12 C 50/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Melmukovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce , zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , o určení výživného

I. Žalovaná je povinna přispívat na výživu žalobce počínaje dnem 1. 12. 2021 částkou 3 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám žalobce.

II. Dlužné výživné za dobu od 1. 12. 2021 do 31. 5. 2022 v celkové výši 14 200 Kč je žalovaná povinna splácet spolu s běžným výživným po částkách 3 000 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení na účet právní zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku ve výši 51 600 Kč.

IV. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 21. 2. 2019, č. j. 5 P 23/2014-317.

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu domáhal určení výživného proti žalované (jeho matce) s tím, že je studentem II. ročníku VOŠ a SOŠ Březnice, obor agropodnikání. Spory mezi ním a žalovanou vyvrcholily v listopadu 2021, kdy žalovaná žalobci vyčítala zhoršený studijní prospěch ve škole, následně po jedné z hádek žalovaná žalobci sdělila, že mu najde ubytování v ubytovně, a ten se tak bude muset naučit o sebe postarat sám a zajistit si rovněž i veškeré výdaje spojené s jeho novým bydlením. Žalobce se odmítl do ubytovny odstěhovat a po dohodě se svým otcem, kterého do té doby pravidelně navštěvoval, začal u něj v Raděticích bydlet. Od 1. 12. 2021 má v Raděticích u otce veden i trvalý pobyt. Žalovanou o této skutečnosti informoval. V lednu 2022 žalobce žalovanou požádal, aby mu začala přispívat na jeho výživu, a to zpětně od prosince 2021. Žalovaná se žalobce v e-mailové korespondenci zeptala, jakou částku si představuje, a žalobce uvedl 3 000 Kč, na což pak žalovaná reagovala tím, že pokud půjde na brigádu do Kauflandu, pak za dva víkendy v měsíci si tuto částku vydělá. V podobném duchu probíhala další komunikace. Žalovaná za měsíc únor uhradila částku 800 Kč, za měsíce březen také 800 Kč. Žalovaná je výlučným vlastníkem domu na Hájích, ve kterém žije se svou dcerou [jméno], sestrou žalobce, ke které má nadále vyživovací povinnost, a se svým manželem. Žalovaná souhlasila s částkou 2 000 Kč měsíčně.

2. Z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že žalobce je studentem Střední školy v Březnici, a to ve II. ročníku.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Příbrami č. j. 5 P 23/2014-317 ze dne 21. 1. 2019 bylo zjištěno, že nezletilý [jméno] i [jméno] byli svěření do péče matky a otec byl uznán povinným přispívat na výživu [jméno] částkou 4 000 Kč měsíčně. Rovněž byl upraven styk otce s dětmi. V roce 2019 bylo stanoveno otci výživné ve výši 4 000 Kč, když matka měla tehdy čistý měsíční příjem 16 500 Kč, otec 17 000 Kč měsíčně, a dále měl příjem z podnikání kolem 10 000 Kč měsíčně. [jméno] chodil do 6. třídy, [jméno] do 4. třídy základní školy.

4. V současné době má matka výdělek 31 457 Kč čistého. Otec má výdělek 30 - 34 000 Kč čistého.

5. Žalobce před soudem uvedl, že studuje Střední školu v Březnici. S matkou žil do listopadu 2021. Otec jí posílal 4 000 Kč na jeho výživu, a to ještě v listopadu a v prosinci. Od matky se odstěhoval z důvodu různých neshod, vyhrožovala mu vystěhováním, protože měl špatné známky, vycházelo mu několik pětek a v pololetí měl skutečně tři nedostatečné. Učení je pro něj těžké, o změně školy ale zatím neuvažuje. Nyní žije v Raděticích s otcem a jeho přítelkyní, která má dceru [jméno] ve věku 21 let. Matka mu posílá od ledna 2022 na účet 200 Kč týdně na obědy, celkem 800 Kč měsíčně, ve škole platí 30 Kč za jeden oběd, dále jízdné 1 000 Kč měsíčně. Jezdí z Radětic do Příbrami a z Příbrami do Březnice. Ve škole platí příspěvek 150 Kč měsíčně na maturitní ples. Bude potřebovat rovnátka, kde jim dali předběžnou cenu 60 - 80 000 Kč, dojíždí na stomatologii do Plzně. Pokud jde o zdravotní stav, má intoleranci na laktózu a alergii na bílkovinu kravského mléka, nesmí jíst sýry, mléko, mléčné výrobky. Kromě mléka a potravin, které mléko obsahují, ale může jíst téměř vše. Má to od dětství. Mimoškolní placené zájmy nemá. Ve škole má problémy s češtinou, angličtinou a pěstováním rostlin. S angličtinou mu pomáhají spolužáci, nejde mu gramatika, je dyslektik a dysgrafik. Jeho otec pracuje jako dispečer výroby v CVP Galvanika s výdělkem 31 000 Kč, platí na sestru [jméno] 3 300 Kč. U matky byl na Vánoce na dva dny, se sestrou vychází. Matka pracuje ve věznici jako účetní, žije s přítelem. Kromě 800 Kč měsíčně mu matka od listopadu neposílá ani nekupuje nic, za listopad a prosinec mu také nic nedala, defakto ho vůbec nekontaktuje. V listopadu loňského roku mu řekla, že do týdne se odstěhuje na ubytovnu, jednak kvůli známkám a jednak kvůli neshodám. Domluvil se proto s otcem a bydlí od prosince u něj.

6. Žalovaná, matka žalobce, před soudem uvedla, že je pravdou, že od 1. 12. 2021 syn trvale nebydlí v jejím bydlišti, přespal u ní pouze 2x a bydlí u otce. Do konce ledna mu předplatila obědy 600 Kč měsíčně. Od 21. 1. 2022 mu posílá 200 Kč týdně, a to na základě toho, že jí syn sdělil, jaké má potřeby, tedy 500 Kč na autobus, 1 000 Kč domácnost, 200 Kč obědy, pojištění 500 Kč mu platit nechce. Když syn odcházel z domova, tak měl přes 2 000 Kč v peněžence. Již koncem listopadu 2021 se nevrátil domů, řekl jí, že bude na zkoušku u otce. Sama má ještě vyživovací povinnost k dceři, které je 15 let, chodí na gymnázium v Příbrami. Žijí v rodinném domě s manželem a s dcerou. Za bydlení platí 8 000 Kč měsíčně hypotéku, pojištění k úvěru 496 Kč měsíčně, pojištění nemovitosti 6 000 Kč ročně, dále platí 500 Kč měsíčně vodu, 1 000 Kč elektřinu, s tím, že mají ještě doplatek 12 - 18 000 Kč ročně, takže to je celkem 2 000 Kč měsíčně. Dřevo na topení jí stojí kolem 36 000 Kč ročně. Manžel pracuje, dostává ale minimální částku, protože měl dluhy, které udělal předtím, než uzavřeli manželství. Problémy se synem začaly v covidové době, kdy byla distanční výuka, a protože on trpí vývojovou dysfázií a potřebuje zvýšenou pozornost do školy, tak mu to při distanční výuce nedělalo dobře. Nezvládal se připravovat, a když na něj tlačila, tak padl z jeho strany odpor. Sama s ním doma být nemohla, protože se to týkalo jen dětí do 10 let. Pracuje jako mzdová účetní, dojíždí denně do Prahy, buď autem, nebo autobusem. Kdyby jezdila autem denně, tak by projela 10 000 Kč měsíčně. Když jede občas autem a občas MHD, tak je to 8 000 Kč 8. 4. tohoto roku byla na rodičovské schůzce, byl tam i otec, a bylo jim řečeno, že syn se zhoršil, vychází mu čtyři pětky (ekonomika, podnikání, angličtina, čeština). Z těchto předmětů měl pětky v pololetí. Do školy se řádně nepřipravuje. Syna se snaží kontaktovat přes SMS, ale on neodpovídá. Kontaktoval jí jen, když měl autonehodu 15. 2. 2022. Na dceru otec platí 3 300 Kč Měsíčně. Žalovaná dceři platí obědy 600 Kč, cestovné z Hájů do Příbrami 500 Kč. Dcera chodí na hasiče, kde platí 150 Kč měsíčně + dovozy na závody, a dále chodí na tanec, kde platí 1 000 Kč pololetně. O změně studia syna neuvažovala, protože ve škole ji ujišťovali o tom, že syn by učivo zvládl, pokud by se připravoval.

7. Z výpovědi svědka, otce žalobce, bylo zjištěno, že v listopadu se objevil u nich syn s tím, že ho matka chce vyhodit z domu a nastěhovat ho na ubytovnu. Probral to se svojí přítelkyní, která souhlasila s tím, aby se k nim v prosinci 2021 nastěhoval. Syn je dyslektik, dysgrafik, je nesamostatný, měl asistentku, a teď by měl jít sám na ubytovnu. To se mu nezdálo. Syn přišel s prosíkem, že to nedá bydlet sám na ubytovně a jestli by nemohl bydlet u něj. Nezletilý jezdí autobusem do Příbrami a pak vlakem do Březnice. Vyjde to na 600 - 700 Kč měsíčně. Dále mu platí 600 Kč obědy. Autoškolu mu hradí škola. Jeho partnerka má příjmy kolem 45 - 50 000 Kč čistého, pracovala jako staniční sestra, ale pracovní poměr již ukončila. Bydlí v rodinném domě a za bydlení platí inkaso 3 500 Kč, kde je internet a elektřina. Topení ho vyjde zhruba na 500 Kč měsíčně, má vlastní les a dřevo. Platí si životní pojištění 390, Kč, pojištění domácnosti 600 Kč, [jméno] platí penzijní připojištění 500 Kč, [příjmení] posílá 1 000 Kč jako kapesné, úrazové pojištění na něj a děti dohromady činí 1 055 Kč, dále 1 000 Kč stavební spoření, 3 300 Kč platí výživné na [jméno]. Dále telefony za něj, obě děti a přítelkyni cca 2 500 Kč. Z toho mu přítelkyně posílá 1 500 Kč. Sám platí poplatky kolem domu a jeho přítelkyně zajišťuje chod domácnosti, stravu, hygienu apod. Syn vše těžce nese, může říci, že má hrůzu z toho se s matkou potkat, na druhou stranu o ní ale špatně nemluví, vzpomíná na výlety s ní apod. Má ale určitý blok a chtěl by to mít za sebou. Je to pro něj těžké, když ho matka vyhodila z domu. [jméno] je jiné kategorie. Na [příjmení] se někdy musí jako na malé dítě, je hrozně citlivý, musí se volit slova. Byl s ním u mentální koučky a [příjmení] se tam rozsypal. Ten blok vůči matce má. Synovi určitě tento soud neprospěl, ale s matkou se snažili dohodnout, aby posílala nějaké výživné, ona se k tomu neměla, proto byla podána žaloba a [příjmení] to špatně nese. V lednu 2022 matka dala synovi 200 Kč, jinak nic, od února 200 Kč týdně (800 Kč měsíčně), v květnu 2x 300 Kč. Otec bydlí ještě se svými rodiči, kteří jim přispívají 500 Kč na elektřinu. [jméno] je dcera jeho přítelkyně, a ta pracuje a posílá peníze své matce, neví přesně kolik.

8. Manžel matky doložil výdělek za tři měsíce 58 500 Kč.

9. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

10. Podle § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

11. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

12. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku, životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

13. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku, výživné lze přiznat ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

14. Podle § 923 odst. 1 občanského zákoníku, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

15. Na základě shora uvedeného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba podaná žalobcem je důvodná. Bylo prokázáno, že naposledy bylo rozhodováno ohledně výchovy a výživy dětí [anonymizováno] rozsudkem zdejšího soudu ze dne 21. 2. 2019, kdy tehdy nezletilý [jméno] byl svěřen do péče matky a otci bylo vyměřeno výživné 4 000 Kč měsíčně. Žalobce tehdy chodil do 6. třídy základní školy, nyní je studentem II. ročníku střední školy a jeho potřeby se podstatně zvýšily v souvislosti s dojížděním, náklady se školou, a vůbec je o několik let starší, takže má potřeby dospělého člověka. Žalobce je dysgrafik a dyslektik, takže má ve škole problémy s učením, a tyto problémy mu byly matkou vyčítány s tím, že mu najde ubytovnu a ať se sám o sebe postará, když se nechce učit. Žalobce našel útočiště u otce, u kterého od prosince loňského roku žije a matka mu od ledna posílá 200 Kč týdně, v lednu mu dala pouze 200 Kč za měsíc a od února 200 Kč týdně, v květnu 2x 300 Kč. Podle matky v prosinci syn odcházel s částkou 2 000 Kč, což ale nebylo prokázáno. Otec i matka mají ještě vyživovací povinnost k [jméno], která je v péči matky a otec platí 3 300 Kč výživné. Oba rodiče žalobce bydlí ještě se svými partnery, mají náklady na bydlení (shora uvedené), a pokud jde o příjmy, ty mají cca stejné. Příjmy rodičů se od minulého rozhodování zvýšily. Žalobce žádal po matce od ledna tohoto roku, aby mu dobrovolně platila vyšší výživné, než je 200 Kč týdně, ale nesetkal se s kladnou odezvou, proto podal tuto žalobu prostřednictvím své právní zástupkyně, i když podle sdělení otce, [jméno] tento spor těžce nese, má vůči matce určitý blok.

16. Na otci žalobce ale bude, aby se svým synem tento blok řešil tak, aby bylo dosaženo opětovně dobrého vztahu s matkou. To bude samozřejmě záležet i na žalované jako matce, která bude muset přehodnotit nároky na svého syna, pokud jde o studium.

17. Žalobce požadoval výživné ve výši 3 000 Kč. Soud je toho názoru, že tato částka je skutečně minimální, kterou by měla žalovaná (matka) žalobci platit, když i otec s ohledem na věk žalobce je povinen zhruba tuto částku žalobci poskytovat. S ohledem na vývoj cen potravin, oblečení, dojíždění do školy, je částka, když se sečte 3 000 Kč a 3 000 Kč, adekvátní, která by žalobci měla na jeho potřeby postačit s tím, že by měl o prázdninách provozovat k tomu ještě nějakou brigádu a přivydělat si třeba na rovnátka, kde je odhadnuta cena na cca 70 000 Kč.

18. Soud rozhodl o povinnosti žalované přispívat na výživu žalobce od 1. 12. 2021 (tj. od doby, kdy žije u svého otce) částkou 3 000 Kč měsíčně a dlužné výživné od 1. 12. 2021 do 31. 5. 2022 v celkové výši 14 200 Kč soud zavázal matku splácet po částkách 3 000 Kč měsíčně s tím, že pokud nebude dodržena některé ze splátek, stane se dluh splatný celý najednou.

19. Při vyměřování výživného soud zohlednil shora uvedené částky, které matka synovi posílala, tj. v lednu 200 Kč, v únoru 800 Kč, v květnu prozatím 2x 300 Kč.

20. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobce měl ve věci plný úspěch, přiznal mu soud i náhradu nákladů řízení ve výši 51 600 Kč za 6 úkonů po 8 300 Kč (§ 8 odst. 2 advokátního tarifu č. 177/1996 Sb.).