12 C 82/2022
č. j. 12 C 82/2022-55
V PLATNOSTIOkresní soud v Příbrami rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 48 061,65 Kč s příslušenstvím, včetně úroků z prodlení a kapitalizovaných úroků. Soud uznal platnost smlouvy o úvěru uzavřené prostředky komunikace na dálku a její charakter jako spotřebitelské smlouvy. Dlužník nevyjádřil námitky proti žalobě a soud proto považoval její tvrzení za prokázaná. Náhrada nákladů řízení ve výši 14 120 Kč byla přiznána podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a vyhlášky o advokátním tarifu.
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Melmukovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 48 061,65 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 061,65 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 427,57 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 209,52 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 49 407,50 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 14 120 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně podala k nadepsanému soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 48 061,65 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr 63 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 546,14 Kč počínaje dnem 20. 11. 2018. Úroková sazba byla sjednána 17,50 % p.a. Žalobkyně poskytla žalované úvěr převodem na bankovní účet dne 2. 10. 2018. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně prohlásila úvěr za splatný dopisem ze dne 23. 8. 2021. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ta však na svůj dluh ničeho neuhradila. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení.
2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně soudu sdělila, že s avizovaným procesním postupem souhlasí, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila. Soud proto rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.
3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Podle smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet („ Expres půjčka“) číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 2. 10. 2018 prostředky komunikace na dálku, se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr 63 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 1 546,14 Kč (představující splátku úvěru 1 419,14 Kč a pojištění 127 Kč) splatných k 20. v měsíci počínaje dnem 20. 11. 2018. Roční úroková sazba byla sjednána 17,50 %. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 295 Kč. Celková částka splatná žalovanou, vypočtená k datu uzavření smlouvy činila 105 012,04 Kč. Podle výpisu z účtu žalované jí byl úvěr poskytnut převodem na její bankovní účet dne 2. 10. 2018. Podle dopisu ze dne 25. 8. 2021 žalobkyně oznámila žalované, že prohlašuje úvěr za splatný v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalované, a to ke dni 23. 8. 2021, kdy dluh ke dni zesplatnění činil částku 51 593,90 Kč. Žalované byly podle poštovního podacího archu zaslány dne 1. 2. 2022 předžalobní výzvy z téhož dne, kterými byla v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky.
4. S ohledem na datum sjednání úvěru vycházel soud při právním posouzení věci ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku.
5. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť ji uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti).
6. Podle § 1820 a násl. občanského zákoníku lze úvěrovou smlouvu uzavřít i prostředky komunikace na dálku.
7. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
8. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně žalované na základě úvěrové smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku a v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku poskytla spotřebitelský úvěr a žalovaná se zavázala úvěr splácet, avšak porušila smlouvu, když nehradila sjednané splátky v souladu se smlouvou, v důsledku čehož došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna.
9. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně že na svůj dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., tj. v celém rozsahu žalobkyni vyhověl a uložil žalované zaplatit žalovanou částku včetně příslušenství. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 120 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 7 bod 6., § 11 odst. 1 a 2, § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ AT“). Náklady řízení sestávají ze 3 úkonů právní služby po 3 060 Kč, tj. 9 180 Kč, dále ze 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč, tj. 900 Kč, z DPH 21 % z částky 10 080 Kč, tj. 2 117 Kč a ze zaplaceného soudního poplatku 1 923 Kč, tj. celkem 14 120 Kč.
11. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.