13 C 13/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, státní občan republiky Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o zaplacení 617 444,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 617 444,10 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 27 052,60 Kč vzniklým sazbou 6,99 % ročně z částky 611 092,10 Kč od 29. 11. 2024 do 14. 7. 2025, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 49 129,16 Kč vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky 611 092,10 Kč od 30. 11. 2024 do 14. 7. 2025, s úrokem ve výši 6,99 % ročně z částky 611 092,10 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 611 092,10 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 65 462,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá zaplacení žalované částky z titulu Smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „Smlouva o úvěru“), na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku 800 000 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit společně s úrokem 6,99 % ročně a dále poplatky dle ceníku žalobkyně. Žalovaný se však dostal do prodlení, s platbami, a proto byl úvěr zesplatněn. Žalovaná částka je složena z dluhu na jistině ve výši 611 092,10 Kč a poplatků v celkové výši 6 352,00 Kč. Dále žalobkyně požaduje částku 27 052,60 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 6,99 % p. a. počítaného z jistiny úvěru od 29. 11. 2024 do 14. 7. 2025, částku ve výši 49 129,16 Kč na zákonném úroku z prodlení ode dne 30. 11. 2024 do 14. 7. 2025 a dále smluvní úrok 6,99 % p. a. z částky 611 092,10 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 12,75 % p. a. z částky 611 092,10 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu nezaplatil.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl zdejší soud ve věci bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu úvěru dne datum. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 800 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 9 796 Kč společně s úrokem ve výši 11,99 % ročně (zjištěno ze Smlouvy o úvěru). Úvěr byl vyčerpán v celé výši (zjištěno z úvěrové smlouvy a ze shrnutí stavu úvěru). Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného (zjištěno z vyhodnocení žádosti o úvěrový produkt). Žalovaný však neplatil řádně a včas, a proto byl úvěr ke dni 28. 11. 2024 zesplatněn, o čemž byl žalovaný informován zjištěno z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu a z podacího archu). Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího archu a ten však nezaplatil ničeho (potvrzeno výpisy z účtu).

4. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, když žalovaný je státní příslušník republiky Anonymizováno, zabýval se soud nejdříve otázkou své pravomoci. Při posouzení pravomoci vyšel soud z ust. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, kdy je v daném případě dána mezinárodní příslušnost ČR a předmětný právní vztah se řídí právním řádem ČR. Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným jako spotřebitelem, kdy smluvní strany si zvolily právo, kterým se jejich smlouva bude řídit, a to české právo a dále si sjednaly, že v případě sporů je příslušný obecný soud ČR.

5. S ohledem na datum sjednání úvěru vycházel soud při právním posouzení věci ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy.

6. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť ji uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku.

8. Žalobkyně dále doložila, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když vycházela z příjmu 81708,00 Kč, který měl žalovaný a na svém a z potvrzení o zaměstnání. Pravidelní měsíční výdajů na bydlení a splátku nebankovní půjčky měl 9 315 Kč.

9. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně žalovanému dle předložených důkazů poskytla spotřebitelský úvěr a žalovaný se ho zavázal řádně a včas splácet, avšak porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru, když se dostal se s úhradou splátek do prodlení, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru.

10. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, když bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení, když žalovaný se dostal s platbami do prodlení, a to do dne následující po zesplatnění úvěru a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla dle § 160 o. s. ř. určena třídenní.

11. Sjednané úroky ve výši 6,99 % ročně pak považuje soud za zcela přiměřené, v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR a tedy za platně sjednané. Soud žalobkyni dále přiznal nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, když žalovaný se dostal s úhradou splátek do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 65 462,90 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle advokátního tarifu. Náklady řízení sestávají ze 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínky, sepis žaloby) po 10 780 Kč, tj. 32 340 Kč, 3 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč, tj. 1 350 Kč, náhrady 21 % DPH počítané ze součtu uvedených částek a zaplaceného soudní poplatku 24 698 Kč. Lhůta k plnění byla dle § 160 o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).