13 C 119/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 17 813,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 813,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 17 813,60 Kč od 28. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku 17 813,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla společnost právnická osoba žalované prostřednictvím uživatelského účtu na svých webových stránkách neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaná se zavázala zaplatit úrok z poskytnutého úvěru. Právní předchůdce žalobkyně uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se společností právnická osoba, IČO, která pohledávku postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaná čerpala celkem částku 24 000 Kč. Po částečných úhradách dlužila žalovaná ke dni 27. 7. 2018 částku 17 813,60 Kč. Žalobkyně proto dále požadovala úrok z prodlení z částky 17 813,60 Kč od 28. 7. 2018 do zaplacení. Žalovaná ani po předžalobní výzvě dluh neuhradila.

2. Okresní soud v Příbrami ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud proto elektronický platební rozkaz zrušil a současně vyzval účastníci řízení, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žádný z účastníků se nevyjádřil, proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř.

3. Soud z obsahu předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 29. 1. 2018 vyplývá, že původní věřitel, tj. společnost právnická osoba uzavřel s žalovanou dne 7. 5. 2018 předmětnou smlouvu, na základě které poskytl žalované prostřednictvím uživatelského účtu na svých webových stránkách úvěr v celkové výši 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala dle čl. IV Smlouvy uhradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru anebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná se dostala do prodlení, když neuhradila ani minimální pravidelnou splátku. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale žalovaná tak ani přes výzvy neučinila a závazek v plné výši řádně a včas neuhradila. Dle posledního vydaného výpisu ke dni splatnosti 27. 7. 2018 neuhradila žalovaná jistinu úvěru (po částečné úhradě) ve výši 17 813,60 Kč. Dne 18. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky původního věřitele společnosti právnická osoba, jakožto postupitele, na společnost právnická osoba, jakožto postupníka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 uzavřela společnost právnická osoba, jakožto postupitel, smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní, tj. právnická osoba, s. r. o., IČO o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka, jak vyplývá z podacího lístku, kterou byla vyzvána k zaplacení dlužné částky.

4. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení z občanského zákoníku a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění v době uzavření úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) a z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

5. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobkyně prokázala svou aktivní věcnou legitimaci smlouvami o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku a dále prokázala, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 1810 občanského zákoníku a zákonem o spotřebitelském úvěru s využitím prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 1820 občanského zákoníku Smlouvu o revolvingovém úvěru je třeba posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, v rámci které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok za poskytnutí úvěru. Poskytnuté peněžní prostředky žalovaná řádně a včas nevrátila, tak jak jí ukládá § 1908 občanského zákoníku, a to ani po podání žaloby.

6. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě úvěrové smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku a v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku poskytla žalované úvěr a žalovaná se ho zavázala splácet, avšak se s úhradou dostala do prodlení.

7. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 17 813,6 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,50 % ročně z částky 17 813,6 Kč od 28. 7. 2018 (tedy den následující po splatnosti pohledávky) do zaplacení, když žalovaná se s úhradou dluhu dostala do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu. Náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a dále náhrada 21 % DPH z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení vyhlášky, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech.

9. Lhůtu k plnění určil soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).