13 C 108/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 305 374,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 195 707,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 190 394,10 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 313 Kč od 15. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 109 667 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 61 287,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 305 374,10 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru na částku 322 458 Kč, jejímž předmětem bylo financování značka automobilu značka automobilu. Žalovaný současně projevil souhlas s tím, že úvěr bude poskytnut dodavateli předmětu financování, tj. právnická osoba anonymizováno, jehož prostřednictvím byla smlouva uzavřena. Žalovaný na základě předávacího protokolu převzal od dodavatele předmět financování, aniž by k jeho technickému stavu uvedl jakékoli výhrady. Celková suma splátek včetně pojištění činila částku 730 296 Kč. Uzavřením smlouvy došlo mezi stranami rovněž k uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 84 měsíčních splátkách po 8 694 Kč. Úroková sazba byla sjednána 18,53 % ročně. Žalovaný svou povinnost nesplnil, když nesplácel splátky řádně a včas, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru ke dni 3. 7. 2019, kdy dlužná částka činila 331 253,10 Kč. Následně žalobkyně využila svého práva a předmět financování žalovanému odebrala, náklady za odebrání předmětu financování činili částku 6 050 Kč. Prodej předmětu financování realizoval žalobce prostřednictvím právnická osoba anonymizována čtyři slova, předmět financování byl prodán za částku 147 000 Kč. Jelikož žalovaný nehradil ani zákonné pojištění byla žalobkyně povinna výdaje pokrýt, měsíční pojistné činilo 437 Kč. Výtěžek z prodeje byl započítán na aktuální dlužnou částku. Žalovanou částku představuje dluh 195 707,10 Kč (představující poníženou zesplatněnou jistinu 190 394,10 Kč, provizi za prodej vozidla 5 203 Kč a dopojištění vozidla 110 Kč) a smluvní popkuty 109 667 Kč (tj. ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 190 394,10 Kč od 25. 7. 2019 do dne podání žaloby). Zároveň žalobkyně uplatila nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 190 394,1 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení a z částky 5 313 Kč od 15. 10. 2019 do zaplacení.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalovaný bez řádné omluvy nedostavil, a proto soud postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle mandátní smlouvy číslo uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba anonymizováno, IČO se tato společnost zavázala jménem žalobkyně mimo jiné uzavírat úvěrové smlouvy, jejichž předmětem je financování ojetých a nových automobilů a služby a poplatky s prodejem spojené, v nichž bude žalobkyně na straně věřitele. Dle úvěrové smlouvy číslo uzavřené mezi žalobkyní v zastoupení právnická osoba anonymizováno, a žalovaným dne 2. 1. 2018 a dle formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru žalobkyně poskytla žalovanému úvěr za účelem financování nákupu zboží, a to značka automobilu anonymizováno, VIN: VIN, ve výši 322 468 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po 8 694 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 730 296 Kč (včetně pojištění), doba trvání úvěru byla sjednána do 2. 1. 2025. V úvěrové smlouvě si účastníci sjednali havarijní pojištění ve výši 1 276 Kč měsíčně a zákonné pojištění 540 Kč měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 18,53 %. Ve smlouvě si účastníci ujednali, že v případě prodlení žalovaného s měsíční splátkou či jinou dlužnou částku, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Částka úvěru měla být uhrazena dodavateli, tedy právnická osoba anonymizováno, k čemuž dle potvrzení o proplacení úvěru došlo dne 4. 1. 2018. Úvěrová smlouva rovněž obsahuje ujednání o zajišťovacím převodu práva k předmětu financování. Dle předpisu splátek zahrnuje sjednaná měsíční splátka mimo jiné úrok, havarijní a zákonné pojištění. Žalovaný se dle předpisu splátek zavázal úvěr splatit v 84 měsíčních splátkách po 8 694 Kč. Dle protokolu o předání - převzetí automobilu žalovaný předmět financování převzal dne 2. 1. 2018 v 17:15 hodin bez výhrad. Dle ověřovacího protokolu byl žalovaný v době poskytnutí úvěru v pracovním poměru na dobu neurčitou s čistým příjmem 100 000 Kč (pracoval ve anonymizováno jako dělník), jeho výdaje představovalo nájemné 9 000 Kč a ostatní výdaje 5 000 Kč. Příjmy byly ověřeny pracovní smlouvou žalovaného a výplatní páskou za měsíc rok. Dle seznamu exekucí neměl v době uzavření smlouvy žalovaný žádné exekuce. Dopisem ze dne 4. 7. 2019 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ke dni 3. 7. 2019 a vyzvala jej k úhradě celkové dlužné částky ve výši 331 253,10 Kč, a to do 24. 7. 2019. Dle mandátní smlouvy ze dne 20. 6. 2007 uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba (právnická osoba, IČO se mimo jiné tato společnost zavázala vymáhat pro žalobkyni pohledávky a zajišťovat a odebírat pro žalobkyni předměty úvěrů z úvěrových smluv. Dle faktury číslo ze dne 23. 5. 2019, byla žalobkyni vyfakturována právnická osoba (právnická osoba částka 6 050 Kč splatná dne 2. 6. 2019 za zabavení vozidla žalovaného. Dle komisionářské smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba anonymizována čtyři slova, IČO ze dne 1. 8. 2014 se tato společnost zavázala vykonávat pro žalobkyni činnost směřující k uskutečnění prodeje silničních vozidel, která jsou ve vlastnictví žalobkyně. Dle kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní zastoupenou právnická osoba anonymizována čtyři slova coby prodávající a panem jméno příjmení coby kupujícím ze dne 7. 9. 2019 došlo k prodeji vozidla, který byl předmětem financování za částku 147 000 Kč. Dle faktury číslo ze dne 30. 9. 2019 právnická osoba anonymizována čtyři slova vyfakturovala žalobkyni částku 90 215 Kč splatnou dne 14. 10. 2019 jako provizi za prodaná vozidla dle přílohy, kterou žalobkyně dle výpisu z účtu uhradila této společnosti dne 11. 10. 2019. Dle přílohy činila provize za prodej vozidla žalovaného částku 5 203 Kč. Dle dopisu ze dne 29. 10. 2019 žalobkyně vyčíslila žalovanému novou dlužnou částku poníženou o částku z prodeje předmětu financování, která činila k tomuto dni 217 634 Kč (dlužná jistina 190 394 Kč, smluvní pokuta 21 927 Kč, dopojištění 110 Kč a poplatek za zprostředkování prodeje vozidla 5 203 Kč) a vyzvala jej k úhradě do 15. 11. 2019. Žalovanému pak bylo přefakturováno dopojištění vozidla, a to třemi fakturami na částku 91 Kč a jednou fakturou na částku 72 Kč. Dle přehledu plateb pro smlouvu bylo ke dni 9. 11. 2020 zaplaceno na dlužnou částku z úvěrové smlouvy 412 138 Kč včetně částky, která zahrnuje prodej předmětu financování, dlužná částka po splatnosti činila 294 178,10 Kč. Žalovanému byly (dle vrácené zásilky a sledování zásilek) zaslány předžalobní upomínky, a to ze dne 23. 11. 2020 a ze dne 6. 1. 2021, kterými byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.

4. Při právním posouzení věci vycházel soud s ohledem na datum uzavření úvěrové smlouvy a smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku a současně smlouva o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou dle § 2040 občanského zákoníku.

5. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle § 2040 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení se má za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.

7. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

8. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelské ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel.

9. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala platné uzavření smlouvy o úvěru za účelem financování automobilu a smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Žalovaný povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně neplnil, když žalobkyni neplatil řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný však po zesplatnění úvěru dlužnou částku neuhradil, a proto žalobkyně na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva přistoupila k zabavení vozidla a jeho následnému prodeji, kdy výtěžek z prodeje započetla na dlužnou částku a další poplatky s tím spojené. Současně žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna.

10. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 195 707,10 Kč (tj. dlužná jistina 190 394,10 Kč, provize za prodej vozidla 5 203 Kč a dopojištění vozidla 110 Kč) spolu s úrokem z prodlení z částky 190 394,10 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení a z částky 5 313 Kč od 15. 10. 2019 do zaplacení, a dále povinnost uhradit žalobkyni částku 109 667 Kč představující smluvní pokutu.

11. Smluvní pokutu ve výši 109 667 Kč (ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 190 394,10 Kč od 25. 7. 2019 do 19. 2. 2021, tj. do dne podání žaloby) soud posoudil dle § 122 odst. 3 ve spojení s § 168 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy smluvní pokutu považuje soud za zcela přiměřenou, neboť její výše nepřesáhla 50 % poskytnuté jistiny. Soud žalobkyni dále přiznal nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných částek, když žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142a odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 61 287,27 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba, účast na jednání soudu dne datum) po 9 540 Kč (vypočteno z žalované částky), tj. 38 160 Kč, čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 1 200 Kč, cestovné (cesta obec - obec a zpět na jednání soudu dne datum, tj. 130 km) ve výši 794,77 Kč, náhrady za promeškaný čas ve výši 400 Kč (4 půl hodin po 100 Kč za cestu na jednání soudu dne datum), náhrada 21 % DPH počítané z částky 40 554,77 Kč (tj. součet odměny za právní zastoupení, paušálních náhrad výdajů, cestovného a náhrady za promeškaný čas), tj. ve výši 8 516,50 Kč, a zaplaceného soudní poplatku ve výši 12 216 Kč. Soud uložil žalovanému povinnost uhradit náhradu nákladů řízení ve stanovené lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně.

13. Lhůta k plnění v případě žalované částky i náhrady nákladů řízení byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).