenec, že se setkal se šílencem. Tvrdí, že šílenec není, rovněž není slaboduchý. Takové výrazy na veřejnosti? Co to může vzbudit? Je to hrubá urážka. Sám na adresu protistrany nic neřekl, ani po uveřejnění tohoto článku.

25. Právní zástupkyně žalovaného na to reagovala tak, že žalovaný v Článku popisuje jakýsi zážitek, že se setkal s jakýmsi člověkem, kterého po jeho slovech nazval šílencem.

26. Žalobce dále uvedl, že není pravdou, že by na žalovaného někde vybafl. Předtím mu telefonoval do kanceláře a on mu řekl, aby přijel, a protože se nechtěl bavit u něj v kanceláři, tak šli ven a seděli u něj v autě a on mu líčil, co má s jeho otcem. Jen ho slušně poprosil, aby se na ten jejich případ zeptal otce. Žalovaný mu slíbil, že se na to podívá a že mu dá vědět. To je ta„ srážka se šílencem“. Slaboduchý určitě není, žalovaný na to nemá žádnou lékařskou zprávu. V Článku jsou výslovně sprosté urážky, které proti žalovanému nepoužil. Údaje o 100 000 000 Kč jsou nepravdivé, neví, kde to žalovaný vzal, protože [celé jméno žalovaného] s [příjmení] ho dostali úmyslně do insolvence. Z dluhu 30 000 000 Kč, které si půjčil od [celé jméno žalovaného] [anonymizováno], tak odečetli 8 000 000 Kč, za což měl údajně prodat podle čestného prohlášení celou firmu. Tím vytvořili jednoho věřitele, který dluží [celé jméno žalovaného] 22 000 000 Kč. Peníze, které od [celé jméno žalovaného] převzal (22 000 000 Kč), šly do firmy [celé jméno žalobce]. Po nepřátelském převzetí firmy ty peníze zůstaly ve firmě, jemu osobně je nikdo nevrátil a duplicitně ho dal pan [celé jméno žalovaného] starší do insolvence s duplicitními 22 000 000 Kč. Druhý věřitel, kterého potřebovali pro vytvoření insolvence, byla [právnická osoba], což je [příjmení], pomocník [celé jméno žalovaného], a tato pohledávka vznikla tak, že za [anonymizováno] peníze zpracoval [příjmení] banku, kde měli provozní úvěr přes 42 000 000 Kč a [příjmení] si za [anonymizováno] peníze tento úvěr odkoupil za pouhých 18 000 000 Kč. Prakticky okamžitě ho vyzval jako avalistu směnky na úvěr, aby mu okamžitě zaplatil 42 000 000 Kč. Tím ho dali dva věřitelé do insolvence. Nesouhlasí s vyjádřením žalovaného, že [anonymizováno] dluží 58 000 000 Kč. Proto říká, že ta tvrzení v Článku jsou nepravdivá a chce za ně omluvu. Žádných 100 000 000 Kč nedluží. Kategoricky chce za všechny ty lži v článku omluvu, anebo dohodu v tom směru, že se se žalovaným sejdou a všechno v klidu proberou. Kdyby žalovaný stáhl žalobu ve věci [spisová značka], tak on stáhne tuto žalobu.

27. Právní zástupkyně žalovaného reagovala tak, že pokud jde o těch 100 000 000 Kč, tak žalovaný při rozhovoru myslel dluhy žalobce v insolvenci, dále fyzickým osobám a právnickým osobám. Žalobce ve své výpovědi popírá to, co již přiznal, například 30 000 000 Kč v trestním řízení [spisová značka]. Žalobce k tomu uvedl, že určitě [příjmení] nedluží 59 000 000 Kč.

28. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že rozhovor, který byl uveřejněn [datum] v předmětném Článku, dělal s panem [příjmení], který mu předal rozhovor k odsouhlasení a on souhlasil s jeho uveřejněním. Je možné, že mu žalobce před tím setkáním telefonoval. Pravdou je, že se bavili v autě. Vzpomíná si, že ho překvapil u firmy [příjmení] [příjmení] směrem na [část obce] a chtěl se s ním bavit. Bavili se skutečně v autě a on pronášel plamenné výlevy s tím, že jestli mu žalovaný nepomůže, tak ho rozmázne v médiích, a očerňoval jeho otce. [příjmení] skutečně toto setkání se žalobcem vyhodnotil jako setkání se šílencem, který vyhrožuje medializací apod. Předtím pana [celé jméno žalobce] nikdy neviděl a nemluvil s ním. Prakticky ani potom se s ním nesetkal, až tady u soudu v předchozím řízení. Pan [anonymizováno] mu předtím zavolal, že se budou bavit o takovýchto záležitostech, takže se na rozhovor určitým způsobem připravoval. Podíval se do insolvenčního rejstříku, dále se o tom bavil s panem [příjmení], který je o věci velmi dobře informován a je u ní od začátku. Ten článek, který mu dal k dispozici pan [příjmení], poskytl panu [příjmení], aby si ho přečetl a potvrdil mu, že to, co v něm je, je prokazatelné. [příjmení] mu řekl, že vše je prokazatelné a že je ochoten kdykoli i k soudu přijít, pokud by bylo zapotřebí, a doložit nějaké detaily. Pokud tam hovoří o milionech, tak skutečně čerpal z insolvenčního rejstříku, z rozsudků a po konzultaci s panem [příjmení] detailní důkazy předložil i v listinné podobě. Pan [celé jméno žalobce] si od jeho otce půjčil před léty peníze, které nikdy nevrátil. Potom přišel o akcie, o firmu, což byl důsledek jeho podnikatelské činnosti. Žalobce předtím vůbec neznal, neznal ani vztahy jeho otce se žalobcem a nevěděl nic o jejich obchodech. Byl zkrátka mimo hru. Články, které o něm žalobce napsal, ho hodně poškodily, poznal doslova to, co je to, když soudí ulice. Jeho článků se chytlo i [anonymizována dvě slova] Pan [celé jméno žalobce] se ho mohl tehdy zastat, protože věděl, že s firmou jeho otce skutečně nemá nic společného, ale neučinil tak. V té době se nemohl bránit, ani se nebránil. Když ale napadání přešlo do roviny celostátní, kdy v pořadu Reportéři byli on a jeho rodina vylíčeni tak, jak se pan [celé jméno žalobce] vyjadřuje, a žalovaný upozorňuje, že to bylo bez možnosti jeho vyjádření. Jel tehdy v [obec] v autě a telefonovali mu reportéři TV, co může říct k případu [celé jméno žalobce]. On řekl, že sedí v autě a může říci jen to, že pan [celé jméno žalobce] si půjčil peníze a nevrátil je. Dopadlo to v podstatě tak, že reportéři ČT měli i jeho vyjádření a podle jeho názoru tak mohli rozjet celou show. Potom pochopil, že se musí začít bránit, nebo ho doslova stáhnou z kůže, ačkoli s celým případem nemá nic společného. Tento článek byla jeho jediná obrana za celá ta léta jeho napadání. Kvůli tomuto jednomu článečku tady dnes stojí. Článek si znovu přečetl před několika dny a byl sám překvapen, jak vše stručně a pravdivě vylíčil, ačkoli tehdy byl v dost velkém stresu. Tento článek naprosto pravdivě vystihuje podstatu věci a za tím si stojí. Tou podstatou věci je, že pan [celé jméno žalobce] byl špatným podnikatelem, který firmu zadlužil přes únosnou míru, podnikatelskou situaci nezvládl a o firmu přišel. Pan [celé jméno žalobce] dlužil peníze mnoha věřitelům, což dnes prokázali. Dlužil bankám a ostatním věřitelům a dalším právnickým osobám. To zjistil z insolvenčního rejstříku a bílilo se to ke 100 000 000 Kč. Jak již uváděl, musel to tehdy zjišťovat, protože o případu nic nevěděl. Jeho otec zemřel [datum]. Jak vyplývá z mnoha vyjádření pana [celé jméno žalobce], pan [celé jméno žalobce] dosud nepochopil, jak podnikání funguje, pořád si myslí, že firemní peníze jsou jeho peníze. Když mluvil o slaboduchosti, měl na mysli podnikatelskou slaboduchost. [jméno] tam prostě vidí, takto tak řekl.

29. Žalobce k tomu uvedl, že táta žalovaného mu sebral firmu a vyhodil ho z hodiny na hodinu. Přiznal, že o medializaci se při dnešním jednání skutečně zmiňoval, pokud se se žalovaným nějak rozumně nedomluví. Pokud jde o předmětný článek, tak odpověď žalovaného, že kdysi před léty na něj na ulici před firmou vybafl člověk, který se představil jako pan [celé jméno žalobce] jal se mu vyhrožovat, že pokud mu nepomůže, zostudí ho veřejnosti, vůbec mu nerozuměl, co mu říká, a vyhodnotil tedy toto setkání jako srážku se šílencem a pustil to z hlavy. To ale není podstatné.

30. Žalobce přiznal, že kontaktoval žalovaného s tím, že s ním chtěl probrat a vylíčit mu, co má s jeho otcem, a slušně ho poprosil, aby se na ten jejich případ zeptal otce. Předtím ale žalobce žalovanému telefonoval do kanceláře. Nakonec se bavili v autě, protože žalovaný nechtěl, aby probírali určité věci v jeho kanceláři.

31. Žalovaný slova, že to vyhodnotil jako srážku se šílencem a potom to pustil z hlavy, odůvodnil tím, že je to jeho náhled vůbec na chování žalobce, který mu vyhrožoval medializací, i přesto, že s případem pana žalobce a jeho otce nemá vůbec nic společného.

32. Žalovaný uvedl, že tento rozhovor podal poté, co ho kontaktoval pan [příjmení] a bylo to poté, co ho kontaktovali reportéři ČT a chtěli jeho vyjádření ke kauze pana [celé jméno žalobce] a on jim řekl pouze to, že si pan [celé jméno žalobce] půjčil peníze, které nevrátil.

33. Pokud jde o výrok, že žalovaný hledal před rozhovorem informace v insolvenčním rejstříku a že uvedl, že [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] dlužila k [datum] jejím věřitelům více, než 72 000 000 Kč. Toto žalovaný doložil výpisy z insolvenčního rejstříku, ze kterého také čerpal. Z insolvenčního rejstříku žalobce, který žalovaný doložil při tomto jednání, bylo konstatováno, že žalobce dluží dalších 24 000 000 Kč jako fyzická osoba, a z toho většinu otci žalovaného.

34. Pokud jde o tvrzení (odpověď) žalovaného v inkriminovaném Článku, že pan [celé jméno žalobce] dluží jako fyzická osoba dalších 24 000 000 Kč, z toho většinu jeho otci, tak v tomto případě žalovaný rovněž doložil pravdivost tohoto tvrzení, kdy žalobce nepopíral a potvrdil, že si od [celé jméno žalovaného] staršího půjčil 30 000 000 Kč. I při své výpovědi v tomto řízení uvedl, že z dluhu 30 000 000 Kč, které si půjčil od [celé jméno žalovaného] staršího, pak odečetli 8 000 000 Kč, za což měl údajně prodat podle čestného prohlášení celou firmu, a tím vytvořili jednoho věřitele, který dluží [celé jméno žalovaného] 22 000 000 Kč. Žalobce dále uvedl, že peníze, které od [celé jméno žalovaného] převzal (22 000 000 Kč), šly do firmy [celé jméno žalobce] v té firmě zůstaly. Tímto žalovaný prokázal pravdivost jeho tvrzení, že pan [celé jméno žalobce] dluží dalších 24 000 000 Kč, z toho většinou jeho otci.

35. Žalovaný doložil rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 24. 11. 2021, č. j. [číslo jednací], kterým byl pan [celé jméno žalobce] uznán vinným, že v době od počátku ledna 2012 do června 2014, kdy vykonával funkci statutárního zástupce a předsedy představenstva, část finančních prostředků z tržeb za prodej zboží, nejméně ve výši 2 385 576 Kč neodevzdal fyzicky do pokladny [právnická osoba] – [anonymizována tři slova], ačkoli příjmové pokladní doklady prokazující převzetí těchto finančních částek byly v účetnictví [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] zaúčtovány a ačkoli převzetí finančních prostředků potvrdil svým podpisem na výdajových pokladních dokladech na celkovou částku ve výši nejméně 59 778 519 Kč, užití těchto finančních prostředků přitom řádně nedoložil.

36. K odvolání obžalovaného byl rozsudek [číslo jednací] zrušen a trestní stíhání bylo zastaveno, neboť bylo promlčeno. Protože trestní stíhání bylo zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne [datum] a obžalovaný se měl projednávané trestné činnosti dopustit v době od začátku ledna 2012 do 6. 6. 2014, tak podle krajského soudu je trestní stíhání promlčeno a řízení bylo zastaveno dnem [datum rozhodnutí] (usnesení Krajského soudu v Praze [číslo jednací].

37. Pokud jde o tvrzení (odpověď) žalovaného, že v době svolání valné hromady již nebyl pan [celé jméno žalobce] držitelem akcií a na této valné hromadě, která se konala dne 4. 6. 2014, byl pan [celé jméno žalobce] s okamžitou platností odvolán z toho důvodu, že pro svou potřebu vybíral peníze z firmy, jíž byl ředitelem, nikoli však jejím majitelem, přičemž prokázaná výše takto způsobené škody činila 24 000 000 Kč.

38. A tak žalovaný k pravdivosti tohoto výroku navrhl a byl proveden k důkazu rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. [číslo jednací], kdy bylo rozhodnuto, že rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2019, č.j. [číslo jednací], se změnil tak, že z majetkové podstaty dlužníka [celé jméno žalobce], vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], bylo vyloučeno: 20 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč, vydaných [právnická osoba] – [anonymizována tři slova], 30 ks kmenových akcií na majitele (nyní na jméno) v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč, vydaných [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] dne 5. 1. 2011, a 10 ks kmenových akcií na majitele (nyní na jméno) v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč, vydaných [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] dne 5. 1. 2011. V tomto rozsudku je pod bodem 30. uveden převod listinného cenného papíru na majitele podle § 17 ZCT, kdy stačilo jeho předání nabyvateli (tradicí), v případě úplatného převodu dle podmínek kupní smlouvy, která však nemusela mít písemnou formu. Předání cenného papíru na majitele třetí osobě bez jakékoli písemné formy, je vždy nepochopitelným rizikem jeho majitele, jenž se nadále nemůže prokázat listinným cenným papírem, jako i majitele, a nemůže vykonávat práva s tím spojená. V daném případě ale měla smlouva provázející předání akcií ústní formu a přihlédnutím k právní úpravě § 17 ZCT lze jít k tíži dlužníka, pokud nedisponuje žádnou písemnou smlouvou. S odstupem půl roku po předání akcií bylo podepsáno prohlášení, kterým předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] měl požadovat okamžitě vrátit peníze, přitom dlužník v řízení uvedl, že se upínal po předání akcií k jednání zaručující jemu a jeho synovi zachování postavení v orgánech [anonymizováno] a zachování jeho majetku. V rozsudku je dále uvedeno, že nelze dovozovat, že by předání akcií dne 30. 12. 2013 mělo jiný právní důvod, nežli převod vlastnictví. Na otázku, že po šesti letech přišel zlom a prvoinstanční soud rozhodl o tom, že akcie mají patřit panu [celé jméno žalobce], žalovaný odpověděl, že soud nebyl o tom, kdo je majitelem akcií, ale o tom, zda akcie, jejichž držitelem byl jeho otec, mají být ze soupisu majetkové podstaty vyloučeny, či nikoli. Stranou žalující v tomto sporu byla strana pana [celé jméno žalovaného] a stranou žalovanou byl insolvenční správce, který se z principu snaží do konkurzní podstaty zahrnout maximum. Ať už bude výsledek toho sporu jakýkoli, pro pana [celé jméno žalobce] se tím nemění vůbec nic, dluhy, které všemi směry nasekal, mávnutím kouzelného proutku nezmizí.

39. Pravdivost tvrzení (odpověď) žalovaného v článku začínající slovy„ Pokud byla firma tak zdravá, jak tvrdí pan [celé jméno žalobce], potom nevím, proč nesplatila alespoň něco svým věřitelům. Opak je pravdou, audit z roku 2013 ukazuje, že firma se nacházela ve stavu, kdy její povinností bylo vyhlásit úpadek. Domnívá se, že ve své době jedinou šancí pana [celé jméno žalobce] bylo odprodat akcie své firmy a přeložit tak náklad svých dluhů na někoho jiného, a to se také stalo. Tehdy dostal pan [celé jméno žalobce] šanci se ze svízelné situace dostat. Bohužel svých nekalých aktivit uvnitř společnosti nezanechal a jako ředitel společnosti nadále používal firemní peníze jako svoje vlastní. Na straně jedné si půjčoval, jako kdyby měl zítra umřít a na druhé straně sponzoroval milionovými částkami hned tři fotbalové kluby. To bylo vůči všem věřitelům nejenom silně neetické, ale svědčí to i o jisté slaboduchosti, která podnikání nesvědčí.“ Žalovaný prokázal zprávou nezávislého auditora k ověření roční účetní uzávěrky k 31. 12. 2013 firmy [celé jméno žalobce] – [anonymizována tři slova], podle které k datu 31. 12. 2013 společnost vykazuje jistinu úvěru 45 000 000 Kč se splatností 31. 7. 2014. Celkové cizí zdroje obchodní společnosti jsou k 31. 12. 2013 ve výši 68 914 000 Kč. Dále je zde uvedeno, že existuje významná nejistota, která by mohla zásadním způsobem zpochybnit schopnost společnosti v rámci běžného podnikání, realizovat svá aktiva, nebo dostát svým závazkům. Celkem 35% z obratu společnosti, tj. 50 743 000 Kč, představují tržby v hotovosti, u kterých neexistuje řádná systémová kontrola. Akciová společnost vykazuje půjčku fyzické osobě – akcionáři – ve výši 22 367 000 Kč. Půjčka nebyla založena smlouvou a nebyl předložen souhlas valné hromady. V důsledku těchto skutečností nebyli schopni posoudit, zda zaúčtované tržby, zásoby, pohledávky, závazky a vlastní kapitál akciové společnosti tvoří základ pro výkazy o úplném výsledku hospodaření za rok 2013 a o úplném stavu aktiv a pasiv akciové společnosti k 31. 12. 2013. Audit datován 4. 7. 2014.

40. Pokud žalovaný v článku odpovídá, že„ se domnívá, že jedinou šancí pana [celé jméno žalobce] bylo odprodat akcie své firmy a přeložit tak náklad svých dluhů na někoho jiného. A to se také stalo. Tehdy dostal pan [celé jméno žalobce] šanci se ze svízelné situace dostat. Bohužel svých nekalých aktivit uvnitř společnosti nezanechal a jako ředitel společnosti nadále používal firemní peníze jako své vlastní. Pan [celé jméno žalobce] zřejmě dodnes nepochopil, co jako podnikatel způsobil. Na straně jedné si půjčoval, jako kdyby měl zítra umřít, a na straně druhé sponzoroval milionovými částkami hned tři fotbalové kluby. to bylo vůči všem věřitelům nejenom silně neetické, ale svědčí to o jisté slaboduchosti, která podnikání nesvědčí.“ Žalovaný se v článku ještě zmiňuje o tom, že„ ředitelem„ nástupnické“ [právnická osoba] [anonymizováno] je již pátým rokem pan [jméno] [celé jméno žalobce], syn [celé jméno žalobce], a manažerem obchodního prodeje je [anonymizováno] [příjmení], zeť [celé jméno žalobce]. Z toho je vidět, že žádá likvidace rodiny [příjmení] se nekonala, naopak společný boj o záchranu firmy je daleko přiléhavějším popisem situace.“ 41. Soud tato tvrzení (odpověď) žalovaného hodnotí jako regresně subjektivní názor žalovaného týkající se přístupu žalobce k podnikání. Jedná se o hodnotící soud a tento názor žalovaného na podnikání žalobce je podložen četnými shora uvedenými rozsudky.

42. Pokud jde o výrok„ Na celé záležitosti je nejděsivější představa toho, jak lze naprosto jednoduchý případ člověka, který obral své věřitele o více, než 100 000 000 Kč otočit a obrátit hněv lidu proti jednomu z mnoha poškozených. To celé jenom proto, aby bylo možné pomocí několika nemotorně pospojovaných oslích můstků plivnout až na Babiše.“ 43. Pravdivost tohoto tvrzení prokázal žalovaný jednak insolvenčním řízením (výpisy listin z insolvenčního rejstříku), seznamem pohledávek, zprávou auditorů, zprávou insolvenčního správce o splnění částečného rozvrhu dlužníka [celé jméno žalobce] ze dne 8. 10. 2019, kde byla zjištěna výše pohledávky 44 040 869,87 Kč, kdy insolvenční správce [anonymizováno] [jméno] [jméno] provedl částečný rozvrh. Toto tvrzení (odpověď) žalovaného v Článku je opravdu pouze dokreslením situace a žalobce nikterak neuráží.

44. Poslední dva odstavce rozhovoru ve znění„ Do reportáže„ [anonymizována dvě slova]“ úmyslně nebyly zařazeny odpovědi na otázky, které byly redaktorům poskytnuty druhou stranou, a to i přesto, že 95% celkového času reportáže bylo poskytnuto pouze straně prvé. Reportáž„ [anonymizována dvě slova]“ je typickou ukázkou novinářské gauneřiny, které se prakticky nelze bránit. Omlouvám se všem čestným novinářům, ale konstatuji, že v očích mnoha novinářů a reportérů jsme my všichni, občané této země, jenom hloupé stádo, které mohou jeho pasáci nasměrovat kterýmkoli směrem se jim jenom zachce“ nikterak nemohly poškodit žalobce, neboť jsou mířeny proti některým novinářům a omluvou všem čestným novinářům.

45. Soud se zabýval především tím, zda žalovaný jednal v rozporu s objektivním právem a zda napadené výroky žalovaného v článku mohly způsobit určité pochybnosti o pověsti žalobce, ale v tomto případě k oprávněnosti jednak kritiky a jednak skutkových tvrzení postačilo, že tvrzení žalovaného nejsou v rozporu s objektivním právem, neboť žalovaný prokázal, že jeho výroky jsou pravdivé (viz shora uvedené rozsudky, výpisy z obchodního rejstříku, insolvenčního rejstříku, výpovědi účastníků) a existencí zásahu ze strany žalovaného, objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu žalobci, a to buď porušením, nebo ohrožením osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, jako předpoklad vzniku občansko-právních sankcí. Zásah by musel být neoprávněný, protiprávní, a musela by být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a neoprávněností a protiprávností zásahu, který je v rozporu s právním řádem. Navíc zásah je nutné hodnotit objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo.

46. Podle soudu většina tvrzení (odpovědí) žalovaného v Článku nazvaném„ [celé jméno žalovaného]: [celé jméno žalobce] zřejmě nepochopil, co jako podnikatel způsobil“ jsou skutková tvrzení opřena o shora uvedené důkazy (rozsudky, výpisy z obchodního rejstříku, insolvenčního rejstříku, výpovědi účastníků).

47. Slova„ svědčí to o jisté slaboduchosti, která podnikání nesvědčí“ jsou podle soudu hodnotícím soudem, zrovna tak výpověď žalovaného„ Vyhodnotil jsem tedy toto setkání jako srážku se šílencem a pustil jsem to z hlavy.“ 48. Samy hodnotící soudy nepodléhají důkazu pravdy a vyjadřují subjektivní názor žalovaného na hospodaření a podnikání žalobce. Takové soudy, jak shora uvedeno, důkazu pravdy podrobit nelze, ale je třeba je posoudit optikou kritérií pro posuzování rovnováhy mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti (viz II. ÚS 2051/14), s tím ale, že by to nemělo vybočit z mezí obecně uznávaných pravidel slušnosti. S ohledem na shora zjištěné skutečnosti, kdy žalovaný si před rozhovorem shromáždil soudní rozhodnutí, výpisy z insolvenčního rejstříku apod., tak podle soudu tato kritika nepostrádá věcný základ a soud ji považoval za přiměřenou. Hodnotící soud, který pronesl žalovaný („ vyhodnotil jsem toto setkání jako srážku se šílencem“ a„ svědčí to o jisté slaboduchosti, která podnikání nesvědčí“), soud vyhodnotil s přihlédnutím ke konkrétní situaci, že nedosáhl takové intenzity, která by zasluhovala omluvu. Žalobce sám při své výpovědi potvrdil, že navštívil žalovaného a že ho žádal, aby si promluvil se svým otcem ohledně obchodních aktivit mezi žalobcem a otcem žalovaného, když žalovaný do té doby, podle jeho výpovědi, žalobce ani neznal a neměl s ním co dočinění. V tomto případě soud žalovanému uvěřil. Soud tento zásah hodnotil objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, navíc zde nebyla prokázána intenzita a trvání případného nepříznivého následku spočívající ve snížení důstojnosti či vážnosti žalobce, když žalovaný sám ze své iniciativy žalobce nijak nekritizoval, neponižoval ho, nebo o něm nelhal. Neměl s ním žádný osobní ani obchodní vztah. Ostatní výroky (odpovědi) žalovaného v článku soud hodnotil jako skutková tvrzení (difamační fakta) podléhající důkazu pravdy.

49. Ostatní tvrzení v Článku (odpovědi žalovaného) k dotazům novináře soud hodnotil jako skutková tvrzení, která naopak od hodnotících soudů podléhají důkazu pravdy, kdy věcné břemeno důkazu pravdivosti těchto tvrzení spočívalo na žalovaném.

50. V řízení bylo prokázáno jednak výpovědí žalovaného, které soud uvěřil, a jednal listinnými důkazy, mimo jiné insolvenčním rejstříkem, shora citovanými rozhodnutími soudu, že žalovaný se na rozhovor s novinářem připravil, aby neuváděl žádné nepravdy, neboť se žalovaným tak, jak shora uvedeno, neměl žádný vztah, neznali se, prostudoval insolvenční rejstřík a veškerá rozhodnutí soudu týkající se akcií valné hromady [právnická osoba] – [anonymizována tři slova], a těmito rozhodnutími, jakož i insolvenčním rejstříkem a rozhodnutími insolvenčního soudu, žalovaný prokázal pravdivost svých tvrzení v odpovědích na otázky novináře a neuvádí tam nic nového, nebo zavádějícího, než to, co bylo v odůvodnění rozsudků uvedeno.

51. Protože žalovaný unesl důkazní břemeno spočívající v prokázání pravdivosti jeho výroků v předmětném článku, nezbylo soudu, než žalobu žalobce zamítnout.

52. Pravdivými tvrzeními nelze zasáhnout do přirozených práv člověka a není-li protiprávní jednání, nemůže dojít k porušení nebo ohrožení na osobnosti člověka.

53. Protože toto řízení na ochranu osobnosti spočívající pouze v požadavku na omluvu, nikoli v zaplacení určité částky, soud nepřerušil toto řízení podle § 263 insolvenčního zákona č. 294/2013 Sb., neboť toto řízení není sporem, které může změnit rozsah majetkové podstaty, nebo rozsah závazku dlužníka v meritu věci.

54. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalovaný měl ve věci plný úspěch, přiznal soud žalovanému náklady řízení v celkové výši 20 068,92 Kč, sestávající se z: 5x 300 Kč režijní paušál, 4 úkony po 2 500 Kč, 1x úkon po 1 250 Kč, náklady na cestovné 2x Praha – Příbram a zpět, 1x 1 002,48 Kč a 1x 1 032,72 Kč, náhrada za promeškaný čas za 3x cestu do Příbrami k soudu, celkem 18 započatých půlhodin, tj. 18x 100 Kč = 1 800 Kč Celkem tedy náklady řízení dělají 16 585,20 Kč, po navýšení o DPH 21% 20 068,92 Kč.