13 C 10/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 18 896 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 500 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 519,52 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 671 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 246 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 071 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 18 896 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr 12 500 Kč a žalovaný se zavázal uhradit částku 15 171 Kč spolu s příslušenstvím do 14. 6. 2018. Žalovaný však neuhradil sjednanou částku řádně a včas v důsledku čehož vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na úhradu smluvní pokuty 0,1 % z dlužné jistiny. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Žalovanou částku představuje jistina 12 500 Kč a smluvní pokuta 6 246 Kč a náhrada nákladů na upomínání 150 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a kapitalizovaný úrok 2 671 Kč.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud jej proto usnesením zrušil a vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne [datum] platné a účinné ve znění smlouvy ze dne [datum] [číslo] právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr v celkové výši 12 500 Kč a žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku 15 171 Kč do 14. 6. 2018, tj. do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Žalovanému byl úvěr poskytnut převodem na bankovní účet ve výši 4 000 Kč dne [datum] a ve výši 8 500 Kč dne [datum]. Dle smlouvy v případě prodlení žalovaného vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na úhradu smluvní pokuty 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 50 Kč za každou upomínku. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zaslala tři upomínky, a to ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Žalovanému byla dle poštovního podacího archu zaslána předžalobní výzva ze dne [datum], kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.

4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku.

5. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobce jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel.

7. Dle § 1820 a násl. občanského zákoníku lze úvěrovou smlouvu uzavřít i prostředky komunikace na dálku.

8. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.

9. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na základě úvěrové smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku a v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku poskytla úvěr a žalovaný se zavázal úvěr jednorázově právní předchůdkyni žalobkyně uhradit, avšak ve stanovené lhůtě tak neučinil. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu jistiny úvěru 12 500 Kč, pevného úroku 2 671 Kč, který soud považuje za přiměřený a souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Za přiměřené považuje soud i náklady spojené s upomínáním ve výši 150 Kč za tři upomínky zaslané žalovanému. Smluvní pokutu ve výši 6 246 Kč (tj. ve výši 0,1 % z dlužné jistiny 12 500 Kč od 15. 6. 2018, tj. po splatnosti půjčky, do 27. 10. 2019) soud posoudil dle § 122 odst. 3 ve spojení s § 168 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy smluvní pokutu považuje soud rovněž za přiměřenou, neboť její výše nepřesáhla 50 % jistiny.

10. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považuje tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 12 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 12 500 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 519,52 Kč (počítaný z částky 12 500 Kč od 15. 6. 2018 do 19. 11. 2019) a s kapitalizovaným úrokem 2 671 Kč, částku 6 246 Kč představující smluvní pokutu a částku 150 Kč představující náhradu nákladů za upomínání.

11. Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny, když žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dluhu, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 071 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze 2,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč, tj. 750 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 1 050 Kč, tj. po zaokrouhlení ve výši 221 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč.

13. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.