12 C 5/2026
č. j. 12 C 5/2026-38
V PLATNOSTIOkresní soud v Příbrami zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky 11 059,99 Kč z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud uznal, že poskytovatel neprokázal odbornou péči při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, což podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vede k absolutní neplatnosti smlouvy. Žalovaný je povinen vrátit jistinu ve výši 4 877,87 Kč s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Výzva k úhradě byla vyslána dříve než doba, kdy by měl být úvěr splacen, a soud proto určil třídenní lhůtu k zaplacení.
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Hrmovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 11 059,99 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 877,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 877,87 Kč od 22. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6.182,12 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 070,98 Kč od 5. 7 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 877,87 Kč od 5. 7. 2025 do 21. 11. 2025, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 17. 12. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 11 059,99 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 31. 10. 2024 prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz. Na základě této smlouvy byla žalovanému přenechána celkem částka 5 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh zaplatil 122,13 Kč. Žalobkyně požadovala celkem částku 11 059,99 Kč sestávající z jistiny 4 877,87 Kč, poplatku za vyplacení úvěru 72,53 Kč, smluvního úroku 5 989,01 Kč a poplatku za služby 120,58 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 5 070,98 Kč od 5. 7. 2025 do zaplacení. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru, požadovala přiznání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne 12. 5. 2026 v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 31. 10. 2024 dohodu, jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského revolvingového úvěru žalobkyní žalovanému se schváleným kreditním rámcem 25 200 Kč, RPSN 2 549,45 %, úrokovou denní sazbou 1,066 %, splatností první splátky dne 30. 11. 2024 a s datem splatnosti úvěru dne 18. 2. 2026. Žalobkyně přenechala žalovanému dne 31. 10. 2024 částku 5 000 Kč (vše zjištěno ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, z Všeobecných obchodních podmínek, z dokumentů označených jako „Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru“, „Autorizace ověření totožnosti“, „Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“, „Předpis denních splátek“ a „BankID výpis“). Žalobkyně vyzvala žalovaného emailovou zprávou k úhradě dlužné částky (zjištěno z emailové zprávy ze dne 4. 7. 2025). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z dopisu ze dne 2. 11. 2025 a z „Potvrdenie o podaji dporučenej zásielky“ ze dne 5. 11. 2025). Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného a zjistila, že žalovaný žije v domácnosti sám, má čistý ověřený příjem 17 143 Kč, dále má měsíční výdaje na bydlení 5 000 Kč, další nezbytné výdaje 2 500 Kč, ostatní zbytné výdaje 6 000 Kč, rezervu pro výdaje 500 Kč, disponibilní příjem 8 200 Kč a jeho úvěruschopnost posoudila jako úspěšnou (zjištěno z dokumentů označených jako „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti Jméno žalobkyně.“ a „Identifikované příjmy“).
5. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.
6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru nebyla uzavřena platně. Žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru má být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Žalobkyně v tomto případě neprokázala, že by jakkoli zjišťovala, jaká je celková finanční situace žalovaného, tj. zejména jaké jsou jeho skutečné příjmy a výdaje, když se spokojila pouze s údaji uvedenými žalovaným a nijak je neověřila, jeho celkové životní náklady stanovila výpočtem, ale žádným způsobem se nezabývala reálnými výdaji na bydlení a dalšími životními potřebami žalovaného. Navíc soud konstatuje, že žalobkyní stanovené měsíční životní náklady žalovaného považuje za podhodnocené a nereálné, nijak nereflektující jeho skutečnou finanční situaci.
12. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč na základě neplatného titulu. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni 4 877,87 Kč (žalovaný zaplatil žalobkyni celkem 122,13 Kč), včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku z uvedené částky ode dne 22. 11. 2025 do zaplacení (výše zákonného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Splatnost soud určil podle předžalobní výzvy odeslané žalovanému dne 5. 11. 2025 dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl pro nedůvodnost.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť žalobkyně byla neúspěšnou účastnicí a žalovanému náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.