12 C 51/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Melmukovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , zastoupeného advokátkou anonymizováno jméno příjmení , IČO , sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného a žalobkyně , o zaplacení částky 13 936 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8 648 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 324 Kč od [datum] do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 324 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku ve výši 5 288 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 910,50 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil celkem 13 936 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne [datum] smlouvu o ubytování [číslo] [spisová značka], jejímž předmětem byl nájem buňky [číslo] v 1. patře domu [adresa] v ulici [anonymizována dvě slova] v [obec] (dále jen„ ubytovací prostor“). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] a žalovaný byl povinen platit na nájemném, paušálu za služby a paušálu za užívání soukromých spotřebičů částku ve výši celkem 4 324 Kč měsíčně. Nájemní vztah účastníků skončil ke dni [datum] a vzhledem k tomu, že žalovaný předmětný ubytovací prostor dobrovolně nevyklidil a nepředal žalobci, účtuje tento žalovanému i částku 2x 4 324 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání ubytovacího prostoru bez právního důvodu v období prosince 2019 a ledna 2020 a dále náhradu škody za nucené vyklizení osobních věcí žalovaného provedené zprostředkovatelem v částce 5 288 Kč. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.

3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o ubytování, v rámci které žalobce poskytoval žalovanému až do [datum] ubytovací služby v buňce [číslo] v 1. patře domu [adresa] v ulici [anonymizována dvě slova] v [obec] a žalovaný se zavázal hradit předepsané úhrady za toto ubytování v celkové výši 4 324 Kč měsíčně. Nájemní vztah účastníků skončil ke dni [datum] a žalovaný předmětný ubytovací prostor přes opakované výzvy dobrovolně neopustil a užíval jej bez právního důvodu až do [datum], kdy došlo k nucenému vyklizení osobních věcí žalovaného provedené zprostředkovatelem žalobce (důkaz: smlouva o ubytování [číslo] [spisová značka], ubytovací řád, výpis konta, faktura zprostředkovateli, předávací protokol). Právní zástupkyně žalobce před podání žaloby vyzýval žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 2x 4 324 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání ubytovacího prostoru bez právního důvodu v období prosince 2019 a ledna 2020 a dále náhradu škody za nucené vyklizení osobních věcí žalovaného provedené zprostředkovatelem v částce 5 288 Kč (důkaz: předžalobní výzva). 5. [příjmení] mezi účastníky řízení posoudil soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právní úpravy účinné v době vzniku závazkového vztahu. Pokud jde tedy o předmětnou smlouvu o ubytování, respektive o bezdůvodné obohacení a o náhradu škody, postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, konkrétně dle § [číslo], § [číslo] odst. 1, 2, § [číslo], a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

6. Podle § 2326 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a ob jednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.

7. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

9. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Právně soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o ubytování, kdy na základě této smlouvy žalovaný užíval ubytovací prostory žalobce a byl povinen hradit žalobci měsíční náklady za poskytované ubytování. Z nijak nerozporovaného tvrzení žalobce ve spojení s výpisem z konta vzal soud za prokázané, že žalovanému vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení z titulu užívání předmětného ubytovacího prostoru i po skončení nájemního vztahu ve výši 2x 4 324 Kč za období prosince 2019 a ledna 2020. Dále bylo v řízení prokázáno to, že žalovaný ubytovací prostor přes opakované výzvy nevyklidil a žalobce proto musel přistoupit prostřednictví zprostředkovatele k vyklizení osobních věcí žalovaného, kdy náklady na toto vyklizení ve výši 5 288 Kč žalobce prokazatelně zprostředkovateli vyklizení uhradil. Tato částka pak byla oprávněně účtována žalované k proplacení. Celkový dluh žalovaného z titulu bezdůvodného obohacení a náhrady škody činí 13 936 Kč a jelikož v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na pohledávku žalobce uhradil něčeho nad rámec tvrzení žalobce, soud proto na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobce je v plném rozsahu po právu, žaloba byla podána důvodně, a proto jí bylo soudem zcela vyhověno. Žalobci vedle jistiny přísluší podle § 1970 o. z. i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že tuto určil třídenní.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 910,50 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 2x 1 660Kč a 1x 830 Kč podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a jednoduchou předžalobní výzva k plnění), dále z 3x režijního paušálu po 300 Kč dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a jednoduchou předžalobní výzva k plnění) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 1 060,50 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř), s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).