13 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částky 15 547 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 547 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 547 Kč od 8. 11. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 15 547 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] uzavřela s žalovanou účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací pro v žalobě specifikované telefonní číslo. Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované mimo jiné služby, které nejsou službami elektronických komunikací (tzv. služby třetích stran či služby obsahu) a žalovaná se zavázala za služby řádně platit ceny dle platného ceníku. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z dosud neuhrazených vyúčtování ve výši 15 547 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud jej proto usnesením zrušil a vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle objednávky služeb ze dne 3. 12. 2010 a dle účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovanou bylo žalované aktivováno dne 3. 12. 2010 telefonní [číslo] k deaktivaci došlo dne 30. 3. 2017. Nedílnou součástí účastnické smlouvy jsou Všeobecné podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě účastnické smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to včetně služeb s nimi souvisejícími, které nejsou službami elektronických komunikací (tzv. služby třetích stran či služby obsahu) a žalovaná se zavázala za služby řádně platit vyúčtované ceny. Dle předložených vyúčtování bylo žalované poskytnuto rovněž zařízení, za nějž měla hradit vyúčtované splátky. Žalovaná porušila svou povinnost, když neuhradila žalobkyni vyúčtování ze dne 20. 8. 2016 [číslo] splatné dne 7. 9. 2016, vyúčtování ze dne 4. 4. 2017 [číslo] splatné dne 18. 4. 2017, vyúčtování ze dne 4. 4. 2017 [číslo] splatné dne 18. 4. 2017, vyúčtování ze dne 20. 12. 2016 [číslo] splatné dne 7. 1. 2017, vyúčtování ze dne 20. 10. 2016 [číslo] splatné dne 7. 11. 2016 a vyúčtování ze dne 20. 11. 2016 [číslo] splatné dne 8. 12. 2016. Žalovaná neuhradila žalobkyni za služby třetích stran a poskytnuté zařízení dle vystavených vyúčtování celkem částku 15 547 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2018 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne 19. 7. 2019. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne 19. 7. 2019, kterou byla v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky.

4. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud postupoval dle právní úpravy účinné ke dni vzniku závazkového vztahu, tj. dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“) a dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“). Smlouvu o postoupení pohledávky soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 409 a násl. obchodního zákoníku, a žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni za dodané služby kupní cenu.

5. Dle § 409 odst. 1 obchodního zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu.

6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovanou byla v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.

7. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě jako důvodné a dané po právu vyhověl, když má za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena svým obsahem kupní smlouva, na základě které byly žalované poskytnuty mimo jiné služby třetích stran a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni za tyto služby kupní cenu dle vyúčtování, avšak porušila svou povinnost, když neuhradila žalobkyni vystavená vyúčtování v celkové výši 15 547 Kč, což vyplývá z žalobkyní doložených listinných důkazů. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni pohledávku stran vyúčtované ceny dodaných služeb, jak bylo právní předchůdkyní žalobkyně vyúčtováno. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu uzavřené účastnické smlouvy a vystavených vyúčtování částku 15 547 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, když žalovaná se dostala s úhradou cen do prodlení, a to dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 ve spojení s přechodným ustanovením § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč, tj. 900 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč.

9. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.