12 C 72/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Melmukovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa , proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , soudní anonymizováno , sídlem adresa žalované , 2) celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa žalovaného , o zaplacení 74 501,60 Kč

I. Žaloba na zaplacení částky 74 501,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ode dne 18. 2. 2021 proti žalovaným č. 1) a 2) se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že byl povinný v exekučním řízení vedeném žalovanou [číslo]) pod č. j. [spisová značka] jako exekutorkou ve prospěch oprávněného [číslo]), který vykonával funkci správce konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] v likvidaci, se sídlem [adresa]. Dále žalobce v žalobě uvedl, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2013, č. j. [číslo jednací], byla pohledávka žalovaného 2) za žalobcem vyloučena z konkursní podstaty úpadce. Žalovaný [číslo]) pozbyl tímto aktivní legitimaci v exekučním řízení vedeném proti povinnému (žalobci) jako oprávněný. Pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. [číslo jednací] ze dne 11. 4. 2019, kterým byl zamítnut návrh žalobce na zastavení exekuce, byla žalovaná [číslo] v odůvodnění výslovně soudem poučena, že správce konkursní podstaty pozbyl vyloučením pohledávky oprávnění vystupovat za oprávněnou (úpadce) v tomto řízení, tj. exekuci. Přestože žalovaný [číslo]) nebyl již oprávněn přijímat plnění z exekuce, žalovaná [číslo]) mu protiprávně zaslala a žalovaný [číslo]) protiprávně přijal plnění v celkové částce 74 501,60 Kč, a to v těchto platbách a termínech: 16. 7. 2019 – 52 932,50 Kč, 29. 8. 2019 – 2 332,50 Kč, 30. 9. 2019 – 2 336 Kč, 8. 10. 2019 – 2 329 Kč, 8. 11. 2019 – 2 332,50 Kč, 9. 12. 2019 – 2 340 Kč, 1. 2020 – 2 325 Kč, 20. 2. 2020 – 2 558 Kč, 13. 3. 2020 – 2 546 Kč, 15. 4. 2020 – 2 470 Kč, 6. 5. 2020 – 2 918 Kč, 5. 6. 2020 – 2 918 Kč, celkem tedy 74 501,60 Kč. Exekuce vedená žalovanou č. 1) vůči žalobci byla ukončena pravomocně usnesením žalované č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 6. 2020 a úpadce byl vymazán ke dni 29. 2. 2020 z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. Žalobce vyzval žalovanou č. 1) přípisem svého právního zástupce k zaplacení částky 74 501,60 Kč, která na výzvu nereagovala. Žalobce rovněž vyzval žalovaného č. 2) k témuž a žalovaný č. 2) sdělil svým dopisem ze dne 23. 2. 2021, že zaplacení částky odmítá a uvedl svou novou adresu, kde se zdržuje. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná mu způsobila svým protiprávním jednáním, tj. zasláním částky 74 501,60 Kč škodu, a že žalovaný [číslo]) se bezdůvodně o tuto částku obohatil.

2. Žalovaná č. 1) [celé jméno žalované], soudní exekutorka, žalobu odmítala s tím, že v průběhu exekučního řízení byla informována konkursním správcem [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] – žalovaným č. 2) o konkursním řízení ve vztahu k povinnému [titul]. [celé jméno žalobce] a byly jí rovněž předloženy písemnosti, které soudu dokládá. Dále uvedla, že [titul]. [anonymizováno] byl původně správcem konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] v likvidaci. Svou funkci však nevykonával řádně, naopak neoprávněně vynaložil výdaje ve výši 2 069 794,25 Kč a za toto své jednání byl pravomocně odsouzen (při využití všech řádných i mimořádných opravných prostředků). Současně mu bylo uloženo uhradit do konkursní podstaty vzniklou škodu. Vzhledem k tomu, že dobrovolně neuhradil ničeho, nezbylo [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] jako novému konkursnímu správci, než vymáhat částku 2 580 000 Kč cestou exekučního řízení. Protože se tato pohledávka jevila jako dlouhodobě nevymožitelná, navrhl sám [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] insolvenčnímu soudu vyloučit pohledávku [titul]. [celé jméno žalobce] z konkursní podstaty, aby bylo možno směřovat konkurs k ukončení. Insolvenční soud tedy vydal dne 21. 5. 2013 usnesení č. j. [číslo jednací], kterým předmětnou pohledávku konkursní podstaty z důvodu její nedobytnosti vyloučil. Následně se ukázalo, že bude možné vymáhat alespoň malé částky z důchodu pobíraného povinným [titul]. [anonymizováno], a protože konkurs dosud nebyl ukončen, domáhal se [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] vydání rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým by uvedené usnesení soudu o vyloučení pohledávky z konkursní podstaty bylo zrušeno. Při jednání soudu dne 25. 10. 2018 však byl [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] soudem výslovně poučen o tom, že je třeba pohledávku opětovně do konkursní podstaty [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] tedy postupoval v souladu s tímto pokynem soudu a pohledávku znovu do konkursní podstaty sepsal. Tomuto postupu se mohl žalobce bránit vylučovací žalobou, což neučinil. Z pohledu konkursu tak je zřejmé, že pohledávka za [titul]. [celé jméno žalobce] byla stále součástí konkursní podstaty. Totožné důvody, které žalobce v návrhu na vydání platebního rozkazu uvádí, uváděl již v návrhu na zastavení exekuce. Jeho návrh však byl usnesením exekučního soudu – Obvodního soudu pro Prahu 9, č. j. [číslo jednací], zamítnut s tím, že návrh povinného není důvodný. Vzhledem k době prohlášení konkursu na oprávněnou zde uplatní intertemporální ustanovení § 432 odst. 1 insolvenčního zákona, a soud tak na posouzení konkursního řízení aplikoval právní předpis č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání, účinných v tehdejším znění. Na základě tohoto předpisu i judikatury (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 361/2001 soud konstatoval, že vyloučení předmětné pohledávky z konkursní podstaty došlo k přechodu práva nakládat s touto pohledávkou zpět na oprávněnou, a to přímo ze zákona. Je tak zřejmé, že aktivní legitimace k vedení exekučního řízení stále trvala, pouze přešla ze správce konkursní podstaty přímo na oprávněnou. Soud proto návrh povinného zamítl. Konkursní správce [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] pak byl fakticky jedinou osobou, která byla oprávněna (dokonce povinna) shromažďovat majetek úpadce [právnická osoba] a z něj uspokojovat jeho věřitele. Nehledě na skutečnost, že opětovným sepsáním se pohledávka za [titul]. [celé jméno žalobce] stala znovu součástí konkursní podstaty. Pokud by exekuční soud měl za to, že vymáhání pohledávky úpadce [právnická osoba] proti povinnému je neoprávněné, pak by exekuci nepochybně zastavil. Žalobce pak podal námitky proti příkazu exekutorky k úhradě nákladů exekuce ze dne 19. 1. 2021 pod č. j. [číslo jednací]. Exekuční soud rozhodl (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 74 Nc 700/2006-121) dne 15. 2. 2021, že i námitky povinného se zamítají. Jestliže byla exekučním soudem exekuce nařízena a o návrhu či námitkách povinného již příslušný soud rozhodl, žalovaná 1) je toho názoru, že není možné, aby jiný soud rozhodoval o věci již takto rozhodnuté, byť zde jde o extenzivní výklad re judicate, tedy překážky věci pravomocně rozhodnuté, která by měla bránit opakovanému zahajování sporu u věcí již ukončených týkajících se týž účastníků, téže věci a navíc i při téže argumentaci stran. Žalovaná 1) si stojí za tím, že činila vše po právu, stejně jako po právu poukazovala vymožené plnění na účet určení správcem konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] v likvidaci, [celé jméno žalovaného]. Není sporu o tom, že [titul] [celé jméno žalobce] způsobil úpadci škodu a vymožení plnění tedy bylo použito k její náhradě. Žádné finanční prostředky nebyly poukázány [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] jako fyzické osobě, ale část dluhu byla uhrazena tomu, komu byla škoda způsobena. Žalovaná 1) přístup [titul]. [celé jméno žalobce] k celé věci pokládá za neuvěřitelný výsměch právu a spravedlnosti s ohledem na značnou výši škody, kterou způsobil při své činnosti jako konkursní správce, tedy jako ten, kdo by měl majetek úpadce spravovat s péčí řádného hospodáře, by bylo možno očekávat, že bude odsouzen nejen k náhradě škody, ale i k trestu nepodmíněnému. Byl-li [titul]. [celé jméno žalobce] potrestán toliko podmíněně, tedy výkon jeho trestu byl podmíněně odložen, je jeho povinností činit vše pro to, aby uhradil způsobenou škodu, a tak prokázal, že se ve zkušební době osvědčil. [titul]. [celé jméno žalobce] platil nedobrovolně a zaplatil jen nepatrný zlomek částky. Částka, o kterou svým úmyslným jednáním připravil úpadce a následně jeho věřitele, kteří mohli být v konkursu uspokojeni mnohem vyšší částkou. Podle žalované 1), domáhat se za této situace ještě vrácení vymoženého plnění od těch, kteří právo vymáhali, je zjevnou známkou arogantního nerespektování soudních rozhodnutí. Podle žalované 1) žalobce srážkami z důchodu zaplatil pouze zhruba 69 000 Kč včetně nákladů exekuce, místo 2 580 000 Kč, proto považuje tento spor za nemorální.

3. Žalovaný 2) rovněž žalobu odmítal s tím, že se žalovanou č. 1) v předmětné věci, která se týká exekuce na majetek povinného, jednal, a při jednán předložil písemnosti konkursního řízení, které s tím mají souvislost. Žalovaný 2) poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2006 v odvoláních [titul]. [celé jméno žalobce] proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2004 sp. zn, [spisová značka], který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami vedené pod sp. zn. [spisová značka], a proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2005 sp. zn. [spisová značka], který rozhodl jako soudu odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud v usnesení mimo jiné uvedl, že žalobce způsobem neoprávněného čerpání finančních prostředků na úkor konkursní podstaty úpadce porušil nejen svoji zákonnou povinnost spravovat cizí majetek, ale jednal ve speciálním postavení pachatele trestného činu. Nejvyšší státní zástupkyně zdůraznila, že obviněný ve všech případech zkrátil majetek úpadce ve prospěch společností [právnická osoba] zcela promyšleným a programovým způsobem. O úmyslné formě zavinění nelze pochybovat. Žalovaný 2) dále poukazuje na pravomocný rozsudek trestního soudu, kde byl [titul]. [anonymizováno] mimo jiné odsouzen k náhradě škody ve výši 2 580 000 Kč. Toto soudní rozhodnutí žádný soud nezrušil a [titul]. [celé jméno žalobce] byl povinen dlužnou částku splácet. Sám jako nově jmenovaný správce konkursní podstaty podle zákona o konkursu a vyrovnání je povinen dlužnou částku na [titul]. Vokřinkovi vymáhat. Z finančních prostředků získaných od [titul]. [celé jméno žalobce] neobdržel ani korunu, veškeré prostředky exekučním úřadem získané od [titul]. [celé jméno žalobce] byly vždy zaslané na účet úpadce, což je možné doložit výpisy z bankovních účtů. Jeho hospodaření bylo samozřejmě kontrolováno konkursním soudem. Veškeré výdaje z konkursní podstaty podléhaly předchozímu souhlasu soudu a věřitelů. Dále ve svém vyjádření poukázal na vyjádření žalované 1). Žalovaný 2) dále uvedl, že žalobce jako bývalý správce konkursní podstaty byl odsouzen trestním odvolacím soudem v Praze za porušování povinnosti při správě cizího majetku a mimo jiné i k povinnosti nahradit poškozenému škodu, kterou způsobil. Žalobce neoprávněně vyplatil realitní kanceláři částku 450 000 Kč za zprostředkování obchodu, které nebylo uskutečněno, dále kupujícímu částku 630 000 Kč za zastřešení objektu, i když kupující se ve smlouvě výslovně zavázal, že dnem podpisu kupní smlouvy přijímá odpovědnost za škody na prodávaných nemovitostech. Dále pan [celé jméno žalobce] uzavřel s kupujícím kupní smlouvu na prodej všech nemovitostí [právnická osoba] za celkovou cenu 15 000 000 Kč. Kupující podle této smlouvy zaplatil zálohu ve výši 1 500 000 Kč a tato částka měla propadnout ve prospěch konkursní podstaty, jestliže kupující nezaplatí zbývajících 13 500 000 Kč ve stejném termínu. K tomu nedošlo. Pan [celé jméno žalobce] uvedenou částkou nechal propadnout, čímž vznikla konkursní podstatě škoda ve výši dalších 1 500 000 Kč Celkem tedy pan [celé jméno žalobce] tímto jednání způsobil škodu ve výši 2 580 000 Kč, k jejíž úhradě úpadci [právnická osoba] byl odsouzen. Původní smlouva na prodej všech nemovitostí [právnická osoba] zůstala nenaplněna. Dne 22. 11. 2019 podal návrh na zrušení konkursu s tím, že i nadále probíhá exekuce srážkami z důchodu povinného cca 2 230 Kč měsíčně a navrhl, aby soud jmenoval likvidátora, kterému by byly vymožené částky zasílány. Soud konkurs zrušil svým usnesením ze dne 5. 12. 2019, č. j. [číslo jednací]. Za dobu jeho působení jako správce konkursní podstaty firmě [právnická osoba] žádný soud nezrušil povinnosti [titul]. [celé jméno žalobce] zaplatit do konkursní podstaty škodu, kterou svým jednáním způsobil.

4. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že před soudem byla vedena exekuce oprávněného [celé jméno žalovaného], správce konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] v likvidaci se sídlem [obec] VIII/112, proti povinnému [titul] [celé jméno žalobce], bytem [adresa], a to na základě rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2005, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 7. 6. 2005 a je vykonatelný. Povinnému byla uložena povinnost zaplatit žalovanému [právnická osoba] v likvidaci se sídlem [obec] VIII/112 k rukám správce konkursní podstaty [celé jméno žalovaného] částku 2 580 000 Kč, a to na základě rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 8. 1. 2004, č. j. [číslo jednací], a usnesení Okresního soudu v Praze ze dne 11. 5. 2004, č. j. [číslo jednací], a rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 10. 5. 2005, č. j. [číslo jednací] a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2005, č. j. [číslo jednací], a usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 5 Tdo 1571/2005 ze dne 28. 2. 2006, s tím, že povinný [titul] [celé jméno žalobce] dobrovolně nesplnil zaplacení částky, která mu byla uložena exekučním titulem.

5. Provedením exekuce byla pověřena soudní exekutorka [celé jméno žalované], [exekutorský úřad] [anonymizována tři slova]. [příjmení] 3.

6. Mimo jiná rozhodnutí, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 11. 4. 2019, č. j. [číslo jednací], byl návrh povinného na zastavení exekuce vedené soudní exekutorkou [celé jméno žalované] zamítnut.

7. Povinný podal návrh na zastavení exekuce s tím, že pozbyl aktivní legitimaci v exekučním řízení, jak vyplývá z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2013, č. j. [číslo jednací]. Exekuční soud dospěl k závěru, že návrh povinného není důvodný. Vzhledem k době prohlášení konkursu na oprávněnou se uplatní interporální ustanovení § 432 odst. 1 insolvenčního zákona a soud tak na posouzení konkursního řízení neaplikoval právní předpis č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání účinných v tehdejším jmění. Vyloučení předmětní pohledávky z konkursní podstaty došlo k přechodu práva nakládat s touto pohledávkou (omezeného probíhajícím konkursním řízením zpět na oprávněnou, a to přímo ze zákona). Je tak zřejmé, že aktivní legitimace k vedení exekučního řízení trvá, pouze přešla ze správce konkursní podstaty přímo na oprávněnou. Vzhledem k tomuto závěru je zřejmé, že návrh povinného není důvodný, a proto byl zamítnut. Soud dále konstatoval, že správce konkursní podstaty pozbyl vyloučením pohledávky oprávnění vystupovat za oprávněnou v tomto řízení, přičemž nelze přisvědčit jeho tvrzení, že by opětovně sepsal pohledávku a do tohoto postavení se navrátil. Dále Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl usnesením ze dne 15. 2. 2021, č. j. [číslo jednací], tak, že námitky povinného [titul] [celé jméno žalobce] proti příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaného sodní exekutorkou [celé jméno žalované], Exekutorský úřad Příbram, ze dne 19. 1. 2021 pod č. j. [číslo jednací] se zamítají s tím, že soudní exekutorka ve svém sdělení ze dne 26. 1. 2021 uvedla, že podle názoru exekučního soudu vyjádřeného v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 11. 4. 2019 došlo vyloučením předmětné pohledávky z konkursní podstaty k přechodu práva nakládat s touto pohledávkou zpět na oprávněnou, a to přímo ze zákona, aktivní legitimace proto trvá, pouze přešla ze správce konkursní podstaty přímo na oprávněnou. Jako odvolaný správce konkursní podstaty vynaložil povinný neoprávněně výdaje ve výši 2 069 794,25 Kč, za což byl pravomocně odsouzen a bylo mu uloženo uhradit vzniklou škodu. Vzhledem k tomu, že tak neučinil dobrovolně, je exekuce vedena po právu a pohledávka nezanikla. Exekuční soud tak napadený příkaz k úhradě nákladů exekuce považoval za správný. Soudní exekutorka určila odměnu soudního exekutora ve výši 2 832,50 Kč a v příkazu uvedla, že částka již byla uhrazena, proto soud námitky povinného proti příkazu shledal za nedůvodné.

8. Usnesením soudní exekutorky Exekutorského úřadu Příbram [celé jméno žalované] ze dne 8. 6. 2020 sp. zn. [číslo jednací] ve věci oprávněného [právnická osoba] v likvidaci, [obec] [spisová značka], zastoupeného [údaje o zástupci] pro [část Prahy] č. j. [číslo jednací] dne 19. 4. 2006, byla zastavena s tím, že společnost [právnická osoba] v likvidaci, [IČO], se sídlem [adresa], byla následně ke dni 29. 2. 2020 vymazána z obchodního rejstříku včetně všech zapsaných skutečností. Právním důvodem výmazu bylo zrušení konkursu na majetek společnosti, a to usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2019, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 31. 12. 2019. Oprávněná společnost zanikla bez právních nástupců.

9. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2013, č. j. 94 K 48/97-504, v právní věci [právnická osoba] v likvidaci, [obec] [spisová značka], [IČO], soud zjistil, že soud souhlasil s vyloučením pohledávky ve výši 2 575 192 Kč za [titul] [celé jméno žalobce] z konkursní podstaty úpadce a v této souvislosti se zaplacením nákladů exekuce spojené s vymáháním této pohledávky. Soud tak rozhodl na základě žádosti správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o písemné vyhotovení souhlasu s vyloučením pohledávky z konkursní podstaty, a to z důvodu nedobytnosti a neprodejnosti.

10. Při jednání před soudem I. stupně, a to před Městským soudem v Praze dne 25. 10. 2018 ve věci [spisová značka], kdy bylo projednáváno vyúčtování příjmů a výdajů konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] v likvidaci, byl správce konkursní podstaty [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] poučen soudem, že na to, aby mohl pokračovat v exekuci, je třeba, aby opětovně sepsal pohledávku do majetkové podstaty. 11. [celé jméno žalovaného], správce konkursní podstaty [právnická osoba] v likvidaci, dne 31. 10. 2018 opětovně sepsal pohledávku za bývalým správcem [titul] [celé jméno žalobce] do soupisu konkursní podstaty s tím, že exekucí byla vymožena toliko částka 4 808 Kč z povinnosti zaplatit 2 580 000 Kč. Protože exekutorský úřad mu dosud ani částku 4 808 Kč nevyplatil, tak v souladu s přípravami na ukončení konkursního řízení podal návrh na vyloučení výše uvedené pohledávky z konkursní podstaty, což bylo konkursním soudem schváleno usnesením č. j. [spisová značka] ze dne 21. 5. 2003 Vrchní soud v Praze zrušil všechna usnesení konkursního soudu o schválení konečných zpráv a věc vždy vrátil zpět k projednání konkursním soudem. Konkurs proto trvá i nadále, trvá proto i nadále jeho povinnost uložená v § 27 zákona o konkursu a vyrovnání, kterým má správce konkursní podstaty vymáhat peněžité pohledávky za dlužníky. Povinný svůj dluh nesplácel a škodu konkursní podstatě způsobil úmyslnou trestnou činností. Při jednání konkursního soudu ze dne 25. 10. 2008 byl poučen, že na to, aby mohl pokračovat v exekuci, je třeba, aby opětovně sepsal pohledávku do majetkové podstaty, což tímto činí.

12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Na základě shora provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Před Okresním soudem pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka] byla vedena exekuce ve věci oprávněného [celé jméno žalovaného], správce konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] v likvidaci, proti povinnému [titul] [celé jméno žalobce], narozenému 6. 2. 1946, bytem [adresa], a to na základě rozsudků vydaných v trestním řízení vedeném před Okresním soudem v Příbrami pod sp. zn. [spisová značka], poslední rozsudek v této věci je rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2005 pod č. j. [číslo jednací] a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2006 č. j. [spisová značka], kdy byla povinnému [titul] [celé jméno žalobce] uložena povinnost zaplatit poškozenému, firmě [právnická osoba] se sídlem [adresa], částku ve výši 2 580 000 Kč.

15. V rámci exekučního řízení byla konkursním soudem, a to Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], dne 21. 5 2013 pohledávka žalovaného 2), a to správce konkursní podstaty firmy [právnická osoba], [celé jméno žalovaného], vyloučena z konkursní podstaty úpadce firmy [právnická osoba]

16. Insolvenční soud (Městský soud v Praze) vydal usnesení č. j. [číslo jednací], a to dne 21. 5. 2013, kterým předmětnou pohledávku z konkursní podstaty z důvodu její nedobytnosti vyloučil.

17. Protože se záhy ukázalo, že bude možné vymáhat postupně částky z důchodu [titul]. [anonymizováno], tak při jednání na Městském soudu v Praze dne 25. 10. 2018 byl [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], jako správce konkursní podstaty, poučen o tom, že je třeba pohledávku opětovně do konkursní podstaty sepsat. 18. [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] pohledávku znovu do konkursní podstaty sepsal.

19. Z evidence úpadců bylo zjištěno, že na oprávněnou společnost [právnická osoba] byl prohlášen konkurs dnem 4. 2. 1998.

20. Obvodní soud pro Prahu 9 pak usnesením dne 11. 4. 2019 pod č. j. [číslo jednací] návrh povinného [titul]. [jméno] [příjmení] na zastavení exekuce zamítl s tím, že aktivní legitimace k vedení exekučního řízení trvá, ale pouze přešla ze správce konkursní podstaty na oprávněnou. Návrh povinného na zastavení exekuce tak zamítl s tím, že soud připustil možnost znovusepsání pohledávky do konkursní podstaty.

21. Soud při svém rozhodování aplikoval ustanovení § 432 odst. 1 insolvenčního zákona a zákon č. 328/1992 Sb. o konkursu a vyrovnání, kdy na základě tohoto právního předpisu a judikatury (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 361/2001) pak konstatoval, že vyloučením předmětné pohledávky z konkursní podstaty došlo k přechodu práva nakládat s touto pohledávkou zpět na oprávněnou, a to přímo ze zákona. 22. [celé jméno žalovaného], tak, jak shora uvedeno, opětovně sepsal pohledávku za žalobcem do konkursní podstaty, a tato se stala tedy znovu součástí konkursní podstaty.

23. Žalobce žalobu opírá o to, že žalovaná 1) protiprávně zaslala žalovanému 2) plnění v celkové výši 74 501,60 Kč (rozpis viz shora v přednesu žaloby). Ani exekuční soud nedospěl k závěru, že by vymáhání pohledávky úpadce [právnická osoba] proti povinnému bylo neoprávněné. O tom svědčí i to, že exekuční soud, Obvodní soud pro Prahu 9, usnesením ze dne 15. 2. 2021 pod č. j. [číslo jednací] rozhodl, že námitky povinného proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 19. 1. 2021 pod č. j. [číslo jednací] se zamítají, kde soud shledal nesprávnou námitku povinného i v tom, že pohledávka měla zaniknout, neboť pohledávka ex lege přešla na oprávněnou. K tomu poukázal soud na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2003 sp. zn. [spisová značka].

24. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná 1) i žalovaný 2) se bezdůvodně neobohatili poté, co soudní exekutorka [celé jméno žalované] postupovala v souladu se zákony, když vymožené plnění poukazovala na účet správce konkursní podstaty společnosti [právnická osoba] v likvidaci, a to [celé jméno žalovaného]. Finanční prostředky nebyly poukazovány [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] jako fyzické osobě.

25. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

26. Podle § 150 o. s. ř., protože žalovaní, ač měli ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení nepožadovali. Bylo tedy rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.